Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

v mil. USD 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13
 2013-14
Vývoz 21 463 25 862 24 708 24 802 25 162
Dovoz 32 879 39 016 40 370 41 157 41 689
Saldo -11 416 -13 154 -15 662 -16 355 -16 527

  Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

V období červenec 2013 – červenec 2014 export nominálně dosáhl hodnoty 25,2 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem se i navzdory nabytí doložky GSP+ zvýšil pouze o 1,6 % (24,8 mld. USD FR 2012/13). Z doložky GSP+ plně profitoval pouze export textilu, který v minulém fiskálním roce zaznamenal nárůst o 5,3 %.

Na druhé straně zahraničně-obchodního obrazu země, import v období červenec 2013 – červenec 2014 nominálně dosáhl hodnoty 41,7 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem vzrostl o 3,6 % (40,2 mld. USD FR 2012/13). Negativní saldo zahraničně-obchodní bilance dosáhlo 16,5 mld. USD a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se prohloubilo o 1,1 mld. USD (15,4 mld. USD FR 2012/13).

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z teritoriálního pohledu byly v období červenec 2013 – červenec 2014 pěti největšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží USA (objem 3,96 mld. USD, podíl 15,7 %), Čína (objem 2,69 mld. USD, podíl 10,7 %), SAE (objem 1,71 mld. USD, podíl 6,8 %), Velká Británie (objem 1,60 mld. USD, podíl 6,4 %) a Afgánistán (objem 1,24 mld. USD, podíl 4,9 %).

Na druhé straně Pákistán aktuálně dováží nejvíce zboží ze SAE (objem 7,31 mld. USD, podíl 17,5 %), Číny (objem 6,02 mld. USD, podíl 14,4 %), Saudské Arábie (objem 4,29 mld. USD, podíl 10,3 %), Singapuru (objem 3,84 mld. USD, podíl 9,2 %) a Kuvajtu (objem 3,12 mld. USD, podíl 7,5 %).

Při pohledu na tuto bilanci je patrná závislost Pákistánu na dovozech ropy ze zemí Perského zálivu a dovozech spotřebního zboží z Číny a Jihovýchodní Asie. Největší objem zahraničně obchodní bilance má Pákistán se Spojenými Arabskými Emiráty - 9,02 ml. USD a Čínou - 8,79 mld. USD.

Z ČS EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery tradičně Velká Británie, Německo a Nizozemí, následované Itálií a Španělskem.

Teritoriální struktura pákistánského vývozu 07.2013-07.2014

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

USA 3,96 15,7
Čína  2,69  10,7
Spojené Arabské Emiráty 1,71 6,8
Velká Británie 1,60 6,4
Afgánistán 1,24 4,9

Teritoriální struktura pákistánského dovozu 07.2013-07.2014

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mld.)

Podíl (%)

Spojené Arabské Emiráty 7,31 17,5
Čína 6,02 14,4
Saudská Arábie 4,29 10,3
Singapur 3,84 9,2
Kuvajt 3,12 7,5

Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

6.3. Komoditní struktura

Údaje o pákistánském zahraničním obchodě za fiskální rok 2013/14 potvrzují dlouholetý trend místní ekonomiky, tj. že její exportní výkonnost je plně závislá na „tradičních asijských komoditách“ - výrobcích textilního průmyslu, oděvech a obuvy. Výrazný podíl v exportním spektru mají rovněž zemědělské produkty. Naopak zcela chybí zboží s vyšší přidanou hodnotou, napr. strojírenské výrobky, nebo IT.

Růst importu byl primárně tažen dovozem ropných produktů a chemických polotovarů, dovozem kapitálového zboží a spotřebou privátního sektoru.

Komoditní struktura pákistánského vývozu 07.2013-07.2014

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

Textilní výrobky 13,66 54,3
Spotřební zboží 4,48 17,8
Zemědělské produkty 4,23 16,8
Strojírenské výrobky 1,52 6,0
Chemikálie 1,14 4,5

Komoditní struktura pákistánského dovozu 07.2013-07.2014

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mld.)

Podíl (%)

Ropné produkty 14,72 35,3
Chemikálie a hnojivá 6,92 16,6
Strojírenské výrobky 5,05 12,1
Potraviny 4,17 10,0
Železo, ocel, barevné kovy 2,70 6,5

Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Pákistánský zahraniční obchod je téměř plně liberalizován; u pákistánských vývozců i dovozců se vyžaduje pouze registrace. Dovozy jsou mírně omezeny existencí Restricted List a Negative List, což jsou nepříliš obsažné seznamy položek, u nichž se vyžaduje splnění některých podmínek (Restricted) či jejichž dovoz je zcela zakázán (Negative). Omezení je dále uplatňováno u dovozů zboží izraelského původu. Velmi specifickou oblastí byly obchodní vztahy s Indií. Zde došlo v r. 2011 k významně pozitivnímu posunu, kdy Pákistán přiznal Indii statut MFA a dochází k neutálému nárůstu obchodní výměny mezi oběma zeměmi. Celní tarify byly v posledních letech zredukovány a výše stávajících tarifů byla snížena. Současné sazby činí 5 %, 10 %, 15 %, 20 % či 25 % maximálně, s výjimkou automobilového průmyslu, který je chráněn tarify od 75 % do 125 % v závislosti na velikosti vozidla (či na objemu motoru). V praxi mohou při dovozních procedurách vzniknout dosti velká zdržení. I přesto, že úřady se snaží maximálně snížit dobu proclení dovozů, ve srovnání s mezinárodními standardy jsou importní procedury stále velmi pomalé.

6.5. Ochrana domácího trhu

Uskutečňuje se prostřednictvím celních sazeb, ale i netarifními opatřeními - např. trh osobních automobilů je v Pákistánu pro zahraniční dodavatele úplně uzavřen, protože vláda podporuje místní výrobu. Dovozy osobních automobilů ze zahraničí jsou zatíženy 100 % a vyššími cly. 

Mnoho projektů se v Pákistánu realizuje výlučně formou bilaterálních dohod bez výběrových řízení na dodavatele. Z dalších netarifních opatření lze zmínit zákaz výstavby nových cukrovarů a cementáren s dováženými technologiemi.

6.6. Zóny volného obchodu

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. V plánu je i otevření speciální zóny volného obchodu pro obchodníky z ČLR v oblasti přístavu Gvádar.


.