Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Země není v současnosti ekonomicky v nejlepší kondici, avšak připravované ekonomické změny, pod vedením premiéra Nawaze Sahrifa, by měly do Pákistánu přinést ekonomickou konsolidaci a očekávanou podporu průmyslu. Současná vláda vyhlásila novou energetickou politiku, která ma za cíl provést v nadcházejících 5 letech kompletkní restrukturalizaci energetického sektoru. Vládu čeká řada klíčových změn, kterých se předchozí vlády obávaly z důvodu ztráty popularity. V rámci řešení krize v energetice došlo k uhrazení kruhového dluhu a urychlené revitalizaci odstavených elektráren. Bylo zahájeno rozpracování privatizace průmyslových a energetických firem, došlo k zahájení stabilizačního procesu bezpečnostní situace v Karáčí. Toto obchodní srdce Pákistánu by bylo schopno znásobit tržby a zisky, jen kdyby bezpečnost nevyháněla obchodníky do jiných míst Pákistánu, nebo také do Bangladéše, Malajsie a Thajska, kde jsou k podnikání lepší podmínky než v současném Karáčí.

Dalším klíčovým krokem premiéra Nawaze Sharifa bude uzavření mírových dohod s Talibanem, na jehož území jsou ložiska plynu a ropy, které je třeba urychleně začít těžit, poněvadž finanční zdroje, které ze začátku Pákistán získá, pokryjí také jen první fázi reforem. Obnovení těžby plynu, mědi a rozšíření těžby zlata v Balúčistánu a KPK je však závislé na dohodě s Talibanem. Nawaz Sharif také hledá oporu v sousedních zemích, které jsou schopny poskytnout finanční prostředky okamžitě, jako například Čína, popřípadě země EU, odkud očekává investice po dosažení bezpečnostní a politické stabilizace země. V dlouhodobém výhledu do roku 2017 by měl Pákistán dosáhnout cca 5% úroveň HDP. Vzhledem k dospívání mladé generace do produktivního věku se počítá s nárůstem nezaměstnanosti o 2,5%. Při současnému stavu energetiky se předpokládá menší nárůst průmyslové výroby a větší nárůst služeb, podíl zemědělství na tvorbě HDP bude setrvalý. Vláda, bude muset začít řešit problém předluženého Pákistánu, začít fiskální reformy a decentralizaci financí. Tyto změny by měly zpružnit finanční systém státu.

Vzhledem k poklesu mezinárodních investic do Pákistánu je cílem regionů přilákat více zahraničních investic v roce 2015. Cílem pákistánské vlády je navyšovat počet Pákistánců pracujících v zahraničí, tak aby objem remitancí vzrostl nad 14 miliard USD.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Pákistán se v rámci programu MMF zavázal k plošnému zavedení daně DPH již v r. 2010. Tento slib však dosud splněn nebyl a v r. 2014 spolupráce pokračuje pouze na základě stand-by arrangement ze strany MMF. Současná vláda se namísto toho snaží s MMF vyjednat nahrazení DPH zavedením tzv. RGST (Reformed General Sale Tax), reformované a již platné daně GST, která by se měla vztahovat na všechny služby a zboží a v praxi tak naplnit funkci DPH.

Nadále přetrvávají výrazné problémy s výběrem daní, celkový daňový výběr stěží překračuje 10 %.

Došlo ke snížení celních sazeb se zeměmi v rámci SAFTA a byla významně posílena výměna zboží v rámci SAARC. Pákistán se uchází o členství v Šanghajské organizaci spolupráce, ve které má v současnosti statut pozorovatele.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Komoditní struktura českého vývozu do Pákistánu se postupně výrazně mění. Komoditní změny ve vývozu českého zboží souvisí se skutečností, že náš export do tohoto teritoria je v nových podmínkách postaven na obchodní realizaci menších a středních firem, přičemž se ukazuje, že tyto firmy jsou schopné proniknout na náročný pákistánský trh a dlouhodobě na tomto trhu obstát. V mnoha případech jsou při svých obchodních aktivitách flexibilnější než dříve zavedení velcí výrobci a dodavatelé.

Do budoucna představuje největší šanci pro české exportéry nutnost rozvoje energetiky Pákistánu a návazná těžba energetických surovin (ropa, plyn, uhlí a lignit). Od r. 2013 je v platnosti nová Energy Policy, jejíž realizace by měla přinést stabilizaci energetiky, rozvoj průmyslu a příliv zahraničních investorů. Další možnosti v energetickém sektoru představují dodávky elektráren (uhelné, vodní, solární a geotermální).

Velmi perspektivní je oblast telekomunikací (včetně dodávek dílčích zařízení a materiálů – např. optické kabely) a služeb spojených s IT sektorem. Zajímavé možnosti se otevírají také v oblastech zdravotnictví (dodávky celých nemocnic nebo části jejich vybavení) a modernizace dopravní infrastruktury (letiště, železnice).

V českém exportu momentálně chybí vývoz zboží investičního charakteru, jehož realizace by významněji přispěla ke snížení záporného salda vzájemné obchodní bilance. Konkurenceschopnost velkých českých vývozců na pákistánském trhu je výzvou do budoucna.


.