Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Tchaj-wan hora
Tchaj-wan
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Tempo růstu ekonomiky Tchaj-wanu ve srovnání s vybranými zeměmi
 20002001200220032004200520062007200820092010
Tchaj-wan5,772,175,33,76,24,75,46,00,7-1,910,9
ČLR 8,39 7,21 8,91 10,2 9,9 10,24 10,7 10,5 9,0 9,2 10,3
Hong Kong 9,97 0,64 1,84 3,2 8,6 7,52 6,92 5,3 2,5 -2,7 6,8
USA 3,66 0,75 1,6 2,51 3,91 3,07 2,87 2,1 0,0 -2,6 2,8
Japonsko 2,82 0,41 0,14 2,07 2,74 1,87 2,17 2,2 -1,2 -6,3 3,9
Německo 3,21 1,24 0,06 -0,19 1,63 0,91 2,77 2,6 0,7 -4,7 3,5
Francie 4,07 1,85 1,03 1,09 2,32 1,71 1,99 2,1 0,1 -2,5 1,5

 

Pokud jde o hospodářský vývoj Tchaj-wanu v uplynulém desetiletí, zvláštní zmínku si zasluhuje markantní propad již v roce 2001, který je zjevný i z výše uvedené tabulky. V tomto roce došlo k výraznému snížení objemu tchajwanského vývozu, který je hlavním tahounem místní ekonomiky. Důvodem byl všeobecný rapidní útlum ekonomické aktivity, znásobený důsledky teroristických útoků na USA. Hlavními důvody snižené globální poptávky bylo rapidní zhoršení podnikatelského klimatu  a prasknutí bubliny spojené s vyspělými technologiemi. Kromě neuspokojivého výkonu v oblasti exportu vedla zvýšená nezaměstnanost a snížení obchodování na burze od počátku druhého kvartálu 2001 ke stagnaci poptávky domácností a firemních investic. V důsledku těchto událostí se růst HDP ve druhém čtvrtletí roku 2001 překlopil do záporných čísel a za celý rok tak došlo k poklesu o -1,91 % ve srovnání s rokem 2000. V roce 2001 tak došlo ke snížení nominálního HDP na hlavu o 1,214 USD na 12,941 USD.

Celkový propad byl kromě poklesu ekonomiky dále podpořen výrazným znehodnocováním místní měny vůči americkému dolaru v průběhu celého roku. Na počátku roku 2001 byl kurz NTD/USD 32,943. NTD dále mírně zpevňoval a v únoru dosáhl 32,271, což byla nejvyšší hodnota v daném roce. Již v červenci 2001 však došlo – v důsledku zveřejnění nepříznivých ekonomických ukazatelů a pokračujícího poklesu japonského jenu – k prudkému znehodnocení NTD na hodnotu 35,050. Ve druhé polovině prosince pokles NTD dále pokračoval a 27. 12. dosáhl patnáctiletého minima – 35,127 za 1 USD. Ve srovnání s kurzem 32,992 na konci roku 2000 tak v roce 2001 došlo k znehodnocení domácí měny o 5,73 %. Jak ale vyplývá z výše uvedené tabulky, nebyla tchajwanská ekonomika jediná, kterou v roce 2001 postihl hospodářský pokles. Velmi podobný scénář se odehrál i v případě většiny předních světových ekonomik, což jenom dokazuje silný stupeň provázanosti tchajwanských ekonomických procesů s celosvětovým vývojem.

Trvalý růst tchajwanské ekonomiky od r. 2002 do r. 2007 dokazuje i růst HDP na hlavu, který dosáhl r. 2007 17 299 USD. Hlavním motorem ekonomického růstu byl tradičně export, stimulovaný nárůstem externí poptávky po spotřební elektronice. Výkon ve většině odvětví zaznamenával pozitivní růst. Sektor služeb rostl ročně o 3,4 až 5,3 % a zůstával hlavním tahounem ekonomického růstu. Obdobně tomu bylo i v případě průmyslové výroby, kdy růst reflektoval zvýšenou externí poptávku. Zemědělství pokračovalo v poklesu tempa růstu (s výjimkou r. 2006) a jeho dlouhodobě nevýznamný podíl na tvorbě HDP se též dále snižoval. Odvětví služeb naopak svůj většinový podíl na HDP zvyšovalo v souladu s přeorientací ekonomiky jako celku od výroby zboží na poskytování služeb.

 

Podrobnější přehled o nejnovějším vývoji sektorové tvorby HDP podává následující tabulka:

Podíl na tvorbě HDP podle odvětví (od r. 2007)
Reálný růst (absolutní) a vývoj jeho podílu na HDPReálný růst v r. 2007     Reálný růst v r. 2008Reálný růst v r. 2009Reálný růst v r. 2010
OdvětvíRůst %Podíl na růstu HDP %Růst %Podíl na růstu HDP %Růst %Růst %
HDP celkem6,0 0,7 -1,910,9
Zemědělství celkem -1.9 -0,03 -1,4 -0,02 -3,0 -0,8
Průmysl. odvětví celkem 9,3 2,8 -1,2 -0,4 -4,3 24,1
Těžební průmysl 7,9 0,02 -9,2 -0,02 4,4 9,2
Zpracovatelský průmysl 10,4 2,7 -1,0 -0,3 -4,4 26,7
Stavebnictví 3,2 0,1 -2,6 -0,1 -8,0 10,9
Energetika 1,9 0,0 -1,0 -0,02 -0,4 6,8
Odvětví služeb celkem 4,3 2,9 0,8 0,5 -0,7 5,5
Obchod 5,4 0,9 0,8 0,1 -1,3 5,6
Ubytovací služby a stravování 2,6 0,1 -2,8 -0,1 -1,4 9,1
Doprava a skladování 2,2 0,1 1,0 0,1 -3,7 6,7
Finance a pojišťovnictví 8,2 0,8 -1,8 -0,2 -7,7 6,8
Reality, pronájmy a leasing 4,6 0,4 2,4 0,2 1,8 2,8
Profesní, vědec. a technic. služby 11,3 0,3 5,1 0,1 2,9 7,6
Vzdělávací služby 2,5 0,04 2,6 0,04 2,5 1,2
Zdravotní péče a sociální služby 3,6 0,1 3,1 0,1 4,4 3,0
Služby vládních agentur -0,6 -0,1 0,7 0,1 0,8 2,9

 

Tchajwanská ekonomika od roku 2008

V kontrastu s vývojem v předchozích letech dochází v tchajwanské exportně zaměřené ekonomice v r. 2008 k obratu v hospodářských výsledcích. Jedná se o citelný dopad globální finanční a hospodářské krize. V regionu kromě Japonska (-0,6%) vykázal Tchaj-wan nejnižší, téměř nulový růst. Došlo k propadu produktivity práce, domácí poptávky i tvorby kapitálu; zastavil se i růst vývozu a služeb. Zdvojnásobil se růst spotřebitelských cen, míra nezaměstnanosti se zvýšila z 3,91% v l. 2006-07 na 4,14%.

Propad ekonomiky pokračoval i v 1. pololetí r. 2009, předpověď celkového ročního poklesu byla v říjnu revidována na -4,04% (v srpnu 2009 ještě odhad činil -5,08%). K srpnu 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti rekordních 6,13%; za rok z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (10,4 mil.) ubylo 120 tis. osob. I když v r. 2010 nastal v meziročním srovnání silný nárůst ekonomiky (10,9%), přetrvávající obavy o pomalé snižování nezaměstananosti se naplňují. Export, který zasáhl nejvýraznější propad, bude nepochybně i v budoucnu hlavním tahounem obnoveného růstu, ale očekává se dlouho přetrvávající jak slabá domácí poptávka, tak i pomalejší dynamika nárůstu investičních ukazatelů.

Díky finančním reformám posledních let nebyl finanční sektor krizí výrazněji zasažen. Centrální banka snižovala diskontní sazby od září 2008 sedmkrát a vláda ohlásila koncem roku 2008 plnou garanci vkladů. Ke stimulaci ekenomiky vláda rozhodla o snížení daně z příjmu, z dědictví, DPH při nákupu malých osobních vozů a rozšířila program veřejných stavebních projektů. Vláda odkládá i připravované zavedení zelených a zvýšení dalších daní na období po volbách (leden 2012) do situace s perspektivou obnoveného a udržitelného růstu ekonomiky.

Předpověď dalšího vývoje tchajwanské ekonomiky

V r. 2010 zaznamenal Tchaj-wan velmi uspokojivou dynamiku pokrizového oživení, která pokračovala i v 1. pololetí r. 2011. Ve druhé polovině r. 2011 se tak jako v dalších vyspělých světových ekonomikách projevilo určité zpomalení dynamiky, ovlivněné v případě Tchaj-wanu nejen globálními faktory, ale i situací v Japonsku, zasaženém důsledky zemětřesení, tsunami a jaderné katastrofy v březnu 2011 (díky narušením mnohočetných propojení dodavatelských toků mezi oběma zeměmi). V r. 2012 však došlo k neočekávanému utlumení růstu ekenomiky a  výraznému propadu exportu, situace se začala lepšit až na přelomu r. 2013.

Přepověď dalšího vývoje byla nejen díky aktuální krizi kolem Eura revidována na nižší tempo očekávaného růstu, oproti dřívějšímu předpokladu však neznamenala zdaleka takové zpomalení, jaké se projevilo na evropských trzích. Výhled růstu HDP za celý rok 2011 byl postupně revidován (očekáváno 5,06% v květnu 2011); dosažený výsledek byl nakonec 4,04% .

Výhled růstu HDP na r. 2012 byl sice postupně snižován, výsledek však negativně překvapil a způsobil i hluboký propad obliby prezidenta a vlády. Jako brzda růstu se projevilo jak další zdražování vývozů (měna TWD stále posilovala) spojené s nadále slabou poptávkou po tchajwanském zboží na světových trzích (znamenající propad vývozu), tak i vnitrostátní zdražování cen energií, k němuž se konečně vláda odhodlala. Míra růstu HDP za r. 2012 nakonec dosáhla jen 1,25%.

V r. 2013 očekává vláda vcelku ve shodě s mezinárodními institucemi roční růst HDP ve výši 3,5 - 4%. Na přelomu let 2012 a 2013 ekonomika znatelně oživila a v únoru 2013 částečně obměněná vláda má před sebou jako hlavní úkol toto oživení dále podporovat.

 

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Hrubý národní produkt
Období200520062007200820092010
HNP (v běžných cenách; mld. USD) 364,0 374,5 403,2 410,1 389,9 432,3
Roční reálný růst HNP (%) 3,2 4,8 6,0 0,7 -1,9 10,9
HNP na obyvatele (v běžných cenách; tis. USD) 16,11 16,53 17,60 17,83 16,90 19,16
  Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%)
Období200520062007200820092010
Zemědělství 1,7 1,6 1,5 1,7 1,7 1,6
Sekundární sektor celkem 27,1 27,0 27,8 29,1 29,0 31,3
Z toho: - průmysl 23,2 23,0 24,0 24,8 23,8 26,3
- stavebnictví 2,0 2,2 2,3 2,9 2,7 2,8
- výroba elektřiny, plynu a vody 1,6 1,5 1,1 1,2 2,0 1,8
Služby 71,3 71,4 70,7 69,3 69,3 67,1
  Roční míra inflace
Období200520062007200820092010
Index spotřebitelských cen (růst v %) 2,30 0,60 1,80 3,50 -0,87 0,96
  Míra nezaměstnanosti
Období200520062007200820092010
Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva) 4,13 3,91 3,91 4,14 5,85 5,21
 Průměrné roční kurzy domácí měny k USD
Období200520062007200820092010
NTD/USD 32,167 32,531 32,443 32,860 32,030 30,368
 Průměrné roční úrokové sazby (%)
Období200520062007200820092010
Diskontní sazby centrální banky 2,25 2,75 3,38 2,00 1,25 1,63

Pramen: Central Bank of China, Taiwan

Zdroje růstu ekonomiky Tchaj-wanu podle odvětví národního hospodářství
Reálný růst v % 2005 2006 2007 2008 2009 2010
HDP 4,1 4,7 5,7 0,1 -1,9 10,9
  Zemědělství celkem -8,1 6,1 -1,9 -1,4 -3,0 -0,8
  Průmyslová odvětví celkem 6,0 6,8 9,3 -1,2 -4,3 24,1
    - těžební průmysl -4,5 -10,8 7,9 -9,2 4,4 9,2
    - zpracovatelský průmysl                6,6 7,2 10,4 -1,0 -4,4 26,7
    - energetika 5,7 3,0 1,9 -1,0 -0,4 6,8
    - stavebnictví 0,6 6,7 3,2 -2,6 -8,0 10,9
  Odvětví služeb celkem 3,5 3,9 4,3 0,8 -0,7 5,5
    - maloobchod a velkoobchod 6,9 6,2 5,4 0,8 -1,3 5,6
    - ubytování a stravování 7,2 6,0 2,6 -2,8 -1,4 9,1
   - doprava, skladování a komunikace 4,2 3,7 2,2 1,0 -3,7 6,7
    - finančni a pojišťovací služby 1,5 1,2 8,2 -1,8 -7,7 6,8
    - reality, pronájmy a leasing 2,6 5,7 4,6 2,4 1,8 2,8
    - profesní, výzkumné a technické služby 1,9 9,9 11,3 5,1 2,9 7,6
    - vzdělávací služby 2,5 2,9 2,5 2,6 2,5 1,2
    - lékařská péče a sociální služby 2,5 3,0 3,6 3,1 4,4 3,0
    - kulturní, sportovní a rekreační služby 4,1 4,3 3,6 3,0 -1,9 8,2
    - poskytovatelé služeb pro vládu 1,0 0,7 -0,6 0,7 0,8 2,9
    - ostatní služby 3,2 3,3 3,5 -0,2 -2,1 11,8

Pramen: Taiwan Statistical Data Book

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

K hlavním průmyslovým odvětvím na Tchaj-wanu patří především informační technologie, polovodiče, výroba plochých obrazovek, komunikace, textilní průmysl, petrochemie, výroba vozidel, biotechnologický a farmaceutický průmysl.

V průběhu posledních pěti dekád prošla tchajwanská ekonomika zásadní přeměnou, v jejímž průběhu došlo k nárůstu podílu průmyslu na HDP z 18 % v roce 1952 až na 47,1 % v roce 1986, kdy dosáhl vrcholu. Od té doby jeho podíl postupně opět klesal a ustálil se na dnešních zhruba 25 %. Investice veřejného sektoru do výroby rovněž v průběhu let poklesly souběžně s tím, jak se vláda zaměřovala na vytváření regulatorního prostředí. Investice soukromého sektoru naopak narostly ze 43,4% v roce 1952 na 93,7 % v roce 2008.

S rozvojem tchajwanské ekonomiky získávala na důležitosti kapitálově a technologicky náročná odvětví. Elektrotechnika a informační technologie s 35 %ním podílem na celkovém výkonu průmyslu staly hlavními nositeli průmyslového rozvoje a nahradily tak výrobu spotřebního zboží a textilní průmysl. V roce 2008 bylo v průmyslu zaměstnáno 35,6 % z celkového počtu pracovních sil, přičemž na tuto úroveň zaměstnanost postupně klesla z vrcholných 42,8 % v roce 1987. Průmyslová výroba zaznamenává trvalý růst a přes 99 % exportu tvoří výrobky zpracovatelského průmyslu.

4.3.1. Informační technologie

Již přes 20 let hraje tchajwanský průmysl informačních technologií významnou roli na celosvětovém trhu. Na Tchaj-wanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovými dodavateli přenosných počítačů, základních desek a monitorů na bázi tekutých krystalů (LCD). Tento trend se v blízké budoucnosti jistě nezmění. V roce 2006 dodali tchajwanští výrobci celkem hardware v hodnotě přes 77 mld. USD. Přes 90 % hodnoty exportu v této oblasti tvořilo 8 hlavních výrobků: notebooky (zvyšuje se podíl netbooků), stolní počítače, základní desky, servery, digitální kamery (DSC), čtečky optických disků, klasické barevné monitory (CDT) a monitory LCD. S výjimkou CDT monitorů a optických mechanik zaznamenávají všechny kategorie výrobků nárůst poptávky.  Tchajwan je největším světovým producentem např. ROM (v r. 2008 podíl 98,7% na svět.trhu), optických disků (podíl 64%) nebo  LCD panelů TN/STN (podíl 34,2%).

Téměř beze změny zůstávají hlavní exportní trhy pro tchajwanské IT výrobky. Nadále dominují USA a západní Evropa, které v roce 2008 nakoupily přes 60 % celkové tchajwanské produkce. Narostl vývoz do Japonska s tím, že stoupl i počet japonských distributorů, kteří poptávají výrobky u tchajwanských výrobců. Tchajwanští výrobci pokračovali v přesunu výroby mimo zemi, takže v roce 2008 bylo pouze něco přes 5 % IT hardware vyrobeno na území Tchaj-wanu. Produkce tchajwanského softwarového průmyslu přesáhla v roce 2008 hodnotu 6 mld. USD. Trh software lze rozdělit do tří hlavních segmentů: softwarové produkty, projektové služby a síťové služby. Zatímco trh softwarových produktů zaznamena mírný pokles, poptávka po projektových službách se zvyšuje zejména na základě pokračujících rozvojových programů  vlády a prodeje finančně-informačních aplikací. Síťové služby rovněž expandují s tím, jak stoupá obliba širokopásmového připojení k internetu, nákupů a hraní her po internetu. Pokud jde o segment produktů zajišťujících informační bezpečnost, poptávka v poslední době poněkud poklesla, a to z důvodu finančních reforem, přesunu výrobních kapacit do zahraničí a nižšího než očekávaného počtu případů narušení informační bezpečnosti. Velké firmy, které jsou hlavními odběrateli služeb v této oblasti, v poslední době mají v poslední době též spíše konzervativní přístup k výdajům za informačně-bezpečnostní služby.

4.3.2. Polovodiče

Odvětví polovodičů má na Tchaj-wanu zcela výjimečné postavení, vyprofilovalo se jako zcela samostatný řetězec s výraznou tendencí k vytváření klastrů a v průběhu tří desetiletí vývoje prokázalo schopnost vyrábět vysoce technologicky vyspělé křemíkové desky. Tchaj-wan je sídlem dvou největších světových výrobců čipů – Taiwan Semiconductor Manufacturing Copany Ltd. (TSMC) a United Microelectronics Corporation (UMC). V roce 2008 představovala výroba modulů na Tchaj-wanu světovou špičku a hodnota výrobků a služeb přesáhla 5 mld. USD. Pouze v oboru IC designu předčily Tchaj-wan USA s vytvořenou hodnotou přesahující 8,2 mld. UDS. Narůstá i export nosného výrobku LCD panelů, po kterých byla nejsilnější poptávka. Naproti tomu díky narůstající konkurenci stagnuje výroba křemíkových desek, zatímco převis nabídky počítačových paměťových čipů (DRAM) vedl k poklesu jejich tržní ceny. Jako země, která uplatňuje systém profesionální dělby práce ve výrobě polovodičů, dosahuje Tchán-wan nejvyšší efektivitu  a disponuje největším počtem výroben 12ti palcových křemíkových desek. V roce 2008 jich v zemi působilo 7; další výrobci se zaměřovali na produkci osmipalcových (20), šestipalcových (8) a pětipalcových (8) křemíkových desek.

 4.3.3. Optoelektronika

Optoelektronický průmysl na Tchaj-wanu zahrnuje čtyři hlavní oblasti: optické informace, optické displeje, optické komunikace a optoelektronické komponenty. V roce 2006 vyprodukovalo odvětví hodnotu přes 33 mld. USD, což představovalo nárůst o 17 % ve srovnání s předcházejícím rokem. Optické informační produkty včetně digitálních kamer, mechanik a disků představovaly 32 % z celkové produkce odvětví, což bylo o 3 % méně, než v předcházejícím roce. Optické displeje zaznamenaly nárůst 24 % a představovaly 62,5 % na celkovém výsledku optoelektrického průmyslu. Přestože sektor optických komunikací narostl o 20 %, představoval méně, než 1 % celkového výkonu odvětví. Komunikační produkty zahrnují optická vlákna/kabely, komponenty a systémová zařízení. Optoelektrické součástky, zejména LED diody, zaznamenaly 30 % nárůstu a představovaly 4,6 % celkové produkce odvětví, zejména díky nárůstu poptávky pro použití v mobilních telefonech a dopravní signalizaci.

4.3.4. Ploché obrazovky (Flat Panel Display – FPD)

Investice domácích investorů do výroby plochých obrazovek v minulém roce dály zlepšily konkurenční postavení Tchaj-wanu v tomto oboru a zajistily mu druhé místo v celosvětovém měřítku. Vysoká poptávka po přenosných počítačích od místních výrobců a technologická výhoda díky přítomnosti místní výroby polovodičů vynesly Tchaj-wan na současné prestižní postavení. V roce 2006 bylo v tomto odvětví na Tchaj-wanu přes 90 navzájem si konkurujících výrobců, kteří dohromady vytvořili hodnotu přesahující 28 mld. USD. Vývoz tvořil 46% produkce odvětví. Pokud jde o ploché obrazovky velkých rozměrů, Tchaj-wan drží krok s Jižní Koreou, ale posouvá svoje hlavní zaměření z informatiky na spotřební zboží. Vyšší zisky se očekávají z narůstajícího trhu  monitorů, přenosných počítačů a LCD televizorů (U TFT- LCD panelů došlo v posledních pěti letech k šestinásobnému nárůstu produkce; v r. 2008 bylo vyrobeno 535 mil. kusů). Nicméně v oboru středně velkých a malých displejů, používaných v mobilních telefonech, digitálních kamerách a dalších ručních zařízeních, je mezinárodní konkurenční postavení Tchaj-wanu slabší.

4.3.5. Komunikace

Od počátku liberalizace telekomunikačního sektoru dochází k stabilnímu nárůstu komunikačních služeb, jejichž hodnota v roce 2006 dosáhla 13 mld. USD. Mobilní a síťové služby nabyly na větším významu, než klasické pevné linky. Pokud jde o síťové služby, na trhu širokopásmového připojení k internetu dominovala služba ADSL, a to jak co do výnosů, tak i pokud jde o počet uživatelů. Hodnota vyrobené komunikační techniky se odhaduje na 16 mld. USD s tím, že 2/3 tohoto objemu připadaly na bezdrátové technologie a výrobky a zbytek na širokopásmové připojení pomocí kabelů. Hlavními vývozními destinacemi tchajwanských komunikačních zařízení jsou Evropa, Severní Amerika a Čína, které nakoupily 32 %, 28 %, resp. 13,6 % celkového vývozu. K nejvíce prodávaným zařízením tchajwanského původu patří mobilní telefony, síťové komponenty, zařízení GPS, DSL, routery, ethernetové přepínače, zařízení bluetooth, IP telefony a analogové modemy. Počet domácností napojených na internet přesáhl v r. 2008 6 milionů, počet abonentů mobilních telefonů 25 milionů.

4.3.6. Textilní průmysl

Po pět desetiletí zaujímal textilní průmysl přední postavení ve vývozu a byl zdrojem významných devizových příjmů pro tchajwanské hospodářství. Nicméně narůstající konkurence v posledních letech přinutila několik textilních podniků, aby svou výrobu přemístily do Jihovýchodní Asie, Číny a Střední Ameriky, kde dosahují výrazně nižších výrobních nákladů. V důsledku toho váha tohoto odvětví v ekonomice poklesla a  jeho produkce představuje již jen asi 5 % průmyslové výroby. Nicméně i tak nadále zůstává textilní průmysl důležitým zdrojem devizových příjmů Tchaj-wanu (11 mld. USD v roce 2008).

Se vstupem Tchaj-wanu do Světové ovchodní organizace v roce 2002 a ukončením platnosti dohody „Multi-Fibre Arrangement“ v roce 2005, která stanovovala celkové kvóty pro textil, mohou nyní místní výrobci  vyvážet bez omezení, avšak současně se setkávají s ostřejší konkurencí ze strany rozvojových zemí jako je Čína. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan neprodukuje bavlnu, vlnu, hedvábí, lněné textilie ani další přírodní materiály, vyvinul domácí textilní průmysl syntetická vlákna, která se osvědčila jako výborná alternativa přírodních výrobků. V dnešním světě si syntetická vlákna z Tchaj-wanu vydobyla prominentní postavení ve světovém textilním průmyslu. Tchaj-wan je třetím největším výrobcem těchto vlákem na světě s roční výrobou kolem 3 mil. tun.  Tchaj-wan je rovněž třetím největším světovým výrobcem polyesteru s podílem kolem 5,5% celkové výroby v roce 2008. Hlavními odběrateli tchajwanské textilní produkce jsou Čína, Hong Kong, země ASEAN a USA.

4.3.7. Petrochemie

Tchajwanský petrochemický průmysl sestává převážně z 50 zpracovatelů ropy a producentů petrochemických výrobků, lokalizovaných v prostoru přístavu Kaoshiung na jihu ostrova. Roční hodnota petrochemické výroby se pohybuje kolem  35 mld. USD (bez textilního průmyslu a výroby plastických hmot), z čehož je kolem 60 % určeno pro spotřebu na domácím trhu. Celková kapacita tchajwanského petrochemického průmyslu (měřeno množstvím vyrobeného etylénu) je schopna pokrýt přes 90 % domácí spotřeby.

Největším konglomerát v sektoru výroby umělých hmot na Tchaj-wanu – The Formosa Plastics Group (FPG) – dosahuje roční zpracovatelskou kapacitu 21 mil. metrických tun ropy (což odpovídá množství 450 tis. barelů denně) a 1,7 mil. tun etylénu.  FPG se řadí mezi první desítku výrobců etylénu na světě. Služba průmyslových a technologických informací Ministerstva pro ekonomické záležitosti Tchaj-wanu (ITIS) předpovídá, že FPG po dokončení šestého závodu na zpracování ropy v okrese Yunlin poskočí závod na čtvrtou příčku ve světě a stane se největším zpracovatelem v oboru z celého asijsko-pacifického regionu. Očekává se, že skupina bude vyrábět 3,1 mil. tun etylénu ročně, což plně uspokojí její vlastní poptávku po etylénu.

Druhým největším petrochemickým konglomerátem je státní Chinese Petroleum Corporation (CPC), která má roční produkční kapacitu 1,1 mil. tun etylénu a agregovanou kapacitu na zpracování 770 tis. barelů ropy denně. Jako největší domácí dodavatel benzínu a motorové nafty má asi 70% podíl na trhu těchto produktů. Firma plánuje vytvořit petrochemický technologický park Yunlin s cílem udržet si dominantní postavení na domácím trhu. Hodnota tohoto investičního projektu se odhaduje na 12,5 mld. USD. V prvním stádiu by měla fungovat rafinérie o zpracovatelské kapacitě 300 tis. barelů ropy, závod na výrobu etylénu o roční kapacitě 1,2 mil. tun, výroba aromatického xylenu o kapacitě 800 tis. tun, 23 závodů na výrobu petrochemických derivátů, 11 kogeneračních elektráren a průmyslový přístav se 13 doky.

4.3.8. Výroba vozidel

Tchajwanskou výrobu vozidel tvoří asi ze 75 % výroba automobilů, přes 15 % motocyklů a 10 % jízních kol. Roční prodej automobilů na Tchaj-wan se pohybuje kolem 450 tis., z nichž jsou asi 4/5 automobily osobní a cca 86 % je vyrobeno na Tchaj-wanu. Velmi rozšířené jsou malé motocykly, jejichž prodej dosahuje ročně 700 tisíc kusů. Silná konkurence a saturovaný místní trh přiměly výrobce více se zaměřit na výrobu terénních automobilů a elektrických vozíků (je jejich největším světovým výrobcem s 30,7% podílem na svět. trhu v r. 2008). Tchaj-wan rovněž exportuje automobilové a motocyklové díly, jejichž hlavním odbytištěm jsou USA, Čína a Japonsko. Místní výroba jízdních kol si v kontextu levných kol vyráběných v rozvojových zemích zachovala konkurenční postavení přechodem do segmentu dražších a kvalitnějších modelů; Tchaj-wan je tak největším dodavatelem luxusních jízdních kol do USA.

4.3.9. Biotechnologie a farmaceutická výroba

Tchaj-wan má několik komparativních výhod, které mu pomáhají při rozvoji biotechnologií a farmaceutického průmyslu, včetně lidských zdrojů, výzkumného a vývojového potenciálu, zdrojů financování a flexibilního zavádění novinek do výroby. Rozsáhlé výzkumné zkušenosti v uvedených oborech získal Tchaj-wan díky svému úsilí o zlepšení zemědělské výroby a studiu léčiv čínské tradiční medicíny. Akademický výzkum a vývojové kapacity, které tvoří páteř výroby nových preparátů a doplňků, splňují vysoké standardy. Na Tchaj-wanu působí 414 farmaceutických firem, 480 výrobců lékařských zařízení a 240 biotechnologických firem. Posledně jmenované firmy se zabývají převážně genovým inženýrstvím, léky, diagnostikou, zemědělskými a environmentálními technologiemi, biočipy a bioinformatikou. Tchaj-wan má též světové prvenství v produkci řasy chlorella (51% podíl na svět. trhu v r. 2008).

4.4. Stavebnictví

Ve stavebnictví dochází v důsledku vstupu Tchaj-wanu do WTO v roce 2002 k postupné liberalizaci. Dominantní roli v tchajwanském stavebnictví však zatím stále hraje cca 25 velkých, státem vlastněných firem, resp. konglomerátů se svými dceřinými společnostmi, které vytvářejí asi 80 % celkového výkonu odvětví. Odvětví stavebnictví rostlo do r. 2006 vysokým tempem (roční růst 9% v r. 2006), bylo ale v následujícím období poznamenáno krizí (negativní růst v r. 2007: -0,5% a zejména v r. 2008: -9,3%).

Hlavním zdrojem příjmů odvětví byly v uplynulých 15 letech stavby dopravní infrastruktury. Jenom do stále pokračujícího projektu rychlé kolejové dopravy v Taipei a okolí (Municipal Rapid Transit – MRT) bylo proinvestováno kolem 18 mld. USD. Další impuls se očekává ze zakázek v rámci realizace šestiletého plánu, tzv. Challenge 2008 Development Programme, který předpokládá investice o objemu 75 mld. USD do výstavby nových výzkumných zařízení a související infrastruktury. Současný zákon o veřejných zakázkách by měl umožnit větší otevření domácího trhu stavebních prací zahraničním firmám a měl by změnit současný stav nedostatku zahraničních kontraktorů. Tento stav je dědictvím předcházející praxe, která omezovala vstup zahraničních firem do odvětví, jejich účast ve výběrových řízeních a prakticky znemožňovala získání provozní licence z jejich strany.

Nicméně na druhé straně rozvoj stavebnictví podvazuje nedostatek pracovních sil a elektrické energie. Kromě toho je nutné, aby vládní orgány urychlily proces řešení sporů a zamezily tím ztrátě zájmu zahraničních investorů o tchajwanský trh. Brzdou rozvoje byl donedávna také nedostatek přímých dopravních spojení s pevninskou Čínou. Jakákoliv destabilizace vztahů Tchaj-wanu s ČLR by mohla mít závažné důsledky pro stavební firmy, které jsou zapojeny též do projektů na pevnině. Potenciální skokový růst cen materiálů jako jsou ocelové tyče, písek nebo štěrk je rovněž důvodem k obavám, protože by výrazně zvýšil konečnou cenu stavebních prací a naopak příliv kapacit z pevniny by podpořil růst stavebnictví. Britská konzultační firma BMI zařadila Tchaj-wan z hlediska objemu stavební výroby na 3. místo mezi vybranými 12 zeměmi z asijského regionu. Podle jejího odhadu vytvoří tchajwanské stavebnictví v roce 2011 hodnotu asi 8,3 mld. USD.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství na Tchaj-wanu čelilo v uplynulých dekádách zvýšenému tlaku v souvislosti s rychlým ekonomickým rozvojem a nárůstem ceny pracovní síly. Vstup do WTO v lednu 2002 a následné uvolnění obchodu přineslo zemědělskému sektoru řadu výzev, se kterými se v důsledku otevírání trhů a odstraňování protekcionistických opatření muselo vyrovnávat.

V roce 2008 se zemědělství podílelo pouze 1,7 % na vytvořeném HDP země. K hlavním pěstovaným plodinám patří hnědá rýže, cukrová třtina a  sladké brambory; z ovoce zejména citrusové plody, banány a ananas.

Hlavní pěstované plodiny: obdělávaná plocha
 Hnědá rýžeSladké bramboryArašídyČajBanányAnanasCitrusyCukr. TřtinaChřestHoubyMelouny
jednotka 1000 ha 1000 ha 1000 ha 1000 ha 1000 ha 1000 ha 1000 ha 1000 ha ha 1000 m2 ha
2008 252,3 10,3 22,5 15,2 11,1 10,6 32,3 9,8 685 332 12,46
2007 260,1 9,6 23,1 15,7 11,1 11,4 32,1 9,9 733 352 13,48
2006 263,3 10,6 24,5 16,7 10,1 10,9 32,4 10,3 871 380 12,35
2005 306,8 10,2 22,1 17,1 8,8 10,7 32,2 10,6 1,055 418 12,45
2004 272,1 8,2 21,8 17,5 9,2 10,4 32,0 14,1 1,149 458 14,70
2003 237,0 9,0 25,3 18,2 9,6 9,9 31,8 22,8 1,253 408 15,73
2002 269,0 8,8 25,4 18,3 9,6 9,1 32,4 27,3 1430 436 19,76
 Hlavní pěstované plodiny: celková produkce
 Hnědá rýžeSladké bramboryArašídy  Čaj  BanányAnanasCitrusové plodyCukrová třtinaChřestHoubyMelouny
jednotka 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t
2008 1,178 213 55,1 17,4 207,7 452,1 563,9 707 2,667 3,951 203,3
2007 1,098 200 51,9 17,5 241,7 476,8 473,1 721 3,141 4,304 220,8
2006 1,262 235 71,6 19,3 214,3 491,6 548,9 651 4,413 4,663 236,3
2005 1,188 214 53,9 18,8 148,7 439,9 471,6 875 4,635 5,117 212,5
2004 1,165 175 68,3 20,2 189,9 458,5 547,8 1,129 5,900 5,643 314,9
2003 1,338 200 73,5 20,7 223,1 447,8 529,1 1,696 6,325 4,883 335,9
2002 1,461 191 77,5 20,3 226,5 416,3 459,6 1,973 6,954 5,217 434,3

4.6. Služby

Sektor služeb na Tchaj-wanu lze rozdělit do několika hlavních kategorií: obchod, finance a pojišťovnictví, relitní činnosti, pronájmy a leasing, dopravní služby, skladování, komunikace, zdravotnictví a sociální služby, pohostinství, firemní, vědecké a technické služby, vzdělávání, kulturní, sportovní a rekreační služby, služby pro vládu a ostatní.

V 60. a 70. letech byl výrobní sektor – pokud jde o podíl na vytvořeném HDP - téměř rovnocenný odvětví služeb. Avšak přibližně v průběhu dvou následujících desetiletí došlo k oživení sektoru služeb a počínaje rokem 1988 v něm bylo zaměstnáno již více osob, než v sektoru výroby. V roce 2008 již bylo ve službách zaměstnáno 58% z celkového počtu pracovních sil země.

Ve stejném roce vytořil sektor služeb 73 % z celkového HDP země, což je podíl srovnatelný s jinými vyspělými státy světa. Celově vytvořená hodnota přesáhla 250 mld. USD. Největší zásluhu na tomto výkonu měla odvětví velkoobchodu a maloobchodu (19,3% z celk. HDP), následovaná finančními a pojišťovacími službami (18,6%).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

4.7.1. Energetika

V současné době provozuje Tchaj-wan větší počet různých spalovacích cyklů.  K hlavním zdrojům energie patří velké tepelné elektrárny spalující kapalná fosilní paliva v Taichungu, dále Hsingta, Southern, Tunghsiao a Talin, tepelné elektrárny spalující zemní plyn a několik jaderných elektráren (zatím tři, čtvrtá na severu ostrova je ve výstavbě), stejně jako řada hydroelektráren (kde již nejsou rezervy, které by umožňovaly podstatnější zvýšení jejich podílu na výrobě energie). Na podporu dalšího ekonomického rozvoje počítá Tchaj-wan s výstavbou dalších významných kapacit (viz mapka a tabulka dlouhodobého rozvoje energetiky do roku 2017 dále).

Celková instalovaná kapacita v představuje 40 870 MW (údaje k r. 2010). Převažují tepelné zdroje (90,7%), následované jadernými (8,6%), vodními (0,4%) a větrnými (0,2%). Vláda na základě zákona přijatého v červnu 2009 počítá s podporou rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, aby  se jejich podíl zvýšil na 11,2% v r. 2015 a 14,7% v r. 2025, kdy by též mělo dojít ke snížení energetické náročnosti ekonomiky o 50%.

 

Dlouhodobý program rozvoje energetiky Tchaj-wanu (Program 9505)
ProjektKapacita (MW)Rok zprovoznění
Nákup obnovitelných energií (IPP) 2,410 2006-2017
Fotovoltaický systém 4 2006-2017
Ostrůvky mimo Tchaj-wan 105 2006-2017
4 atomová elektrárna fáze 1–2 2x1350 2009–2015
Changdong 1–2 (uhlí) 2x800 2012
Přestavba stanice Shenao č. 1–2 (uhlí) 2x800 2012–2013
Závod na výrobu z obnovitelných zdrojů 140 2012–2016
Přestavba Linkou č. 1–3 (uhlí) 3x800 2012–2017
Hydrostanice Nankou 15 2013
Hydrostanice Chungyueh 28 2014
Přestavba závodu Talin č. 1 800 2014
Nová Tunghsiao CC č. 1–4 (LNG) 4x720 2014–2015
Hydrostanice Meiyuan 27 2015
Hsinta CC č. 6 (LNG) 720 2015
Taichung č. 11–12 (uhlí) 2x800 2015–2016
Tainan CC č. 7–8 (LNG) 2x720 2015–2016
Hydrostanice Chingchang a Wenlan 20 2016
Hydrostanice Chuoching 37 2016
Nová stanice Hsinta č. 1–2 (uhlí) 2x800 2017

4.7.2. Dálniční síť

Výstavbě národního systému dálnic přikládá vláda mimořádnou důležitost kromě jiného též proto, že poskytuje důležité a kvalitní spojení mezi ostatními druhy přepravy, jako je doprava námořní, železniční nebo letecká.

Národní dálnice č. 1 – tzv. Sun Yat Senova dálnice – která spojuje podél západního pobřeží především klíčové aglomerace na severu, ve středové části a na  jihu ostrova – byla první komunikací tohoto druhu. Narůstající dopravní potřeby jsou uspokojovány výstavbou dálnic dalších. Druhá hlavní paralelní dálnice č. 3 byla dokončena v lednu 2004  a v současné době je v provozu menší část třetího severojižního dálničního spojení, vedoucí podél východního pobřeží (další výstavba byla překvalifikována z dálnice na kapacitní silnici). O trasování spojení podél východního pobřeží vláda rozhodla z důvodu vyváženosti ekonomického rozvoje východní a západní části Tchaj-wanu. Součástí je 12,9 km dlouhý Hsuehshan Tunnel, který je nejdelším tunelem na Tchaj-wanu; v době dokončení byl druhým nejdelším tunelem v Asii a pátým na světě. Tento tunel, otevřený v červnu 2006, je mimořádným inženýrským dílem, vystavěným v obtížných podmínkách a umožňuje rychlé spojení mezi západními a východními regiony země.

Dále probíhají stavby několika kratších spojovacích dálnic a rychlostních silnic ve směru východ-západ, tj. napříč  tchajwanským západním koridorem, které napojují menší aglomerace a mají napomoci ekonomickému rozvoji oblastí včetně lepší dostupnosti turistických cílů.

Ve výstavbě je rovněž zkapacitnění nejvytíženější části dálnice č. 1 v úseku Taipei - Hsinchu.

4.7.3. Železnice

Tchaj-wan vybudoval rozsáhlou síť železnic, která představuje páteř pozemních komunikačních spojení na ostrově. Celková délka tchajwanských železnic je 1 724 km s 349 železničními stanicemi. Všechny tratě jsou elektrifikovány s výjimkou několika vybraných úseků na východním pobřeží. V roce 2010 obsloužily tchajwanské železnice 700 mil. cestujících a přepravily přes 16,5 mil. tun nákladu. V zájmu zvyšování kvality přepravy zařadila správa tchajwanských železnic (Taiwan Railway Administration – TRA) do svého vozového parku vysoce moderní vozidla a elektrické soupravy včetně 300 nových osobních vagónů na obsluhu východních železničních linek. Kromě toho dochází k postupné integraci železnice s ostatními druhy přepravy, aby byl zvýšen komfort pro přestupující pasažéry.

TRA používá ucelený systém prodeje jízdenek, které mohou cestující získat prostřednictvím prodejních automatů. (Automated Ticket Vending Machines – ATVMs). Systém ATVM umožňuje pasažérům provádět rezervace, vyzvedávat jízdenky a poskytuje základní informace, jako např. jízdní řády. Každý lístek vydaný ATVM má magnetický pásek, který slouží k automatické kontrole zaplacení jízdného na výstupní stanici. Objednávky jízdenek lze činit prostřednictvím telefonu a internetu přímo z vlaků a na vybraných železničních stanicích.

S cílem eliminovat překážky v městské dopravní infrastruktuře a snížit zatížení hlukem realizuje TRA vsoučasné době ve velkých městech projekt přemísťování tratí na nadzemní pylony nebo pod zem.

 4.7.4. Městské rychlodráhy

Jednou z priorit vládní dopravní politiky je rozvoj systému rychlých přepravních systémů v urbanizovaných oblastech. Tento projekt je zaměřen jednak na zlepšení přepravy ve městech, jednak i na příměstskou dopravu, která zrychlí přepravu obyvatel do měst za prací. V r. 2013 má byt dokončena rychlodráha z Taipei na hlavní mezinárodní letiště v Taoyuanu.

 4.7.5. Vysokorychlostní železnice

Vysokorychlostní vlak, tzv. Taiwan High Speed Rail (THSR), která vede z Taipei na severu do stanice Zuoying v Kaohsiungu na jihu ostrova v délce 345 km, byl  uveden do provozu 3. března 2007. Má celkem 10 stanic ve městech Taipei, Taoyuan, Hsinchu, Miaoli, Taichung, Changhua, Yunlin, Chiayi, Tainan a Kaohsiung-Zuoying. V provozu jsou ještě dvě další doplňkové stanice v předměstských oblastech Taipei – Nangang a Banciao. Další technická  zařízení zahrnují 6 dep na údržbu a 4 monitorovací stanice, které zajišťují hladké fungování a kvalitu této služby.

Výstavba THSR byla iniciována soukromým sektorem. Na základě toho Ministerstvo dopravy a komunikací podepsalo v červenci 1998 kontrakt s Taiwan High Speed Rail Corporation (THSRC), který stanovil, že soukromá společnost bude financovat, realizovat stavbu a následně provozovat tuto železnici (systém BOT). Stavební práce byly zahájeny v roce 2000.

Vlaky po této trati mohou jezdit rychlostí až 300 km/h a cestovní čas z Taipei do Kaoshiungu je 90 minut, což je při započtení doby strávené čekáním apod. srovnatelné s dobou, potřebnou k letecké přepravě na stejnou vzdálenost. THSR je 2–3x rychlejší než konvenční vlaky (těm cesta z Taipei do Kaoshiungu trvá asi 4 hodiny) a má kapacitu 989 cestujících ve vlakové soupravě. Původní odhady uváděly, že denní vytíženost vlaků bude 180 tis.cestujících denně a do roku 2036 naroste na 400 tis. denně, což by bylo nejméně 40x více, než letecké společnosti a 3,5x více, než dálnice. Celková cena projektu byla téměř 600 mld. NTD, ale dlouhodobě se očekává, že se náklady vrátí v přidané hodnotě k ekonomickému rozvoji oblastí, kudy trať prochází.

 4.7.6. Telekomunikace

Odvětví telekomunikací doznalo na Tchaj-wanu za poslední roky v důsledku liberalizace podnikatelského prostředí značné změny.Tyto změny umožnily Tchaj-wanu dostát svým závazkům z členství ve WTO a dále úspěšně rozvíjet toto odvětví. Zejména se jedná o oblast e-commerce a třetí generace (3G) mobilních telefonních služeb, stejně jako nejnovější technologie WiMAX (4G) a digitální životní styl (IPTV, inteligentní prostředí k bydlení). Při vysoké penetraci jak v oblasti mobilních telefonů, tak připojení k internetu, existuje dnes na Tchaj-wanu náročné konkurenční prostředí jak pro poskytovatele pevných telefonních linek, tak pro provozovatele dalších sítí a poskytovatele nadstavbových služeb.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Tchaj-wan je zemí, ze které se stal díky domácímu ekonomickému úspěchu z nedávného čistého příjemce čistý poskytovatel zahraniční rozvojové pomoci. V roce 1996 byl založen Tchajwanský fond pro spolupráci a rozvojovou pomoc – TaiwanICDF, který koordinuje poskytování této pomoci z různých vládních zdrojů. Vychází přitom ze zkušeností, které v minulosti získalo Ministerstvo zahraničních věcí (MOFA) a další resorty - Ministerstvo pro ekonomické záležitosti, zemědělství a zdravotnictví. V posledních letech je stále více do rozvojové pomoci zapojován i soukromý sektor a v zájmu účinnějšího prosazování národních zájmů Tchaj-wanu jsou zdroje jednotlivých vládních organizací lépe integrovány.

Taiwan ICDF je rovněž pověřen MOFA, aby organizoval zahraniční mise a řídil tzv. Youth Overseas Service program. Fond rovněž používá svůj vlastní kapitál pro implementaci projektů technické pomoci v oblastech jako je průmysl, budování institucí a specializovaný výzkum. Kromě toho též spravuje program působení dobrovolníků v zahraničí – tzv. Overseas Volunteers Program a Program mobilních zdravotnických misí (Mobile Medical Missions – MMMs). Nicméně ve světle své specifické diplomatické situace musí Tchaj-wan čelit těžkostem při zapojování se do bilaterálních i multilaterálních programů na úrovni oficiální rozvojové pomoci (ODA). Tato situace vymezuje formální kanály, kterými Tchaj-wan může poskytovat rozvojovou pomoc ostatním zemím.

TaiwanICDF si stanovil 4 strategie k dosahování svých středně a dlouhodobých cílů, a to jmenovitě:

  1. Spolupracovat s mezinárodními institucemi a nevládními organizacemi za účelem vytváření partnerských vztahů
  2. Využívat silných stránek Tchaj-wanu při pomoci partnerským zemím v ekonomickém a sociálním rozvoji
  3. Integrovat zdroje veřejného i soukromého sektoru jak na Tchaj-wanu, tak v partnerských zemích
  4. Posilovat soukromé vlastnictví v partnerských zemích a podporovat mnohostrannou harmonizaci.

V roce 2008 TaiwanICDF aktualizoval strategické cíle v kontextu trvale udržitelného rozvoje. Od podpory potravinového zabezpečení míří k podpoře udržitelnosti životního prostředí, od pomoci zemím postiženým finanční krizí k podpoře vyhledávání nových příležitostí, od pomoci rozvojovým zemím ke spolupráci s "emerging economies" a od posilování bilaterálních partnerství ke konsolidaci multilaterálních vztahů.

Tchajwanský model rozvojové spolupráce má nepochybnou referenční hodnotu, ale pochopitelně nemůže být aplikován všude stejně. Je nutné respektovat specifické podmínky jednotlivých partnerských zemí a volit odpovídající metody tak, aby byly zdroje věnované na rozvojovou pomoc co nejefektivněji využity. Příkladem takovéhoto přístupu TaiwanICDF je již zmíněný program mobilních zdravotnických misí (MMMs), který je pokládán za jeden z jeho největších úspěchů.

Mnohé rozvojové země trpí nedostatečně rozvinutým systémem zdravotnictví, což zejména u obyvatel v odlehlých oblastech vede k nedosažitelnosti základní lékařské péče. Tyto země samotné též zpravidla ani nemají dostatečné zdroje, aby vyškolily dostatek vlastního zdravotnického personálu. V zájmu pomoci těmto partnerským zemím využívá TaiwanICDF platformu tzv. International Healthcare Cooperation Strategic Alliance (IHCSA),která byla vytvořena v roce 2006 s cílem sdružit významný počet tchajwanských zdravotníků. Tito dobrovolníci vytvářejí malé mobilní týmy (MMMs), které cestují do odlehlých oblastí rozvojových zemí a poskytují lékařskou pomoc těm, kteří ji potřebují. Kromě toho jim poskytují též základní poradenství v otázkách hygieny a zdraví. Tchajwanské nemocnice, které se účastní na těchto misích, rovněž uzavírají dohody s nemocnicemi a klinikami v partnerských zemích o výcviku lékařského personálu.

Z prostředků, poskytnutých převážně ministerstvem zahraničí je financováno vysílání MMMs do spřátelených zemí v regionech Asie a Pacifiku, Latinské Ameriky a Karibiku (v předchozích letech i v Africe). Na misích se podílejí i soukromé tchajwanské nemocnice a lékařské ošetření v cílových zemích se dostalo více než 30 tis. lidí. Na základě těchto zkušeností lze konstatovat, že tchajwanské MMMs pomáhají zvyšovat standardy zdravotní péče v partnerských rozvojových zemích.

Vládní poskytovaná rozvojová pomoc činila v r. 2010 celkem 380 mil. USD, což představuje 0,1% HDP. Poskytovaná pomoc byla v následujících kategoriích:

  • 38,53% projekty sociální infrastruktury
  • 16,92% projekty ekonomické infrastruktury
  • 23,7%   projekty ve specifických sektorech - zemědělství, lesnictví, rybářství, těžba a stavebnictví
  • 2,37%   projekty udržitelného rozvoje
  • 18,49% ostatní projekty, zahrnující humanitární pomoc a podporu rekonstrukce

 


.