Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Tchaj-wan hora
Tchaj-wan
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Tempo růstu ekonomiky Taiwanu ve srovnání s vybranými zeměmi

 

 

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Taiwan

3,7

6,2

4,7

5,4

6,0

0,7

-1,8

10,7

4,0

1,3

2,1

ČLR

10,2

9,9

10,24

10,7

10,5

9,0

9,2

10,4

9,2

7,8

7,6

Hong Kong

3,2

8,6

7,52

6,92

5,3

2,5

-2,7

7,0

5,0

1,4

3,0

USA

2,51

3,91

3,07

2,87

2,1

0,0

-2,6

3,0

1,7

2,2

1,6

Japonsko

2,07

2,74

1,87

2,17

2,2

-1,2

-6,3

4,4

-0,7

1,9

2,0

Německo

-0,19

1,63

0,91

2,77

2,6

0,7

-4,7

3,6

3,1

0,7

0,5

Francie

1,09

2,32

1,71

1,99

2,1

0,1

-2,5

1,4

1,7

0,2

0,2

TW export vzrostl v meziročním srovnání v březnu 2014 o 2% na 27,76 mld. USD. Export elektronických součástek se meziročně zvýšil o 9% na 8,15 mld. USD a výroba polovodičů ve stejném období dosáhla hodnoty 3,2 mld. USD, což je růst meziročně o 10,9%. Zahraniční obchod TW vykázal v 1Q roku 2014 přebytek obchodní bilance ve výši 6,5 mld. USD, meziročně vzrostl o 41%. Od 1. ledna 2014 se zvýšila hodinová minimální mzda o 5,5% (z 109 na 115 NT$), minimální měsíční mzda vzroste od 1. července 2014 o 1,18% (z 19 047 na 19 273 NT$).

Podle TW ekonomů měla výrazný vliv na pomalé oživení růstu TW HDP monetární politika USA v druhé polovině roku 2013, dále dluhové problémy eurozóny, ekonomická reforma v CN a depreciace japonského jenu.

Růst HDP v roce 2013 byl 2,11%, ve výši 489 256 mil. USD. HDP na obyvatele dosáhlo 20 958 USD. WTO predikuje růst TW zahraničního obchodu pro rok pro rok 2014 na 4.5%, IMF 3.6%. Výkon TW průmyslu vzrostl meziročně o 0,39%. Růst investic soukromého sektoru je odhadován na 4,54% a růst investic veřejného sektoru na 4,52%. Inflace by neměla být ani nadále problémem TW ekonomiky. V roce 2013 se zvýšil CPI index o 0,79% a WPI index klesl o 2,43%, ve srovnání s rokem 2012. Míra nezaměstnanosti byla stejná s rokem předchozím 4,2%. V roce 2014 odhadují ekonomové růst TW HDP na 3,37% v návaznosti na oživení růstu globální ekonomiky. Míra soukromé spotřeby a investic by měla růst o 1,84%, resp. 3,25%.  V roce 2014 je očekáván také mírný vzestup inflace vyjádřený CPI indexem o 1.39%, který by mohl být způsoben nízkou základní cenou potravin v roce 2013. Klíčovými ekonomickými partnery TW zůstávají CN, Hong Kong, ASEAN 6, Japonsko, USA a země EU.

TW je podle mezinárodních studií relativně kompetitivní ekonomikou, zaostává však za regionálními konkurenty. The World Bank’s ―Doing Business 2014 Report zařadil TW na 16. místo (shodně v meziročním srovnání) z celkem 183 zemí světa z pohledu přijatelnosti obchodního prostředí pro zahraniční investory. Ocitl se tak za svými asijskými konkurenty Singapurem (1. místo), Hongkongem (2. místo), J. Koreou (7. místo) a Malajsií (6. místo). Z hodnocení vyplynulo, že je nutné změnit přístup TW zejména k regulačním ekonomickým mechanismům.

Pokračuje rozvoj osmi pilotních zón volného obchodu – Free Economic Pilot Zone - FEPZ (6 námořních přístavů, mezinárodní letiště a zemědělský a biotechnologický park), které by mělo být zásadním krokem k tržní liberalizaci se zaměřením na zmírnění regulačních mechanismů a přístupu k otevřenému trhu. TW v roce 2013 podepsal dohody FTA s Novým Zélandem a Singapurem a nadále se snaží aktivně zapojit do obchodní integrace zemí širšího regionu zejména členstvím v multilaterální ekonomické organizaci Trans-Pacific Partnership a Regional Comprehensive Economic Partnership.

Podrobnější přehled o nejnovějším vývoji sektorové tvorby HDP podává následující tabulka:

Reálný růst HDP

Odvětví

r. 2007

r. 2008

r. 2009

r. 2010

r. 2011

r. 2012

HDP celkem

6,0

0,7

-1,8

10,7

4,0

1,3

Zemědělství celkem

-2,4

0,1

-3,0

1,2

2,7

-4,4

Průmysl celkem

9,0

0,2

-4,1

23,0

4,3

0,9

Zpracovatelský průmysl

9,8

1,0

-4,3

25,4

4,9

1,0

Stavebnictví

1,5

-5,5

-6,8

11,3

-0,5

-1,0

Energetika

6,6

-0,6

0,1

5,6

2,2

0,8

Odvětví služeb celkem

5,9

2,2

-1,0

4,8

4,3

0,1

Obchod

5,9

2,2

-1,0

4,8

4,3

0,1

Doprava a skladování

4,6

0,5

-3,5

7,7

2,5

1,0

Finance, pojišťovnictví, reality

5,7

-0,6

-2,5

4,6

2,5

0,4

Služby vládních agentur a obrana

-1,2

0,8

0,8

3,1

0,4

1,1

 Tchajwanská ekonomika od roku 2008

V kontrastu s vývojem v předchozích letech dochází v tchajwanské exportně zaměřené ekonomice v r. 2008 k obratu v hospodářských výsledcích. Jedná se o citelný dopad globální finanční a hospodářské krize. V regionu kromě Japonska (-0,6%) vykázal Taiwan nejnižší, téměř nulový růst. Došlo k propadu produktivity práce, domácí poptávky i tvorby kapitálu; zastavil se i růst vývozu a služeb. Zdvojnásobil se růst spotřebitelských cen, míra nezaměstnanosti se zvýšila z 3,91% v l. 2006-07 na 4,14%. Propad ekonomiky pokračoval i v 1. pololetí r. 2009, předpověď celkového ročního poklesu byla v říjnu revidována na -4,04% (v srpnu 2009 ještě odhad činil -5,08%). K srpnu 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti rekordních 6,13%; za rok z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (10,4 mil.) ubylo 120 tis. osob. V r. 2010 nastal v meziročním srovnání silný nárůst výkonu ekonomiky (10,9%). Export, který zasáhl nejvýraznější propad, bude nepochybně i v budoucnu hlavním tahounem obnoveného růstu, ale očekává se dlouho přetrvávající jak slabá domácí poptávka, tak i pomalejší dynamika nárůstu investičních ukazatelů. Díky finančním reformám posledních let nebyl finanční sektor krizí výrazněji zasažen. Ke stimulaci ekonomiky vláda rozhodla o snížení daně z příjmu, z dědictví, DPH při nákupu malých osobních vozů a rozšířila program veřejných stavebních projektů. V r. 2010 zaznamenal Taiwan velmi uspokojivou dynamiku pokrizového oživení, která pokračovala i v 1. pololetí r. 2011. Ve druhé polovině r. 2011 se tak jako v dalších vyspělých světových ekonomikách projevilo určité zpomalení dynamiky, ovlivněné v případě Taiwanu nejen globálními faktory, ale i situací v Japonsku, zasaženém důsledky zemětřesení, tsunami a jaderné katastrofy v březnu 2011 (díky narušením mnohočetných propojení dodavatelských toků mezi oběma zeměmi).

Výhled růstu HDP na r. 2012 byl sice postupně snižován, výsledek však negativně překvapil a způsobil i hluboký propad obliby prezidenta a vlády. Jako brzda růstu se projevilo jak další zdražování vývozů (měna TWD stále posilovala) spojené s nadále slabou poptávkou po taiwanském zboží na světových trzích (znamenající propad vývozu), tak i vnitrostátní zdražování cen energií, k němuž se konečně vláda odhodlala. Míra růstu HDP za r. 2012 nakonec dosáhla 1,25%. Situace se začala lepšit až na přelomu r. 2013. Vývoj HDP byl v roce 2013 následovný. V prvním čtvrtletí vykazoval růst 1,5%, ve druhém čtvrtletí 2,3 %, ve třetím 1,58% a na konci roku dosáhl růst HDP 1,37%. Od roku 1962 až do roku 2013 vykazoval TW HDP růst v průměru 7,2%, rekordního maxima dosáhl ke konci roku 1978, kdy vzrostl o 17,1%, minima dosáhl v roce 2008 (-8,1%).

Roční růst taiwanského HDP v roce 2013 dosáhl 2,11%. Tento růst ekonomiky však není z taiwanské strany brán výhradně pozitivně, zejména při snaze srovnávat se s dalšími „asijskými tygry“ jako je Singapur (růst HDP 3,5%), a Jižní Korea (2,8%). Vedení země si je vědomo, že budoucí prosperita Taiwanu je výrazně závislá na posílení a diverzifikaci hospodářských vztahů se zahraničím. Prezident a vláda při všech příhodných příležitostech zdůrazňuje, že je nutné udržet ekonomický růst země v intencích liberalizace a otevírání taiwanské ekonomiky světu, rozšířit obchod a investice, zvýšit počet pracovních příležitostí a navýšit reálné platy zaměstnanců. Těchto cílů lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se Taiwan aktivně zapojí do obchodní integrace zemí širšího regionu V a JV Asie a S. a J. Ameriky (zejména členství v TPP a RCEP). Palčivým problémem společnosti zůstává „brain drain“ zapříčiněný zejména dlouhodobě stagnující úrovní platů, prozatím nepříliš úspěšné snahy nalákat taiwanské firmy působící v zahraničí zpět na Taiwan a problémy s vysokými cenami nemovitostí a podmínkami pro bydlení obecně. Vláda se proto snaží iniciovat tvorbu nových pracovních míst, přesvědčit zaměstnavatele o nutnosti zvýšení platů a celkově liberalizovat ekonomické prostředí. Občané jsou však, i přes snahy vlády spíše nespokojeni se svou životní úrovní, vyplývající zejména ze stagnace úrovně platů a zvyšujících se nákladů na živobytí.

 

Předpověď dalšího vývoje tchajwanské ekonomiky

Růst HDP v roce 2013 byl 2,11%, ve výši 489 256 mil. USD. HDP na obyvatele dosáhlo 20 958 USD. WTO predikuje růst taiwanského zahraničního obchodu pro rok pro rok 2014 na 4.5%, IMF 3.6%. Výkon TW průmyslu vzrostl meziročně o 0,39%. Růst investic soukromého sektoru je odhadován na 4,54% a růst investic veřejného sektoru na 4,52%. Inflace by neměla být ani nadále problémem taiwanské ekonomiky. V roce 2013 se zvýšil CPI index o 0,79% a WPI index klesl o 2,43%, ve srovnání s rokem 2012. Míra nezaměstnanosti byla stejná s rokem předchozím 4,2%. V roce 2014 odhadují ekonomové růst taiwanského HDP na 3,37% v návaznosti na oživení růstu globální ekonomiky. Míra soukromé spotřeby a investic by měla růst o 1,84%, resp. 3,25%.  V roce 2014 je očekáván také mírný vzestup inflace vyjádřený CPI indexem o 1.39%, který by mohl být způsoben nízkou základní cenou potravin v roce 2013. Klíčovými ekonomickými partnery TW zůstávají CN, Hong Kong, ASEAN 6, Japonsko, USA a země EU.

 

 

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

HNP (v běžných cenách; mld. USD)

364,0

374,5

403,2

410,1

389,9

443,7

479,6

489,5

Reálný růst HNP (%)

3,8

5,5

6,0

0,5

-1,1

10,5

3,6

1,6

HNP na obyvatele (v běžných cenách; tis. USD)

16,11

16,53

17,60

17,83

16,90

19,16

20,69

21,04

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zemědělství (%)

1,7

1,6

1,5

1,7

1,7

1,6

1,8

1,9

Průmysl (%)

31,3

31,3

31,4

29,1

28,9

31,1

29,5

29,0

 - zpracovatelský

26,5

26,5

26,5

24,8

23,8

26,0

24,8

24,2

Služby (%)

67,1

67,1

67,1

69,4

69,4

67,2

68,8

69,2

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Index spotřebitelských cen (růst v %)

2,30

0,60

1,80

3,50

-0,87

0,96

1,4

1,9

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva)

4,13

3,91

3,91

4,14

5,85

5,21

4,4

4,2

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

NTD/USD

32,17

32,53

32,44

32,86

32,03

30,37

30,29

29,62

Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Diskontní sazby centrální banky

2,25

2,75

3,38

2,00

1,25

1,63

1,875

-

Pramen: Central Bank of China, Taiwan; Taiwan Statistical Data Book

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

K hlavním průmyslovým odvětvím na Taiwanu patří především strojírenství, informační technologie, polovodiče, výroba plochých obrazovek, komunikace, textilní průmysl, petrochemie, biotechnologický a farmaceutický průmysl. V roce 2013 bylo na TW uděleno celkem 72 148 patentů (v roce 2012 56 tis.).

V průběhu posledních pěti dekád prošla taiwanská ekonomika zásadní přeměnou, v jejímž průběhu došlo k nárůstu podílu průmyslu na HDP z 18 % v roce 1952 až na 47,1 % v roce 1986, kdy dosáhl vrcholu. Od té doby jeho podíl postupně opět klesal a ustálil se na dnešních 29,6 %. V roce 2013 bylo v průmyslu zaměstnáno cca 36% práceschopného obyvatelstva. Investice veřejného sektoru do výroby rovněž v průběhu let poklesly souběžně s tím, jak se vláda zaměřovala na vytváření regulatorního prostředí. Investice soukromého sektoru naopak narostly z 50,5 % v roce 1952 na 78 % v roce 2012.

S rozvojem taiwanské ekonomiky získávala na důležitosti kapitálově a technologicky náročná odvětví. Elektrotechnika a informační technologie s 35 %ním podílem na celkovém výkonu průmyslu se staly hlavními nositeli průmyslového rozvoje a nahradily tak výrobu spotřebního zboží a textilní průmysl. V roce 2012 bylo v průmyslu zaměstnáno 36,2 % z celkového počtu pracovních sil, přičemž na tuto úroveň zaměstnanost postupně klesla z vrcholných 42,8 % v roce 1987. Průmyslová výroba zaznamenává trvalý růst a přes 99 % exportu tvoří výrobky zpracovatelského průmyslu.

V roce 2013bylo z celkového počtu práceschopného obyvatelstva (10,97 mil.) zaměstnáno v zemědělství 5%, ve strojírenství 36,2 % a ve službách 58,9%. Celková míra nezaměstnanosti přitom dosáhla 4,2% (shodně s rokem 2012). Průmysl se na celkovém HDP podílel v roce 2013 30% (služby 68,3% a zemědělství 1,7%)

 4.3.1. Informační technologie

Již přes 20 let hraje tchajwanský průmysl informačních technologií významnou roli na celosvětovém trhu. Na Taiwanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovými dodavateli přenosných počítačů, tabletů, základních desek a LCD monitorů na bázi tekutých krystalů (LCD). Tento trend se v blízké budoucnosti zřejmě nezmění. Přes 90 % hodnoty exportu v oblasti IT tvořilo 7 hlavních výrobků: notebooky (zvyšuje se podíl netbooků), tablety, základní desky, servery, digitální kamery (DSC), čtečky optických disků a monitory LCD. Taiajwan je největším světovým producentem např. notebooků a netbooků (v r. 2012 podíl 89% na svět.trhu), tabletů a stolních počítačů (podíl 87,8%), hardwaru pro internet (podíl 86%), motherboardů (podíl 84,5%), nebo optických disků (podíl 77%).

Téměř beze změny zůstávají hlavní exportní trhy pro taiwanské IT výrobky. Nadále dominují USA a západní Evropa, které nakupují většinu celkové taiwanské produkce. Narostl vývoz do Japonska s tím, že stoupl i počet japonských distributorů, kteří poptávají výrobky u tchajwanských výrobců. Tchajwanští výrobci přesouvají výrobu mimo zemi (zejména do ČLR), takže v současnosti je vyráběno na území Taiwanu pouze minimum IT hardware. Tchaj-wan vyvezl v roce 2012 IT výrobky v hodnotě 15,5 mld. USD.

 4.3.2. Polovodiče

Odvětví polovodičů má na Taiwanu zcela výjimečné postavení, vyprofilovalo se jako zcela samostatný řetězec s výraznou tendencí k vytváření klastrů a v průběhu tří desetiletí vývoje prokázalo schopnost vyrábět vysoce technologicky vyspělé křemíkové desky. Taiwan je sídlem dvou největších světových výrobců čipů – Taiwan Semiconductor Manufacturing Copany Ltd. (TSMC) a United Microelectronics Corporation (UMC). Uvolňování vzájemných vztahů s ČLR navíc umožňuje dynamicky propojit výrobu polovodičů v regionu zejména tchaj-wanskými investicemi do výroby v ČLR. V roce 2011 však zazanamenalo toto průmyslové odvětví pokles příjmů o 11,7% na 53 mld. USD. Taiwan nicméně neztrácí nic na svém světovém dominantním postavení v této oblasti.

 4.3.3. Optoelektronika

Taiwan se v roce 2011 podílel na světové výrobě v oblasti optoelektroniky 17% s tržbou 65 mld. USD. Optoelektronický průmysl na Taiwanu zahrnuje čtyři hlavní oblasti: optické informace, optické displeje, optické komunikace a optoelektronické komponenty.  Taiwanští výrobci se v poslední době zaměřují na výrobu v oblasti využití solární energie, LCD osvětlení a LCD displeje.

4.3.4. Ploché obrazovky (Flat Panel Display – FPD)

Taiwan je hned za Jižní Koreou druhým největším výrobcem LCD displejů (TV, monitory, telefony). Jejich produkce však rok od roku klesá. Zatímco v roce 2003 bylo TW firmami vyrobeno téměř 4 mil LCD displejů, v roce 2013 to bylo již jen 870 tis. (v r. 2012 1,2 mil.). Investice domácích investorů do výroby plochých obrazovek se snaží vylepšit konkurenční postavení Taiwanu v tomto oboru. Vysoká poptávka po výrobcích s plochou obrazovkou od místních výrobců a technologická výhoda díky přítomnosti místní výroby polovodičů vynesly Taiwan na prestižní postavení. Pokud jde o ploché obrazovky velkých rozměrů, Taiwan drží krok s Jižní Koreou, ale posouvá svoje hlavní zaměření z informatiky na spotřební zboží. Vyšší zisky se očekávají z narůstajícího trhu  monitorů, přenosných počítačů (zejm. tablety a phablety) a LCD televizorů. Nicméně v oboru středně velkých a malých displejů, používaných v mobilních telefonech, digitálních kamerách a dalších ručních zařízeních, je mezinárodní konkurenční postavení Taiwanu slabší.

4.3.5. Komunikace

Mobilní služby, které jsou taženy zejména 3G technologií zaznamenaly v roce 2012 růst 125%. Datová komunikace zaujímá na telekomunikačním trhu 35% podíl. Digitálním vysíláním byl ostrov kompletně pokryt v roce 2012. V minulém roce byly zahájeny aukce na licence pro využití 4G technologie. Je nutno zmínit, že v roce 2013 byl natažen podmořský komunikační kabel mezi Tchaj-wanem a ČLR. Od roku 2005 postupně klesá podíl uživatelů pevných linek ve prospěch mobilních technologií. V roce 2005 mělo přihlášenu pevnou linku 13,6 mil uživatelů, v roce 2012 již jen 12,4 mil uživatelů. Naproti tomu mobilní technologie využívá 29,6 mil uživatelů (někteří mají více než jedno telefonní číslo). Pokud jde o síťové služby, na trhu širokopásmového připojení k internetu dominovala služba FTTx, a to jak co do výnosů, tak i pokud jde o počet uživatelů (2,6 mil. v roce 2012) následovaná ADSL (1,8 mil.). Hlavními vývozními destinacemi tchajwanských komunikačních zařízení jsou Evropa, Severní Amerika a Čína. K nejvíce prodávaným zařízením tchajwanského původu patří mobilní telefony, síťové komponenty, zařízení GPS, DSL, routery, ethernetové přepínače, zařízení bluetooth, IP telefony a analogové modemy.

4.3.6. Textilní průmysl

Po pět desetiletí zaujímal textilní průmysl přední postavení ve vývozu a byl zdrojem významných devizových příjmů pro tchajwanské hospodářství. Nicméně narůstající konkurence přinutila několik textilních podniků, aby svou výrobu přemístily do Jihovýchodní Asie, Číny a Střední Ameriky, kde dosahují výrazně nižších výrobních nákladů. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan neprodukuje bavlnu, vlnu, hedvábí, lněné textilie ani další přírodní materiály, vyvinul domácí textilní průmysl syntetická vlákna, která se osvědčila jako výborná alternativa přírodních výrobků. V dnešním světě si syntetická vlákna z Tchaj-wanu vydobyla prominentní postavení ve světovém textilním průmyslu. Tchaj-wan je třetím největším výrobcem těchto vlákem na světě s roční výrobou kolem 3 mil. tun.  Tchaj-wan je rovněž třetím největším světovým výrobcem polyesteru. Hlavními odběrateli tchajwanské textilní produkce jsou Čína, Hong Kong, země ASEAN a USA.V roce 2011 dosáhla roční produkce tchaj-wanského textilního průmysl výše 500 mld. USD, což reprezentovalo růst o 3,8% od roku 2010. V roce 2012 to bylo již 530 mld. USD. Čistý výnos zahraničního obchodu v oblasti textilní výroby činil v roce 2011 26,7 mld. USD, z čehož však pouze 9,5 mld. USD bylo generováno přímo na území Tchaj-wanu. Největšími firmami v oboru jsou Li Peng Enterprise Co., Ltd., Tex-Ray Industrial Co., Ltd. and Singtex Industrial Co., Ltd.

4.3.7. Petrochemie

Tchajwanský petrochemický průmysl sestává převážně z 50 zpracovatelů ropy a producentů petrochemických výrobků, lokalizovaných v prostoru přístavu Kaoshiung na jihu ostrova. Petrochemický průmysl se podílí na tchaj-wanském zpracovatelském průmyslu přibližně 1/3. Roční hodnota petrochemické výroby se pohybuje kolem  35 mld. USD (bez textilního průmyslu a výroby plastických hmot), z čehož je kolem 60 % určeno pro spotřebu na domácím trhu. Celková kapacita tchajwanského petrochemického průmyslu (měřeno množstvím vyrobeného etylénu) je schopna pokrýt přes 90 % domácí spotřeby.Největším konglomerát v sektoru výroby umělých hmot na Tchaj-wanu – The Formosa Plastics Group (FPG) – dosahuje roční zpracovatelskou kapacitu 21 mil. metrických tun ropy (což odpovídá množství 450 tis. barelů denně) a 1,7 mil. tun etylénu.  FPG se řadí mezi první desítku výrobců etylénu na světě. Druhým největším petrochemickým konglomerátem je státní Chinese Petroleum Corporation (CPC). Jako největší domácí dodavatel benzínu a motorové nafty má asi 70% podíl na trhu těchto produktů.

4.3.8. Výroba vozidel

Tchajwanskou výrobu vozidel tvoří asi ze 75 % výroba automobilů, přes 15 % motocyklů a 10 % jízních kol. Roční prodej automobilů na Tchaj-wan se pohybuje kolem 450 tis., z nichž jsou asi 4/5 automobily osobní a cca 86 % je vyrobeno na Tchaj-wanu. Velmi rozšířené jsou malé motocykly, jejichž prodej dosahuje ročně 700 tisíc kusů. Silná konkurence a saturovaný místní trh přiměly výrobce více se zaměřit na výrobu terénních automobilů a elektrických vozíků (je jejich největším světovým výrobcem s 30,7% podílem na svět. trhu v r. 2008). Tchaj-wan rovněž exportuje automobilové a motocyklové díly, jejichž hlavním odbytištěm jsou USA, Čína a Japonsko. Místní výroba jízdních kol si v kontextu levných kol vyráběných v rozvojových zemích zachovala konkurenční postavení přechodem do segmentu dražších a kvalitnějších modelů; Taiwan je tak největším dodavatelem luxusních jízdních kol do USA.Německá firma

Volkswagen vyjednává o možnostech výstavby továrny na výrobu automobilů se zahájením provozu již v roce 2015. Továrna by měla vzniknout v jižním Taiwanu na pozemku 165 tis m2 v první fázi s dalším rozšířením až na 330 tis. m2. Počítá se s počáteční kapacitou výroby 50 tis aut ročně.

Roční produkce automobilů dosahuje hodnoty 49,3 mld USD. V roce 2012 bylo exportováno 18 tis. automobilů vyrobených na Tchaj-wanu.

4.3.9. Biotechnologie a farmaceutická výroba

Taiwan má několik komparativních výhod, které mu pomáhají při rozvoji biotechnologií a farmaceutického průmyslu, včetně lidských zdrojů, výzkumného a vývojového potenciálu, zdrojů financování a flexibilního zavádění novinek do výroby. Rozsáhlé výzkumné zkušenosti v uvedených oborech získal Tchaj-wan díky svému úsilí o zlepšení zemědělské výroby a studiu léčiv čínské tradiční medicíny. Akademický výzkum a vývojové kapacity, které tvoří páteř výroby nových preparátů a doplňků, splňují vysoké standardy. Na Tchaj-wanu působí 414 farmaceutických firem, 480 výrobců lékařských zařízení a 240 biotechnologických firem. Posledně jmenované firmy se zabývají převážně genovým inženýrstvím, léky, diagnostikou, zemědělskými a environmentálními technologiemi, biočipy a bioinformatikou. Tchaj-wan má též světové prvenství v produkci řasy chlorella.

Výnos TW BT průmyslu v roce 2012 činil 263 mld. NT$ (1USD =30 NT$) , což je 10% nárůst oproti roku předchozímu. V porovnání s ostatními průmyslovými sektory se jedná o meziročně největší růst. Investice do BT dosáhly v roce 2012 39.5 mld. NT$. Prezident Ma Ying-jeou prohlásil, že do roku 2015 očekává investice do BT ve výši 50 mld. NT$. Zisk v roce 2020 by měl dosáhnout 500 mld. NT$.

Taiwan Food and Drug Administration  - TFDA (http://www.fda.gov.tw/EN/index.aspx) je od roku 2010 nezávislá na ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí. Má za úkol zlepšit dozor v oblasti potravinářství a farmaceutik a stanovit standardy místní biofarmaceutické výroby s ohledem na mezinárodní trh. Agentura rozběhla programy spolupráce s dalšími zeměmi, aby tak urychlila národní schvalovací procesy pro TW společnosti. TFDA se podílela na prosazení některých daňových úlev pro tuzemské i zahraniční společnosti, aby podpořila investice v oblasti BT na TW. Vzhledem k tomu, že TW schvalovací systém nových léčiv v podstatě kopíruje systém aplikovaný v USA, některé TW firmy si z ekonomických důvodů nechávají léky schválit přímo US FDA. Pokud mají léky vyvinuté v zemích EU příslušné certifikace EMA, před případnou distribucí na TW trh je nutné jejich schválení prostřednictvím TFDA.

Do konce roku 2013 byly realizovány dva BT klastry - Southern Taiwan Science Park (http://www.stsipa.gov.tw/web/eng.jsp), kde již operuje 20 biofarmaceutických společností, se zaměřením na inovativní lékařské přístroje, a  Hsinchu Biomedical Science Park (http://www.hbmsp.sipa.gov.tw/BIOWEB/indexE.htm), kde je plánováno nabídnout prostory až 30 biofarmaceutickým výrobcům se zaměřením zejména na vývoj léků na bázi bílkovin.

Po třech letech plánování začala výstavba BT integrovaného inkubačního centra - National Biotechnology Development Park, které má být dokončeno v roce 2016 a bude mj. zahrnovat i podporu v R&D a příslušné legislativě. V rozvojovém parku by mělo působit až 70 firem mj. v oblasti výzkumu a výroby léčiv (vč. klinických testů na zvířatech), výroby lékařských přístrojů, translační medicíny a bioinformatiky. Podle plánů by měl park nabídnout 3 – 4 tis. nových pracovních příležitostí (z toho několik stovek vědeckých pracovníků). Rozpočet na výstavbu parku s rozlohou cca 3,5 ha (pozemky pro budovy) je úctyhodných cca 22 mld. NT$.

BT průmysl na Taiwanu zastřešují tyto státní organizace - Kancelář pro propagaci BT a farmaceutického průmyslu při ministerstvu hospodářství (The Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office - BPIPO), BT rozvojové centrum (Development Centrum for Biotechnology - DCB) a v oblasti zemědělských BT do jisté míry Vládní zemědělský výbor (Council of Agriculture – Executive Yuan). Zatímco BPIPO má spíše úlohu koordinační ve všech BT oborech (lékařství, průmysl, zemědělství), včetně zakládání vědeckých parků, DCB se specializuje na lékařský směr a Vládní zemědělský výbor na zemědělské BT.

TW vláda spatřuje jako nejperspektivnější BT obor lékařství (farmaceutika, rostlinná medicína, speciální lékařské nástroje a zdravotní péče). Proto vzniklo rozvojové centrum DCB, které se na lékařství specializuje. Slouží jako mezičlánek mezi základním výzkumem (university a výzkumná centra) a soukromým sektorem. Poskytuje servis pro začínající firmy v oboru (inkubátory) a zároveň vykonává i výzkumnou, vývojovou, experimentální a testovací činnost. Firmám nabízí servis např. v oblasti testování nových produktů až do první fáze klinického testování a to včetně testování na zvířatech (myši, opice). Fáze 2 a 3 je následně kontrahována s mezinárodními společnostmi. Dle vyjádření pracovníků DCB se centrum v minulých dvou letech přímo podílelo na úspěšném dokončení vývoje tří proteinových léků.

V lednu 2013 se TW stal členem Pharmaceutical Inspection Convention and Pharmaceutical Inspection Cooperation Scheme. Členstvím je TW umožněno účastnit se multilaterálního povolovacího řízení, které odstraní nutnost schvalování na národní úrovni členského státu.  Tento krok výrazně napomůže exportu TW farmaceutických produktů a přitáhne zájem dalších investorů.

V roce 2012 působilo na TW více než 1500 BT firem s téměř 70 tis. zaměstnanci. Z výše uvedeného počtu je na TW zaregistrováno přes 70 hlavních BT firem působících zejména v oblasti farmaceutik (Yung Shin, China Chemical and Pharmaceutical Standard, Sin-tong, Everight, Sinphar), potravinářství (The President Group, Wei Chuan, Kingcar, AGV) a chemikálií (Formosa Plastics Group, China Synthetic Rubber). Mezi státem vlastněné firmy patří Taiwan Sugar, Taiwan Salt, Taiwan Tobacco and Wine Board a China Petroleum Corporation. Z nově vznikajících firem lze jmenovat Taiwan Liposome, Medigen a Optimer Biotech.

BT společnosti na TW jsou zaměřeny na klinické testy/bio-ekvivalenci, pokusy/testy na zvířatech, kontraktování služeb ve specifických oblastech BT, služby v oblasti uchovávání placentální krve, bioinformatiku, výrobu bio čipů, vývoj léků, bylinnou medicínu, fyziologické/biochemické monitorovací systémy, léky na bázi monoklonálních protilátek, genovou diagnostiku a terapii, technologie s využitím kmenových buněk, rostlinné i živočišné genové manipulace, technologie pro rozvoj farmaceutického dávkování, geneticky modifikované produkty a umělé orgány.

Mezi příležitosti pro zahraniční/české firmy patří investice v oblasti nových způsobů dávkování, vývoje léčiv na bázi bílkovin, produktů živočišného a rostlinného původu, moderní/tradiční čínské bylinné medicíny, přenašečů velkých farmaceutik, klinických testů a samozřejmě vývoje nových léčiv a bioinformatiky.

K rozvoji BT průmyslu na TW výrazně přispívá Asociace biotechnologického a lékařského průmyslu na TW (http://www.tmbia.org.tw/eng/), ve specifické zemědělské oblasti pak TW asociace pro pěstování orchidejí (http://www.toga.org.tw/eng/) a v základním výzkumu Academia Sinica (http://abrc.sinica.edu.tw/).

V Taipei je každoročně pořádán mezinárodní veletrh “Bio Taiwan” (http://www.bioclub.com.tw/en/vis_info.asp), který se v tomto roce uskuteční ve dnech 24. – 27. července. Posledního veletrhu, který proběhl na konci července 2013, se zúčastnilo 520 společností, mezi kterými byly i giganti v oboru jako jsou Merck, Novartis, či GlaxoSmithKline. Tyto společnosti již také na TW trhu působí.

TW díky své poloze, příznivým ekonomickým podmínkám, silné podpoře vlády, technologickým inovacím a rostoucímu počtu odborníků v oblasti BT by se mohl v blízké budoucnosti stát nepřehlédnutelným hráčem v BT průmyslu nejen v oblasti Asie.


4.4. Stavebnictví

Ve stavebnictví dochází v důsledku vstupu Taiwanu do WTO v roce 2002 k postupné liberalizaci. Dominantní roli v tchajwanském stavebnictví však zatím stále hraje cca 25 velkých, státem vlastněných firem, resp. konglomerátů se svými dceřinými společnostmi, které vytvářejí asi 80 % celkového výkonu odvětví. Stavebnictví zaznamenalo v roce 2012 růst oproti předchozímu roku o 3,7%.

Hlavním zdrojem příjmů odvětví byly v uplynulých 15 letech stavby dopravní infrastruktury. Jenom do stále pokračujícího projektu rychlé kolejové dopravy v Taipei a okolí (Municipal Rapid Transit – MRT) bylo proinvestováno kolem 18 mld. USD. Další impuls se očekává ze zakázek v rámci realizace šestiletého plánu, tzv. Challenge 2008 Development Programme, kde je investováno 75 mld. USD do výstavby nových výzkumných zařízení a související infrastruktury.

Rozvoj stavebnictví podvazuje nedostatek pracovních sil a elektrické energie. Kromě toho je nutné, aby vládní orgány urychlily proces řešení sporů a zamezily tím ztrátě zájmu zahraničních investorů o tchajwanský trh. Brzdou rozvoje byl donedávna také nedostatek přímých dopravních spojení s pevninskou Čínou. Jakákoliv destabilizace vztahů Taiwanu s ČLR by mohla mít závažné důsledky pro stavební firmy, které jsou zapojeny též do projektů na pevnině. Potenciální skokový růst cen materiálů jako jsou ocelové tyče, písek nebo štěrk je rovněž důvodem k obavám, protože by výrazně zvýšil konečnou cenu stavebních prací a naopak příliv kapacit z pevniny by podpořil růst stavebnictví.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství se na taiwanském HDP podílí pouze cca 1,7% a zaměstnává 5% práceschopného obyvatelstva (2013). K hlavním pěstovaným plodinám patří rýže, cukrová třtina a  sladké brambory; z ovoce zejména citrusové plody, banány a ananas. Tchaj-wan je dovozcem velké části zemědělských výrobků a to především z USA (v roce 2012 dovoz za 3,2 mld. USD), Brazílie, Austrálie, Thajska a N. Zélandu.

Export zemědělských výrobků z Taiwanu dosáhl v roce 2012 hodnoty 5,08 mld. USD, což je o 8,8 % více než v roce 2011. Největšími importéry jsou Japonsko (21.1%), ČLR (15.5%), Hong Kong (10.1%) a USA (9.3%). Export je nejvíce soustředěn na ryby řádu Perciformes (angl. Groupers), u nichž vzrostla poptávka oproti roku 2011 o 36%, dále orchideje rodu Phalaenopsis – ang. moth orchids (poptávka vzrostla o 16%), ryby rodu Serranidae - angl. sea bass (poptávka vzrostla o 29%), sóju (poptávka vzrostla o 13%) a orchideje rodu Dendrobium – angl. spray orchids (poptávka vzrostla o 25%).

4.6. Služby

Služby jsou nejvýkonnější částí taiwanského hospodářství s podílem na HDP 68,3% (k r. 2013) a je zde zaměstnáno necelých 59% práceschopného obyvatelstva (k r. 2013).

Sektor lze na Taiwanu rozdělit do několika hlavních kategorií: podpůrné služby, obchod, finance a pojišťovnictví, realitní činnosti, pronájmy a leasing, dopravní služby, skladování, informace a komunikace, zdravotnictví a sociální služby, pohostinství, firemní, vědecké a technické služby, vzdělávání, kulturní, sportovní a rekreační služby, služby pro vládu a ostatní.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

4.7.1. Energetika

Tchaj-wan pokrývá svou spotřebu energie téměř z 98% z dovozu – uhlí 30%, ropa 48%, zemní plyn 12%, palivo pro jaderné elektrárny 8%. Domácí zdroje jsou tvořeny obnovitelnými zdroji energie (voda, biomasa, termální a sluneční  a větrná energie). V roce 2012 byly výdaje na dovoz surovin 62 mld. USD, což byl růst o 7,34 % oproti roku 2011. V roce 2013 se podílely suroviny na dovozu 75,6%.

V současné době provozuje Tchaj-wan větší počet různých spalovacích cyklů.  K hlavním zdrojům energie patří velké tepelné elektrárny spalující kapalná fosilní paliva v Taichungu, dále Hsingta, Southern, Tunghsiao a Talin, tepelné elektrárny spalující zemní plyn a několik jaderných elektráren (zatím tři, čtvrtá na severu ostrova je ve výstavbě), stejně jako řada hydroelektráren (kde již nejsou rezervy, které by umožňovaly podstatnější zvýšení jejich podílu na výrobě energie). Na podporu dalšího ekonomického rozvoje počítá Tchaj-wan s výstavbou dalších významných kapacit (viz tabulka dlouhodobého rozvoje energetiky do roku 2017 dále).

Poptávka po energiích stoupla meziročně o 3,52% na 112 mil. kilolitrů (2012). Dle spotřeby energií v roce 2012 byla na prvním místě energetika a průmysl (spotřeba 45% celkové energie), doprava (12%), zemědělství, lesnictví a rybářství (0,9%), služby (11%) a domácnosti (11%). Z pohledu zdrojů energie byl podíl následující – uhlí 8,3%, ropa 38%, zemní plyn 3%, biomasa 0,2%, elektřina 49%, solární a termální zdroje 0,1%, zdroje tepla 0,3%.  

Celková instalovaná kapacita představuje 40 870 MW (údaje k r. 2010). Převažují tepelné zdroje (90,7%), následované jadernými (8,6%), vodními (0,4%) a větrnými (0,2%). Vláda na základě zákona přijatého v červnu 2009 počítá s podporou rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, aby  se jejich podíl zvýšil na 11,2% v r. 2015 a 14,7% v r. 2025, kdy by též mělo dojít ke snížení energetické náročnosti ekonomiky o 50%.

 

 

Dlouhodobý program rozvoje energetiky Tchaj-wanu (Program 9505)
ProjektKapacita (MW)Rok zprovoznění
Nákup obnovitelných energií (IPP) 2,410 2006-2017
Fotovoltaický systém 4 2006-2017
Ostrůvky mimo Tchaj-wan 105 2006-2017
4 atomová elektrárna fáze 1–2 2x1350 2009–2015
Changdong 1–2 (uhlí) 2x800 2012
Přestavba stanice Shenao č. 1–2 (uhlí) 2x800 2012–2013
Závod na výrobu z obnovitelných zdrojů 140 2012–2016
Přestavba Linkou č. 1–3 (uhlí) 3x800 2012–2017
Hydrostanice Nankou 15 2013
Hydrostanice Chungyueh 28 2014
Přestavba závodu Talin č. 1 800 2014
Nová Tunghsiao CC č. 1–4 (LNG) 4x720 2014–2015
Hydrostanice Meiyuan 27 2015
Hsinta CC č. 6 (LNG) 720 2015
Taichung č. 11–12 (uhlí) 2x800 2015–2016
Tainan CC č. 7–8 (LNG) 2x720 2015–2016
Hydrostanice Chingchang a Wenlan 20 2016
Hydrostanice Chuoching 37 2016
Nová stanice Hsinta č. 1–2 (uhlí) 2x800 2017

4.7.2. Dálniční síť

Výstavbě národního systému dálnic přikládá vláda mimořádnou důležitost kromě jiného též proto, že poskytuje důležité a kvalitní spojení mezi ostatními druhy přepravy, jako je doprava námořní, železniční nebo letecká. V současnosti (2013) je na Tchaj-wanu cca 20 tis. km dálnic a rychlostních silnic, které se dělí dle své důležitosti a kvality na národní, krajské, okresní, místní a speciální. Strategické národní dálnice č. 1,3 a 5, stejně tak jako pět rychlostních silnic jsou již plně funkční, některé úseky se však zkapacitňují, či prodlužují a propojují.

Národní dálnice č. 1 – tzv. Sun Yat Senova dálnice – která spojuje podél západního pobřeží především klíčové aglomerace na severu, ve středové části a na  jihu ostrova – byla první komunikací tohoto druhu. Narůstající dopravní potřeby jsou uspokojovány výstavbou dálnic dalších. Druhá hlavní paralelní dálnice č. 3 byla dokončena v lednu 2004  a v současné době je v provozu menší část třetího severojižního dálničního spojení, vedoucí podél východního pobřeží (další výstavba byla překvalifikována z dálnice na kapacitní silnici). O trasování spojení podél východního pobřeží vláda rozhodla z důvodu vyváženosti ekonomického rozvoje východní a západní části Tchaj-wanu. Součástí je 12,9 km dlouhý Hsuehshan Tunnel, který je nejdelším tunelem na Tchaj-wanu; v době dokončení byl druhým nejdelším tunelem v Asii a pátým na světě. Tento tunel, otevřený v červnu 2006, je mimořádným inženýrským dílem, vystavěným v obtížných podmínkách a umožňuje rychlé spojení mezi západními a východními regiony země.

Bylo vystavěno i několik kratších spojovacích dálnic a rychlostních silnic ve směru východ-západ, tj. napříč tchajwanským západním koridorem, které napojují menší aglomerace a mají napomoci ekonomickému rozvoji oblastí včetně lepší dostupnosti turistických cílů.

Ve výstavbě je rovněž zkapacitnění nejvytíženější části dálnic a jejich prodloužení.

4.7.3. Železnice

Tchaj-wan vybudoval rozsáhlou síť železnic, která představuje páteř pozemních komunikačních spojení na ostrově. Celková délka tchajwanských železnic je 1 724 km s 349 železničními stanicemi. Všechny tratě jsou elektrifikovány s výjimkou několika vybraných úseků na východním pobřeží. V zájmu zvyšování kvality přepravy zařadila správa tchajwanských železnic (Taiwan Railway Administration – TRA) do svého vozového parku vysoce moderní vozidla a elektrické soupravy. Kromě toho dochází k postupné integraci železnice s ostatními druhy přepravy, aby byl zvýšen komfort pro přestupující pasažéry.

TRA používá ucelený systém prodeje jízdenek, které mohou cestující získat prostřednictvím prodejních automatů. (Automated Ticket Vending Machines – ATVMs). Systém ATVM umožňuje pasažérům provádět rezervace, vyzvedávat jízdenky a poskytuje základní informace, jako např. jízdní řády. Každý lístek vydaný ATVM má magnetický pásek, který slouží k automatické kontrole zaplacení jízdného na výstupní stanici. Objednávky jízdenek lze činit prostřednictvím telefonu a internetu přímo z vlaků a na vybraných železničních stanicích.

S cílem eliminovat překážky v městské dopravní infrastruktuře a snížit zatížení hlukem realizuje TRA v současné době ve velkých městech projekt přemísťování tratí na nadzemní pylony nebo pod zem.

 4.7.4. Městské rychlodráhy

Jednou z priorit vládní dopravní politiky je rozvoj systému rychlých přepravních systémů v urbanizovaných oblastech. Tento projekt je zaměřen jednak na zlepšení přepravy ve městech, jednak i na příměstskou dopravu, která zrychlí přepravu obyvatel do měst za prací. V r. 2015 má byt dokončena rychlodráha z Taipei na hlavní mezinárodní letiště v Taoyuanu.

 4.7.5. Vysokorychlostní železnice

Vysokorychlostní vlak, tzv. Taiwan High Speed Rail (THSR), která vede z Taipei na severu do stanice Zuoying v Kaohsiungu na jihu ostrova v délce 345 km, byl  uveden do provozu 3. března 2007. Má celkem 10 stanic ve městech Taipei, Taoyuan, Hsinchu, Miaoli, Taichung, Changhua, Yunlin, Chiayi, Tainan a Kaohsiung-Zuoying. V provozu jsou ještě dvě další doplňkové stanice v předměstských oblastech Taipei – Nangang a Banciao. Další technická  zařízení zahrnují 6 dep na údržbu a 4 monitorovací stanice, které zajišťují hladké fungování a kvalitu této služby.

Výstavba THSR byla iniciována soukromým sektorem. Na základě toho Ministerstvo dopravy a komunikací podepsalo v červenci 1998 kontrakt s Taiwan High Speed Rail Corporation (THSRC), který stanovil, že soukromá společnost bude financovat, realizovat stavbu a následně provozovat tuto železnici (systém BOT). Stavební práce byly zahájeny v roce 2000.

Vlaky po této trati mohou jezdit rychlostí až 300 km/h a cestovní čas z Taipei do Kaoshiungu je 90 minut, což je při započtení doby strávené čekáním apod. srovnatelné s dobou, potřebnou k letecké přepravě na stejnou vzdálenost. THSR je 2–3x rychlejší než konvenční vlaky (těm cesta z Taipei do Kaoshiungu trvá asi 4 hodiny) a má kapacitu 989 cestujících ve vlakové soupravě. Původní odhady uváděly, že denní vytíženost vlaků bude 180 tis.cestujících denně a do roku 2036 naroste na 400 tis. denně, což by bylo nejméně 40x více, než letecké společnosti a 3,5x více, než dálnice. Celková cena projektu byla téměř 600 mld. NTD, ale dlouhodobě se očekává, že se náklady vrátí v přidané hodnotě k ekonomickému rozvoji oblastí, kudy trať prochází.

Cena jízdenky z Taipei do konečné zastávky na jihu ostrova ve městě Kaohsiung byla poprvé od roku 2007 zvýšena v říjnu 2013 o téměř 10% na cca 55 USD.

 4.7.6. Telekomunikace

Odvětví telekomunikací doznalo na Tchaj-wanu za poslední roky v důsledku liberalizace podnikatelského prostředí značné změny. Tyto změny umožnily Tchaj-wanu dostát svým závazkům z členství ve WTO a dále úspěšně rozvíjet toto odvětví. Zejména se jedná o oblast e-commerce a třetí generace (3G) mobilních telefonních služeb, stejně jako nejnovější technologie WiMAX (4G) a digitální životní styl (IPTV, inteligentní prostředí k bydlení). Při vysoké penetraci jak v oblasti mobilních telefonů, tak připojení k internetu, existuje dnes na Tchaj-wanu náročné konkurenční prostředí jak pro poskytovatele pevných telefonních linek, tak pro provozovatele dalších sítí a poskytovatele nadstavbových služeb.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Tchaj-wan je zemí, ze které se stal díky domácímu ekonomickému úspěchu z čistého příjemce čistý poskytovatel zahraniční rozvojové pomoci. V roce 1996 byl založen Tchajwanský fond pro spolupráci a rozvojovou pomoc – Taiwan ICDF, který koordinuje poskytování této pomoci z různých vládních zdrojů. Vychází přitom ze zkušeností, které v minulosti získalo Ministerstvo zahraničních věcí (MOFA) a další resorty - Ministerstvo pro ekonomické záležitosti, zemědělství a zdravotnictví. V posledních letech je stále více do rozvojové pomoci zapojován i soukromý sektor a v zájmu účinnějšího prosazování národních zájmů Tchaj-wanu jsou zdroje jednotlivých vládních organizací lépe integrovány.

Taiwan ICDF je rovněž pověřen MOFA, aby organizoval zahraniční mise a řídil tzv. Youth Overseas Service program. Fond rovněž používá svůj vlastní kapitál pro implementaci projektů technické pomoci v oblastech jako je průmysl, budování institucí a specializovaný výzkum. Kromě toho též spravuje program působení dobrovolníků v zahraničí – tzv. Overseas Volunteers Program a Program mobilních zdravotnických misí (Mobile Medical Missions – MMMs). Nicméně ve světle své specifické diplomatické situace musí Tchaj-wan čelit těžkostem při zapojování se do bilaterálních i multilaterálních programů na úrovni oficiální rozvojové pomoci (ODA). Tato situace vymezuje formální kanály, kterými Tchaj-wan může poskytovat rozvojovou pomoc ostatním zemím.

Taiwan ICDF si stanovil 4 strategie k dosahování svých středně a dlouhodobých cílů, a to jmenovitě:

  1. Spolupracovat s mezinárodními institucemi a nevládními organizacemi za účelem vytváření partnerských vztahů
  2. Využívat silných stránek Tchaj-wanu při pomoci partnerským zemím v ekonomickém a sociálním rozvoji
  3. Integrovat zdroje veřejného i soukromého sektoru jak na Tchaj-wanu, tak v partnerských zemích
  4. Posilovat soukromé vlastnictví v partnerských zemích a podporovat mnohostrannou harmonizaci.

Taiwan ICDF aktualizoval strategické cíle v kontextu trvale udržitelného rozvoje. Od podpory potravinového zabezpečení míří k podpoře udržitelnosti životního prostředí, od pomoci zemím postiženým finanční krizí k podpoře vyhledávání nových příležitostí, od pomoci rozvojovým zemím ke spolupráci s “emerging economies” a od posilování bilaterálních partnerství ke konsolidaci multilaterálních vztahů.

Tchajwanský model rozvojové spolupráce má nepochybnou referenční hodnotu, ale pochopitelně nemůže být aplikován všude stejně. Je nutné respektovat specifické podmínky jednotlivých partnerských zemí a volit odpovídající metody tak, aby byly zdroje věnované na rozvojovou pomoc co nejefektivněji využity. Příkladem takovéhoto přístupu TaiwanICDF je již zmíněný program mobilních zdravotnických misí (MMMs), který je pokládán za jeden z jeho největších úspěchů.

Mnohé rozvojové země trpí nedostatečně rozvinutým systémem zdravotnictví, což zejména u obyvatel v odlehlých oblastech vede k nedosažitelnosti základní lékařské péče. Tyto země samotné též zpravidla ani nemají dostatečné zdroje, aby vyškolily dostatek vlastního zdravotnického personálu. V zájmu pomoci těmto partnerským zemím využívá Taiwan ICDF platformu tzv. International Healthcare Cooperation Strategic Alliance (IHCSA),která byla vytvořena v roce 2006 s cílem sdružit významný počet tchajwanských zdravotníků. Tito dobrovolníci vytvářejí malé mobilní týmy (MMMs), které cestují do odlehlých oblastí rozvojových zemí a poskytují lékařskou pomoc těm, kteří ji potřebují. Kromě toho jim poskytují též základní poradenství v otázkách hygieny a zdraví. Tchajwanské nemocnice, které se účastní na těchto misích, rovněž uzavírají dohody s nemocnicemi a klinikami v partnerských zemích o výcviku lékařského personálu.

Z prostředků, poskytnutých převážně ministerstvem zahraničí je financováno vysílání MMMs do spřátelených zemí v regionech Asie a Pacifiku, Latinské Ameriky a Karibiku (v předchozích letech i v Africe). Na misích se podílejí i soukromé tchajwanské nemocnice a lékařské ošetření v cílových zemích se dostalo více než 30 tis. lidí. Na základě těchto zkušeností lze konstatovat, že tchajwanské MMMs pomáhají zvyšovat standardy zdravotní péče v partnerských rozvojových zemích.

Vládní poskytovaná rozvojová pomoc činila v r. 2012 celkem 304 mil. USD, což představuje 0,6% HNP. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k poklesu poskytované pomoci o cca 76 mil. USD. Poskytovaná pomoc byla v následujících kategoriích:

  • 37,1%           projekty sociální infrastruktury
  • 20,3%           projekty ekonomické infrastruktury
  • 16,3%           projekty ve specifických sektorech - zemědělství, lesnictví, rybářství, těžba a stavebnictví
  • 5,2%             projekty udržitelného rozvoje
  • 21,1%           ostatní projekty, zahrnující humanitární pomoc a podporu rekonstrukce

 

 


.