Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Tchaj-wan hora
Tchaj-wan
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

Pro přehled očekávaného ekonomického vývoje Tchaj-wanu odkazujeme na kapitolu 4.1 - Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje (údaje v její závěrečné části - Předpověď dalšího vývoje tchajwanské ekonomiky. )

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Po změně kurzu Tchaj-wanu, nastoupené po prezidentských i parlamentních volbách v r. 2008, úsilí ve sbližování s ČLR pokračuje řadou konkrétních kroků, k nimž náleží zejména uzavření 16 dvoustranných dohod. Náleží k prioritám současného prezidenta a tento kurz prosazoval po celé své první volební období - do r. 2012 a je jeho programem i pro jeho druhý mandát (do r. 2016). Vládní strana KMT v posledních dvou letech při několika volbách (na různých úrovních) zaznamenala určitý úbytek podílu hlasů, což se odrazilo v poněkud opatrnějším přístupu k některým pro voliče citlivějším aspektům sbližovacího procesu. Po volbách v lednu 2012 vláda potvrdila pokračování současného kurzu, tj. další sbližování s ČLR ve sférách jako ekonomika a kultura. Vládní  KMT zatím jen velmi opatrně hovoří o možnosti zahájit i první jednání s ČLR o politickém urovnání vztahů přes Tchajwanskou úžinu (přirozeně též vyčkává na rozhodnutí o novém vedení ČLR koncem r. 2012).

V červnu r. 2010 byla podepsána s ČLR bilaterální Rámcová úmluva o hospodářské spolupráci - ECFA (Economic Cooperation Framework Agreement) usnadňující hospodářskou spolupráci v mnoha sektorech (prozatím bylo vyjmuto zemědělství a potravinářství a možnost zaměstnávání čínských pracovníků). Tchaj-wan se tím m.j. snaží minimalizovat negativní dopady úmluv o volném obchodu, které řada zemí v regionu uzavírá s důležitými obchodními partnery. Ještě před uzavřením ECFA byly uzavřeny dohody ČLR a ASEANu o odbourání řady celních tarifů, které vešly v platnost v lednu 2010. Úmluva ECFA obsahovuje ustanovení o snížení nebo odbourání řady celních tarifů, první tranše s účinností od ledna 2011. Přepokládá postupné dojednání další liberalizace s tím, že citlivější sektory přijdou na řadu při pozdějších jednáních. Od vstupu v platnost si Tchaj-wan slibuje další impuls pro povzbuzení hospodářského růstu, je však otázkou, zda celková bilance bude v delší perspektivě pozitivní. Ani z počátečních analýz dopadů uplatnění snížených tarifů nený zřejmý výrazný profit pro Tchaj-wan, i když pro první fázi bylo dojednáno více kategorií úlev pro tchajwanskou stranu.

Ve 2. pololetí r. 2010 byla zahájena jednání Tchaj-wanu o sjednání dohody o volném obchodu (FTA) se Singapurem, k jejímuž uzavření by mělo v r. 2012 dojít. Obdobná jednání vede země s Indií a Indonésií, zatím se však týkají studií o proveditelnosti dohod; na počátku je jednání s Novým Zélandem. Tchaj-wan v poslední době stupňuje své úsilí o zahájení jednání o podobné dohodě s EU.

Oživení hospodářství země následující po globální finanční a hospodářské krizi, která na Tchaj-wan jako na exportní ekonomiku dopadla velmi citelně, ukazovalo až do poloviny r. 2011 velmi povzbudivé výsledky. Meziroční růst HPD v r. 2010 dosáhl 10,72%, následně očekávané mírné utlumení dynamiky v r. 2011 bylo poněkud prohloubeno díky ekonomickým vazbám s jadernou katastrofou stiženým Japonskem - údaj za r. 2011 činil 4,04%. V regionálním srovnání rozvinutých ekonomik (J. Korea, Singapur, Hongkong) je sice růst o něco pomalejší, ale podobným poměrem tyto ekonomiky rostly i v předkrizovém desetiletí.

Ve svém strategickém usilování vláda neztrácí ze zřetele kromě klíčových infrastrukturálních projektů i nová a perspektivní ekonomická odvětví, kam hodlá zacílit vládní podpůrné programy. Podpora podílu obnovitelných zdrojů energie má za cíl nejen podchytit tyto trendy, ale i přispět k větší energetické bezpečnosti země, závislé dosud téměř výhradně na energetických zdrojích z dovozu.

Dosud velmi nízké ceny energií hodlá vláda postupně přibližovat světovým cenám, neboť země je zcela závislá na jejich dovozu. Jejich růst doposud spotřebitelům do značné míry kompenzovala, od dubna 2012 však přistoupila k postupnému zreálnění cen dvakrát ročně. To znamenalo zvýšení nákladů pro celou ekonomiku a kromě jiných faktorů mělo dopad (o několik desetin procentního bodu) na snížení míry růstu HDP za r. 2012, který dosáhl jen 1,25%.

V r. 2013 očekává vláda vcelku ve shodě s mezinárodními institucemi roční růst HDP ve výši 3,5 - 4%. Na přelomu let 2012 a 2013 ekonomika znatelně oživila a v únoru 2013 částečně obměněná vláda má před sebou jako hlavní úkol toto oživení dále podporovat.

 

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Po dosažení pozorovatelského statutu při jednáních Světového zdravotnického shromáždění (WHA) v l. 2009, 2010 a 2011 (nejvyšší orgán Světové zdravotnické organizace - WHO) Tchaj-wan očekává, že v této formě účasti bude na WHA přítomen i v dalších letech. Země zároveň usiluje o prosazení smysluplné účasti (ve smyslu získání přidruženého a postupně až plného členství) v dalších mezivládních organizacích a orgánech mezinárodních úmluv, stejně jako usnadnění účasti v jednotlivých složkách činnosti WHO.

Konkrétním cílem je Mezinárodní organizace pro civilní letectví - ICAO (v jejíchž orgánech mají tchajwanští specialisté zkušenosti zatím jako účastníci po nevládní linii)  a  Rámcová úmluva OSN o klimatické změně - UN FCCC.

V r. 2011 realizované ekonomicky významné legislativní opatření - snížení zdanění příjmu právnických osob z 22% na 17% - bylo mířeno na posílení pokrizového oživení. Do určité míry pokračoval jeho dosavadní pozitivní efekt, zejména při vyrovnávání výkyvů, jimž byla i nadále otevřená tchajwanská ekonomika vystavena.

Nepříznivé globální trendy způsobily velmi citelné oslabování ekonomického růstu země během r. 2012. Na obrat této situace pozitivním směrem vláda nenašla účinné instrumenty, avšak zlepšení světové situace ji od přelomu let 2012 a 2013 pozici mírně ulehčuje.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

V této části odkazujeme plně na kapitolu 7, zejména na oddíl 7.4. zaměřený na perspektivní odvětví pro české exportéry, resp. na odd. 9.4. týkající se nejperspektivnějších odvětví pro investice.


.