Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

Pákistán je z ekonomického hlediska zemí závislou na zemědělství, které zaměstnává téměř 50 % pákistánských pracovních sil. Na každoroční ekonomický výsledek mají tedy velký vliv klimatické podmínky a dostupné vodní zdroje.

Průmysl je koncentrován v oblastech kolem Karáčí, Láhauru, Sialkótu a Faisalábádu.

Velikost domácího trhu narůstá vysokým tempem v závislosti na růstu střední třídy v současnosti odhadované na 7 mil. osob s „Purchasing Power Parity" USD 7 000,-.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

HDP

Pákistánský fiskální rok začíná 1. července a končí 30. červnem. Za fiskální rok 1.7. 2012 - 30.6. 2013  vykázala ekonomika 3,6 % nárůst reálného HDP. Ve srovnání s loňským finančním rokem se zvednul příjem na hlavu. Podle zdroje EIU z 2984 USD (2012) na 3152 USD (odhad pro 2013), pakistánské zdroje (Economic Bulletin)uvádí 1323 USD (2011-12) a 1368 USD (2012-13). Zemědělská výroba vzrostla o pouhých 3,1%, průmyslová výroba o 3,4% a sektor služeb o 4%. 

Inflace

Ve srovnání s loňským rokem poklesla inflace spotřebitelských cen (CPI) z 11,0% na 6,5%, velkoobchodních cen (WPI) z 10,4% na 7,9%. Inflace potravinářských výrobků pro CPI klesla z 10,5% na 6,3% a inflace ostatního zboží pro CPI klesla z 12,0% na 6,7%. Zhruba o 12% vzrostla cena benzínu a nafty. Předpokládá se, že fiskální deficit, oslabování pakistánské rupie, zvyšování inflace povede ke zvyšování cen v období 2013 - 2017. K pokrytí deficitu si vláda stále půjčuje od místních bank, nepůjčuje si přímo od Státní pakistánské banky, čímž se snaží držet nízkou inflaci.

Předpověď dalšího vývoje

Volby v květnu 2013 přinesly do Pákistánu nové naděje a pozitivní očekávání. Země není v současnosti ekonomicky v nejlepší kondici, avšak připravované ekonomické změny, pod vedením nového premiéra Nawaze Sahrifa, by měly do Pákistánu přinést ekonomickou konsolidaci a očekávanou podporu průmyslu. Prvním pozitivním signálem na výsledky nových voleb byl nárůst obchodů na burze v Karáčí a došlo také ke slabému nárůstu zahraničních investic, které předchozích 5 let jen klesaly. Nová vláda vyhlásila novou energetickou politiku, která ma za cíl provést v nadcházejících 5 letech kompletkní restrukturalizaci energetického sektoru. Vládu čeká řada klíčových změn, kterých se předchozí vláda obávala z důvodu ztráty popularity. V rámci řešení krize v energetice došlo k uhrazení kruhového dluhu a urychlené revitalizaci odstavených elektráren. Bylo zahájeno rozpracování privatizace průmyslových a energetických firem, došlo k zahájení stabilizačního procesu bezpečnostní situace v Karáčí. Toto obchodní srdce Pákistánu by bylo schopno znásobit tržby a zisky, jen kdyby bezpečnost nevyháněla obchodníky do jiných míst Pákistánu, nebo také do Bangladéše, Malajsie a Thajska, kde jsou k podnikání lepší podmínky než v současném Karáčí.

Proběhla několikaúrovňová jednání s MMF a jejím výsledkem byla půjčka ve výši 6,6 miliard USD. 4. září 2013 byla výkonným výborem MMF schválena tříletá půjčka nazvaná „Extended Fund Facility“ (EFF) ve výši 6,6 miliardy USD. Konečná půjčka je vyšší než jak původně MMF navrhoval, je však nižší něž kolik bylo požadováno z pákistánské strany (původně 7,2 miliardy USD). Podmínky pro čerpání půjčky jsou však přísnější než  původně, včetně požadavku na výraznou redukci fiskálního deficitu. Půl miliardy USD z půjčky MMF bude použito na přímou podporu státního rozpočtu. Další finanční prostředky jsou určeny na zásadní změny v energetické infrastruktuře v návaznosti na půjčky ze Světové banky a Asijské rozvojové banky. Zde se určitým způsobem otvírá prostor pro evropské podnikatelské subjekty, které by mohly na projektech financovaných ze zdrojů WB a ADB participovat. Mělo by jít o modernizace energetických investičních celků, výstavby vodních elektráren, zavedení měřicí a zefektivnění přenosové energetické soustavy, otvírka uhelných dolů. Dalším klíčovým krokem Nawaze Sharifa bude uzavření mírových dohod s Talibanem, na jehož území jsou ložiska plynu a ropy, které je třeba urychleně začít těžit, poněvadž finanční zdroje, které ze začátku Pákistán získá, pokryjí také jen první fázi reforem. Obnovení těžby plynu, mědi a rozšíření těžby zlata v Balúčistánu a KPK je však závislé na dohodě s Talibanem. Nawaz Sharif také hledá oporu v sousedních zemích, které jsou schopny poskytnout finanční prostředky okamžitě jako například Čína, popřípadě země EU, odkud očekává investice po dosažení bezpečnostní a politické stabilizace země. V dlouhodobém výhledu do roku 2017 by měl Pákistán udržovat zhruba stejnou úroveň HDP. Vzhledem k dospívání mladé generace do produktivního věku se počítá s nárůstem nezaměstnanosti o 2,5%. Při současnému stavu energetiky se předpokládá menší nárůst průmyslové výroby a větší nárůst služeb, podíl zemědělství na tvorbě HDP bude setrvalý. Nová vláda, bude řešit problém předluženého Pákistánu, fiskální reformy a decentralizaci financí. Tyto změny by měly zpružnit finanční systém státu. Jak se podaří nové vládě přistoupit k balíku očekávaných reforem uvidíme v průběhu následujících měsíců.

 Země je nadále postižena energetickou krizí s odhadovaným deficitem výroby elektrické energie 5 - 6 tisíc MW, který omezuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti. Tento deficit by měl být odstraněn v rámci 5-letého plánu nové energetické politiky. 

Důležitou podpůrnou součástí domácí pákistánské ekonomiky se postupně stávají remitance pákistánské diaspory, které dosáhly v účetním roce 2011/2012 částku 14 milard USD. V následujícím roce byla však částka o miliardu nižší. Pákistánská vláda tento trend podpořila založením společné iniciativy Státní pákistánské banky a Ministerstva financí Pákistánu, která spočívá ve zrychlení transferu remitancí ke spotřebiteli. V provincii Gilgit - Baltistán tyto převody přestaly být zpoplatňovány.

Výhled dalšího ekonomického vývoje i v případě celosvětové krize neovlivní chod státu, pouze se prohloubí ještě více sociální rozdíly. Pákistánská vláda učinila významný vstřícný krok k rozvoji obchodních vztahů s Indií schválením statutu Most Favored Nation pro Indii. Rozvíjí obchodní relaci s Tadžikistánem. 

Export a import

Negativní saldo pákistánského zahraničního obchodu bylo a po dobu 5 let ještě bude způsobováno dovozem ropy, která slouží k výrobě elektrické energie v privátních elektrárnách. Do 5 let má dojít k zefektivnění těžby ropy a plynu na základě smlouvy s italským AGIP.

  2008/9 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
vývoz v mld. USD (FOB) 19,12 19,67 22,78 23,93 24,52
dovoz v mld. USD (FOB) 31,75 31,21 31,21 40,78 44,95
saldo -12,63 -11,54 -8,43 -16,84 -20,43

Vývoj pákistánské rupie

Hodnota pákistánské rupie (PKR) se v posledních dvou letech drží na hodnotě 97 - 99 PKR za 1 USD a 122 - 138 za 1 EUR. V současné době má armáda silný vliv na ekonomický chod země. Ve čele mnoha významných státních i privátních podniků stojí penzionovaní vysocí důstojníci pákistánské armády. Významná část finančních prostředků ze státního rozpočtu je spravována armádou.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP 2008/09 2009/10 2010/11  2011/12  2012/13
HDP(miliardy USD) 161 176 211 230 236
HDP (miliardy PKR) 12724 14837 18063 20654 22909
Růst HDP ( %) 1,7 3,8 2,4 4,2 3,6
Příjem na hlavu (v USD) 2438 2514 2562 2857 2965
míra inflace (%) 17,8 13,3 12,2 13,8 6,5
zemědělství (změna v %) 4,0 0,6 1,2 3,1 3,3
průmysl (změna v %) -3,6 5,5 3,0 3,4 3,5
služby (změna v %) 1,7 2,9 4,1 4,0 3,7
úrokové sazby 14,2 13,5 13,2 12,8 11,0
míra nezaměstnanosti (% p.a.) 5,8 5,5 5,7 5,6 6,2

Zdroj: www.eiu.com; www.nbp.com.pk,  

 

 

 

 

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Sektor/subsektor - tempo růstu (%) 2008/09 2009/10 2010/11  2011/12  2012/13
Výroba                                               -3,6 5,5 3,1 3,6 3,5
 - velkovýroba                                    -8,1 4,8 1,1 1,8 2,8
 - malovýroba                                     7,5 7,5 7,5 7,5 6,4
Těžba -0,5 2,2 -1,3 4,4 7,6
Stavebnictví -11,2 16,3 -7,8 6,5 5,2
Distribuce elektřiny a plynu  59,0 6,2 -7,2 -1,6 -3,2

Zdroj: www.sbp.org.pk/stats/survey/index.asp

Podíl výroby na HDP byl v uplynulém finačním roce 13,2% a zaměstnal 13,8% všech pracovních sil. Textilní průmysl je nejdůležitější průmyslové odvětví, tvoří 25% z celkového průmyslu, ve kterém zaměstnává 40% všech průmyslových pracovních sil a tvoří 8% HDP.  Pákistán je jedním z hlavních dodavatelů bavlněných textilních výrobků na světový trh – jeho podíl na světovém obchodu s bavlněnou přízí činí 30 %  a 8 % na obchodu s bavlněnými oděvy.

položka jednotky 2010-11 2011-12
bavlněná příze tisíce tun 2939 2955
bavlněné šaty miliony m2 1020 1023
cukr tisíce tun 4169 4634
rostlinné oleje tisíce tun 1092 1105
hnojiva tisíce tun 5916 5978
cement tisíce tun 28716 29557
chemikálie tisíce tun 680 666
surové železo tisíce tun 433 249

Výroba hnojiv a zejména močoviny představuje jeden z klíčových vstupů pro pákistánské zemědělství. Bylo zde postaveno 9 výrobních závodů (1DAP, 3NP, 3SSP, 2CAN, 1NPK) s celkovou výrobou 8965 tisíc tun ročně. Závody však vyrábí jen 65% instalované kapacity. Výroba hnojiv je 2. největším spotřebitelem plynu po energetice. Výpadky plynu způsobují kromě snížení produkce také zvýšení ceny za vyrobenou tunu hnojiva.

Výroba cementu hraje v domácím průmyslu a stavebnictví významnou roli. Bylo instalováno 25 cementáren o celkové výrobní kapacitě 44,8 milionu tun cementu ročně.

Těžba surovin představuje velmi perpektivní odvětví. Pákistán byl obdařen velkými zásobami nerostných surovin, které jsou dosud těžebny velmi primitivními a zastaralými technologiemi. Většina území dosud nebyla prozkoumána. Těžba hlavních nerostných surovin je uvedena v následující tabulce:

surovina jednotka 2010-11 2011-12 2012-2013 změna v%
uhlí tuny 3 291 617 3 178 986 3 079 156 -3,1
zemní plyn MMCFT 1 471 590 1 558 959 1 525 866 -2,1
surová ropa JSB tisíce 24 041 24 573 28 462 15,8
chromit tuny 148 034 179 203 161 045 -10,1
magnesit tuny 4 908 5 444 5 949 9,3
dolomit tuny 240 111 198 392 449 034 126,3
sádrovec tuny 885 368 1 260 021 1 297 020 2,9
vápenec tuny 32 020 996 35 016 411 38 756 783 10.7
sůl tuny 1 953 711 2 135 760 2 104 986 -1,4
síra tuny 27 645 25 560 18 162 -28,9
baryt tuny 31 836 48 510 259 941 435,9
bauxit tuny 9 033 30 223 48 958 62,0
kalcit tuny 607 170 370 117,7
mastek tuny 47 561 55 515 90 817 63,6
mramor tuny 1 132 900 1 750 578 3 219 834 83,9
měď tuny 15 672 17 931 15 758 -12,1
fosfáty tuny 30 950 69 400 58 204 -16,1

V následujících letech je plánováno provést vyhledávání nerostných surovin na ploše 3 900 km2. Hlavní pozornost bude věnována ložiskům uhlí. Největší ložiska nerostných surovin jsou situována v provincii Balůčistán.

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví a bytová výstavba vytváří 2,3 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel, vzniká každoročně požadavek na 570.000 nových bytových jednotek, reálný přírůstek však činí pouze 300.000. Vláda v tzv. „National Housing Policy“ deklaruje různé pobídky pro urychlení přílivu financí do stavebnictví (např. snížení úrokové míry na stavební půjčky ze 17-18 % na 7,5 až 8.0 %).

Velký stavební boom je zvláště markantní v hlavním městě, bytová zástavba expanduje již daleko za hranice města, v několikaletém časovém horizontu má být vystavěno v Islámábádu nové moderní mezinárodní letiště, které má však v současnosti velké zpoždění ve výstavbě. V okolí Islamabádu vzniká řada satelitních rezidenčních městeček, do jejichž výstavby investují Pákistánci žijící dlouhodobě v zahraničí.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství je nosným pilířem pákistánské ekonomiky. K tvorbě HDP přizpívá 21,4% a jeho současný podíl na HDP vzrostl z 1,2 % v minulém roce na současných 3,1%. Zemědělství zaměstnává 45% práceschopného obyvatelstva. Hlavním rysem pákistánského zemědělství je přetrvávání feudálních zvyklostí a rozsáhlých pozemků vlastněných statkáři (landlordy), kteří na nich nežijí a nechávají si půdu obdělávat nájemní nemajetnou silou. Do současné doby nebyla implementována žádná pozemková reforma.

V pákistánském zemědělství jsou dvě důležité sklizně tzv. KHARIF (duben-červen a říjen-prosinec)sklízí se rýže, cukrová třtina, bavlna, kukuřice, fazole, hrách, proso, čirok obecný (též sorghum či jowar) a druhá sklizeň tzv.RABI (říjen-prosinec a duben-květen) sklízí se pšenice, cizrna, čočka,tabák, řepka, ječmen, hořčice. Hojnost sklizně je přímoúměrná dostatku vody.  

Hlavní druhy pěstovaných plodin – objem produkce za období 2011- 2012:

  • Pšenice                        23,5 mil tun
  • Rýže                              6,2 mil. tun
  • Cukrová třtina              58,0 mil. tun
  • Bavlna                          13,6 mil. tun
  • Kukuřice                       4,3 mil. tun

 Ze zemědělské mechanizace jsou využívány hlavně traktory typu NH/Fiat, MF, Universal, Ursus.

4.6. Služby

Sektor služeb vykazuje ve fiskálním roce 2012 -2013 růst 3,7 %. Na celkovém HDP se podílí 57 %.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava:

Páteří pákistánského dopravního systému je silniční doprava. 96 % objemu přepravy zboží a 91 % objemu přepravy osob připadá na silniční dopravu, zbývajících 4 %, resp. 9 % na železniční a leteckou. Celková délka silničních komunikací je 259 197 km. Délka sítě hlavních rychlostních silničních spojů (highway, motorway) je 10 849 km, což je pouze 4,2 % z celkové délky pákistánských silnic, je však na nich uskutečňováno 90 % z celkové komerční přepravy v zemi.

Délka železničních tratí je 8.775 km (v současnosti v provozu 7.791 km) existují tři šíře rozchodu. Železnice je dosud ve státním vlastnictví, privatizovány byly jen nevýznamné obslužné tratě. Vláda se vroce 2013 zavázala k revitalizaci a modernizaci stovek lokomotiv a vlakových souprav, revitalizaci železničních tratí a oživila téměř 50 let starý projekt "Karachi Circular Railway".  Nově dochází i k nárůstu železniční kontejnerové přepravy do Indie.

V Pákistánu existuje poměrně hustá síť civilního leteckého spojení včetně vysokohorských oblastí. Kromě státního přepravce Pakistan International Airlines (PIA) otevřela vláda sektor letectví též pro soukromé společnosti a v současnosti operují v Pákistánu dva soukromí dopravci -Shaheen Airlines a AirBlue. V současnosti se zvažuje výstavba nového letiště v hlavním městě Islámábádu formou BOOT (Build, Own, Operate and Transfer).

Kromě jediných dvou námořních přístavů Karáčí a Bin Kásim v provincii Sindh byla za významných investic ze strany Číny zahájena výstavba třetího přístavu Gvádar v Balůčistánu. Dostavba přístavu má však velké zpoždění.

položka jednotka 2010-11 2011-12
počet automobilů na silnicích miliony 10,4 11,5
kargo přijaté v přístavech tisíce tun 41431 37875
výroba motocyklů a rikš tisíce kusů 1638 1645
provozované mobilní telefony miliony kusů 109 120
dovoz aut tisíce kusů 676 1620
počet připojení internetu

miliony

1,4 2,1

Telekomunikace:

V oblasti telekomunikací panuje v zemi otevřené konkureční prostředí. Licence jsou udělovány "Pakistan Telecom Authority“ na provozování telekomunikačních služeb. Licence mobilním operátorům jsou udělovány na 15 let a každých 5 let má dojít k revizi této politiky. Oblast mobilních telefonních služeb zažila v posledních letech přelomový boom a v současnosti je na pákistánské trhu přítomno šest mobilních operátorů - Warid, Telenor, Instaphone, Zong, Paktel a Ufone. Počet uživatelů mobilních telefonů jeuvedenv tabulce výše. Vláda identifikovala rozvoj informačních technologií jako jeden z hlavních stimulů růstu ekonomiky a za poslední tři roky dochází k velkému rozvoji služeb v oblasti internetové služby dostupné ve všech větších městech a mnoha vesnicích Pákistánu.

Energetika:

Celkový instalovaný výkon pákistánských elektráren v období finančního roku 2011 - 2012 představuje 22 TWh - z toho 56,5 % připadá na státní společnost WAPDA (Water and Power Development Authority), 31,6 % pokrývají soukromí výrobci, tzv. IPP (Independent Power Projects), KESC (Karachi Electric Supply Corporation) 9,7 %. Podíl jaderné energie činí 2,3 %. Pakistan Atomic Energy Commision (PAEC) je zodpovědná za plánování, výstavbu a provozování jaderných elektráren. V současnosti provozuje jaderné elektrárny KANUPP a Chaschma Nuclear Power Plant - jednotky C-1 a C-2, další dvě jednotky C-3 a C-4 každá o výkonu 340MW jsou plánovány na dokončení v roce 2017. Do roku 2030 by měl Pákistán rozšířit kapacitu výroby elektrické energie z jádra na 8800 MW.

 Za posledních 5 let došlo u společnosti WAPDA k postupné změně poměru vodních a tepelných elektráren s procentuálním navýšením poměru ve prospěch vodních elektráren. V současnosti 36,3 % jí dodávané energie pochází z hydroelektráren a 63,7 % z tepelných elektráren. WAPDA hodlá v tomto trendu i nadále pokračovat. Země je postižena v oblasti energetiky druhotnou platební neschopností, která je postupně novou vládou od roku 2013 odstraňována. Tato situce komplikuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti, kdy domácnosti zůstávají dlouhé hodiny bez elektřiny. Nedostatek el. energie vyvolal v průběhu tohoto roku opakované  občanské protesty a demonstrace, které se v několika případech zvrhly v rabování a vypalování úřadů elektroenergetických společností.

Nynější energetický mix Pákistánu je tvořen: 44% - plyn, 29% - ropa, 10% - uhlí, 1% - LPG, 16% - elektrická energie. Spotřeba elektrické energie se stále zvyšuje, v současnosti chybí na trhu generování elektrické energie 5000 - 6000 MW. Současné rezervy ropy jsou v Pákistánu odhadovány na 27 milionů barelů. Pákistán těží 66 tisíc barelů ropy denně. Díky masivní poptávce po ropě je dováženo 67 tisíc barelu ropy denně. Ropné produkty jsou dováženy hlavně z UAE, Saudské Arábie a Kuvajtu. Zásoby plynu v Pákistánu jsou 282 miliard kubických stop. V loňském roce byl zaznamenán nárůst těžby plynu o 6%. Hlavními hráči v těžbě plynu jsou pákistánské firmy OGDCL, PPL, Mari Petroleum Company Limited, italské ENI a australská BHP. Vláda se snaží v autodopravě propagovat ztlačený přírodní plyn CNG s cílem snížit znečištění ovzduší. Stejně tak je propagováno používání LPG, jeho dosavadní podíl na energetickém mixu je 0,5%. Pakistánská vláda podpořila řadu projektů na dovoz zkapalněného plynu (LNG) ze zahraničí po moři. Pákistán má velké zásoby uhlí a lignitu odhadovány na 175 miliard tun (Thar coal fields). Ročně jsou dováženy 4 miliony tun uhlí.

Pákistán chce řešit svou energetickou situaci celkovou restrukturalizací energetického sektoru. Za tímto účelem přijal pětiletý plán nazvaný Power Policy 2013, který by měl vyřešit výrobu, přenos a distribuci enrgeie a hlavně tarify a platby za elektrickou energii a úhradu energeitkcého dluhu. Pákistán v současnosti vyrábí 28 tisíc GWh z vodních elektráren a 44 tisíc GWh z tepelných elektráren. Hlavním spotřebitelem elektrické energie jsou domácnosti (30 000 milionů kWh) a průmysl (18 000 milionů kWh). Nová energetická politika podporuje stavbu dalších elektráren přes Private Power and Infrastructure Board (PPIB), Alternative Energy Development Board (AEDB). Je podporována výstavba elektráren na spalování biomasy a také vodní mini a mikro elektrárny.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Mezinárodní  fórum "Přátelé demokratického Pákistánu" si dalo za cíl politicky podpořit demokratickou vládu Pákistánu a její aktivity v demokratizaci Pákistánu a boji proti extremistickým silám. Součástí jednání tohoto fóra byl i příslib finanční pomoci na rozvojové projekty v Pákistánu ve výši 5,2 mld USD.

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.


.