6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Vývoj obchodní bilance 2005 - 2010 (mld. USD)

	2005	2006	2007	2008	2009	2010
Vývoz	198,456	223,789	246,673	255,629	203,399	274,319
Dovoz	180,559	200,375	219,248	240,448	172,846	247,445
Saldo	+17,897	+23,414	+27,425	-44,6	30,553	26,874

Zdroj: Taiwan Statistical Data Book

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pět největších obchodních partnerů Tchaj-wanu 2005 – 2010

	2005		2006		2007		2008		2009		2010
VÝVOZ (podíl a hodnota)	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD
1. ČLR	22,0	47,3	23,1	52,8	25,3	68,4	26,2	66,9	26,6	54,2	28,0	76,9
2. Hong Kong	17,2	36,7	16,7	36,3	15,2	40,9	12,8	32,7	14,5	24,4	13,8	37,8
3. USA	14,7	31,7	14,4	34,0	12,9	34,2	12,0	30,8	11,6	23,6	11,5	31,5
4. Japonsko	7,6	16,4	7,3	17,0	6,5	17,2	6,9	17,6	7,1	14,5	6,6	18,0
5. Singapur	4,1	8,7	4,1	9,7	4,3	11,6	4,6	11,7	4,2	8,6	4,4	12,1
DOVOZ (podíl a hodnota)	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD	%	mil. USD
1. Japonsko	25,2	49,2	22,8	49,7	20,9	50,1	19,3	46,6	20,8	36,2	20,7	51,9
2. (od r. 2006 3.) USA	11,6	22,7	11,2	24,6	12,1	29,0	10,9	26,3	10,4	18,1	10,1	25,4
3. (od r. 2006 2.) ČLR	11,0	21,9	12,2	26,8	12,8	30,8	13,1	31,4	14,0	24,4	14,3	35,9
4. (v r. 2008 5.) J. Korea	7,2	14,0	7,4	16,3	6,9	16,5	5,5	13,2	6,0	10,5	6,4	16,1
5. (v r. 2008 4.) Saúdská Arábie	4,1	8,4	4,8	10,7	4,8	11,6	6,3	15,2	5,0	8,7	4,7	11,9

Zdroj: Taiwan Statistical Data Book

Obchod Tchaj-wanu s EU (25–27)

Ve statistikách Eurostatu a tchajwanské celní správy existují rozdíly, kromě jiného též vlivem pohybů ve směnných kurzech. Ve statistikách Eurostatu dochází ke změnám rovněž z důvodů přistoupení nových států do EU. Pro srovnatelnost jsou v následující kapitole použita až na výjimky čísla Eurostatu.

V roce 2008 byl Tchaj-wan 21. největším obchodním partnerem EU s podílem 1,2%. Díky nerovnoměrné bilanci však byl na 12. příčce žebříčku zemí do EU dovážejících (1,6% objemu) a až na 25. pozici mezi zeměmi, kam EU vyváží (podíl 0,9%). Obchodní deficit EU s Tchaj-wanem zůstává vysoký a poměr objemu vývozu a dovozu patří po Číně k nejhorším v Asii.

Obchod se zbožím mezi Tchaj-wanem a EU 2000 - 2010, v mld. EUR

	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
Vývoz z EU na Tchaj-wan	15,1	13,4	11,9	11,0	12,9	13,1	13,2	13,3	11,6	10,0	14,8
- Roční růst vývozu, %	+25,8	-11,3	-11,2	-7,6	+16,8	+1,3	+1,3	+0,8	-12,9	-13,5	+47,2
Dovoz do EU z Tchaj-wanu	28,3	26,0	23,2	22,6	23,9	24,1	26,7	26,1	24,1	17,9	24,1
- Roční růst dovozu, %	+32,9	-8,1	-10,8	-3,4	+5,7	+0,9	+10,7	-2,2	-7,5	-25,8	+35,2
Vzájemný obchod celkem	43,4	39,4	35,1	33,7	36,8	37,2	39,9	39,4	35,7	27,9	38,9
- Roční růst obchodu, %	+30,3	-9,2	-10,9	-5,1	+9,2	+1,1	+7,3	-1,3	-8,9	-21,8	40,6
Obchodní bilance pro EU	-13,2	-12,5	-11,3	-11,6	-11,0	-11,0	-13,5	-12,8	-12,4	-7,8	-9,4

Zdroj: Eurostat (EU–25 do r. 2002, EU–27 od r. 2003. Indexy pro rok 2003 jsou na bázi čísel za EU–25)

Postavení Tchaj-wanu v obchodu s EU a celková výměna

Tchaj-wan je pro EU jako dodavatel  v relativních objemech (1,6%, tj. 12. pozice v r. 2010) na 3. místě z asijských zemí (za Japonskem a J. Koreou). Postupně však zaostává za velkými rozvojovými ekonomikami jako Indie nebo Brazílie.

Jako dovozce z EU se Tchaj-wan umístil v regionálním srovnání až na 6. místě, daleko za předními asijskými dovozci (vede Čína, dalšími jsou Japonsko, J. Korea, Hongkong a Singapur (nakupuje od EU téměř dvojnásobnou hodnotu zboží, než Tchaj-wan). Uvedený rozdíl v postavení Tchaj-wanu jako vývozce a jako dovozce do EU dokládá, že je nutné mnoho udělat pro otevření tchajwanského trhu, který je dosud hůře přístupný zejména díky přetrvávajícím netarifním obchodním překážkám. 

Obchod Tchaj-wanu s členskými státy EU

Jednotný trh EU a volný pohyb zboží na něm prakticky znemožňuje přiřazení specifických obchodních toků s nečlenskými ekonomikami jednotlivým členským zemím EU na základě údajů Eurostatu. Čísla o podílu ČS na obchodu s Tchaj-wanem jsou proto založena na tchajwanské celní statistice. Největším obchodním partnerem Tchaj-wanu je Německo, který se podílí kolem 25 % na celkovém obchodu Tchaj-wanu s EU. Největší čtyři partneři se na celkovém objemu obchodu EU s Tchaj-wanem podílí téměř 2/3.

Členské země EU, které mají menší objemy obchodní výměny s Tchaj-wanem, ovšem velmi často vykazují vyšší tempa růstu, která byla zaznamenána i po překonání krize v r. 2010. Prakticky ve všech případech je však důvodem schopnost rychlé expanze vývozu Tchaj-wanu do těchto zemí.

Obchod Tchaj-wanu s hlavními obchodními partnery z EU v l. 2007 - 2010 (v mil. USD)

Z/DO TCHAJ-WANU:	VÝVOZ: 2007	2008	2009	2010	DOVOZ: 2007	2008	2009	2010	BILANCE 2010	PODÍL NA VÝVOZU %	PODÍL NA DOVOZU %
Německo	5175	5730	4696	6512	7070	7474	5673	8264	1752	2,4	3,3
Nizozemí	4411	4566	4229	5261	2777	2354	1863	3200	2061	1,9	1,3
V. Británie	3618	3630	2980	3621	1920	1918	1230	1673	1948	1,3	0,7
Francie	1705	1730	1369	1697	2382	2293	1784	2250	553	0,6	0,9

Zdroj: Taiwan Customs Statistics

Pouze menšina zemí z řad EU má v obchodu s Tchaj-wanem přebytek (Německo, Francie), zatímco země jako Irsko nebo Švédsko dosahují v podstatě obchodní rovnováhy. Největší deficit zaznamenávají země jako V. Británie a Nizozemí, z méně významných partnerů zejména Španělsko, Itálie, Maďarsko a Polsko. Statistiky EU však dávají na stejnou situaci odlišný pohled – zejména díky skutečnosti, že tchajwanské zboží, vstupující na trh EU v jedné zemi (např. v holandském přístavu) často nachází konečného zákazníka v jiné členské zemi EU.

6.3. Komoditní struktura

Struktura tchajwanského vývozu do EU se mění poměrně rychle od vysoké koncentrace na malý počet elektronických a počítačových výrobků (hlavně spotřebitelského zboží pro konečné užití) směrem k větší diverzifikaci. Dochází k tomu z velké části v důsledku trendu přemísťovat výrobu hotových výrobků z Tchaj-wanu na územi pevninské Číny a do zemí jihovýchodní Asie, případně Evropy. Tchaj-wan se tudíž stal významnějším vývozcem elektronických součástí do EU: LCD obrazovky (vice, než 10% všech vývozů do EU v roce 2007), počítačové komponenty (7% vývozů), integrované obvody a mikrosoučástky (6%). Počítače, které ještě v roce 2001 představovaly 22% tchajwanského vývozu do EU, v roce 2007 poklesly na 4%.

EU – komoditní struktura dovozu z Tchaj-wanu v roce 2006 a 2008

	Skupina výrobků (dle SITC Rev. 3)	2006: objem v mil. EUR	2006: podíl na dovozu do EU %	2006: objem  v %	2008: objem v mil. EUR	2008: podíl na dovozu do EU %	2008: objem v %
	CELKEM	26 701	1,84	100,0	24 063	1,6	100,0
	Zemědělské výrobky	296	0,9	1,1	270	0,2	1,1
	Energetické suroviny	362	0,10	1,4	711	0,1	3,0
	Nezemědělské suroviny	1 907	1,3	7,1	2 107	2,7	8,8
	Kancel. a telekomunik. zařízení	13 532	5,53	50,7	10 910	6,4	45,3
	Elektrické a další stroje	3 564	2,08	13,3	3 465	2,4	14,4
	Dopravní zařízení	1 928	2,08	7,2	1 985	2,0	8,3
	Chemikálie	714	0,73	2,7	885	0,7	3,7
	Textil a oděvy	359	0,68	1,3	314	1,7	1,3
	Železo a ocel	637	2,62	2,4	800	1,9	3,3

Zdroj: Eurostat

Hlavními položkami vývozu EU na Tchaj-wan zůstaly polotovary a zařízení pro tchajwanský průmysl. Dvě třetiny vývozu EU na Tchaj-wan tvoří výrobky elektrotechnického průmyslu a vyspělého strojírenství, dále mechanické přístroje, chemikálie, železo a ocel.

EU – komoditní struktura vývozu na Tchaj-wan v roce 2006 a 2008

	Skupina výrobků (dle SITC Rev. 3)	2006: objem v mil. EUR	2006: podíl na vývozu z EU %	2006: objem v %	2008: objem v mil. EUR	2008: podíl na vývozu z EU %	2008: objem v %
	CELKEM	13 216	1,08	100,0	11 619	0,9	100,0
	Zemědělské výrobky	887	0,90	6,89	740	0,9	6,4
	Energetické suroviny	811	0,11	6,1	838	0,7	7,2
	Nezemědělské suroviny	684	0,11	5,2	548	0,5	4,7
	Kancel. a telekomunik. zařízení	1 674	0,91	12,7	1 269	1,6	10,9
	Elektrické a další stroje	2 628	0,78	19,9	3 057	1,1	26,3
	Dopravní zařízení	1 393	0,71	10,5	758	0,4	6,5
	Chemikálie	2 150	1,15	16,3	2 062	1,0	17,7
	Textil a oděvy	104	0,66	0,8	77	0,5	0,7
	Železo a ocel	389	1,24	2,9	330	0,8	2,8

Zdroj:Eurostat

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Při dovozu zboží jsou požadovány dokumenty, které se běžně vyžadují celními úřady ve světě, jako je například dovozní deklarace. Pro účely stanovení hodnoty zboží, na jejímž základě se později stanoví výše dovozního cla, je třeba přiložit fakturu. K faktuře se dále přikládá náložný list (konosament), který obsahuje údaje o zboží, odesílateli, adresátovi a zároveň představuje cenný papír určující majitele zboží. V případě předložení nákladního listu, který není cenným papírem, je třeba případně doložit doklad o platbě, kupní smlouvu, atd. V závislosti na dodací paritě se přikládají doklady o pojištění zboží během přepravy a v něm obsažené údaje slouží rovněž k výpočtu hodnoty dováženého zboží.

V příloze č. 2 jsou uvedeny některé dokumenty, se kterými se vývozce, resp dovozce může setkat při realizaci obchodního případu na Tchaj-wanu

Kontrola vývozu

Z celkového počtu 10 616 položek ze současného tchajwanského celního sazebníku (HS) může být 9 748, resp. 91,82 % vyváženo. V minulosti většina položek vyžadovala exportní povolení. Od května 2002 je exportní licence vyžadována pouze u 862 t.j. 8,12 % Licence mohou být požadovány v souladu s mezinárodními smlouvami a obchodními dohodami nebo z důvodů národní bezpečnosti, hygieny, nebo ochrany životního prostředí. Aktuální informace o regulaci vývozů jsou poskytovány na stránkách Ministerstva pro ekonomické záležitosti na adrese www.moeaboft.gov.tw.

6.5. Ochrana domácího trhu

Tchaj-wan v zásadě aplikuje 3 skupiny celních sazeb: sazby uvalené na dovozy ze zemí, se kterými bylo dosaženo reciproční dohody v rámci členství ve WTO (celkem 188 zemí), sazby uvalené na dovozy z Panamské republiky a nejméně rozvinutých zemí (LDCs) a ostatní.

Od 1. 1. 2004, v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Panamou a závazky, spojené se vstupem země do WTO, vyhlásil Tchaj-wan rozsáhlou revizi celního sazebníku. Celní sazby na farmaceutka, buničinu a papír, železo a ocel, stavební stroje a zařízení, zemědělské stroje a zařízení, lékařské přístroje, nábytek a hračky, byly od tohoto data sníženy. V důsledku této revize poklesly průměrné nominální celní sazby na přibližně 5,7 %. Do roku 2007 byly dále sníženy na 5,5 %.

Při dovozu do země se kromě vlastního cla platí ještě dva další druhy daní: jednak ztv. Obchodní daň (business charge, uplatňuje se v případě prodeje zboží nebo  poskytování služeb na Tchaj-wanu  a při dovozu zboží do země) a dále tzv. Trade development service charge (příspěvek na podporu rozvoje obchodu). Pokud je výpočet cla odvozen z hodnoty dováženého zboží (ad valorem), zdaňovaná částka bude založena na transakční ceně dovozu. Za transakční cenu se považuje cena skutečně zaplacená nebo splatná za zboží, které je dováženo na Tchaj-wan ze zahraničí. Kromě cel na bázi ad valorem se v některých případech vybírají i cla specifická, nebo cla odvozená od množstevních kvót na některé výrobky.

Výpočet jednotlivých daňových položek vybíraných při dovozu je následující:

• Clo: celní hodnota zboží x celní sazba
• Business tax: celní hodnota zboží x celní sazba x 5 %
• Trade development service charge: celní hodnota zboží x 0,0415 %

6.6. Zóny volného obchodu

Na Tchaj-wanu bylo do současné doby vytvořeno pět zón volného obchodu (Free Trade Zone–- FTZ). Čtyři z nich jsou v prostoru velkých námořních přístavů a jedna v prostoru mezinárodního letiště:

• Keelung Harbour
• Kaohsiung Harbour
• Taichung Harbour
• Port of Taipei a
• Taoyuan Air Cargo Park (mezinárodní letiště Taipei)

Rovněž další lokality v zemi projevily zájem o vytvoření zón volného obchodu na svém teritoriu: okresní úřad Tainan (Southern Free Trade Zone), městský úřad Tainan (Anping Free Trade Zone), městský úřad Kaohsiung (Southern Star Free Trade Zone), a Industrial Development Bureau (Changhua Coastal Industrial Zone), všechny s cílem vytvořit lepší podmínky pro obchod a přispět ke změně postavení Tchaj-wanu ve světě globalizované výroby a logistických řetězců.

Protože správa FTZ zahrnuje široké spektrum činností, jejich zakládání vyvolává potřebu meziministerské koordinace k zajištění co největších synergických efektů. Hlavní vládní institucí v tomto ohledu je Centrum pro ekonomickou deregulaci a inovaci (Center for Economic Deregulation and Innovation – CEDI), podřízené Radě pro ekonomické plánování a rozvoj (Council for Economic Planning and Development). Nejvyšším orgánem, formulujícím politiku vytváření FTZ v zemi je Free Trade Zone Coordinating Committee při vládě Tchaj-wanu (Executive Yuan). CEDI má koordinační úlohu při zajišťování součinnosti mezi ministerstvy, komisemi a firmami ve věcech vytváření a provozu FTZ. Jakékoliv dotazy k této problematice mohou být adresovány této instituci, jejíž kontaktní údaje jsou uvedeny dále.

Zóny volného obchodu na Tchaj-wanu jsou regulovány těmito zákony a nařízeními:

• Guidelines for the Establishment of the Free Trade Zone Coordinating Committee of the Executive Yuan(14. 2. 2005)
• Regulations Governing Customs Clearance for Goods in Free Trade Zones(26. 11. 2005)
• Act for the Establishment and Managemen of Free Trade Zones (23. 7. 2003)
• Regulations Governing Applications for the Establishment of Free Trade Zones(19. 9. 2003)
• General Introduction to the Regulations Governing the Operation and Management of Free Trade Zones Enterprises Administered by the Ministry of Transportation and Communications (10. 9. 2004)
• Regulations Governing The Operation and Management of Enterprises within Free Trade Zones Administered by the Ministry of Transportation and Communications(10. 9. 2004)

Více informací o zónách volného obchodu lze nalézt na následujících adresách:

Center for Economic Deregulation and Innovation,CEPD, Executive Yuan
No. 9, Lane 85, Sung-Chiang Rd., Taipei, 10486 Taiwan, ROC
Tel: 886-2-2508-7900
Fax: 886-2-2509-2683
e-mail: cedi@cepd.gov.tw
web: www.cedi.cepd.gov.tw

Taipei Free Trade Zone

Tel: 886-2-8630-2103, linka: 610, 611, 612
web: http://www.hlhb.gov.tw

Taichung Free Trade Zone

Tel: 886-4-2664-2548
web: www.tchb.gov.tw

Keelung Free Trade Zone

Tel: 886-2-2420-6283~5
web: http://www.klhb.gov.tw

Kaohsiung Free Trade Zone

Tel: 886-7-562-2607~8, 562-2681~2
web: http://ww.khb.gov.tw/www/index.htm

TaoyuanAir Cargo Park Free Trade Zone

Tel: 886-3-383-3456
web: http://www.ftz.com.tw