Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Kongo (Kinshasa) Kongo (Kinshasa)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

Přesto, že české výrobky mají v DRK stále ještě dobré renomé, obchodní spolupráce s ČR zůstává limitovaná. DRK je ve světové obchodní relaci ČR až na 148. místě, obchodní bilance je tradičně ve prospěch ČR. Řada vývozů do DRK se realizuje prostřednictvím třetích firem z Belgie, Švýcarska či Francie.

Hlavní překážky širší vzájemné ekonomické a obchodní spolupráce jsou v nezájmu českých soukromých podniků o tuto zemi, neznalosti teritoria a způsobů podnikání v něm, vzdálenosti od ČR, stále ještě nízké znalosti francouzského jazyka a určité opatrnosti nebo neochotě pracovat v neznámém (a velmi rizikovém) terénu. Problémem je pak financování projektu. DRK je na základě konsensu OECD zařazeno v šesté kategorii co do pojistitelnosti exportních úvěrů, takže domácí české banky jsou velmi opatrné. ČEB a EGAP se k možnosti financování českého vývozu právě do tohoto teritoria staví dosti zdrženlivě.

České firmy narazí na silnou konkurenci belgických, francouzských jihoafrických, indických, libanonských a zejména čínských firem.

7.1. Smluvní základna

ČR nemá s DRK podepsánu žádnou ekonomickou dohodu.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

 200720082009201020112012 (I-IX)
vývoz 1 387 2 527 2 363 2 881 4 830 1 993
dovoz 973 1 110 1 003 686 673 309
obrat 2 360 3 637 3 366 3 567 5 503 2 302
saldo 414 1 417 1 360 2 195 4 157 1 682

údaje v tis. USD

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Hlavními vývozními komoditami ČR v roce2011 a2012 jsou obnošené oděvy, kolejová vozidla (lokomotivu), nákladní vozidla, důlní stroje, součásti leteckých motorů, telefonní přístroje a léčiva.

V dovozu ČR pak převládá dřevo a kobalt.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Trh DRK je sice velký (70 mil. obyvatel), kupní síla většiny obyvatel je ale nízká. Vývozce zboží se setká s ostrou konkurencí levných čínských dovozů. Pro české firmy existuje v DRK velký prostor, podíl domácí výroby (s výjimkou těžebního průmyslu) je zanedbatelný, dováží se téměř vše.

Perspektivním odvětvím pro české exportéry jsou dodávky těžebních zařízení, technologií pro výrobu a rozvod elektřiny, potravinářských technologií (včetně výroby nápojů a pivovarnictví), zdravotnického vybavení, spotřebního zboží, malých investičních celků (malé vodní elektrárny, pily, pekárny, mlýny, zpracování ovoce) a zemědělské techniky. Velké příležitosti existují především v elektrárenských technologiích (dodávky turbogenerátorů, rehabilitace hydroelektráren), dodávky malých vodních elektráren v kombinaci s mlýny, pilami a s úpravnami pitné vody aj.).

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Firmy z ČR se na nepřehledném trhu i nadále prosazují především v kooperaci se silnějšími západoevropskými partnery (např. ČKD Blansko Engineering, Centec Praha). O místní trh projevuje zájem firma Zetor, Aero Vodochody atd.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Obchodní kontakty jsou obvykle navazovány přímo mezi jednotlivými společnostmi. ZÚ Abuja se za poslední rok nesetkal s poptávkou po českém zboží nebo výrobní kooperaci.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

V roce 2012 poskytla ČR celkem4 mil. Kč na dva projekty humanitární pomoci, které v DRK realizovali organizace Člověk v tísni a Lékaři bez hranic. Oba byly zaměřeny na poskytování zdravotní pomoci postiženým válečným konfliktem ve východní části země. V listopadu 2012 schválila vláda ČR humanitární pomoc uprchlíkům na východě DRK ve výši2 mil. Kč.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V oblasti služeb není spolupráce evidována.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnavatel musí pro svého zahraničního zaměstnance získat pracovní povolení u Národního výboru pro zaměstnanost cizinců zřízeného při ministerstvu práce. K tomu je třeba předložit pracovní smlouvu. Na základě pracovního povolení může zaměstnanec žádat o pracovní vízum, které opravňuje k dlouhodobému pobytu (visa d’établissement). To uděluje imigrační úřad (Direction générale d’immigration – DGM).


.