Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Afghanistan hory
Afghánistán Afghánistán

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Název:   Afghánská islámská republika

Islamic Republic of Afghanistan

Jomhuri-ye Eslami-ye Afghanestan (darí)

Da Afganistan Islami Jomhoriyat  (paštó)

 

Krátká forma :   Afghánistán

                            Afghanistan

1.2. Rozloha

Rozloha: 652,230 km2 (41. země na světě)

                 souš: 652,230 km2, voda: 0 km2

 Hranice: celkem 5,529 km

Hraniční země: Čína 76 km, Írán 936 km, Pákistán 2,430 km, Tájikistán 1,206 km, Turkmenistán 744 km, Uzbekistán 137 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

31,108,077 (odhad červenec 2013, 40. země na světě)

Hustota obyvatelstva:    43,5 ob./km²

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 15 mil. (odhad 2005)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný přírůstek obyvatelstva:           2.25% (odhad 2013)

Střední délka života:                                  50,11 let

                                                                     Muži 48.81 a ženy 51.47 let

Porodnost:                                                 39,05 porodů/1000 obyv.

Úmrtnost:                                                   14,35/1000 obyv.

Kojenecká úmrtnost:                               119, 41/1000 porodů

Míra gramotnosti:                                     celkem 28.1%, muži: 43.1%, ženy: 12.6% (odhad 2000)

1.5. Národnostní složení

Paštunové (40 %), Tádžikové (33 %), Uzbekové (9 %), Hazárové (11 %), další minoritní etnické skupiny (Ajmákové 1%, Turkmeni 2%, Balúčové 1%, jiní 5%).

Paštuni na východě a jihu (početně a mocensky nejsilnější etnikum, které v zemi historicky nejčastěji vládlo), Tádžici, Turkmeni a Uzbeci na severu, Hazárové v centru a na západě země. Všechna tato etnika se dále dělí na kmeny a rodové svazy. Historicky byla země vždy obtížně ovladatelná z centra a ten, kdo jí chtěl ovládat, musel získat podporu kmenových vůdců.

1.6. Náboženské složení

Islám (98 %). Sunnité 80%, ší´ité 19%, jiné 1%. Většinou sunnitští muslimové hanífovského směru. Pouze 1,2 % sunnitů se hlásilo k šáfiíovské nebo hanbalovské škole, v menší míře šíité (15 - 19 %), vyznavači šíitských neortodoxních učení (celkem 6,5 %, z toho ismáílovci 3 %).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

paštó (35 % obyvatel), darí (dialekt perštiny - 50 % obyvatel)

ostatní hlavní jazyky: turkické (uzbečtina, turkmenština 11%),         

dále kolem 30 jiných jazyků (např. balúčí, pašháí) 4%

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Afghánistán je vnitřně rozdělen na 34 provincií. Každá provincie má své hlavní město a provinční administrativu. Provincie se dále dělí na 398 provinčních okrsků (district), které obvykle zahrnují několik vesnic, v čele každého okrsku stojí jeho vlastní guvernér (district governor). V čele každé provincie stojí guvernér jmenovaný prezidentem, guvernéry v čele distriktů obvykle vybírají provinční guvernéři.

Kábul a další velká města mají primátory volené místním zastupitelstvem. Primátoři velkých měst by měli být dle čl. 140 ústavy voleni přímo na čtyřleté funkční období, dosud však tyto volby nikdy neproběhly a primátoři největších afghánských měst jsou jmenováni vládou. Primátor Kábulu je pak jmenován přímo prezidentem.

34 provincií (velájat):    Badakhshan, Badghis, Baghlan, Balkh, Bamyan, Daykundi, Farah, Faryab, Ghazni, Ghor, Helmand, Herat, Jowzjan, Kabul, Kandahar, Kapisa, Khost, Kunar, Kunduz, Laghman, Logar, Nangarhar, Nimroz, Nuristan, Paktika, Paktiya, Panjshir, Parwan, Samangan, Sar-e Pul, Takhar, Uruzgan, Wardak, Zabul

Hlavní město:    Kábul (Kabul/Kabol) ‑  3,071,400 obyvatel (odhad 2011)

Významná města:              Herát (Herat)                                    -  397,456                   

                                               Kandahár (Qandahar)                    ‑  512,000                   

                                               Mazáre Šaríf (Mazar-e Sharif)        ‑  375,000

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

afghání (AFN), 1,‑ afghání = 100 pul (malé nominály nejsou v oběhu); v 10/2002 došlo k emisi nových bankovek s ochrannými prvky, které byly pro Afghánistán vytištěny v SRN. Běžně používán USD

Kurz: směnný kurz se během 1. poloviny roku 2013 pohyboval v Kábulu kolem 50 AFN za 1 USD

Mezinárodními platebními kartami lze vybírat z bankomatů pouze na několika vybraných vojenských základnách. Platební karty nejsou v zemi standardně akceptovány a nelze je tudíž použít. Nelze s nimi realizovat jakoukoliv platbu v zemi. Peněžní automaty, které jsou v zemi nainstalovány, slouží pouze pro výdej za pomoci karet vydávaných výhradně místními bankami.

 

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

V Afghánistánu se používá solární kalendář, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Níže je uveden seznam názvů afghánských solárních měsíců v darí s odpovídajícím časovým rozmezím dle evropského kalendáře:

 Hamal             21.3.-20.4.                                         Mizan                          23.9.-22.10.

Sawr                21.4.-21.5.                                         Aqrab                          23.10.-21.11.

Jawza              22.5.-21.6.                                         Qaws                          22.11.-21.12.

Saratan           22.6.-22.7.                                         Jadi                             22.12.-20.1.

Asad                23.7.-22.8.                                         Dalvæ                          21.1.-19.2.

Sonbola          23.8.-22.9.                                         Hut                              20.2.-20.3.

Pro celé území Afghánistánu platí časové pásmo GMT + 4:30. Časový posun oproti ČR je tudíž +3,5 hodiny pro zimní čas a +2,5 pro letní čas.

Dnem pracovního klidu je pátek. Ve čtvrtek státní instituce a orgány buď nepracují nebo je pro ně čtvrtek „krátkým“ dnem s pracovní dobou do 12 hodin.

Afghánské státní svátky

Muslimský kalendář po celém světě začíná v roce 622. V tomto roce 622 křesťanského letopočtu, poté co přežil atentát, který na něj spáchali Kurajšovci v Mecce, odešel Prorok z Mekky do oázy Jathrib, kam vstoupil dne 24. září 622 a od tohoto data "hidžry (emigrace)" se začíná muslimský kalendář. V roce 2013 začal 21.3. v Afghánistánu letopočet 1392.

Afghánský kalendář zahrnuje celou řadu dnů pracovního volna, které připadají na výročí významných událostí spjatých se vznikem islámského náboženství či Afghánské islámské republiky a dále osobní výročí významných postav šíitského islámu. Je třeba upozornit, že některé svátky se řídí islámským lunárním kalendářem a v jiných letech proto připadají na odlišné dny evropského kalendáře. U náboženských svátků začíná vždy jejich oslava po západu slunce předchozího dne (tedy např. 23.1.).

Přehled hlavních afghánských svátků v roce 2013

24.1.    Den oslav narození proroka Mohammada (tzv.Mawlid)

15.2.    Den osvobození (výročí odchodu vojsk SSSR ze země)

21.3.    Nový rok (Nowrooz)

28.4.    Mujahedeen Victory Day (výročí svržení vlády prezidenta Najibullaha v r.1992)

19.8.    Den nezávislosti

8.8.      Eid al-Fitr

8.9.      výročí úmrtí Ahmad Shah Massouda (tzv. Martyrs´ Day)

14.10.  Day of Arafa (Den pokání, den kdy Mohammad přednesl své kázání na rozloučenou před posledním 

              rokem svého života na pláni u hory Arafa)

15.10   Eid al- Adha (svátek obětování)

Státní svátek: Den nezávislosti 19. srpna (1919, Velká Británie přestala kontrolovat zahraniční politiku Afghánistánu)

Ramadán v roce 2013 začíná v úterý 9. července a slaví se po 30 dní do 7.8., svátek Eid al-Fitr připadá na 8.8. 2013.

 

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

I přes porážku Tálibánu je na mnoha místech Afghánistánu dodržována přísná tradiční forma islámského práva. ZÚ zásadně varuje před dovozem alkoholu, kosmetiky obsahující alkohol, drog, publikací (i novin a časopisů) zobrazujících neislámské náboženské a lidské tělesné motivy, hudebních nahrávek a videokazet.

Oblečení: Afghánci jsou citliví na dodržování tradičního oblékání, hlavně u žen na veřejnosti. Pro ženy je nutné svrchní volné oblečení, které zakrývá šíji, boky a ruce po zápěstí + šátek, což platí bez výjimky pro všechny ženy i pro cizí státní příslušnice. Není striktně vyžadováno nošení tradiční burky ani čádoru (druh černého delšího pláště zahalujícího tělo). Nejsou dovoleny krátké sukně, délka sukní musí být pod kotníky. Muži musí mít zahalenou horní část těla a není jim dovoleno chodit v krátkých kalhotách, rovněž krátký rukáv není doporučován.

Jednání: Afghánci kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán často značně nadsazenými zdvořilostními frázemi obsahující chválu a uznání partnerovi. Nesouhlas či nelibost bývají naopak vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením. Veřejné projevy emocí – rozčilení nebo zvýšení hlasu – jsou Afghánci hodnoceny jako nedostatek důstojnosti a sebeovládání.

Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.

Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Afghánce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Afghánci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí, často i kvůli nižší míře gramotnosti.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče v Afghánistánu existuje v minimální míře a proto většina cizinců vyhledává pomoc zahraničních lékařů, lékařů pracujících pro ZÚ, mezinárodní organizace nebo nevládní organizace. ZÚ není zatím znám případ, kdy by česká zdravotní pojišťovna proplatila lékařský úkon v Afghánistánu.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Velvyslanectví ČR v Kábulu je jedinou českou institucí v Afghánistánu. ČSA do této destinace nelétají, nemají zde kancelář. 

Nejkratší a spolehlivá letecká spojení jsou přes Istanbul (Turkish Airlines) a Dubai (Emirates).

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Nejsou zavedena. Pozemní telefonní síť funguje jen v některých regionech.

1.18. Internetové informační zdroje

Nejdůležitější afghánské internetové stránky

úřad prezidenta                     www.president.gov.af/en                                    

ministerstvo zahraničí            www.mfa.gof.af  

ministerstvo vnitra                   www.moi.gov.af/en            

ministerstvo průmyslu a obchodu   www.commerce.gov.af     

ministerstvo dolů                                 www.mom.gov.af

ministerstvo zemědělství                   www.mail.gov.af

ministerstvo obrany                             www.mod.gov.af/en

ministerstvo energií a vody                www.mew.gov.af/en

TOLO News (tisková agentura)       www.tolonews.com

Pajhwok Afghan News                      www.pajhwok.com

Afghanistan Investment Support Agency   www.aisa.org.af

Afghanistan Chamber of Coomerce  and Industries www.acci.org.af

Centrální banka                       www.centralbank.gof.af     

.