Helga Hošková-Weissová se narodila roku 1929 do židovské rodiny. V roce 1938, v počátcích nacistické perzekuce Židů, kdy bylo malé Helze devět let, si začala vést deník, do kterého zaznamenávala svůj každodenní život. Roku 1941 byla Helga Weissová společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. V té době ji její otec řekl:
„Maluj, co vidíš!“ A tak se také stalo. Helga v Terezíně zaznamenávala pomocí kreseb veškeré dění okolo sebe a doplňovala jimi svůj deník. Věta, „Maluj, co vidíš!" tvoří i název výstavy v Denventeru.

V roce 1944 byla společně se svou matkou deportována do koncentračního tábora Auschwitz a následně do Freiburgu. V polovině dubna 1945 byla poslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 5. května osvobozena americkou armádou. Poté se vrací do Prahy, svého rodného města, kde žije dodnes. Mezi léty 1950-1960 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejdříve v ateliéru Emila Filly a studia zakončila v ateliéru Aloise Fišárka. V období sovětské okupace Československa ji nebylo umožněno vystavovat a na několik let přestala tvořit. Po sametové revoluci se Helze Hoškové-Weissové podařilo vystavovat v různých zemích Evropy i ve Spojených státech. Ve své tvorbě podává svědectví o krutých životních zkušenostech ze svého dětství z koncentračních táborů.

Deníkové zápisky, které si Helga Weissová zapisovala do školního sešitu, se dočkaly i knižní podoby; autorská práva byla prodána do šestnácti jazyků. Tyto zápisky, spolu s kresbami, se podařilo zachovat především díky tomu, že strýc Helgy školní sešit zazdil do jedné z terezínských zdí. Zajímavostí je, že jako první byl deník vydán v nizozemštině v překladu Edgara de Bruina v červnu roku 2012 a okamžitě získal mimořádný ohlas.

Díky výstavě v Etty Hillesum Centrum, která potrvá do 5. června, se návštěvníci budou moci seznámit s kresbami, které Helga Hošková-Weissová nakreslila v terezínském ghettu. Výstavu iniciovalo České centrum v Nizozemí. Při zahájení vernisáže bude promítnut krátkometrážní dokument Miloše Zvěřiny Helga L-520, který vychází právě z jedinečných kreseb.