Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

7.1. Smluvní základna

a) platné smlouvy a dohody

  • Dohoda o zamezení dvojímu zdanění – byla dne 2.5.2014 v Praze podepsána ministrem financí ČR a velvyslancem Pákistánu v ČR. Následuje ratifikační proces.
  • Memorandum of Understanding o spolupráci Hospodářské komory ČR a Federace pákistánských obchodních a průmyslových komor (FPCCI), 9.5.2007, Islámábád

b) smlouvy v jednání

  • V současné době probíhá projednávání nového textu dohody mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, v souvislosti s návazností na evropskou legislativu.

 

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

 

  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
USD poř. Index USD poř. Index USD poř. Index USD
2010 34 433 81. 40,3 81 755 56. 144,1 116 188 67. 81,7 -47 322
2011 35 356 86. 102,7 105 232 58. 128,7 140 588 65. 121,0 -69 876
2012 33 535 87. 94,8 93 786 57. 89,1 127 321 69. 90,6 -60 251
2013 39 963 81. 119,2 103 347 58. 110,2 143 310 67. 112,6 -63 384
2014/I-VI 21 184 83. 104,7 55 708 59. 102,8 76 892 68. 103,3 -34 524

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Přehled komoditní struktury českého vývozu dle nomenklatury SITC (hlavní položky) za prvních 6 měsíců 2014

Kód zboží Název zboží Stat. hodnota USD(tis.)
874 Přístroje měřící, kontrolní, analyzační, řídící 4 920
641 Papír a lepenka 2 052
282 Šrot železný, ocelový, ingoty ze železa, oceli 1 196
778 Přístroje elektrické 1 079
891 Zbraně a munice 1 045
724 Stroje textilní a kožedělné 1 039
772 Přístroje elektrické ke spínání obvodů 1 011
764 Zařízení telekomunikační    966
269 Oděvy staré, hadry    800
541 Léčiva, farmaceutické výrobky    676

Zdroj: Český statistický úřad

Přehled komoditní struktury českého dovozu dle nomenklatury SITC (hlavní položky) za prvních 6 měsíců 2014

Kód zboží Název zboží Stat. hodnota USD(tis.)
 658 Výrobky hotové z materiálů textilních 8 493
 841 Oděvy a prádlo pánské  7 238
 652 Tkaniny bavlněné tkané 5 884
 574 Polyacetáty, polyetery a pryskyřice eopxidové 4 798
 848 Doplňky oděvní ne textilní 4 548
 846 Doplňky oděvní textilní 3 615
 842 Oděvy a prádlo dámské 3 538
 872 Zařízení, přístroje pro účely lekářské 2 986
 845 Součástí oděvní textilní 2 528
 894 Kočárky dětské, hračky, sportovní potřeby 2 398

Zdroj: Český statistický úřad

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Pákistán je země, která se průmyslově teprve rozvíjí, trh se vyznačuje velkou absorpční schopností při nízkých cenách zboží. Obchodní příležitosti pro české firmy je možné vyhledávat v řadě oborů od investičních celků, přes kusové dodávky až po spotřební zboží. Aktuální můžeme v Pákistánu identifikovat následující oborové příležitosti pro české firmy:

a)      turbíny na páru vodní nebo jinou

Zařízení pro energetiku považujeme za primární oborovou příležitost pro české firmy v Pákistánu. Pákistánská ekonomika má hluboké strukturální problémy, infrastruktura a primárně energetika jsou v katastrofálním stavu, celková instalovaná energetická kapacita je pouhých 21 GW. Pro srovnání celková instalovaná energetická kapacita v ČR představuje cca 15 GW, přitom ČR má 10 mil. obyvatel a Pákistán má téměř 200 mil. obyvatel. Při distribuci a přenosu elektrické energie dochází ke ztrátám ve výši 20 % z důvodu zastaralé a špatně udržované infrastruktury. Vládní plány energetického rozvoje Pákistánu na období let 2014 - 2020 předpokládají instalaci dalších 8.000 MW výkonu ve formě tepelných a vodních elektráren a 2.000 MW ve formě jaderných elektráren. Díky těmto plánům se před českými firmami otevírají v pákistánském energetickém sektoru v budoucnosti velké možnosti. Čeští resp. českoslovenští vývozci zboží investičního charakteru jsou cenově i technologicky konkurenceschopní a mají zde historicky velmi dobré jméno, podpořené referencemi z postavených a bezproblémově fungujících elektráren Balloki a Muridke (kombinovaný cyklus), Muzaffargharh a Guddu (spalování uhlí) a Mangla (vodní elektrárna). Tyto reference jsou dále podpořené referencemi z okolních asijských států, konkrétně z Indie, Číny, Bangladéše, Srí Lanky a Vietnamu.

Pokud by se českým firmám povedlo získat realizaci alespoň 1/10 plánovaného objemu 8.000 – 10.000 MW, výsledkem by byl absolutní obrat v současné pasivní bilanci vzájemného zahraničního obchodu, která se pohybuje na úrovni 1,24 mld. Kč ročně. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pákistánská strana primárně láká zahraniční investory, nikoliv pouze dodavatele technologií na komerční bázi. Kromě spolupráce se státním zákazníkem, společností Water and Power Development Board WAPDA (Pozn.: místní ČEZ) se otevírají i možnosti spolupráce se soukromými subjekty, tzv. Independent Power Producers IPP. Spolupráce se soukromými subjekty by mohla zásadním způsobem zjednodušit problém financování, protože se většinou jedná o bonitní subjekty s dostatkem finančních zdrojů, pro které by použití standardního komerčního financování ve formě buyer´s credit nemuselo být problémem.

b)      výrobky z železa a oceli, trouby, duté profily z železa a oceli

Spíše nežli podporu exportu kusových zásilek, i když v případech výrobků s vysokou technologickou náročností zpracování se může jednat o velmi lukrativní zakázky, navrhujeme podporu sektoru výroby železa, oceli a výrobků z nich ve formě vývozu investičních celků. Pákistán má rozsáhlou základnu výroby železa a oceli, tyto podniky se ovšem potýkají s technologickou zastaralostí výrobních procesů a značnou opotřebovaností zařízení. Existují zde proto rozsáhlé možnosti dodávek investičních celků, jak ve formě nových technologických jednotek, tak ve formě méně finančně náročných rekonstrukcí stávajících výrobních provozů.

Jako referenci se současné doby můžeme zmínit probíhající realizaci kontraktu na dodávku technologické části ocelárny POH Wah společnosti Vítkovice Group a probíhající jednání Vítkovice Group o výstavbě nové ocelárny a k ní přidružené elektrárny.

c)     stroje mechanické

Primárně se jedná o kovoobráběcí stroje, které mají v Pákistánu historicky velmi dobré jméno. Např. společnost Strojimport a.s. si v zemi udržuje svojí distribuční síť až do současné doby. Pakistánská vláda má velké plány na podporu místního průmyslu, který se aktuálně na tvorbě HDP podílí pouze 13,5 %, to otevírá možnosti dodávek kovoobráběcích strojů i pro české dodavatele. Tito ovšem musí být připraveni na konkurenční boj s dodávkami levných a méně kvalitních strojů čínské výbory. Čeští výrobci musí mít připraveny kvalitní prezentace a musí být připraveni dodat prototypy bezplatně.

d)      stroje pro automatické zpracování dat, snímače, apod.

Primárně se jedná o měřící zařízení pro sektor zpracování plynu, který má v  Pákistánu obrovský potenciál. Tento sektor patří k finančně nejsilnějším, představuje proto vysoce solventní zákazníky. Protože se již buduje nebo plánuje řada nových projektů zejména v oblasti infrastruktury rozvodu plynu, je tato oblast velmi perspektivní pro české dodavatele nejenom strojů pro automatické zpracování dat, ale rovněž i průmyslových armatur a čerpadel. Další perspektivní komoditou jsou průmyslová čerpadla pro aplikace v energetice, vodním hospodářství, petrochemii, případně čerpadla pro zemědělské aplikace.

e)       součástí jeřábů, vozíků, buldozérů

Pákistán má rozsáhlý sektor těžby a zpracování nerostných surovin. Existuje trvalá poptávka po těžebních mechanismech, dopravníkových pásech, terénních nákladních automobilech (TATRA), manipulačních a vysokozdvižných vozících.

Pákistán standardně projevuje zájem o hospodářskou spolupráci daleko více na úrovni jednotlivých podniků a především obchodních společností, než na úrovni vládní.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ČR aktuálně nemá v Pákistánu žádnou zahraniční investici. Nejvýznamnější investiční aktivitou českého subjektu v Pákistánu byla do konce roku 2012 účast a.s. Moravské naftové doly Hodonín /MND/ na nálezu významného ložiska zemního plynu v chajpúrském distriktu provincie Sindh. MND zde podnikala společně s firmou OMV, Agip, PPL a GHPL. Byla podílníkem využívání ložiska zemního plynu Sawan, kde byla držitelem 7,89 % licenčních práv Petroleum Concession Agreement for the South-West Miano Block (SW-Miano). Koncem r. 2012 MND společně s těmito investicemi prodala rovněž práva na provádění průzkumu dalších plynových a naftových ložisek v provincii Balúčistán v partnerství s pákistánskými státními společnostmi Mari Gas a PPL. 

Výnosy z těžby ropy, plynu a barevných kovů v Pákistánu obecně o několik řádů převyšují výnosy z dodávek například investičních celků, a proto by tomuto sektoru měla být z české strany věnována pozornost.

Bývalý PA Export/ČKD Export (původní Škodaexport) ve spolupráci s Českou exportní bankou realizoval v pákistánském Balloki 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 147 mil. USD a v Murídke 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 150 mil. USD. Obě elektrárny jsou v provincii Pandžáb.

Škoda Praha a ČKD Elektrotechnika v r. 2013 zrealizovaly kontrakt na opravy turbín na vodní elektrárně Mangla a na tepelných elektrárnách Muzaffargharh a Guddu. Firma NERKON realizovala dodávku mycí linky pro čokoládovnu Nestlé ve městě Hub u Karáčí.

Společnost Vítkovice Machinery Group aktuálně realizuje kontrakt na modernizaci válcovny Wah Brass Mills (Pvt.) Ltd. v POF Wah. V současnosti probíhají dodávky technologického zařízení válcovny mosazi a měděných slitin.

Kontraktační jednání o výstavbě větrných farem 2x 50 MW v pobřežním pásu provincie Sindh skončila bez úspěchu, projekt původně nabízela společnost Wikow Wind, následně se jej pokoušela nabídnout společnost NOEN.

Z dalších exportérů aktivně působících v Pákistánu lze uvést společnosti Strojimport, ERA Pardubice, Sigma Lutín, Pramet Tools, Invelt Group a Bioveta. České firmy jsou aktivní i v oblasti speciálu. V této oblasti zde dlouhodobě úspěšně podniká Aero Trade, Česká zbrojovka, Omnipol, Vítkovice Group a Sellier a Bellot.

Ve fázi jednání jsou další objemově významné projekty, z nichž alespoň některé by v následujících letech mohly dospět do realizační fáze. Vítkovice Group jedná o výstavbě ocelárny a elektrárny. Sdružení českých firem kolem firmy MAVEL jedná o výstavbě malé vodní elektrárny v regionu Azad Kashmir. V oblasti výstavby energetických celků jednají dále v Pákistánu firmy KP RIA, INITIA a Škoda Power Invest.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Pákistánské firmy mají zájem o kontakty na české subjekty vyrábějící strojírenské výrobky, chemikálie, generátory, výrobky papírenského průmyslu, zdravotnické nástroje a přístroje. ZÚ trvale registruje zájem o výstavbu energetických projektů – vodní elektrárny, elektrárny na tuhá paliva, udržitelné energetické zdroje.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

V souvislosti s ničivým zemětřesením v r. 2005 poskytla ČR Pákistánu humanitární pomoc v celkové výši 110 mil Kč. V oblastech postižených zemětřesením byly aktivní dvě nevládní organizace – Člověk v tísni (ČvT) a ADRA, které realizovaly ve městě Bágh v Ázád Kašmíru projekty výstavby škol z prostředků humanitární pomoci ČR. ČvT byl ve stejném místě realizátorem dalších projektů, které byly zaměřené na psychosociální pomoc lidem z postižených oblastí a odpadové hospodářství a které byly  financovány z dalších zdrojů. V r. 2007 uzavřel ZÚ Islámábád smlouvu s ČvT na realizaci výstavby objektu pro administrativu místní samosprávy ve městě Bágh. Tento projekt v hodnotě 500 000 Kč byl financován z rezervního fondu rozvojové spolupráce ČR.

V Pákistánu je aktivní i další česká NGO – Czech Hospital – která realizuje projekt zdravotnického centra v oblasti Baltistánu. V r. 2009 vláda ČR vyčlenila částku 10 mil. Kč na pomoc pákistánským přesídlencům, kteří byli v důsledku bojů nuceni opustit své domovy v provinci NWFP a kmenových oblastech FATA. Částka byla využita skrze mechanismy UNHCR a UNICEF. V r. 2010 vláda ČR přispěla částkou 4 mil. Kč na obnovu oblastí postižených ničivými povodněmi, jejímž realizátorem se na základě výběrového řízení stala společnost ČvT. ČvT v souvislosti s povodněmi z r. 2010 realizuje v provinciích Chajbar Pachtunchva a Paňdžáb další projekty v hodnotě cca 90 mil. Kč, které financované z dalších zdrojů.

Rok Částka (Kč) Typ pomoci Specifikace (realizátor)
2010 998 000 rozvojová Czech Hospital, Arandu, Gilgit-Baltistán - Projekt zlehčování života obyvatel ve vysokohorských oblastech
2010 5 000 000 humanitární povodně - IOM
2010 30 000 000 humanitární povodně - humanitární lety NATO - SALIS
2011 600 000 humanitární "Czech Hospital" Obnova přístupových cest, mostů v regionu Arandu
2011 3 000 000 humanitární ZÚ Islamabád ve spolupráci s místními firmami a PiN
2011 2 500 000 humanitární Zlepšení životních podmínek a zdrojů obživy KPK - CHARITA
2011 3 500 000 humanitární Obnova obydlí a zdrojů pitné vody po záplavách, Sind - PiN
2011 400 000 rozvojová  Omezení otrocké práce v zemědělství, Karakoram - CZ Hospital
2012 1 800 000 humanitární Stavba přístřeší pro povodněmi postižené obyvatele Sindu - PiN
2012 280 000 rozvojová Rozšíření a oprava školy Gilgit-Baltistán - CZ Hospital
2012 2 720 000 humanitární Obnova komunit a škod po přírodních katastrofách a válečných konfliktech - IOM
2012 640 000 humanitární Obnova hygienických a zdravotnických zařízení po lavinách - CZ Hospital
2013 416 000 rozvojová Osvětový projekt "Dětsví a naděje" proti polévání kyselinou - Acid Survivors
2014 77 000 rozvojová Osvětový projekt "Vocational Training Center" kurz gramotnosti pro ženy - UHRO*
2014 200 000 rozvojová Vakcinace dětí a nácvik základních hygienických návyků pro děti a mláděž - Mashal Trust*

* - probíhá

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb a struktura exportu a importu služeb

V případě Pákistánu není vzhledem k omezenému objemu výměny v oblasti služeb dostupná statistika běžného účtu platební bilance u ČNB.

České firmy působící v oblasti služeb a zájem českých firem o poskytování služeb v teritoriu

V prvním pololetí r. 2014 působily v Pákistánu dvě pronajatá letadla Českých aerolinií i s posádkami, které létaly na linkách Pakistan International Airlines.

Poptávka po českých službách

ZÚ Islámábád zaznamenal zájem o studium na českých vysokých školách. Zájem je o magisterské a doktorské studium.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh

Špatný obraz o bezpečnostní situaci v Pákistánu.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Povědomí v nejvyšších, západně vzdělaných vrstvách pákistánské společnosti o ČR jako atraktivní turistické destinaci vytváří možnosti v oblasti turistického ruchu, lázeňství a rehabilitace. Pákistán usiluje o rozšíření turistické infrastruktury a především pro zahraniční vysokohorské turisty a horolezce představují hornaté regiony severního Pákistánu oblíbený cíl.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané pracující v Pákistánu jsou zaměstnáváni hlavně zahraničními firmami na základě kontraktu. Podmínky pro zaměstnání jsou podobné britskému právnímu systému, který byl do pákistánské legislativy převzat a částečně upraven. Je nutno splnit vízové povinnosti.


.