Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Keňa žirafy
Keňa Keňa
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Povolební násilí, k němuž došlo na počátku roku 2008, vážně zasáhlo keňskou ekonomiku, zejména pak turistický průmysl. Sotva se země začala zotavovat z tohoto šoku, byla postižena globální hospodářskou recesí, zejména růstem cen hnojiv, potravin, leteckého paliva a dalších komodit, jakož i kolísáním směnných kurzů.

Keňská vláda reagovala na krizi přijetím opatření v souladu doporučením MMF, jenž poskytl finanční prostředky pro jejich realizaci a pro zmírnění dopadů na obyvatelstvo. Tato opatření přispěla k postupnému hospodářskému zotavení. V roce 2010 dosáhl hospodářský růst míry 5,6 %, v roce 2011 pak 5,3 %. Růst ekonomiky ovlivňovala také proměnlivá míra inflace. Tu se z hodnoty 26 % v roce 2008 podařilo snížit na přijatelná 4 % v roce 2010. Avšak díky vzrůstajícím cenám potravin a pohonných hmot a disproporci mezi dovozem a vývozem inflace v roce 2011 opět vzrostla na 12,1 %. 

Keňa se v současnosti nachází v sitaci, kdy se prakticky rozhoduje o jejím směřování na řadu let dopředu. Rok 2011 byl ovlivněn několika souběžnými negativními fakory - poklesu hodnoty keňského šilinku (KSH), suchem zejména na severu a východě země, aktivním vojenském angažmá Keni v Somálsku, krizí v EU, zvyšováním deficitu fiskálního a běžného účtu, obecnou zvýšenou nepředvídatelností makroekonomicé politiky vlády, proměnlivou mírou inflace.

Přesto však růst HDP v roce 2011 skončil růstem 5,3 % a pro rok 2012 je odhadována míra 5 %. Současně je očekáván pokles inflace. To vše pokud v letech 2012 a 2013 nedojde k velkým ekonomickým a politickým otřesům. To je však samo o sobě otázkou, neboť keňská ekonomika má rostoucí tendenci a sklon k volatilitě při stále rostoucím deficitu mezi exportem a importem. Například současná výše deficitu běžného účtu dosahuje 10 % HDP země. Vývoz tří hlavních exportních komodit (čaj, květiny a káva) v současnosti nepokrývá platby za import ropy (1/3 importního účtu země). Jakkoliv je motorem ekonomiky vedle exportu základních komodit také domácí poptávka a sektor služeb a ICT, diverzifikace a zintenzivnění exportu je zásadním úkolem vlády. 

Ekonomický vývoj Keni bude zviset na makroekonomické stabilizaci, vývoji situace v Somálsku, průběhu volební kampaně a následnému předání moci po volbách v březnu 2013 a hladké ustavení nového systému decentralizované státní správy do 47 nově vytvořených okresů (counties). Tyto nejsubstantivnějí strukturální reformy za dlouhá léta obnáší vytvoření zcela nového politicko-administrativního rámce. Jakým způsobem tento přechod bude probíhat silně ovlivní také keňskou ekonomiku. Vyšší míra odpovědnosti státu směrem k populaci a médiím bude hrát důležitou roli.

V roce 2011 byly hlavními motory růstu HDP finanční sektor (8,2 %), stavebnictví (8,1 %) a hotely a restaurace (6,4 %). Zemědělství i přes sucho a dopady ekonomické krize v EU a arabskému jaru rostlo 3,5 %. Sucho ovlivnilo zásadně hlavně chov dobytka na severu a východě země, nikoliv sklizeň v hlavní zemědělské oblati Rift Valley. Přesto krize EU snížila poptávku po řezaných květinách a arabské jaro po keňském čaji.

V sektoru průmyslu ovlivnilo sucho zejména produkci elektřiny v Keni z většiny získávané z vodních zdrojů. Poměr elektřiny vyrobené z vodních zdrojů poklesl z 57 % v červenci 2010 na 43 % v červenci 2011. Tento pokles musel být nahrazen výrobou energie z drahých fosilních zdrojů (ropa).

ICT sektor a cestovní ruch byly v roce 2011 na vzestupné tendenci. Sektor služeb jako celek vzrostl o 4,3 % a počet turistů vzrostl i přes bezpečnostní situaci související s konfliktem v Somálsku o 13,6 % (46 % turistů pocházelo z EU, 25 % z Afriky, 12 % Amerik, 10% z Číny). Počet uživatelů mobilních telefonů dále geometricky rostl a dosáhl v roce 2011 hodnoty 25,3 mil., což přesahuje počet dospělé populace. Růst počtu uživatelů internetu i díky použití chytrých telefonů vzrostl o závratných 60 % na 12,5 mil. V případě Keni se proto hovoří o tzv. datové revoluci (M-Pesa, M-Banking, M-Credit, M-Insurance atd.).

Keňa však v roce 2011 také čelila čtyřem zásadním vnějším výzvám - vysokým cenám ropy, vysokým cenám potrain (zejména kukuřice - nárůst o 100 % za 12 měsíců a cukru - dvakrát dražší než v EU), suchu v celém regionu východní Afriky (uprchlíci, ztráa dobytka), a krizi v EU. 

Keňská vláda také jedná s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci s cílem doplnit zásoby zahraniční měny a podpořit tím hodnotu šilinku.

Rok 2012 by však měl přes řadu výzev také být rokem pozitivního vývoje. Porostou investice do infrastruktury (včetně energetické a elektrické), poroste dále spotřeba obyvatelstva, je očekávána dobrá úroda, která sníží růst cen, sníží se deficit běžného účtu, poroste export hlavních komodit čaje, kávy a květin, poroste nadále cestovní ruch a také regionální obchod v rámci Východoafrického společenství.

Zcela zásadní však bude stabilní politické prostředí v období před, během a po volbách v březnu 2013. 

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

              
Skutečný růst HDP (%; Světová banka)  
  

2009

  
  

2010

  
  

2011

  
  

2012 (odhad)

  

 

            3,2

5,6

5,3               5,0

   
                 

 

              
Hodnota vývozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka)  
  

2009

  
  

2010

  
  

2011

  
  

2012 (odhad)

  

 

       4 522       

5 010

5 760

 n/a

 
                 

 

              
Hodnota dovozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka)  
  

2009

 
  

2010

  
  

2011

  
  

2012 (odhad)

  

   10 202

11 803

14 834

n/a

 
                 

 

              
HDP (mld. USD; MMF, Světová banka)  
  

2009

  
  

2010

  
  

2011

  
  

2012 (odhad)

  

    30 580                          

         32 092

        36 102

              n/a

 
             

 

              
  HDP na obyvatele (USD, Světová banka)  
  

2009

  
  

2010

  
  

2011

  
  

2008 (odhad)

  

       732

760

772

n/a

 
                 

 

              
  Míra inflace (%, Světová banka)  

 2009         2010     2011     

   

      

 

  

  10,5         4,1          13                                                        

 

 

 

 
                 

Míra nezaměstnanosti: odhadem 40 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Keňa je průmyslově nejvyspělejší zemí východoafrického regionu, přesto se průmysl podílí na tvorbě HDP pouhými 16,4 %. Po získání nezávislosti dosahoval sektor vysokého růstu, který se však začátkem osmdesátých let značně zpomalil.

Prioritními odvětvími jsou ta, jejichž domácí produkce má nahradit drahé dovozy, tj. zejména potravinářský, textilní a kožedělný průmysl, ropné výrobky (domácí rafinérie v Mombase), papírenský a polygrafický průmysl. 

Keňa se v posledních letech stala centrem ICT služeb a v rámci projektu Kenya Vision 2030 (http://www.vision2030.go.ke/) existuje snaha vybudovat východoafrické centrum ICT a s tím souvisejícího lehkého průmyslu. Z dalších sektorů je na vzestupu stavebnictví a díky růstu lukrativnosti regionu východní Afriky a zlepšujícímu se regionálnímu obchodu výše zmíněný zpracovatelský průmysl.

Přesto průmysl v Keni zaostává za dynamicky se rozvíjejícím sektorem služeb. Poslední nálezy ropy (jezero Turkana) a zemního plynu (příbřežní moře) dávají naději na následný rozvoj průmyslu, jelikož se sníží závislost na hydroenergii. Také nastává rozmach obnovitelných zdrojů energie a s nimi souvisejících aktivit. Otázkou je realizace výstavby koridoru a energovodu z jihosúdánské Juby do přístavu na severu Keni ve městě Lamu (LAPSSET).

4.4. Stavebnictví

Soustřeďuje se na silniční síť a Nairobi, popř. ve větších městech, na kancelářské budovy a hotely. Jedním z cílů vlády je výstavba levného bydlení pro široké vrstvy obyvatelstva, který má v současné době velkou podporu ze strany UN-HABITAT. V současné době jde především o rekonstrukci a výstavbu silniční sítě.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Keňa je primárně agrární země. Zemědělství se věnují čtyři pětiny obyvatelstva (většinou malovýroba a samoživitelé) a na tvorbě HDP se podílí 19 %. Produkce sektoru je ovšem zásadním způsobem závislá na klimatických podmínkách; brzdou vývoje je také existence mnoha polovládních organizací, pro které byly charakteristické nekompetentní zásahy do tržních mechanizmů. Vláda vyhlásila zlepšení efektivnosti těchto organizací za svou prioritu, nicméně k výraznějšímu obratu nedošlo.

Hlavními exportními komoditami jsou čaj, květiny a káva, pro domácí spotřebu pak kukuřice, ječmen a cukrová třtina. Důležitý je chov dobytka a lesnictví. Na exportu se významně podílí také rybolov (sladkovodní ryby pro státy EU).

Keňa je třetím největším výrobcem čaje (po Indii a Číně). Čaj se podílí na celkových příjmech z vývozu jednou čtvrtinou. Květinářský průmysl je v rámci zemědělského sektoru na druhém místě po vývozu čaje a zajišťuje tak více než desetinu veškerých příjmů země z vývozu. Vývoz kávy ovlivňují kolísající světové ceny této komodity.

Jedním z hlavních důvodů pro kritickou situaci v zemědělství v předchozích letech je necitlivé vykácení lesních porostů, zejména v oblasti pralesa Mao, což vedlo k značnému narušení místního ekosystému. V této oblasti totiž pramení většina keňských řek, které postupně vysychají. Vláda proto zahájila rozsáhlou rekultivaci tohoto pralesa, na které se podílejí mnohé státní, soukromé i nadnárodní organizace.

 

4.6. Služby

Turistický průmysl v Keni byl vážně poškozen povolebním násilím na počátku roku 2008. Obraz země jako bezpečné turistické destinace utrpěl a nepokoje odradily velkou část návštěvníků a cestovní kanceláře začaly vyhledávat alternativní destinace. Zároveň byl turismus v Keni zasažen i globální finanční krizí, jelikož jeho hlavními zdroji klientů jsou Evropa a USA, které byly nuceny omezit své výdaje. Dalšími negativními faktory byly rostoucí ceny leteckého paliva a dalších komodit, jakož i kolísání směnných kurzů.

Nicméně rok 2009 přinesl znaky výrazného oživení, které se v některých ukazatelích blíží úrovni z roku 2007. Zisky turistického průmyslu v Keni vzrostly o 18 % z 52,7 na 62,4 miliard Ksh. Počet přijíždějících turistů vzrostl o 30,7 %, což představuje výrazný rozdíl oproti globálnímu trendu, který v roce 2009 vykázal pokles o 4 %. V letech 2010 a 2011 pozitivní trend v cestovním ruchu pokračoval, a to i přes angažmá Keni v Somálsku. To ostatně bylo motivováno právě ohrožováním ekonomických zájmů díky únosům a útokům na západní turisty na severu země.

Cestovní ruch, doprava a ICT jsou vzájemně provázány a patří k nejprogresivnějším sektorům keňské ekonomiy.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Celková délka silniční sítě v Keni je cca 160 900 km; z toho je však pouze 11 197 km s asfaltovým povrchem. Dle údajů vlády je plných 40 % sítě v takovém stavu, že vyžadují zásadní opravu. (Částka potřebná na tuto opravu je dle ministerstva komunikací 1,3 mld. USD.)

V současné době se vláda snaží většinou z prostředků mezinárodních investorů či rozvojové spolupráce, alespoň udržovat stávající silniční komunikaci a to především silnice do atraktivních turistických oblastí a hlavních tahů mezi městy. Povrh komunikací trpí především přeloženými nákladními automobily, kde kontrola váhy je pouze teoretická a podléhá korupci. Přínosem je prakticky dálnice Nairobi – Mombasa, která byla financovaná z prostředků EU.

Pro obchod země, ale i celého regionu, je klíčový přístav v Mombase. Disponuje však zastaralým zařízením a navíc odbavovací lhůty jsou ve srovnání např. s konkurenčním jihoafrickým Durbanem i tanzanským Dar es Salaamem neúnosně dlouhé.

Železniční síť má 2 778 km (rozchod 1 000 mm) a navazuje na dřívější East African Railways z dob koloniální nadvlády Velké Británie nad východní Afrikou.

Negativně na objem přepravovaného zboží působí stav, ve kterém se nachází doposud státní Kenya Railways: většina speditérů dává, vzhledem k zastaralému vozovému parku a jeho nedostatečné údržbě, přednost přepravě z Mombasy po silnici, která je však výrazně dražší (poměr mezi objemem přepraveného zboží drahou a po silnici je celosvětově 7 : 3 ve prospěch dráhy; v Keni je tomu naopak). Železniční trať vede dále z Nakuru do Kisumu a z Voi do tanzanského Moshi. V současnosti působí v Keni taé soukromá společnost s jihoafrickým kapitálem Rift Valley Railways Consortium.

V Keni je 15 letišť s asfaltovou ranvejí a 210 nezpevněnou. Mezinárodní letiště jsou kromě Nairobi, které je leteckým uzlem celého regionu, ještě v Mombase a Eldoretu. Národní přepravce Kenya Airways je členem aliance Skyteam (členem je i ČSA). Spojení s Evropou zajišťují kromě Kenya Airways a KLM i British Airways, Swiss a SN Brussels, EgyptAir, Turkish Airlines a Emirates. Po několikaletém období útlumu začíná četnost spojení posilovat.

Telekomunikace jsou zajišťovány státním podnikem Telcom Kenya (300.000 pevných linek), o jehož privatizaci se již několik let bezvýsledně hovoří. V zemi působí čtyři mobilní operátoři a to Safary Com, Zain, Orange a YU. Mobilní telefony jsou, stejně jako v ostatních afrických zemích, bezesporu nejdynamičtější komoditou posledních let. Telekomunikace lze povžovat za keňský ekonomický zázrak, kdy systém mobilních plateb M-Pesa vznikl právě v Keni a tato forma plateb přes mobilní telefon je nyní aplikována po celém zejména rozvojovém světě. Dnes má Keni mobilní telefon 25,3 mil. obyvatel a trh je stále na vzestupu. Počet uživatelů internetu vzrostl o 60 % na 11,5 mil.

Zdrojem energie země je ze 70 % dřevo a dřevěné uhlí. Dále z 20 % tekutá paliva (ale pouze jako pohonné hmoty a nikoliv jako palivo agregátů generujících el. energii) a necelých 10 % elektřina. Elektřina je generována ze 3/4 hydroelektrárnami, které, v současné době, čelí potížím,vzhledem k nedostatku průtoku vody místních řek. Podíl termálních elektráren je 5 % a tepelných 10 %; 5 % elektrické energie se dováží (z Etiopie). Celková kapacita produkce elektrické energie v zemi je cca 1000 MW. Z celkové spotřeby energie spotřebuje venkov polovinu, průmysl čtvrtinu, města 5 % a doprava 15 %.

Energetický sektor zažívá intenzivní rozvoj ve všech oblastech (hydroenergetika, vítr, fotovoltaika, geotermální energie v Rift Valley, ale i díky objevům zásob fosilních zdrojů). Současně se stále více hovoří (a již dochází i ke konkrétním počátečním krokům) při regionalizaci energetických a elektrických sítí. Keňa je nově napojena na dodávky elektřiny z jižní Etiopie. Plánován je energovod do keňského přístavu Lamu z Jižního Súdánu, který bude propojen také s Etiopií a v budoucnu s Ugandou (LAPSSET).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Keňa nepatří mezi nejméně rozvinuté země podle charakterizace OSN a je ve srovnání s okolními zeměmi také méně závislá na rozvojové spolupráci. Celkový její objem se pohybuje v průměru kolem 5–7 % HDP, tj. kolem hodnoty 800 milionů USD. Více než polovinu tvoří příspěvek EU. Vzhledem k potravinové krizi se zvýšila finanční podpora keňské ekonomiky ze strany rozvinutých států. Nejvýznamnějšími cílovými sektory většiny donorů  jsou redukce chudoby, zdraví, vzdělání a infrastruktura. V současné době se k tomu přidává sektor zemědělství a potravinová pomoc. V posledním období zahájila několik důležitých rozvojových projektů také Čína a do budoucna lze očekávat další nárůst celkového objemu její pomoci Keni.


.