Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

Pákistán je z ekonomického hlediska zemí závislou na zemědělství, které zaměstnává téměř 50 % pákistánských pracovních sil. Na každoroční ekonomický výsledek mají tedy velký vliv klimatické podmínky a dostupné vodní zdroje.

Průmysl je koncentrován v oblastech kolem Karáčí, Láhauru, Sialkótu a Faisalábádu.

Velikost domácího trhu narůstá vysokým tempem v závislosti na růstu střední třídy v současnosti odhadované na 7 mil. osob s „Purchasing Power Parity" USD 7 000,-.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Zhodnocení hospodářského vývoje

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Období minulého fiskálního roku (FR 2013/14) tedy začalo 1.7.2013 a skončilo 30.6.2014. Aktuálně jsou k dispozici konečná makroekonomická data za FR 2013/14, podle kterých pákistánská ekonomika zaznamenala růst HDP ve výši 4,1 % (3,7 % FR 2012/13), HDP per capita dosáhl 1.386 USD (1.340 USD FR 2012/13), nezaměstnanost se snížila na 6 % (6,2 % FR 2012/13), inflace se zvýšila na 8,3 % (7,4 % FR 2012/13), z čehož inflace potravin a spotřebního zboží dosáhla 7,4 % (7,1 % FR 2012/13) a inflace bez potravin a spotřebního zboží 9 % (7,5 % FR 2012/13).

Z dalších makroekonomických údajů deficit státního rozpočtu se snížil na 6,3 % HDP (8,2 % FR 2012/13), celkový státní dluh představuje 61,2 % HDP (63,9 % FR 2012/13), devizové rezervy se zvýšily na 12,8 mld. USD (10,8 mld. USD FR 2012/13), objem přímých zahraničních investic se zvýšil na 2,3 mld. USD (1,6 mld. USD FR 2012/13) a remitance pákistánské diaspory (Pozn.: Jedná se finanční prostředky, které zpátky do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí.) se snížily na 12,9 % HDP (13,5 % HDP FR 2012/13).

Z jednotlivých ekonomických sektorů se na tvorbě HDP podílely služby 58,1 % (57,7 % FR 2012-13), zemědělství 21 % (21,4 % FR 2012/13) a průmysl 20,9 % (20,9 % FR 2012/13). Sektorový růst v minulém fiskálním roce dosáhl těchto hodnot: průmysl 5,5 % (4,5 % FR 2012/13), služby 4,3 % (4,9 % FR 2012/13) a zemědělství 2,1 % (2,9 % FR 2012/13).

Nový státní rozpočet

Nový státní rozpočet na fiskální rok 2014-15 předpokládá příjmy ve výši 3.945 mld. PKR, z čehož 79,3 %, nominálně 3.129 mld. PKR by měly pokrýt daňové příjmy a 20,7 %, nominálně 816 mld. PKR by měly pokrýt nedaňové příjmy. Na výdajové straně rozpočtu se předpokládají výdaje ve výši 4.366 mld. PKR, z čehož 80,7 %, nominálně 3.527 mld. PKR by měly představoval výdaje na běžný chod státu a 19,3 %, nominálně 789 mld. PKR by měly představovat výdaje do rozvojových projektů země.

Deficit nového státního rozpočtu by měl představovat 1.870 mld. PKR, tj. 4,9 % HDP. Deficit by měl být financován zahraničními půjčkami z 46,5 %, nominálně 870 mld. PKR, kapitálovými příjmy z 25,9 %, nominálně 484 mld. PKR, přebytky z provinčních rozpočtů z 15,5 %, nominálně 289 mld. PKR a domácími půjčkami u místních bank z 12,1 %, nominálně 227 mld. PKR. Celkový státní dluh by se měl snížit 59 % HDP.

V novém fiskálním roce 2014-15 by měly být dosaženy následující makroekonomické ukazatele: růst HDP ve výši 5 %, s výhledem 6 % v r. 2016 a 7 % v r. 2017, HDP per capita by měl přesáhnout 1.400 USD, nezaměstnanost by se měla dostat pod 6 %, inflace by se měla udržet pod 8 %, devizové rezervy by měly přesáhnout 15 mld. USD a podíl přímých zahraničních investic na HDP by měl dosáhnout 20 %.

Na příjmové straně by se o 10 % měl zvýšit výběr daní, z 69 % v revidovaném rozpočtu na fiskální rok 2013-14, na předpokládaných 79 % ve fiskálním roce 2014-15. (Pozn.: Pákistán dlouhodobě čelí kritice MMF, SB a ARB za výrazně neuspokojivou situaci v oblasti výběru daní a rozsáhlé daňové úlevy.)  

Největší nárůst výdajů by měl představovat 15 % nárůst důchodů pro příslušníky armády a státní zaměstnance, o 11 % vzrostou náklady na splátky zahraničních dluhů země, rovněž o 11 % vzroste rozpočet armády a o 7 % vzrostou náklady na chod státní správy země.

Na druhé straně se o 39 % sníží granty pro provinční vlády a o 35 % se sníží výdaje na vládní subvence (primárně na energie). Na výdajové straně rozpočet definuje některé rozvojové projekty, které chce vláda začít financovat. Konkrétně se zmiňuje výstavba vodní elektrárny Diamir Basha, pákistánsko-čínský ekonomický koridor z přístavu Gwadar do západní Číny, výstavba dálnice z Lahore do Karáčí, výstavba silničních a železničních mostů a školící program, který by měl přinést 100.000 nových textilních dělníků.

V říjnu 2013 oznámila federální vláda záměr zcela nebo částečně zprivatizovat, resp. zbavit se podílů v 32 korporacích  napříč ekonomickým spektrem (banky a další finanční instituce, těžba ropy a plynu, výroba elektřiny, letecká doprava, železnice, ocelárny atd.). Vedle tolik potřebných (i když jen jednorázových ) příjmů je její snahou zbavit se řady notoricky ztrátových korporací ve vlastnictví státu (odhaduje se, že každoročně produkují ztrátu ve výši až PKR 500 mld.).

V listopadu 2013 byla slavnostně zahájená výstavba atomové elektrárny s kapacitou 2.200 MW nacházející se 40 km západně od Karáčí. Náklady se odhadují na USD 10 mld. Pákistán už provozuje 3 menší atomové elektrárny o celkovém výkonu 740 MW. Protože není signatářem Nuclear Non-Proliferation Treaty, je jediným dodavatelem jaderného materiálu a technologií Čína. Jisté obavy vzbuzuje, že v daném případě má jít o dosud nevyzkoušený typ reaktoru.

Pákistánská vláda učinila významný vstřícný krok k rozvoji obchodních vztahů s Indií schválením statutu Most Favored Nation.

Zahraniční obchod

V období červenec 2013 – červenec 2014 export nominálně dosáhl hodnoty 25,2 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem se i navzdory nabytí doložky GSP+ zvýšil pouze o 1,6 % (24,8 mld. USD FR 2012/13). Z doložky GSP+ plně profitoval pouze export textilu, který v minulém fiskálním roce zaznamenal nárůst o 5,3 %.

Na druhé straně zahraničně-obchodního obrazu země, import v období červenec 2013 – červenec 2014 nominálně dosáhl hodnoty 41,7 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem vzrostl o 3,6 % (40,2 mld. USD FR 2012/13). Negativní saldo zahraničně-obchodní bilance dosáhlo 16,5 mld. USD a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se prohloubilo o 1,1 mld. USD (15,4 mld. USD FR 2012/13).

  2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14
vývoz v mld. USD 19,67 25,35 24,70 24,80 25,16
dovoz v mld. USD 31,21 35,87 40,46 40,23 41,69
saldo -11,54 -10,52 -15,76 -15,42 -16,53

Zdroj: www.nbp.com.pk

Vývoj pákistánské rupie

Hodnota pákistánské rupie (PKR) se v posledních dvou letech drží na hodnotě 97 - 103 PKR za 1 USD a 130 - 138 za 1 EUR.

Předpověď dalšího vývoje

Země není v současnosti ekonomicky v nejlepší kondici, avšak připravované ekonomické změny, pod vedením premiéra Nawaze Sahrifa, by měly do Pákistánu přinést ekonomickou konsolidaci a očekávanou podporu průmyslu. Nová vláda vyhlásila novou energetickou politiku, která ma za cíl provést v nadcházejících 5 letech kompletkní restrukturalizaci energetického sektoru. Vládu čeká řada klíčových změn, kterých se předchozí vláda obávala z důvodu ztráty popularity. V rámci řešení krize v energetice došlo k uhrazení kruhového dluhu a urychlené revitalizaci odstavených elektráren. Bylo zahájeno rozpracování privatizace průmyslových a energetických firem, došlo k zahájení stabilizačního procesu bezpečnostní situace v Karáčí. Toto obchodní srdce Pákistánu by bylo schopno znásobit tržby a zisky, jen kdyby bezpečnost nevyháněla obchodníky do jiných míst Pákistánu, nebo také do Bangladéše, Malajsie a Thajska, kde jsou k podnikání lepší podmínky než v současném Karáčí.

Proběhla několikaúrovňová jednání s MMF a jejím výsledkem byla půjčka nazvaná „Extended Fund Facility“ (EFF) ve výši 6,6 miliardy USD. Konečná půjčka je vyšší než jak původně MMF navrhoval, je však nižší něž kolik bylo požadováno z pákistánské strany (původně 7,2 miliardy USD). Podmínky pro čerpání půjčky jsou však přísnější než  původně, včetně požadavku na výraznou redukci fiskálního deficitu. Půl miliardy USD z půjčky MMF bude použito na přímou podporu státního rozpočtu. Další finanční prostředky jsou určeny na zásadní změny v energetické infrastruktuře v návaznosti na půjčky ze Světové banky a Asijské rozvojové banky. Zde se určitým způsobem otvírá prostor pro evropské podnikatelské subjekty, které by mohly na projektech financovaných ze zdrojů WB a ADB participovat. Mělo by jít o modernizace energetických investičních celků, výstavby vodních elektráren, zavedení měřicí a zefektivnění přenosové energetické soustavy, otvírka uhelných dolů. Dalším klíčovým krokem Nawaze Sharifa bude uzavření mírových dohod s Talibanem, na jehož území jsou ložiska plynu a ropy, které je třeba urychleně začít těžit, poněvadž finanční zdroje, které ze začátku Pákistán získá, pokryjí také jen první fázi reforem. Obnovení těžby plynu, mědi a rozšíření těžby zlata v Balúčistánu a KPK je však závislé na dohodě s Talibanem. Nawaz Sharif také hledá oporu v sousedních zemích, které jsou schopny poskytnout finanční prostředky okamžitě jako například Čína, popřípadě země EU, odkud očekává investice po dosažení bezpečnostní a politické stabilizace země. V dlouhodobém výhledu do roku 2017 by měl Pákistán udržovat zhruba stejnou úroveň HDP. Vzhledem k dospívání mladé generace do produktivního věku se počítá s nárůstem nezaměstnanosti o 2,5%. Při současnému stavu energetiky se předpokládá menší nárůst průmyslové výroby a větší nárůst služeb, podíl zemědělství na tvorbě HDP bude setrvalý. Nová vláda, bude řešit problém předluženého Pákistánu, fiskální reformy a decentralizaci financí. Tyto změny by měly zpružnit finanční systém státu. Jak se podaří nové vládě přistoupit k balíku očekávaných reforem uvidíme v průběhu následujících měsíců.

Země je nadále postižena energetickou krizí s odhadovaným deficitem výroby elektrické energie 5 - 6 tisíc MW, který omezuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti. Tento deficit by měl být odstraněn v rámci 5-letého plánu nové energetické politiky. 

Při pohledu na zahraničně-obchodní bilanci země je velkou otázkou budoucnosti konkurenceschopnost pákistánské ekonomiky, jejíž exportní výkonnost je nedostatečná, export je jednostranně zaměřen na textilní výrobky, v exportu chybí podíl zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Dalším limitujícím faktorem pro ekonomický rozvoj země je velmi malý objem investic, ať již domácích nebo zahraničních. Podíl investic na HDP se trvale snižuje, z 15,1 % ve FR 2011/12 přes 14,6 % ve FR 2013/13 až na současných 13,9 % ve FR 2013/14.

I když se celkový objem zahraničních investic v poslední době zvýšil na 2,3 mld. USD, i tak se jedná o velice malou částkou při uvědomení si skutečnosti, že Pákistán je ekonomika s vnitřním trhem téměř 200 mil. obyvatel.

Důležitou podpůrnou součástí domácí pákistánské ekonomiky se postupně stávají remitance pákistánské diaspory. Pákistánská vláda tento trend podpořila založením společné iniciativy Státní pákistánské banky a Ministerstva financí Pákistánu, která spočívá ve zrychlení transferu remitancí ke spotřebiteli. V provincii Gilgit - Baltistán tyto převody přestaly být zpoplatňovány.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP 2009/10 2010/11 2011/12  2012/13  2013/14
HDP(miliardy USD) 176 211 230 236 238
HDP (miliardy PKR) 14.248 17.647 19.361 21.606 24.085
Růst HDP ( %) 2,6 3,6 3,8 3,7 4,1
Příjem na hlavu (v USD) 1.072 1.274 1.321 1.340 1.386
míra inflace (%) 10,1 13,7 11,0 7,4 8,3
zemědělství (změna v %) 0,2 2,0 3,6 2,9 2,1
průmysl (změna v %) 1,4 2,5 2,1 4,5 5,5
služby (změna v %) 3,2 3,9 4,4 4,9 4,3
úrokové sazby 12,5 14,0 12,0 9,0 10,0
míra nezaměstnanosti (% p.a.) 5,5 5,7 5,6 6,2 6,0

Zdroj: www.nbp.com.pk

 

 

 

 

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Nosné sektory průmyslu - (%) podíl na tvorbě HDP
 2013/14
     Textilní průmysl 29,8
     Potravinářský průmysl 17,6
     Zpracování ropy a plynu 7,9
     Výroba železa a oceli 7,7
     Zpracování neželezných kovů 7,6
     Automobilový průmysl 6,6
     Výroba hnojiv 6,3
     Farmaceutický průmysl 5,2
     Papírenský průmysl 3,3
     Výroba elektroniky 2,8

 Zdroj: www.sbp.org.pk

Nosné sektory průmyslu - tempo růstu (%)  2012/13  2013/14
     Výroba hnojiv                  -4,0 16,5
     Kožedělný průmysl            1,5 11,7
     Gumárenský průmysl                     11,8 11,5
     Papírenský průmysl 16,0 11,0
     Výroba elektroniky 0,1 9,6
     Potravinářský průmysl 9,8 7,1
     Zpracování ropy a plynu 16,2 6,2
     Chemický průmysl -0,3 6,7
     Výroba železa a oceli 8,7 5,6
     Textilní průmysl 1,6 1,3

Zdroj: www.sbp.org.pk

Podíl průmyslu na tvorbě HDP představoval v uplynulém fiskálním roce 20,9 % a zaměstnal 13,8 % všech pracovních sil. Textilní průmysl je nejdůležitější průmyslové odvětví, tvoří téměř 30 % z celkového průmyslu, ve kterém zaměstnává 40 % všech průmyslových pracovních sil a tvoří 8 % HDP.  Pákistán je jedním z hlavních dodavatelů bavlněných textilních výrobků na světový trh – jeho podíl na světovém obchodu s bavlněnou přízí činí 30 %  a 8 % na obchodu s bavlněnými oděvy.

Výroba hnojiv a zejména močoviny představuje nejrychleji rostoucí sektor pákistánského průmyslu. Bylo zde postaveno 9 výrobních závodů (1DAP, 3NP, 3SSP, 2CAN, 1NPK) s celkovou výrobou 8.965 tisíc tun ročně. Závody však vyrábí jen 65 % instalované kapacity z důvodů nedostatku plynu. Výroba hnojiv je 2. největším spotřebitelem plynu po energetice. Výpadky plynu způsobují kromě snížení produkce také zvýšení ceny za vyrobenou tunu hnojiva.

Při pohledu na statistická data je zřejmé, že pákistánský průmysl zaznamenává diametrální meziroční výkyvy výkonnosti, což vypovídá o jeho značné nevyváženosti a chaotickém řízení.

Velmi perpektivní odvětví předastavuje těžba nerostných surovin. Pákistán byl obdařen velkými zásobami nerostných surovin, které jsou dosud těžebny velmi primitivními a zastaralými technologiemi. Většina území dosud nebyla prozkoumána. V následujících letech je plánováno provést vyhledávání nerostných surovin na ploše 3 900 km2. Hlavní pozornost bude věnována ložiskům uhlí. Největší ložiska nerostných surovin jsou situována v provincii Balůčistán.

 

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví a bytová výstavba vytváří 2,4 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel, vzniká každoročně požadavek na 570.000 nových bytových jednotek, reálný přírůstek však činí pouze 300.000. Vláda v tzv. „National Housing Policy“ deklaruje různé pobídky pro urychlení přílivu financí do stavebnictví (např. snížení úrokové míry na stavební půjčky ze 17-18 % na 7,5 až 8.0 %).

Velký stavební boom je zvláště markantní v hlavním městě Islámábádu, bytová zástavba expanduje již daleko za hranice města, v několikaletém časovém horizontu má být vystavěno v Islámábádu nové moderní mezinárodní letiště, které má však v současnosti velké zpoždění ve výstavbě. V okolí Islamabádu vzniká řada satelitních rezidenčních městeček, do jejichž výstavby investují Pákistánci žijící dlouhodobě v zahraničí.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství je nosným pilířem pákistánské ekonomiky. Na tvorbě HDP se podílí 21,4 % a v minulém fiskálním roce tento sektor zaznamenal nárůst o 2,1 %. Zemědělství zaměstnává 45 % práceschopného obyvatelstva. Hlavním rysem pákistánského zemědělství je přetrvávání feudálních zvyklostí a rozsáhlých pozemků vlastněných statkáři (landlordy), kteří na nich nežijí a nechávají si půdu obdělávat nájemní nemajetnou silou. Do současné doby nebyla implementována žádná pozemková reforma.

V pákistánském zemědělství jsou dvě důležité sklizně tzv. KHARIF (duben-červen a říjen-prosinec) sklízí se rýže, cukrová třtina, bavlna, kukuřice, fazole, hrách, proso, čirok obecný (též sorghum či jowar) a druhá sklizeň tzv.RABI (říjen-prosinec a duben-květen) sklízí se pšenice, cizrna, čočka,tabák, řepka, ječmen, hořčice. Hojnost sklizně je přímoúměrná dostatku resp. nedostatku vody.

4.6. Služby

Sektor služeb se na celkové tvorbě HDP podílel 57,7 %. Z jednotlivých sektorů se na tvorbě HDP nejvíce podílí velko a maloobchod, a to 18,2 %, následuje doprava s 13,7 %. Podíl finančních a pojišťovacích služeb na tvorbě HDP představuje pouhá 3 %.

Na druhé straně finanční a pojišťovací služby jsou nejrychleji rostoucím segmentem sektoru služeb, a to s meziročním nárůstem o 6,6 %. Následuje doprava s nárůstem o 3,4 % a velko a maloobchod rostl o 2,5 %.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava:

Páteří pákistánského dopravního systému je silniční doprava. 96 % objemu přepravy zboží a 91 % objemu přepravy osob připadá na silniční dopravu, zbývajících 4 %, resp. 9 % na železniční a leteckou. Celková délka silničních komunikací je 259 197 km. Délka sítě hlavních rychlostních silničních spojů (highway, motorway) je 10 849 km, což je pouze 4,2 % z celkové délky pákistánských silnic, je však na nich uskutečňováno 90 % z celkové komerční přepravy v zemi.

Délka železničních tratí je 8.775 km (v současnosti v provozu 7.791 km) existují tři šíře rozchodu. Železnice je dosud ve státním vlastnictví, privatizovány byly jen nevýznamné obslužné tratě. Vláda se vroce 2013 zavázala k revitalizaci a modernizaci stovek lokomotiv a vlakových souprav, revitalizaci železničních tratí a oživila téměř 50 let starý projekt "Karachi Circular Railway".  Nově dochází i k nárůstu železniční kontejnerové přepravy do Indie.

V Pákistánu je v současnosti jedinou formou veřejné dopravy přeprava cestujících autobusy. Jedná se výlučně o staré autobusy japonské výroby, anebo nové autobusy čínské výroby. Všechny tyto dopravní prostředky země získává ve formě bilaterální rozvojové pomoci.

V současnosti se začínají financovat a realizovat velké projekty veřejné dopravy ve velkých městech, v Islamabádu a Rawalpindi systém autobusové dopravy, v Lahore systém kolejové dopravy. Tyto projekty se ovšem realizují výlučně formou bilaterálních dohod bez výběrových řízení na dodavatele dopravních prostředků. Realizátorem projektu autobusové dopravy v Islamabádu a Rawalpindi je Turecko a realizátorem projektu kolejové dopravy v Lahore je Čína.

V Pákistánu existuje poměrně hustá síť civilního leteckého spojení včetně vysokohorských oblastí. Kromě státního přepravce Pakistan International Airlines (PIA) otevřela vláda sektor letectví též pro soukromé společnosti a v současnosti operují v Pákistánu dva soukromí dopravci -Shaheen Airlines a AirBlue. V současnosti se zvažuje výstavba nového letiště v hlavním městě Islámábádu formou BOOT (Build, Own, Operate and Transfer).

Kromě jediných dvou námořních přístavů Karáčí a Bin Kásim v provincii Sindh byla za významných investic ze strany Číny zahájena výstavba třetího přístavu Gvádar v Balůčistánu. Dostavba přístavu má však velké zpoždění.

Telekomunikace:

V oblasti telekomunikací panuje v zemi otevřené konkureční prostředí. Licence jsou udělovány "Pakistan Telecom Authority“ na provozování telekomunikačních služeb. Licence mobilním operátorům jsou udělovány na 15 let a každých 5 let má dojít k revizi této politiky. Oblast mobilních telefonních služeb zažila v posledních letech přelomový boom a v současnosti je na pákistánské trhu přítomno šest mobilních operátorů - Warid, Telenor, Instaphone, Zong, Paktel a Ufone. Počet uživatelů mobilních telefonů představuje necelých 130 mil. kusů.

Signifikantně horší je situace s připojejím k internetu, kde se registruje pouhých 2,5 mil. uživatelů při počtu obyvatel téměř 200 mil. Rovněž penetrace osobních počítačů je v Pákistánu stále nízká, v r. 2013  to bylo necelých 15 ks osobních počítačů na 1.000 obyvatel. Nejvíce používaným připojením k internetu jsou mobilní telefony a internetové kavárny. Vláda identifikovala rozvoj informačních technologií jako jeden z hlavních stimulů růstu ekonomiky.

Energetika:

Pákistánská ekonomika má hluboké strukturální problémy, infrastruktura a primárně energetika jsou v katastrofálním stavu, celková instalovaná energetická kapacita je pouhých 21 GW. Pro srovnání celková instalovaná energetická kapacita v ČR představuje cca 15 GW, přitom ČR má 10 mil. obyvatel a Pákistán má téměř 200 mil. obyvatel. Při distribuci a přenosu elektrické energie dochází ke ztrátám ve výši 20 % z důvodu zastaralé a špatně udržované infrastruktury.

Vládní plány energetického rozvoje Pákistánu na období let 2014 - 2020 předpokládají instalaci dalších 8.000 MW výkonu ve formě tepelných a vodních elektráren a 2.000 MW ve formě jaderných elektráren.

56,5 % celkového instalovaného výkonu pákistánských elektráren připadá na státní společnost WAPDA (Water and Power Development Authority), 31,6 % pokrývají soukromí výrobci, tzv. IPP (Independent Power Projects), KESC (Karachi Electric Supply Corporation) 9,7 %. Podíl jaderné energie činí 2,3 %. Pakistan Atomic Energy Commision (PAEC) je zodpovědná za plánování, výstavbu a provozování jaderných elektráren. V současnosti provozuje jaderné elektrárny KANUPP a Chaschma Nuclear Power Plant - jednotky C-1 a C-2, další dvě jednotky C-3 a C-4 každá o výkonu 340MW jsou plánovány na dokončení v roce 2017. Do roku 2030 by měl Pákistán rozšířit kapacitu výroby elektrické energie z jádra na 8 800 MW.

Za posledních 5 let došlo u společnosti WAPDA k postupné změně poměru vodních a tepelných elektráren s procentuálním navýšením poměru ve prospěch vodních elektráren. V současnosti 36,3 % dodávané energie pochází z hydroelektráren a 63,7 % z tepelných elektráren. WAPDA hodlá v tomto trendu i nadále pokračovat. Země je postižena v oblasti energetiky druhotnou platební neschopností, která je postupně novou vládou od roku 2013 odstraňována. Tato situce komplikuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti, kdy domácnosti zůstávají dlouhé hodiny bez elektřiny. Nedostatek el. energie vyvolal v průběhu tohoto roku opakované  občanské protesty a demonstrace, které se v několika případech zvrhly v rabování a vypalování úřadů elektroenergetických společností.

Nynější energetický mix Pákistánu je tvořen: 44 % - plyn, 29 % - ropa, 10 % - uhlí, 1% - LPG, 16% - voda. Spotřeba elektrické energie se stále zvyšuje, v současnosti chybí na trhu generování elektrické energie 5 000 - 6 000 MW. Současné rezervy ropy jsou v Pákistánu odhadovány na 27 milionů barelů. Pákistán těží 66 tisíc barelů ropy denně. Díky masivní poptávce po ropě je dováženo 67 tisíc barelu ropy denně. Ropné produkty jsou dováženy hlavně z UAE, Saudské Arábie a Kuvajtu. Zásoby plynu v Pákistánu jsou 282 miliard kubických stop. V loňském roce byl zaznamenán nárůst těžby plynu o 6 %. Hlavními hráči v těžbě plynu jsou pákistánské firmy OGDCL, PPL, Mari Petroleum Company Limited, italské ENI a australská BHP. Vláda se snaží v autodopravě propagovat ztlačený přírodní plyn CNG s cílem snížit znečištění ovzduší. Stejně tak je propagováno používání LPG, jeho dosavadní podíl na energetickém mixu je 0,5 %. Pákistán má velké zásoby uhlí a lignitu odhadovány na 175 miliard tun (Thar coal fields).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.

Současný ekonomický růst je podporován dalším zadlužováním země ve formě půjček, ať již od IMF (6,6 mld. USD Extended Fund Facility), WB (9 mld. USD Country Partnership Strategy 2010-14, 10,2 mld. USD CPS 2015-19), ADB (1,2 mld. USD energetický program plus další menší programy) nebo mezinárodních věřitelů nakupujících Euro bondy. Splátky zahraničních dluhů dosáhnou v příštím fiskálním roce 63 % celkových příjmů rozpočtu. Pákistánské vlády dlouhodobě nijak neuvažují nad bojem s rostoucí dluhovou pastí země.


.