Ekonomická „přidaná hodnota“ evropské integrace aneb zpráva ING „Valuing a close connection“
(Archivní článek, platnost skončena 04.06.2017.)
Nizozemská (NL) banka ING vydala v květnu 2014 ve spolupráci s Univerzitou v Groningenu zajímavou ekonomickou analýzu, která dokládá pozitivní přínosy evropské integrace pro vybrané země západní (WE), středí a východní Evropy (CEE), ale také pro státy SNS a další vybrané země zbytku světa (částečně). Studie pracuje kromě obvyklých ekonomických pojmů (HDP) také s následujícími termíny – „ING Connection Rate“ (kombinace obchodních toků, FDI a bankovních půjček), „obchod v přidané hodnotě“ (na základě databáze WIOD), zaměstnanost a to vše ve 12 různých sektorech. Analýza tak jasně dokazuje pozitivní ekonomické přínosy evropské integrace pro všechny zúčastněné země, a to nejen pro nové ČS, ale také pro „staré“ ČS v l. 1995 – 2012. Kvantifikované ukazatele dosahují více než 500 mld. USD a 3,7 mil. pracovních míst (detaily viz příloha – zpráva „Valuing a close connection“).
Hlavní obecné závěry analýzy
„ING Connection Rate“ odpovídala v r. 2012 ve WE ekvivalentu cca 20% HDP; v CEE a SNS pak přibližně 65% (z důvodu relativně nižší úrovně HDP). Díky poptávce ze zemí CEE a RU se ekonomika WE navýšila o 240 mld. USD a v CEE a RU dosáhl nárůst dokonce 272 mld. USD.
Hlavními příjemci těchto výhod byly DE (celkem 82 mld. USD, resp. 34% celkové přidané hodnoty díky poptávce z CEE a RU), IT, UK, FR, ES a NL (14,4 mld. USD, resp. 6%). Na opačné straně rovnice to pak byly RU (106 mld. USD, resp. 39%), PL, TR, CZ (29 mld. USD, resp. 11%), HU a SK.
Zajímavým faktem je, že většina nových pracovních míst vznikla ve WE (cca 2,7 mil.). V zemích CEE to bylo „pouze“ 1 mil. míst a v RU se dokonce počet pracovních míst snížil o 0,5 mil.
Ze statistik také vyplývá, že k významnému zrychlení růstu HDP došlo po r. 2004, kdy 8 zemí CEE vstoupilo do EU, bohužel toto zrychlení se zastavilo, resp. se v některých ČS dostalo do záporu po krizi, která začala v r. 2008.
Hlavní poznatky a srovnání pozice ČR
ČR patří se svým průměrným růstem HDP spíše k těm horším zemím v rámci CEE a SNS, nicméně pořád rosteme rychleji než WE (4,5% v l. 2000 – 2008, resp. -0,4% v l. 2009 – 2013 vs. SNS 7,4% / 1,8% a WE 2,1% / -0,2%). Naopak, stále patříme k těm relativně bohatším státům (18 858 USD HDP p.c.).
ČR se také řadí k nejvíce otevřeným, tj. také nejzranitelnějším, ekonomikám (po HU, zahraniční poptávka tvoří 41% přidané hodnoty). Podíl CZ přidané hodnoty na základě poptávky z WE zůstává stále nejdůležitější, přestože se v l. 1995 – 2011 snížil z cca 54% na 49%. ČR také z této poptávky vytěžila relativně největší nárůst přidané hodnoty – více než 15% HDP (2. HU – 14% a 3. SK 13%).
Analýza také v jasných grafech ukazuje celkový podíl a dynamiku jednotlivých sektorů, kde vynikají strojírenský (24 mld. USD přidané hodnoty v rámci CEE) a automobilový průmysl (14 mld. USD) a 41% je právě na základě WE poptávky a ČR, PL a TR mají na těchto hodnotách 65% podíl (bohužel nejsou uvedené hodnoty pro jednotlivé země).
Velmi zajímavá (i politicky) je také tabulka na str. 22, která ukazuje, kolik pracovních míst ve WE vytvořily vybrané země – ČR je zodpovědná za téměř 200 000 (z celkem 2,7 mil.) a největší podíl mají služby a strojírenský průmysl.
Klíčové informace a srovnání pozice NL
Otevřenost NL ekonomiky potvrzuje str. 13 – zahraniční poptávka tvoří 38% přidané hodnoty. Podíl CEE a RU na této poptávce vzrostl z necelých 4% na téměř 7% přidané hodnoty. Tato otevřenost má pochopitelně za následek také větší zranitelnost vůči globálním krizím, což se na NL ekonomice plně projevilo.
Provázanost NL ekonomiky (cca 2% celkového WE HDP - vyjádřeno pomocí „ING Connection Rate“) s CEE a SNS regiony je relativně velmi vysoká – ihned za DE (4,2%), IT (2,9%) a AT (2,6%), které měly v těchto regionech tradičně silné vazby již před r. 1989.
Komentář ZÚ
Výše uvedená čísla jasně dokazují, že integrace EU (a sousedních zemí) není ekonomicky výhodná pouze pro „nové“ ČS, ale také pro „staré“.
Příloha: ING zpráva „Valuing a close connection“
sledujte nás na