Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Tchaj-wan hora
Tchaj-wan
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

Z hlediska exportu je nejvýznamějším sektorem tzv. „high-tech“ sektor, který se na tchaj-wanském exportu podílí 35%  (o 18% více od roku 1991). Je to dokonce vyšší podíl než mají regionálně konkurenční země Japonsko (20%) a J. Korea (29%).

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Vývoj obchodní bilance 2008 - 2013 (mld. USD)

rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Vývoz

255,629

203,675

274,601

308,257

301,181

305,441

Dovoz

240,448

174,371

251,236

281,438

270,473

269,897

Saldo

15,181

29,304

23,364

26,820

30,708

35,544

Zdroj: Taiwan Statistical Data Book

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Pět největších obchodních partnerů Tchaj-wanu 2008 – 2012

 ROK

2008

2009

2010

2011

2012

2013

VÝVOZ (podíl a hodnota)

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

1. ČLR

26,2

66,9

26,6

54,2

28,0

76,9

27,2

83,9

26,8

80,7

26,8

2. Hong Kong

12,8

32,7

14,5

24,4

13,8

37,8

13,0

40,1

12,6

37,9

12,9

3. USA

12,0

30,8

11,6

23,6

11,5

31,5

11,8

36,4

10,9

33,0

10,7

4. Singapur

4,6

11,7

4,2

8,6

4,4

12,1

5,5

16,9

6,7

20,1

6,4

5. Japonsko

6,9

17,6

7,1

14,5

6,6

18,0

5,9

18,2

6,3

19,0

6,3

DOVOZ (podíl a hodnota)

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

1. Japonsko

19,3

46,6

20,8

36,2

20,7

51,9

18,5

52,2

17,6

47,6

16,0

2. ČLR

13,1

31,4

14,0

24,4

14,3

35,9

15,5

43,6

15,1

41,0

15,8

3. USA

10,9

26,3

10,4

18,1

10,1

25,4

9,2

25,8

8,7

23,6

9,3

4. J. Korea

5,5

13,2

6,0

10,5

6,4

16,1

6,3

17,9

5,6

15,0

5,8

5. Saúdská Arábie

6,3

15,2

5,0

8,7

4,7

11,9

4,9

13,8

5,5

14,8

5,8

Zdroj: Taiwan Statistical Data Book

 

Obchod Tchaj-wanu s EU

V roce 2012 byl Tchaj-wan 23. největším obchodním partnerem EU s podílem 1,1% (38,321 mil €). Díky nerovnoměrné bilanci však byl na 17. příčce žebříčku zemí do EU dovážejících (1,3% objemu) a až na 23. pozici mezi zeměmi, kam EU vyváží (podíl 0,9%). Obchodní deficit EU s Tchaj-wanem zůstává vysoký a poměr objemu vývozu a dovozu patří po Číně k nejhorším v Asii.

 

Obchod se zbožím mezi Tchaj-wanem a EU 2008 - 2012, v mld. €

ROK

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz z EU na Tchaj-wan

11,6

10,0

14,8

16,2

15,8

- Roční růst vývozu, %

-12,9

-13,5

+47,2

9,7

-2,6

Dovoz do EU z Tchaj-wanu

24,1

17,9

24,1

24,2

22,5

- Roční růst dovozu, %

-7,5

-25,8

+35,2

0,4

-7,0

Vzájemný obchod celkem

35,7

27,9

38,9

40,4

38,3

- Roční růst obchodu, %

-8,9

-21,8

39,4

3,9

-5,2

Obchodní bilance pro EU

-12,4

-7,8

-9,4

-8,0

-6,7

Zdroj: Eurostat

Postavení Tchaj-wanu v obchodu s EU a celková výměna

Tchaj-wan je pro EU jako dodavatel  v relativních objemech (1,3%, tj. 17. pozice v r. 2012) na 4. místě z východoasijských zemí (za ČLR, Japonskem a J. Koreou). Postupně však zaostává za velkými rozvojovými ekonomikami jako Indie nebo Brazílie.

Jako dovozce z EU se Tchaj-wan umístil v regionálním srovnání až na 6. místě, daleko za předními asijskými dovozci (vede Čína, dalšími jsou Japonsko, J. Korea, Hongkong a Singapur (nakupuje od EU téměř dvojnásobnou hodnotu zboží, než Tchaj-wan). Uvedený rozdíl v postavení Tchaj-wanu jako vývozce a jako dovozce do EU dokládá, že je nutné mnoho udělat pro otevření tchajwanského trhu, který je dosud hůře přístupný.

Obchod Tchaj-wanu s hlavními obchodními partnery z EU v l. 2008 - 2012 (v mil. USD) - dovoz

Dovoz z  TCHAJ-WANu

2008

2009

2010

2011

2012

Německo

5730

4696

6512

6869

5645

Nizozemí

4566

4229

5261

4579

4413

V. Británie

3630

2980

3621

4620

5065

Francie

1730

1369

1697

1743

1560

Obchod Tchaj-wanu s hlavními obchodními partnery z EU v l. 2008 - 2012 (v mil. USD) - vývoz

Vývoz na  TCHAJ-WAN

2008

2009

2010

2011

2012

Německo

7474

5673

8264

9428

7754

Nizozemí

2354

1863

3200

2936

3623

V. Británie

1918

1230

1673

1932

1844

Francie

2293

1784

2250

2726

2960

Obchod Tchaj-wanu s hlavními obchodními partnery z EU v l. 2012 (v mil. USD) - podíl

BILANCE

2012

balance

Německo

-2109

Nizozemí

790

V. Británie

3220

Francie

1400

Zdroj: Taiwan Customs Statistics

Pouze menšina zemí z řad EU má v obchodu s Tchaj-wanem přebytek (Německo, Francie), zatímco země jako Irsko nebo Švédsko dosahují v podstatě obchodní rovnováhy. Největší deficit zaznamenávají země jako V. Británie a Nizozemí, či z méně významných partnerů zejména Španělsko, Itálie, Maďarsko a Polsko. Statistiky EU však dávají na stejnou situaci odlišný pohled – zejména díky skutečnosti, že tchajwanské zboží, vstupující na trh EU v jedné zemi (např. v holandském přístavu) často nachází konečného zákazníka v jiné členské zemi EU.

6.3. Komoditní struktura

 

Struktura tchajwanského vývozu do EU se mění poměrně rychle od vysoké koncentrace na malý počet elektronických a počítačových výrobků (hlavně spotřebitelského zboží pro konečné užití) směrem k větší diverzifikaci. Dochází k tomu z velké části v důsledku trendu přemísťovat výrobu hotových výrobků z Tchaj-wanu na území pevninské Číny a do zemí jihovýchodní Asie, případně Evropy. Tchaj-wan se tudíž stal významnějším vývozcem elektronických součástí do EU: zejména LCD obrazovky, počítačové komponenty (7% vývozů), integrované obvody a mikrosoučástky.

EU – komoditní struktura dovozu z Tchaj-wanu v roce 2012

Skupina výrobků (dle SITC Rev. 3)

objem v mil. EUR

objem  v %

podíl na dovozu do EU %

CELKEM

22 524

100,0

1,3

Kancelářské a telekomunikační zařízení

8469

37,6

4,7

Elektrické a další stroje

3482

15,5

2,1

Další polotovary

2503

11,1

3,0

Další výrobky (vědecké nástroje, výrobky pro domácnost apod.)

2345

10,4

1,6

Dopravní zařízení

2303

10,2

2,2

Chemikálie (farmaceutika, plasty apod.)

1037

4,6

0,6

Energetické a nezemědělské suroviny

804

3,6

0,1

Železo a ocel

662

2,9

2,4

Zemědělské výrobky

330

1,5

0,2

Textil a oděvy

431

1,9

1,7

Zdroj: Eurostat

Hlavními položkami vývozu EU na Tchaj-wan zůstaly polotovary a zařízení pro tchajwanský průmysl. Dvě třetiny vývozu EU na Tchaj-wan tvoří výrobky elektrotechnického průmyslu a vyspělého strojírenství, dále mechanické přístroje, chemikálie, železo a ocel.

EU – komoditní struktura vývozu na Tchaj-wan v roce 2012

Skupina výrobků (dle SITC Rev. 3)

objem v mil. EUR

objem  v %

podíl na vývozu z EU %

CELKEM

15797

100,0

0,9

Elektrické a další stroje

4283

27,1

1,2

Chemikálie (farmaceutika, plasty apod.)

3421

21,7

1,2

Dopravní zařízení

2216

14,0

0,8

Kancelářské a telekomunikační zařízení

1275

8,1

1,6

Další výrobky (vědecké nástroje, výrobky pro domácnost apod.)

1255

7,9

0,8

Zemědělské výrobky

1126

7,1

0,9

Další polotovary

720

4,6

0,6

Energetické a nezemědělské suroviny

621

3,9

0,4

Železo a ocel

393

2,5

0,9

Textil a oděvy

220

1,4

1,1

Zdroj:Eurostat

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Při dovozu zboží jsou požadovány dokumenty, které se běžně vyžadují celními úřady ve světě, jako je například dovozní deklarace. Pro účely stanovení hodnoty zboží, na jejímž základě se později stanoví výše dovozního cla, je třeba přiložit fakturu. K faktuře se dále přikládá náložný list (konosament), který obsahuje údaje o zboží, odesílateli, adresátovi a zároveň představuje cenný papír určující majitele zboží. V případě předložení nákladního listu, který není cenným papírem, je třeba případně doložit doklad o platbě, kupní smlouvu, atd. V závislosti na dodací paritě se přikládají doklady o pojištění zboží během přepravy a v něm obsažené údaje slouží rovněž k výpočtu hodnoty dováženého zboží.

Bližší informace lze najít na stránkách celního úřadu

Kontrola vývozu

Z celkového počtu 10 616 položek ze současného tchajwanského celního sazebníku (HS) může být 9 748, resp. 91,82 % vyváženo. V minulosti většina položek vyžadovala exportní povolení. Od května 2002 je exportní licence vyžadována pouze u 862 t.j. 8,12 % Licence mohou být požadovány v souladu s mezinárodními smlouvami a obchodními dohodami nebo z důvodů národní bezpečnosti, hygieny, nebo ochrany životního prostředí. Aktuální informace o regulaci vývozů jsou poskytovány na stránkách Ministerstva pro ekonomické záležitosti

6.5. Ochrana domácího trhu

Tchaj-wan v zásadě aplikuje 3 skupiny celních sazeb: sazby uvalené na dovozy ze zemí, se kterými bylo dosaženo reciproční dohody v rámci členství ve WTO, sazby uvalené na dovozy z Panamské republiky a nejméně rozvinutých zemí (LDCs) a ostatní.

Při dovozu do země se kromě vlastního cla platí ještě dva další druhy daní: jednak ztv. Obchodní daň (business charge, uplatňuje se v případě prodeje zboží nebo  poskytování služeb na Tchaj-wanu  a při dovozu zboží do země) a dále tzv. Trade development service charge (příspěvek na podporu rozvoje obchodu). Pokud je výpočet cla odvozen z hodnoty dováženého zboží (ad valorem), zdaňovaná částka bude založena na transakční ceně dovozu. Za transakční cenu se považuje cena skutečně zaplacená nebo splatná za zboží, které je dováženo na Tchaj-wan ze zahraničí. Kromě cel na bázi ad valorem se v některých případech vybírají i cla specifická, nebo cla odvozená od množstevních kvót na některé výrobky.

Bližší informace v angličtině lze nalézt na stránkách celního úřadu

6.6. Zóny volného obchodu

Vyhlášení pilotních zón volného obchodu na Taiwanu – Free Economic Pilot Zone (FEPZ) by mělo být zásadním krokem k tržní liberalizaci se zaměřením na zmírnění regulačních mechanismů a přístupu k otevřenému trhu. FEPZs společně s úsilím o členství v hlavních regionálních obchodních blocích - Trans-Pacific Partnership a Regional Comprehensive Economic Partnership – zásadně přispějí k plánované transformaci TW v území s volným obchodem.

Iniciativa FEPZ TW vlády započala v dubnu roku 2013, kdy k ní byl přijat akční plán. Ke konci prosince minulého roku byl schválen zákon – FEPZ Special Act (FEPZSA), který v současnosti prochází legislativním procesem a bude platný deset let. Výkonným orgánem pro FEPZ bude ministerstvo hospodářství.

Jako iniciační oblasti FEPZ bylo určeno šest hlavních námořních přístavů (Anping, Keelung, Su-ao, Taipei, Taichung a Kaohsiung) mezinárodní letiště Taoyuan a zemědělský a biotechnologický vědecký park v Pingtungu. Ministerstva a místní samosprávy však mohou v budoucnu navrhovat jako kandidáty na FEPZ i další oblasti. Sektor služeb, který nelze přesně lokalizovat bude mít status „category II pilot industry“, zatím co průmysl soustředěný přímo v zónách FEPZ bude vnímán jako „category I pilot industry“. Každá FEPZ bude mít vlastní agenturu, která bude zodpovědná za supervizi a implementaci příslušných nařízení a bude sloužit jako vstupní brána pro potenciální klienty.

Průmysl zahrnutý do FEPZ by měl být proexportně orientován. Na dividendy, nebo zisky plynoucí ze zahraničních investic se mohou vztahovat daňové úlevy, pokud však budou použity jako investice v rámci FEPZ během následujících tří let (pět let pro nově vytvořené FEPZ). Zahraniční specialisté budou mít úlevy na dani z příjmu.

Vláda stanovila pět prioritních oblastí průmyslu pro FEPZ – chytrá logistika, mezinárodní zdravotnické služby, zemědělská výroba s přidanou hodnotou, finanční sektor a inovace ve vzdělávání. V praxi to např. znamená, že odborníci v oblasti lékařství nebudou potřebovat příslušná TW oprávnění, zahraniční vzdělávací instituce mohou založit vlastní pobočky v rámci FEPZ, přičemž systém vzdělávání nemusí být v souladu s nařízeními TW ministerstva školství.

Stejně tak nařízení týkající se sektoru služeb (účetnictví, architektura, právní služby) budou výrazně zmírněna. Zahraniční společnosti budou např. moci založit své pobočky v rámci FEPZ, aniž by jejich zaměstnanci museli disponovat příslušnými TW oprávněními, jejich služby však budou omezeny pouze na oblast FEPZ.

Projekt očekává investice soukromého sektoru ve výši cca 21 mld. TWD (1USD = 30 TWD), vzrůst domácí produkce o 30 mld. TWD a vytvoření 13 tis. pracovních míst.

Zvláštní pozornost si určitě zaslouží i plánované vytvoření tzv. „Taoyuan Aerotropolis“ v okolí mezinárodního letiště Taoyuan, které je také zónou FEPZ (viz výše). Aerotropolis bude zahrnovat oblast o výměře přibližně 5 tis. hektarů a měla by sloužit jako mezinárodní obchodní a ekonomický uzel, který posílí tok informací, kapitálu i lidí zejména v oblasti východní Asie a posílí tak ekonomický a mezinárodní status TW. Oblast je s průmyslovými a správními středisky TW spojena vysokorychlostní i klasickou železnicí a sítí dálnic, s hlavním městem Taipei bude v budoucnu (v r. 2015) navíc propojena i metrem. Pro vzdušné mezinárodní spojení se počítá s výstavbou třetí přistávací dráhy a terminálu. V okolí letiště vzniknou další průmyslové zóny (vč. logistiky), které tak budou propojeny v národním i mezinárodním měřítku. Plánovaná koncentrace průmyslových zón bude implikovat vznik nových obytných čtvrtí a návazných služeb. V konečném důsledku by tedy mělo vzniknout ekologicky šetrné „zelené“ město - pravděpodobně obdoba jihokorejského New Songdo City. Projekt by měl být realizován do konce roku 2030 s investicemi dosahujícími 500 mld. TWD. Je plánován vznik nových 260 tis. pracovních příležitostí a celkový zisk 2,3 bln. TWD. 

Protože správa FTZ zahrnuje široké spektrum činností, jejich zakládání vyvolává potřebu meziministerské koordinace k zajištění co největších synergických efektů. Hlavní vládní institucí v tomto ohledu je Centrum pro ekonomickou deregulaci a inovaci (Center for Economic Deregulation and Innovation – CEDI), podřízené Radě pro ekonomické plánování a rozvoj (Council for Economic Planning and Development). Nejvyšším orgánem, formulujícím politiku vytváření FTZ v zemi je Free Trade Zone Coordinating Committee při vládě Tchaj-wanu (Executive Yuan). CEDI má koordinační úlohu při zajišťování součinnosti mezi ministerstvy, komisemi a firmami ve věcech vytváření a provozu FTZ. Jakékoliv dotazy k této problematice mohou být adresovány této instituci, jejíž kontaktní údaje jsou uvedeny dále.

Zóny volného obchodu na Tchaj-wanu jsou regulovány těmito zákony a nařízeními:

  • Guidelines for the Establishment of the Free Trade Zone Coordinating Committee of the Executive Yuan(14. 2. 2005)
  • Regulations Governing Customs Clearance for Goods in Free Trade Zones(26. 11. 2005)
  • Act for the Establishment and Managemen of Free Trade Zones (23. 7. 2003)
  • Regulations Governing Applications for the Establishment of Free Trade Zones(19. 9. 2003)
  • General Introduction to the Regulations Governing the Operation and Management of Free Trade Zones Enterprises Administered by the Ministry of Transportation and Communications (10. 9. 2004)
  • Regulations Governing The Operation and Management of Enterprises within Free Trade Zones Administered by the Ministry of Transportation and Communications(10. 9. 2004)

Více informací o zónách volného obchodu lze nalézt na stránkách Taiwan Free Trade Zone


.