MZV > státy světa - informace... > Asie > Mongolsko

Mongolsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Mongolsko, Монгол Улс (Mongol Uls)

1.2. Rozloha

1 564 100 km²

(1259 km ze severu na jih, 2392 km z východu na západ)

Celková délka hranice 8161,8 km, 3485 km s Ruskou federací, 4676,8 km s Čínou

Průměrná nadmořská výška Mongolska je 1 580 m. Nejvyšší bod je „Chuiten Uul“ (4 374 m)

Nejnižší bod je „Chuch nuurin chotgor“ (532 m)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

2 834 206 obyvatel (dle března 2012)

Hustota obyvatelstva: v Ulánbátaru 246,8 os./km²,na venkově kolem 0,9 os./km²

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku 43 % (2011)

Podíl městského obyvatelstva: 68% (2011)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2005 – 1,2 %, 2006 – 1,3 %, 2007 -1,4 %, 2008 – 1,7 % , 2009 – 2 %, 2010 – 1,8 %, 2011 – 1,5 %, 2012 - 1,5 %

Demografické složení obyvatelstva

Podle pohlaví	Muži	Ženy	Podle věku	0-14 let	15-64 let	Nad 65 let
100 %	49,4 %	50,6 %	100 %	27,9 %	68,1 %	4,0 %

1.5. Národnostní složení

mongolská etnika:87,7% chalchové (Khalkh - angl. Халх - mong.), 2,7% durvúdové (Durvud – angl. Дөрвөд - mong.), 1,9% bajadi (Bayad - angl. Баяд - mong.), 1,7% burjati (Buryat - angl. Бурят - mong.), dále angl. Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin.

nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh - angl. Казах - mong.) – 5,9 %

1.6. Náboženské složení

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Zákon z roku 1993 privileguje buddhismus, islám a šamanismus, z nichž je dominantní náboženství buddhismus, který tvoří 94% (vadžrájána s elementy šamanismu), 6% vyznává islám, především kazašská menšina na západě země.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úřední jazyk: chalch mongolština.

Ze světových jazyků se nejčastěji používá angličtina a ruština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Území Mongolska se administrativně dělí na 21 provincie (ajmaků) a hlavní město Ulánbátar (Ulaanbaatar - angl.). Kraje se dělí na okresy (sum), kterých je 329, okresy na obce (bag) - 1600, města na městské obvody (dúreg), městské obvody na čtvrtě (choró).

Provincie podle geografického umístění

Zóna	Provincie	Název centra provincie
1. Západní	1. Bajan-Ulgii	Ulgii
	2. Gobi-Altaj	Altaj
	3. Zavchan	Uliastai
	4. Uvs	Ulángom
	5. Chovd	Chovd
2. Changaiská	1. Archangai	Cecerleg
	2. Bajanchongor	Bajanchongor
	3. Bulgan	Bulgan
	4. Uvurchangai	Arvaicheer
	5. Chubsugul	Murun
	6. Orchon	Erdenet
3. Centrální	1. Gobi-Sumber	Čoir
	2. Dornogobi	Sainšand
	3. Dundgobi	Mandalgobi
	4. Umnugobi	Dalanzadgad
	5. Selenge	Suchbátar
	6. Tuv	Zuunmod
	7. Darchan-Uul	Darchan
4. Východní	1. Dornod	Čoibalsan
	2. Suchbátar	Baruun-Urt
	3. Chentii	Undurchán
5. Ulánbátar	1. Ulánbátar	Ulánbátar

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Mongolský „tugrik“ (Tugrug – angl., Төгрөг – mong.) MNT, 1 MNT = 100 mongo. Mongo se vzhledem k nízké hodnotě nepoužívá. Nejčastěji používané cizí měny jsou americký dolar (1 USD = 1411 MNT k 01.04/2013) a euro (1808 MNT k 01.04/2013).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Oficiální svátky v Mongolsku jsou: 1. leden – Nový rok, 3 dny koncem ledna nebo v únoru – tradiční Nový rok „Cagán sar“ (lunární), 8. březen – MDŽ, 1. červen – Den dětí, 11.-13. červenec – tradiční svátek Nádam, 14. listopad - Narozeniny Čingis Chána /pohyblivý svátek/, (26. listopad – Den republiky), 29. prosinec – Den nezávislosti.

Hlavním svátkem byl a zůstal „Cagán sar“ (Bílý měsíc), mongolský lunární Nový rok. Obvykle se slaví tři dny koncem ledna nebo v únoru, přesné datum každoročně ohlašují místní lámové. Traduje se, že Cagán sar je den zrození všech Mongolů, a že od tohoto dne jsou všichni Mongolové starší o rok. Podobně, jako u jiných národů Dálného východu, každý nový rok má svou symboliku a název. V předvečer nového roku se každá rodina loučí s odcházejícím rokem, setkání s novým neprobíhá o půlnoci jako v ČR, ale brzo ráno v první den nového roku. Všichni se oblékají do slavnostních oděvů, blahopřejí nejdříve nejstarším, pak sousedům.

Významným svátkem v Mongolsku je tzv. „Nádam“, který se oslavuje v den vítězství národní revoluce 11. července 1921. Oslavy začínají 11. července a trvají tří dny. Program oslav zahrnuje soutěže v tradičních sportovních disciplínách: zápas, střelba z luku, jízda na koni, v současnosti rovněž volejbal, basketbal, lehká atletika, šachy apod.

Novým svátkem je od podzimu 2012 připomenutí narozenin Čingis Chána. Den symbolicky vyjadřuje jeho narozeniny, nicméně přesné datum jeho narození není známo. Svátek připadá na první den prvního zimního měsíce v roce.

Pracovní doba v úřadech je obvykle pondělí až pátek od 9 hod. do 18 s hodinovou přestávkou na oběd (13–14); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existuje mnoho obchodů s 24 hodinovou pracovní dobou a nemálo obchodů je otevřeno i v sobotu a v neděli.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Mongolsko jako jedna ze starých civilizací vždy přitahovalo pozornost různých národů svou neobvyklou historickou minulostí, krásnou a netknutou přírodou.

Velký vliv, který Mongolové měli na sousední země ve 13.–15. století se jim jako bumerang vrátil ve středověku, kdy vojenská plemena kočovníků byla „usmířena“ lámaistickým náboženstvím z Tibetu. Později se stali závislými na čínských dynastiích. V rámci autonomie Číny se Mongolové přes buddhistické náboženství seznámili s kulturou Indie a Tibetu. Později se začali aktivně stýkat s ruskou kulturou. Ve svém duchovním rozvoji v 17.-19. století Mongolové převzali mnohé z kulturního dědictví sousedních zemí, např. tibetské písmo a tibetský jazyk, ve kterém probíhaly bohoslužby v mnohých chrámech, prvky čínské kultovní architektury i technické novinky z Ruska.

Surové klimatické podmínky, nízká úroveň rozvoje průmyslu dorevolučního Mongolska, despotizmus, negativní vliv následků více než dvěstěletého mandžuského jha, to všechno způsobovalo konzervaci zaostalých forem společenského a kulturního života, což vyvolávalo u Mongolů pocit bezmocnosti před tváří sil přírody.

Sebeoprávněnější pokusy změnit tradiční „liknavý“ postoj k času a dennímu režimu ve velké většině ztroskotává. Úspěšné jsou nanejvýš u městského obyvatelstva, které jako mnohokrát předtím v dějinách řeší dilema mezi technologickým pokrokem (a tudíž asimilací s usedlou civilizací), či zachováním kočovných tradic (za cenu technologické stagnace).

Mongolové jsou velice talentovaní v těch činnostech, které nevyžadují přesný řád, nejlépe je to viditelné v duchovním životě. Umělci, spisovatelé, zpěváci, herci mohou plně konkurovat představitelům umění libovolné země. Potenciální talentovanost současně s neorganizovaností, schopností adaptovat se v jakémkoliv životním prostředí a situaci a vnitřní nezávislost – to jsou hlavní črty dynamicky se rozvíjející podnikatelské vrstvy.

Vhodnými jednacími jazyky jsou ruština a angličtina s velikou sympatií jsou přijímáni cizinci, mluvící mongolsky. Mnozí západní podnikatelé navštěvují kurzy mongolštiny. Nevhodný jazyk není, někteří Mongolové ovládají i několik různých jazyků různých jazykových skupin.

Vhodná doba k jednání není ničím limitována, spíše však až po 10. hodině ranní. Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Vizitky bývají standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu. Pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, podávají se a přijímají pravou rukou, nebo oběma rukama současně.

Pracovní doba je obvykle pondělí až pátek 9-18 hod. s přestávkou na oběd ve 13–14 hod. Bývá pravidlem, že ani jedna z uvedených hodin se nedodržuje a zpoždění i nad 30 minut nikoho neznepokojí. Východní mentalita, ta sporná jinakost obyvatel Asie, je ale v Mongolsku asi nejzřetelnější, pokud si s někým dáte schůzku. Možná dorazí, možná nedorazí. Také na úřadě můžete čekat třeba celý den. Čas se tu neměří na minuty, ale má časové jednotky odlišného charakteru – poněkud protaženější, pomalejší a s neohraničeným okrajem. Známé „maňána“ se ve stejném praktickém významu v mongolštině řekne „margaš“. Říká se, že čas a prostor nemají v Mongolsku cenu. Asi proto, že obojího mají Mongolové nadmíru. Na druhou stranu již je mnoho Mongolů zvyklých na dodržování domluvených schůzek na čas vzhledem ke svému pracovnímu vytížení.

Zvláštní črtou mongolského charakteru je výjimečná pozorovací schopnost, pastýř bez problémů najde svou ovci v cizím stohlavém stádu, kočovník bezchybně nachází podle jakýchsi nepostižitelných příznaků cestu v nekonečných stepích, nebo poušti. Mongolové jsou nejen osamělými pastevci, vděčnými za novinky, ale (a to i v podmínkách městského života) také lovci s vynikajícím pozorovacím talentem, periferním zrakem zaznamenávajícím škálu drobných detailů a s logickým úsudkem stopařů. A zatím je ještě každý „žlutý člověk“, tj. cizinec s více či méně světlými vlasy, zajímavým předmětem k diskusi.

Další charakterovou vlastností Mongolů je jejich pohostinnost, která však nesmí podnikatelovi zastřít zrak při vyjednávání o obchodních podmínkách. Pohostinnost v kteroukoliv denní i noční hodinu plyne historicky z rozlehlosti krajiny – neposkytne-li hospodář přístřeší, může poutník do rána zahynout, neboť k další jurtě jsou to desítky kilometrů větrnou mrazivou nocí plnou vlků. Vůči cizinci z Evropy se tato vlastnost v některých případech může stát s troškou nadsázky „pohostinností smrtelnou“ (obvykle se podává a není vhodné odmítnout – obrovské množství různých nezvyklých mléčných výrobků, tučného skopového masa, vodky a legendárního kumysu – ajraku – řídkého zkvašeného kobylího mléka, připomínajícího spíše zkvašenou syrovátku, s malým obsahem alkoholu, kterého Mongolové vypijí při přátelském posezení za odpoledne 2-3 litryna osobu). Většinou stačí dát najevo přirozenou lidskou úctu a zájem – a pak je dokonce možné slušně odmítnout pochoutky, které jsou nad cizincovy síly (pravděpodobně to bude kvitováno jen pobaveným smíchem). Jak se režim městských obyvatel v posledních desetiletích začal výrazně lišit od režimu pastevců, oslabily se postupně vazby mezi počasím, pracovním nasazením a skladbou potravy. Kladnou reakcí na městské pohodlí je zvyšující se spotřeba potravin dříve neužívaných: ovoce, zeleniny, drůbeže a sýrů. V minulosti bylo používané zeleniny nebo ovoce minimum – vysvětlením je skutečnost, že skot spásá na volné pastvě desítky druhů trav a rostlin, takže jeho mléko i maso je samo o sobě bohatým zdrojem vitamínů.

Výrazným rysem mongolské povahy, rovněž plynoucí z historických podmínek, je snaha získat pro sebe maximum (jurty na venkově bývali otevřené kolemjdoucím, kteří, ačkoli nebyl nikdo přítomen, se mohli sami pohostit, čím našli). Mongolové neumí příliš říkat ne, ačkoli není vždy v jejich silách slíbené zařídit – je nutné být na uvedené připraven a informace ověřovat z několika zdrojů.

Mongolský čaj je součástí všech „sezení“. Tzv. pití čaje je v Mongolsku široko rozšířenou tradicí. V jakékoliv roční době je podáván čaj – tzv. zelený či černý a s mlékem. Čaj bývá více či méně přisolený či mírně omaštěný máslem, někdo jej ochucuje praženou moukou či zrním. V neustálém větrném podnebí je čaj osvěžující, zahřeje a dodá tělu odpařenou sůl. Při pití čaje není vhodné diskutovat, probíhá mlčky. První miska s čajem se podává hostiteli a pak všem ostatním podle stupnice nejdříve nejstaršímu muži až po nejmladší dítě. Nese-li hospodyně misku čaje, nenecháme ji ho pouze postavit na stůl, ale přerušíme svou dosavadní činnost a čaj od ní oběma rukama převezmeme.

Tradiční oblečení – „dél“ – je pro jezdce na koních praktický: hřeje záda, zpevňuje břicho a chrání vnitřnosti od neustálých otřesů, na prsou tvoří obrovskou kapsu, dlouhé rukávy chrání ruce, dlouhý chalát zase stehna a kolena od chladu. Zimní dély jsou podšité kožešinou, letní jsou tenčí. Původně byly asi z režného plátna nebo z kůží, díky obchodu s Čínou se ustálila tradice délů hedvábných. Dély nosí jak muži tak ženy. Obyvatelé měst, především mládež, upřednostňuje evropské oblečení.

Zvláštností mongolského ornamentu je jeho bohatá symbolika. Symbolické ornamenty svou kombinací vyjadřují přání zdraví, štěstí, míru, radosti. Důležitá je rovněž symbolika barev v ornamentu. Modrá symbolizuje věčnost, věrnost, stabilitu, žlutá lásku, sympatii, červená radost, bílá čistotu a nevinnost, černá neštěstí, bídu. Symboliku rovněž vyjadřují různé ozdoby z vzácných kamenů a kovů. Nejstarším symbolem je emblém sojombo, který zdobí státní vlajku: navrchu je emblém opatřen symbolickým znakem ohně, který vyjadřuje rozkvět, obnovu, vzestup, tři jeho plameny znamenají rozkvět národa v minulosti, přítomnosti a v budoucnosti. Pod ohněm se nachází slunce a měsíc – starý totem mongolského národa, kde otec národa je mladý měsíc a matka zlaté slunce. Dva trojúhelníky znamenají společně smrt vrahům, dva pravoúhelníky čestně sloužit národu. Dvě ryby symbolizují jednotu muže a ženy, rozum a moudrost a dvě vertikální linie po bocích emblému označují pevné stěny a vyjadřují přání aby mongolský národ byl svorný, pak bude pevnější než kamenné stěny pevnosti.

Vztahy mezi rodovými příbuznými jsou jedním z tradičních „příbuzenství“ v mongolské společnosti. Pro mnoho Mongolů není silnější příbuznosti a užší sounáležitosti než vědomí, že se narodili v jednom místě. Právě na základě této tradice se v současnosti bouřlivě rozvíjí nový druh příbuznosti jakoby obchodního typu. V minulých letech vyrůstaly po celé zemi tzv. „rodné rady“, které ačkoliv neměly oficiální status a které jsou v podstatě svazkem lidí pocházejících ze stejného místa či regionu. Přesto takováto „příbuzenská“ pouta mají obrovský vliv na společnost.

Rodinná disciplína je u Mongolů přísná, ale ne surová. Rodiče se chovají k dětem velice dobře, ale vyžadují poslušnost. Ochráncem a pokračovatelem rodu je nejmladší syn. U Mongolů udivuje uctivé až starostlivé chování ke starším lidem.

Závislost na přírodě se v pastevecké společnosti promítla i do vztahu k ní: voda v řece či jezeře nesmí být znečištěna, do země se nekope (proto prý mají mongolské boty špičky vzhůru), do přírodní scenérie se nezasahuje. V současnosti plynou z takových zásad, pokud jsou dodržovány, paradoxní situace: sebe a nádobí myjí Mongolové pečlivě v maličkých miskách, i když vedle nich teče řeka, která bývá již bohužel často znečištěna zcela neekologickými průmyslovými odvětvími. Městské byty, podobně jako jurty, jsou většinou čisté a upravené, zatímco chodby a ulice hyzdí odpadky, protože úprava okolí jurty není v tradiční mongolské mysli „zakódována“.

Mongolsko konce minulého století prožívalo nepopíratelně závrať překotné „westernizace“. Od přídělového systému prodeje potravin, přes stovky stánkových prodejen se vydělila druhá kvalitativní vlna – specializované značkové obchody se standardním evropským designem. Objevila se stylová zařízení. Spolu s orientací na „spotřební život“ přicházejí k úhoně kvalitní lidské hodnoty a národní tradice. Ty ale, popravdě řečeno, „vzaly za své“ většinou již během 30. let minulého století. Dnešní povrchnost, nedovzdělanost a amatérizmus mnohých podnikatelských, politických, nebo vědeckých kádrů nejsou jen důsledkem vlivů, které s sebou přinášejí demokratické změny, nýbrž trpkým plodem celé předcházející socialistické éry. Historie rozvinutých západních zemí však dává alespoň naději, že teprve z generací synů a vnuků hokynářů a nečekaně zbohatlých drobných kapitalistů se rekrutují vzdělanci a profesionálové. Mongolsko vlastně navazuje na přervanou nit své historie: stojí dnes na obdobné startovní čáře od neproduktivního systému (na počátku století jím byl teokratický feudalismus, na konci 80. let megalomanský socialismus) k progresivnějšímu, ač jistě také ne dokonalému kapitalismu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Lékařská péče v Mongolsku je bezesporu zcela nedostatečná a zejména pro rodiny s dětmi se jedná o vysoce rizikovou destinaci. V Ulánbátaru je několik nemocnic, ale vybavení i profesionalita personálu je obvykle tristní. Při hospitalizaci zajišťují stravu a léky pro pacienty rodinní příslušníci, záchranky přijíždějí k případům v rámci Ulánbátaru i po několika hodinách a lékaři často ordinují léky, které jsou v Evropě zakázané.

Cizinci se obvykle spoléhají na ulánbátarskou pobočku mezinárodní sítě zdravotnických zařízení v zemích třetího světa SOS International (jedná se pouze o pracoviště s ambulantní péčí a pohotovostí), která zaměstnává anglicky hovořící lékaře, avšak poplatky jsou tam neúnosně vysoké. V závažných případech zajišťuje SOS klinika leteckou evakuaci do Hongkongu, ale vzhledem k tomu, že letadlo – je-li k dispozici – je hangárované v Pekingu, nejedná se bohužel o okamžitou pomoc.

Nedaleko velvyslanectví se nachází korejská nemocnice, jejíž kvalita v mnohém ohledu předčí české standardy. Jedná se však prioritně o diagnostické centrum - lůžková část je malá a lékaři ambulantní části obvykle nemají stálé pacienty. Jedná se svým charakterem spíše o kliniku, která zajišťuje velmi přesnou a rychlou diagnostiku, kterou si pacienti dále nosí k posouzení svým ošetřujícím lékařům. Je zde možné bez objednání absolvovat celou škálu vyšetření včetně CT, sona, krevních testů, vyšetření trávicího traktu atd. Databáze výsledků vyšetření je plně digitalizovaná - snímky vám na vyžádání budou poskytnuty elektronicky s anglickými popisy. V korejské nemocnici je možné navštěvovat gynekologii - jak korejští, tak mongolští lékaři se zde domluví anglicky a rusky.

U vážných úrazů a zhoršených chronických stavů se doporučuje léčba v Pekingu či Soulu. Hospitalizaci v Ulánbátaru využíváme jen v nevyhnutelných případech. Pro všechny lékaře v Mongolsku platí, že běžně ordinují i v sobotu. Stejně jako u jiných služeb neexistují dlouhé objednací lhůty - v Ulánbátaru je převis nabídky nad poptávkou. Je velkou výhodou, že se pacientovi bez problému dostane ošetření prakticky ihned.

V Ulánbátaru je velké množství lékáren, které disponují základními léky (analgetika, antipyretika, antihistaminika, atd.). Léky se obvykle prodávají jednotlivě (je možné zakoupit například jednu pilulku aspirinu) či po platíčkách - nikoli po krabičkách. K lékům tak nejsou žádné popisky a nedočtete se datum výroby. Proto se doporučuje vybavit se dostatečně všemi druhy léků z ČR a mongolská léčiva dokupovat jen v případech nouze. Mongolové a mongolší lékaři jsou pověstní nadužíváním léků - každý lékař vám například předepíše aspirin, byť by se jednalo o očaře.

Mongolové - podobně jako ostatní Asiaté - nejsou příliš zvyklí nosit brýle. Přesto je v Ulánbátaru několik nevalně vybavených optik, ve kterých lze koupit i kontaktní čočky a roztoky na ně. Doporučujeme však i toto vybavení dovézt z ČR. V případě nouze doporučujeme optiku Mars v blízkosti obchodního domu Ich Delgúr.

Hygienické potřeby jsou v Mongolsku běžně k dostání včetně zahraničních výrobků.

Při neakutních problémech je v Mongolsku také možné využít tradiční mongolskou medicínu, kterou praktikují lámové v buddhistických klášterech a která má některé rysy podobné tradiční čínské medicíně. Jedná se o léčbu mongolskými bylinami, akupunkturou, či baňkováním a diagnostikou z tepu a z jazyka.

Hygienické podmínky jsou v Mongolsku velice špatné. Silný mráz zbavuje zemi každoročně epidemií, avšak v létě se nákazy šíří velmi rychle. Ačkoli v Ulánbátaru je voda pitná, doporučujeme dodržovat zásadu pití pouze převařené či balené vody. Do Mongolska se doporučuje očkování proti žloutence, vzteklině a břišnímu tyfu.

Nejdůležitější zdravotnická zařízení (Ulánbátar):

- Pohotovostní služba – 103

- SOS Medica – tel: (11) 464 325, anglicky hovořící lékaři, ambulantní zařízení s pohotovostí, nevyšší sazby za ošetření

- Songdo korejská nemocnice – klinika zaměřená na diagnostiku s velmi omezenou lůžkovou částí, cizince ošetřují anglicky a rusky hovořící lékaři, ceny za ošetření jsou zde nízké

- Yonsei Friendship Hospital, korejská nemocnice, tel.: 310945 – pracují korejští specialisti, dá se mluvit anglicky

- Nemocnice č. 2 - tel. 70150233 – tato nemocnice si ze státních institucí zachovává nejvyšší standard, nicméně nedosahuje úrovně soukromých klinik výše uvedených

- Zubní klinika Dental Group, Chingeltei obvod (dúreg), 1. čtvrť (choró), tel.: 325731

- Zubní klinika Enerel Dent, v areálu nemocnice č. 2, tel.: 458847