Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finanční a daňový sektor

 

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

mld. PKR 2010/11 2011/12  2012/13  2013/14 2014/15*
Příjmy 2 107 3 478 3 203 3 420 3 945
Výdaje 2 559 5 268 3 203 4 226 4 366
Saldo -452 - 1 790 0 -806 -421

* - návrh

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

mil. USD 2009/10 2010/2011 2011/12  2012/13  2013/14
běžný účet (bilance) -3 946 214 -4 658 -2 496 -2 173
kapitálový a finanční účet 4 661 5 599 6 403 7 316 7 585
plat. bilance 715 5 813 1 745 4 820 5 412
  2009/10 2010/2011 2011/2012  2012/13  2013/14
deviz.rezervy (mil.USD)*
17 921 20 942 16 493 10 831 12 761

*) součet rezerv ve zlatě a v devizách držených státní bankou (SBP)

Zdroj: www.sbp.org.pk

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.

Současný ekonomický růst je podporován dalším zadlužováním země ve formě půjček, ať již od IMF (6,6 mld. USD Extended Fund Facility), WB (9 mld. USD Country Partnership Strategy 2010-14, 10,2 mld. USD CPS 2015-19), ADB (1,2 mld. USD energetický program plus další menší programy) nebo mezinárodních věřitelů nakupujících Euro bondy. Splátky zahraničních dluhů dosáhnou v příštím fiskálním roce 63 % celkových příjmů rozpočtu. Pákistánské vlády dlouhodobě nijak neuvažují nad bojem s rostoucí dluhovou pastí země.

Celkový pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky činily ke konci finančního roku 2013-2014 celkem částku 61,8 mld. USD (zdroj: www.nbp.com.pk).

  

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je z většiny privatizovaný, podíl soukromých bank činí cca 80 %. V bankovním sektoru působí jak domácí, tak i zahraniční banky.

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější ABN AMRO Bank, American Express Bank, Standard Chartered Bank, z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Pákistánská vláda preferuje rovněž vytváření speciálních finančních institucí na podporu rozvoje malých a středních firem (Small and Medium Sized Enterprises, SMEs). Tato politika vedla k založení SME Bank, Khushali Bank a First Micro Finance Bank Limited; poslední dvě zmíněné poskytují úvěry mikrosektoru a jednotlivým obchodním společnostem.

Dále zde existují tzv. nebankovní finanční instituce - rozvojové finanční instituce a investiční banky.

V Pákistánu jakožto muslimské zemi zároveň existují instituce nabízející tzv. „islámské bankovnictví" (financování na bázi profitu a ztráty, Korán zakazuje platit či požadovat úrok na vklady či půjčky).

5.5. Daňový systém

Pákistánský daňový systém tvoří:

  • přímé - daň z příjmu
  • nepřímé - clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně včetně daně z příjmu a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně - příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled daní:

Přímé daně:  
bankovní společnosti 38 %
veřejné společnosti 35 %
soukromé společnosti 37 %
daň z příjmu fyzických osob -  
rezidentní a nerezidentní jedinci 7,5 % –35 %
Nepřímé daně:  
daně vybírané srážkou (withholding tax)  
-„- z úroku z cenných papírů 20 %
-„- se zisku či z debetu na bankovních účtech/fin. splátkách 10 %
-„- z poplatků za technické služby 15 % z hrubého poplatku
-„- z tantiém (royalty) 15 % z hrubé tantiémy
-„- z poskytovaných služeb (rendered services) 5 %
realizace kontraktů  
a) s hodnotou nepřesahující 30 mil. PKR 5 %
b) s hodnotou přesahující 30 mil. PKR 6 %
c) na dodávky zboží 3,5 %
-„- týkajících se zisku či úroku z obligací, certifikátů, atd. 10 %
-„- týkajících se komise či makléřství 5 %
Daň z obratu  
tato daň je uložena v oblastech importu a výroby 15%
dodávky „registrované osoby registrovaným osobám“ 15 %
dodávky „registrované osoby neregistrovaným osobám“ 18 %
na specifikované položky /uvedené v SRO389(1)2001 dt.18-6-2001/ 20 %
Turn over Tax 2 %

 

Další podrobnější informace je možno nalézt na:

Federal Bureau of Revenue:  www.cbr.gov.pk


.