Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Pákistán Mešita
Pákistán Pákistán
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

v mil. USD 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13
 2013-14
Vývoz 21 463 25 862 24 708 24 802 25 162
Dovoz 32 879 39 016 40 370 41 157 41 689
Saldo -11 416 -13 154 -15 662 -16 355 -16 527

  Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

V období červenec 2013 – červenec 2014 export nominálně dosáhl hodnoty 25,2 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem se i navzdory nabytí doložky GSP+ zvýšil pouze o 1,6 % (24,8 mld. USD FR 2012/13). Z doložky GSP+ plně profitoval pouze export textilu, který v minulém fiskálním roce zaznamenal nárůst o 5,3 %.

Na druhé straně zahraničně-obchodního obrazu země, import v období červenec 2013 – červenec 2014 nominálně dosáhl hodnoty 41,7 mld. USD a ve srovnání s předchozím fiskálním rokem vzrostl o 3,6 % (40,2 mld. USD FR 2012/13). Negativní saldo zahraničně-obchodní bilance dosáhlo 16,5 mld. USD a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se prohloubilo o 1,1 mld. USD (15,4 mld. USD FR 2012/13).

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z teritoriálního pohledu byly v období červenec 2013 – červenec 2014 pěti největšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží USA (objem 3,96 mld. USD, podíl 15,7 %), Čína (objem 2,69 mld. USD, podíl 10,7 %), SAE (objem 1,71 mld. USD, podíl 6,8 %), Velká Británie (objem 1,60 mld. USD, podíl 6,4 %) a Afgánistán (objem 1,24 mld. USD, podíl 4,9 %).

Na druhé straně Pákistán aktuálně dováží nejvíce zboží ze SAE (objem 7,31 mld. USD, podíl 17,5 %), Číny (objem 6,02 mld. USD, podíl 14,4 %), Saudské Arábie (objem 4,29 mld. USD, podíl 10,3 %), Singapuru (objem 3,84 mld. USD, podíl 9,2 %) a Kuvajtu (objem 3,12 mld. USD, podíl 7,5 %).

Při pohledu na tuto bilanci je patrná závislost Pákistánu na dovozech ropy ze zemí Perského zálivu a dovozech spotřebního zboží z Číny a Jihovýchodní Asie. Největší objem zahraničně obchodní bilance má Pákistán se Spojenými Arabskými Emiráty - 9,02 ml. USD a Čínou - 8,79 mld. USD.

Z ČS EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery tradičně Velká Británie, Německo a Nizozemí, následované Itálií a Španělskem.

Teritoriální struktura pákistánského vývozu 07.2013-07.2014

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

USA 3,96 15,7
Čína  2,69  10,7
Spojené Arabské Emiráty 1,71 6,8
Velká Británie 1,60 6,4
Afgánistán 1,24 4,9

Teritoriální struktura pákistánského dovozu 07.2013-07.2014

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mld.)

Podíl (%)

Spojené Arabské Emiráty 7,31 17,5
Čína 6,02 14,4
Saudská Arábie 4,29 10,3
Singapur 3,84 9,2
Kuvajt 3,12 7,5

Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

6.3. Komoditní struktura

Údaje o pákistánském zahraničním obchodě za fiskální rok 2013/14 potvrzují dlouholetý trend místní ekonomiky, tj. že její exportní výkonnost je plně závislá na „tradičních asijských komoditách“ - výrobcích textilního průmyslu, oděvech a obuvy. Výrazný podíl v exportním spektru mají rovněž zemědělské produkty. Naopak zcela chybí zboží s vyšší přidanou hodnotou, napr. strojírenské výrobky, nebo IT.

Růst importu byl primárně tažen dovozem ropných produktů a chemických polotovarů, dovozem kapitálového zboží a spotřebou privátního sektoru.

Komoditní struktura pákistánského vývozu 07.2013-07.2014

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

Textilní výrobky 13,66 54,3
Spotřební zboží 4,48 17,8
Zemědělské produkty 4,23 16,8
Strojírenské výrobky 1,52 6,0
Chemikálie 1,14 4,5

Komoditní struktura pákistánského dovozu 07.2013-07.2014

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mld.)

Podíl (%)

Ropné produkty 14,72 35,3
Chemikálie a hnojivá 6,92 16,6
Strojírenské výrobky 5,05 12,1
Potraviny 4,17 10,0
Železo, ocel, barevné kovy 2,70 6,5

Zdroj: State Bank of Pakistan www.sbp.org.pk

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Pákistánský zahraniční obchod je téměř plně liberalizován; u pákistánských vývozců i dovozců se vyžaduje pouze registrace. Dovozy jsou mírně omezeny existencí Restricted List a Negative List, což jsou nepříliš obsažné seznamy položek, u nichž se vyžaduje splnění některých podmínek (Restricted) či jejichž dovoz je zcela zakázán (Negative). Omezení je dále uplatňováno u dovozů zboží izraelského původu. Velmi specifickou oblastí byly obchodní vztahy s Indií. Zde došlo v r. 2011 k významně pozitivnímu posunu, kdy Pákistán přiznal Indii statut MFA a dochází k neutálému nárůstu obchodní výměny mezi oběma zeměmi. Celní tarify byly v posledních letech zredukovány a výše stávajících tarifů byla snížena. Současné sazby činí 5 %, 10 %, 15 %, 20 % či 25 % maximálně, s výjimkou automobilového průmyslu, který je chráněn tarify od 75 % do 125 % v závislosti na velikosti vozidla (či na objemu motoru). V praxi mohou při dovozních procedurách vzniknout dosti velká zdržení. I přesto, že úřady se snaží maximálně snížit dobu proclení dovozů, ve srovnání s mezinárodními standardy jsou importní procedury stále velmi pomalé.

6.5. Ochrana domácího trhu

Uskutečňuje se prostřednictvím celních sazeb, ale i netarifními opatřeními - např. trh osobních automobilů je v Pákistánu pro zahraniční dodavatele úplně uzavřen, protože vláda podporuje místní výrobu. Dovozy osobních automobilů ze zahraničí jsou zatíženy 100 % a vyššími cly. 

Mnoho projektů se v Pákistánu realizuje výlučně formou bilaterálních dohod bez výběrových řízení na dodavatele. Z dalších netarifních opatření lze zmínit zákaz výstavby nových cukrovarů a cementáren s dováženými technologiemi.

6.6. Zóny volného obchodu

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. V plánu je i otevření speciální zóny volného obchodu pro obchodníky z ČLR v oblasti přístavu Gvádar.


.