Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

v mil. USD 2008-09 2009-10 2010-11 2011-12   2012-13
Vývoz 15.981 21 463 25 862 20 112 24 520
Dovoz 26.775 32 879 39 016 36 017 44 950
Saldo -10.794 -11 416 -13 154 -15 905 -20 430

  Zdroj: State Bank of Pakistan  http://www.sbp.org.pk , www.eiu.com

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura exportu miliardy EUR a v (%)

  Země 2012
01 EU27 3,6 (14,4%)
02 USA 2,7 (10,8%)
03 China 2,2 (8,8%)
04 UAE 1,7 (7,0%)
05 Afganistan 1,7 (7,0%)
06 Korejská rep. 0,5 (2,2%)
07 Saudi Arabia 0,5 (2,2%)
08 Indie 0,4 (1,6%)
09 Turecko 0,4 (1,6%)
10 Iran 0,4 (1,6%)

Zdroj: EU DG Trade Statistics - trade.ec.europa.eu

Teritoriální struktura importu (%)

  Země 2012
01 China 7,9 (14,0%)
02 Saudi Arabia 4,8  (8,8%)
03 UAE 4,7  (8,7%)
04 EU27 4,2  (7,6%)
05 Kuwait 2,5  (4,5%)
06 Malaysia 1,6  (2,9%)
07 India 1,5  (2,7%)
08 Japan 1,4  (2,6%)
09 Iran 1,3  (2,4%)
10 USA 1,3  (2,4%)

Zdroj: EU DG Trade Statistics - trade.ec.europa.eu 

 

 

 

6.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura exportu v milionech USD a v (%)

Hlav.komodita 2008/2009 2009/2010 2010/11 2011/12  2012/13x 
sur. bavlna 68,2( 0,9) 163,6( 1,8) 311,6( 2,7) 413,9(3,8)  490,5( 4,3)
bavl.textil 1530,3(19,9) 1509,3(17,1) 2242,5(19,9) 2181,5(19,9)  2201,2(19,5)
bavl.tkaniny 878,1(11,4) 1207,6(13,7) 1882,7(16,3) 1634,0(14,9)  1741,8(15,4)
plete.zboží 1359,9(17,7) 1478,6(16,8) 1971,4(17,0) 1766,8(16,1)  1876,2(16,5)
ložní prádlo 1361,0(17,7) 1461,9(16,6) 1785,9(15,4) 1551,0(14,1)  1622,3(14,3)
vlněné koberce 111,5( 1,4) 111,1( 1,3) 110,3(1,0) 101,1( 0,9)  105,8( 0,9)
kůže 233,9( 3,0) 286,9( 3,3)  397,4( 3,4)  398,4( 3,6)  397,5( 3,5)
rýže 1547,6(20,2)  1833,7(20,8)  1846,7(15,9)  1844,0(16,8)  1845,2(16,3)
ryby,rybí výrobky  184,6( 2,4) 190,4( 2,1)  253,1( 2,2)  285,9( 2,6)  260,4( 2,3)
ovoce a zelenina  183,0( 2,3) 302,4( 3,4)  478,9(4,1)  483,2( 4,4)  481,1( 4,2)
sportovní potřeby  213,9( 2,8) 250,2( 2,8)  282,0( 2,4)  302,4( 2,7)  290,5( 2,5)

x - odhad

Komoditní struktura importu v milionech USD a v (%)

Hlav.komodita 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12  2012/13x
stroje,trans.zařízení  6260,1(25,9) 6168,9(24,2) 6393,9(21,1) 6999,9(19,2) 7015,1(18,1)
výrobky,spotř.zboží 2716,8(11,2) 2949,7(11,6) 3693,2(12,2) 4825,0(13,2) 5024,3(13,0)
potraviny,zvířata 1834,1( 7,6) 1410,1( 5,5) 2141,3( 7,1) 1795,5( 4,9) 1847,2( 4,8)
chemikálie 4098,1(16,9) 4922,2(19,3) 5289,9(17,5) 6378,2(17,5) 6489,1(16,8)
ropy,plyn,suroviny 7971,9(33,0) 8836,5(36,7) 10847,6(35,8) 14201,7(38,9) 15890,9(41,2)
oleje a tuky 1243,2( 5,1) 1209,7( 4,7) 1901,3( 6,3) 2287,3( 6,2) 2309,3( 5,9)

x - odhad

Zdroj: www.commerce.gov.pk, www.pbs.gov.pk

 

6.3.1        Obchod s EU

EU je jedním z největších obchodních partnerů Pákistánu. V kalendářním roce 2012 představoval vzájemný obchodní obrat 8,2 miliard Euro s vyrovnaným obchodním saldem.

Přehled obchodní výměny EU27 s Pákistánem (v miliardách EUR)

položka 2008 2009 2010 2011 2012
dovoz z Pákistánu 3,6 3,3 3,8 4,6 4,1
% z EU27total 0,2 0,3 0,2 0,3 0,2
export do Pákistánu 3,9 3,6 3,7 3,7 4,1
% z EU27total 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2
bilance 0,3 0,3 -0,1 -0,9 0,0

Přehled obchodní výměny jednotlivých států EU s Pákistánem (v tisících EUR):

Import 2011  2012 Export 2011 2012 
Austria 24 337  37 925 Austria 159 821 85 042
Belgium 221 376  297 500 Belgium 218 024 300 221
Bulgaria 6 317  11 451 Bulgaria 27 438 12 373
Cyprus 5 701  3 167 Cyprus 3 019 4 895
Czech Republic 28 595  43 593 Czech Republic 24 635 25 592
Denmark 51 232  67 794 Denmark 48 981 63 727
Estonia 7 325  7 142 Estonia 1 312 11 539
Finland 14 229  22 208 Finland 94 337 53 388
France 278 492  355 331 France 363 912 481 673
Germany 589 453  848 758 Germany 782 948 855 323
Greece 50 781  34 461 Greece 31 291 46 484
Hungary 11 382  9 696 Hungary 15 211 29 974
Ireland 33 876  40 197 Ireland 28 391 25 698
Italy 402 239  428 566 Italy 685 911 400 563
Latvia 1 542  2 967 Latvia 1 990 3 623
Lithuania 8 917  14 691 Lithuania 42 170 13 158
Luxemburg 241  337 Luxemburg 3 185 9 077
Malta 1 082  1 950 Malta 456 335
Netherlands 281 679  313 769 Netherlands 381 620 292 387
Poland 44 861  54 717 Poland 55 791 61 155
Portugal 89 864  61 290 Portugal 18 856 13 945
Romania 16 685  22 288 Romania 47 443 15 287
Slovakia 13 801  15 163 Slovakia 28 223 22 673
Slovenia 7 530  10 997 Slovenia 15 767 11 496
Spain 298 539  372 538 Spain 98 830 153 163
Sweden 68 969  88 554 Sweden 189 600 163 363
United Kingdom 791 514  899 114 United Kingdom 592 600 639 807

 Zdroj: Statistický úřad EU Eurostat: http://exporthelp.europa.eu
(Trade - Exporthelpdesk - Statistics)

ČS EU27 importuje z Pákistánu tyto hlavní komodity (10 hlavních komodit): TDC11- textil a textilní výrobky, TDC08-surové usně, kůže, srstěné kůže, TDC02-zeleninové výrobky, TDC20-bytové doplňky, výrobky, TDC15-kovy, TDC18-optické,měřící,přístroje, TDC04-upravené potraviny, nápoje, TDC12- obuv, čepice, deštníky,slunečníky,turistické hole, TDC01-živočišné produkty, TDC07-výrobky z plastů a gumy.

ČS EU27 exportuje do Pákistánu tyto hlavní komodity (10 hlavnícj komodit): TDC16-stroje, mechanická a elektrická zařízení, TDC06-chemické výrobky, TDC15-barevné kovy, TDC05-minerální produkty, TDC18-optické, měřící přístroje, TDC11-textil a textilní výrobky, TDC07-výrobky z plastů a gumy, TDC10 - dřevo a celulóza, TDC17-dopravní prostředky, letadla, lodě, TDC04-upravené potraviny, nápoje. 

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Pákistánský zahraniční obchod je téměř plně liberalizován; u pákistánských vývozců i dovozců se vyžaduje pouze registrace. Dovozy jsou mírně omezeny existencí Restricted List a Negative List, což jsou nepříliš obsažné seznamy položek, u nichž se vyžaduje splnění některých podmínek (Restricted ) či jejichž dovoz je zcela zakázán (Negative). Omezení je dále uplatňováno u dovozů zboží izraelského původu. Velmi specifickou oblastí byly obchodní vztahy s Indií. Zde došlo v říjnu 2011 k významnému pozitivnímu, posunu, kdy Pákistán přiznal Indii statut MFA a dochází k neutálému nárůstu obchodní výměny mezi oběma zeměmi. Celní tarify byly v posledních letech zredukovány a výše stávajících tarifů byla snížena. Současné sazby činí 5 %, 10 %, 15 %, 20 % či 25 % maximálně, s výjimkou automobilového průmyslu, který je chráněn tarify od 75 % do 125 % v závislosti na velikosti vozidla (či na objemu motoru). V praxi mohou při dovozních procedurách vzniknout dosti velká zdržení. I přesto, že úřady se snaží maximálně snížit dobu proclení dovozů, ve srovnání s mezinárodními standardy jsou importní procedury stále velmi pomalé.

6.5. Ochrana domácího trhu

Uskutečňuje se prostřednictvím celních sazeb, ale i netarifními opatřeními - např. zákaz výstavby nových cukrovarů a cementáren s dováženými technologiemi.

6.6. Zóny volného obchodu

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v lednu 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. V plánu je i otevření speciální zóny volného obchodu pro obchodníky z ČLR v oblasti přístavu Gvádar.


.