Velvyslanectví České republiky v Helsinkách

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EG: Výstava obrazů malíře Pavla Landgrafa

Na českém velvyslanectví v Helsinkách byla v rámci projektu Embassy Gallery zahájena dne 8. listopadu 2012 výstava obrazů Pavla Landgrafa.

Pavel Landgraf se narodil se v roce 1940. Studoval malířství a historii umění ve Städel ve Frankfurtu a na Akademii umění Les Beaux Arts v Paříži. Žije ve Finsku. Je členem Sdružení finských umělců, Svazu finských akademických malířů a Sdružení umělců v Helsinkách.

„Začínal jsem se zátiším, kreslil jsem láhve, vždy jen láhve. Mnozí se divili, proč nekreslím květiny nebo krajiny jako jiné děti, ale můj dědeček mě podporoval: Jen kresli ty své láhve! Nyní si myslím, že tvary láhví mi utkvěly v paměti z loutkového divadla dívky Hannerle, dcery sousední židovské rodiny. Byla o čtyři roky starší a vždy mi hrála loutkové divadlo. My dva jsme často navštěvovali moje prarodiče na venkově, Hannerle hrála loutkové divadlo na okenním parapetu v kuchyni a místo loutek používala prázdné láhve. Spolu jsme pro ně vyráběli papírové oblečky: to bylo naše vlastní lahvové divadlo! Jednoho rána pravé loutkové divadlo bylo v mém pokoji. Hannerle mi ho nechala se všemi loutkami. Jen jedna loutka chyběla – princ! Moje matka mi vysvětlila, že rodina Hannerle se musela „náhle odstěhovat“. Teprve mnohem později jsem se dozvěděl, že Gestapo odvedlo celou rodinu. Loutkové divadlo zůstalo v našem bytě, když naše rodina musela odjet z Prahy. Proto zátiší zůstala mým oblíbeným tématem – na památku mé malé přítelkyně Hannerle. Nazývám svá zátiší „koalicemi“, protože představuji láhve a jiné nádoby a předměty v různých kombinacích.

V období, které bylo expresivnější, jsem měl konkrétní představu o hotovém obrazu i s jeho názvem. V průběhu malování jsem postupně dával více prostoru spontánní hravosti. Nový způsob práce zahájil sérii obrazů „Der Maler malt“: používal jsem desky, na nichž jsem smíchal barvy a které jsem po co nejmenším zásahu prohlásil za hotové obrazy. Podobná myšlenka byla již v mých obrazech série „Ortszeit“, kde jsem kreslil čáry, přičemž jsem se nechal zcela unášet atmosférou daného místa v dané době. Začal jsem tedy malovat spontánně, používal jsem barvy podle svých emotivních stavů a nechal jsem působit světlo prostředí. Takto vznikly mé série „Nunc Stans“, „Lokal“ a „So weit, so gut“, název pro každý jednotlivý obraz jsem nalezl buď v průběhu jeho malování nebo až po namalování obrazu.“

Místa, časy, epizody, malé a velké události… Místa se mění, prožité časy a věci se ztrácejí někam do podvědomí. Říká se, že zapomínání má léčivý účinek.Tvořivost – je to schopnost vyplnit mezery v naší paměti?

přílohy

pozvanka P. Landgraf/Invitation P. Landgraf 324 KB PDF (Acrobat dokument) 19.11.2012

Galerie


Pavel Landgraf 1