Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Dědictví v cizině

 

O dědictví může jednat (podat žádost) dědic resp. osoba, jež se za dědice označuje, a to buď osobně nebo prostřednictvím právního zástupce, popř. za určitých podmínek stanovených právním řádem daného cizího státu prostřednictvím konzulárního pracovníka příslušného zastupitelského úřadu ČR.

03. Dědictví v cizině
04. Předmět žádosti
  Předmětem žádosti je uplatnění dědického nároku na majetek movitý či nemovitý, zanechaný zůstavitelem v zahraničí.
05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost)
  O dědictví může jednat (podat žádost) dědic resp. osoba, jež se za dědice označuje, a to buď osobně nebo prostřednictvím právního zástupce, popř. za určitých podmínek stanovených právním řádem daného cizího státu prostřednictvím konzulárního pracovníka příslušného zastupitelského úřadu ČR.
06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
  Podmínky nabývání dědictví upravuje právní řád konkrétního cizího státu; při uplatnění dědického nároku je třeba uvést konkrétní vztah k zůstaviteli a doložit jej matričními nebo jinými relevantními doklady.
07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace
  U příslušného dědického soudu dotčeného cizího státu, event. u jeho veřejného notáře, případně je možno se obrátit na příslušný zastupitelský úřad ČR a dotázat se na doporučení vhodného postupu.
08. Na kterém úřadu můžete tuto životní situaci řešit
  Občan musí svůj dědický nárok uplatnit u konkrétního orgánu cizího státu, který dědictví pojednává (může jít o místně příslušný soud), v případě potřeby je možno se poradit i s pracovníky zastupitelského úřadu ČR.
09. Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit
  Tuto životní situaci je nutno řešit jednáním s příslušnou institucí cizího státu, a to osobně nebo prostřednictvím advokáta v příslušném státě, popřípadě, umožňuje-li to právní řád dotčeného cizího státu, prostřednictvím konzulárního pracovníka zastupitelského úřadu.
10. Jaké doklady a informace musíte mít s sebou
  Předložíte cestovní pas, občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Dále je nutno předložit matriční a jiné ověřené doklady, opatřené úředním překladem do úředního jazyka dotyčného státu. Potřebné doklady či jiné náležitosti určí příslušný orgán, který dědictví projednává.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
  Předepsané formuláře nejsou vždy stanoveny, příslušnou informaci může poskytnout ten orgán cizího státu, který bude dědictví projednávat.
12. Jaké jsou v této životní situaci správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit
  Poplatky stanoví právní řád daného cizího státu, aktuální stav může na vyžádání sdělit příslušný orgán cizího státu; v případě zájmu občana o pomoc zastupitelského úřadu určuje sazebník konzulárních správních poplatků za úkony v řízení o dědictví (včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví) poplatek ve výši 4 % získané částky nebo z hodnoty dědictví, pokud je k žádosti dědice prováděn pouze úkon k zajištění dědictví, je vyměřen poplatek za podání žádosti u zastupitelského úřadu ČR ve výši 750 Kč.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
  Lhůty pro vyřízení žádosti nejsou jednotně určeny. V konkrétní věci jsou stanoveny právním řádem daného cizího státu.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) postupu
  Další oprávnění dědicové. Záleží na právním řádu konkrétního cizího státu.
15. Jaké další činnosti jsou po Vás jako žadateli požadovány
  Další činnosti vycházejí z podstaty věci, tedy z potřeby doložení veškeré relevantní dokumentace či z provedení dalších potřebných úkonů za účelem uplatnění dědického nároku.
16. Můžete využít tuto elektronickou službu
  Případný dotaz může být zaslán na e-mailovou adresu příslušného zastupitelského úřadu ČR v zahraničí (dostupné na adrese: www.mzv.cz ).
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
  Důležitý je právní řád cizího státu.
18. Jaké jsou související předpisy
  Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963, publikovaná pod č. 32/1969 Sb., případně dvoustranná konzulární úmluva nebo smlouva o právní pomoci, uzavřená s dotčeným státem.
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
  Jsou stanoveny vždy právním řádem dotčeného cizího státu.
20. Potřebujete se k věci dozvědět víc? Na koho se obrátit
  Na konkrétní orgán daného cizího státu, který dědictví projednává, eventuálně na zastupitelský úřad ČR v zahraničí.
21. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
  Specializovaní advokáti či notáři v ČR i v zahraničí.
22. Za správnost návodu odpovídá útvar
  Odbor konzulárních činností MZV ČR.
23. Návod je zpracován podle právního stavu ke dni
  06.02.2014
24. Kdy byl návod naposledy aktualizován nebo byla ověřena jeho správnost
  06.02.2014
25. Datum konce platnosti návodu
  Konec platnosti návodu není stanoven.

 

.