Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Izrael Jerusalem
Izrael Izrael
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finanční a daňový sektor

 

Po finančních turbulencích, kterými si země prošla na počátku století, se Izrael v posledních letech vyznačuje velmi konzervativní fiskální a monetární politikou. Tento trend se ještě umocnil po roce 2005 v souvislosti s nástupem věhlasného Stanley Fischera na post guvernéra Bank of Israel, který však svůj post v polovině roku 2013 předčasně opustí.

Úroveň zdanění je v Izraeli větší než činí OECD průměr, což odráží především tradičně větší zásahy administrativy do chodu hospodářství, jakož i  vysoké výdaje na obranu či bezpečnost obecně.    

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Deficit státního rozpočtu v roce 2012 dosáhl rekordní úrovně (a to již druhým rokem po sobě), konkrétně pak úrovně 4,2% HDP (10,4 mld. USD). Je to přibližně dvakrát více, než bylo původně projektováno, komentátoři pak bez výjimky hodnotí vládní hospodaření v loňském roce jako jeden z vůbec nejhorších počinů a ekonomických ukazatelů v posledních letech. Ve shodě s Central Bank of Israel apelují na administrativu, aby vládní finance neprodleně zkrotila. Pokud by se tak v dohledné době (letos či napřesrok) nestalo, hrozí zemi chronické potíže spojené s nekontrolovatelným růstem veřejného dluhu (Centrální banka predikuje, že za nezměněných okolností koncem dekády by dluh mohl dosáhnout úrovně takřka 100% HDP). V zájmu objektivity je však nutno přiznat, že rostoucí schodek nebyl zaviněn až tak moc „rozhazovačností“ předchozí vlády, z 80% se na něm podílely nižší než předpokládaný výběr daní.       

Suchou řečí čísel vládní výdaje v roce 2012 dosáhly výše 285,6 mld. NIS, příjmy 246,6 mld. NIS. Deficit tedy činil 39 mld. USD, původně se počítalo se schodkem na úrovni 18,3 mld. NIS.  

Nově (v březnu 2013) jmenovaný ministr financí Lapid se zavázal, že předloží vládě návrh rozpočtových škrtů a daňových navýšení, jejichž prostřednictvím by kabinet měl dostat schodek financí alespoň  částečně pod kontrolu. Jeho rozpočtové návrhy pro rok 2013 počítají se schodkem na úrovni 4,65% HDP (oproti předchozí vládou  naordinovanému schodku ve výši 3% HDP), v roce 2014 by měl schodek poklesnout na 3% HDP. O rozpočtu se bude hlasovat teprve v letních měsících 2013, do konce července bude vláda hospodařit na základě rozpočtového provizoria.    

V důsledku výše uvedeného narostl veřejný dluh, ke konci roku 2012 jeho výše činila 76,5% HDP.   

 

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Běžný účet platební bilance je počínaje rokem 2003 z izraelského pohledu kladný, avšak v roce loňském bylo saldo záporné (byť mírně), a to poprvé po deseti letech. Příčinou je jednak meziroční pokles vývozů zboží, dále pak i nečekaná potřeba nahradit počínaje dubnem egyptský plyn dražšími energetickými alternativami, zejména za světové ceny nakupovanýám uhlím. Obecně pak platí, že záporvné saldo zahraničního obchodu je vykompenzováno přebytkem na účtu služeb.

Platební bilance, hlavní ukazatele
(mil. USD) 2012 2011 2010 2009
Běžný účet -198 190 6 336 6 976
Kapitálový účet 674 1 240 983 908
Finanční účet 7 626 3 790 10 177 11 185

Devizové rezervy
V březnu 2008 zveřejnila Bank of Israel (BoI) dvouletý plán, jehož jádrem byl systematický nákup zahraničních měn s cílem výrazně navýšit devizové rezervy. Ty v roce 2008 skutečně vzrostly o 48,9% (z 28,6 mld. USD koncem roku 2007 na 42,5 mld. USD ke konci roku 2008), v roce 2009 pak vzrostly o dalších 40%, takže k 31.12. jejich výše činila 60 mld. USD. Během roku 2010 BoI svou nákupní politiku ukončila, devizové rezervy i tak vzrostly na 70,9 mld. USD. Ke konci roku 2012 činila jejich výše 75,9 mld. USD.

Odborné hospodářské komentáře, ekonomické a firemní analýzy a prognózy

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Čistý zahraniční dluh Izraele je již od roku 2003 nulový. Zatímco ještě v roce 1996 činil 20 % HDP, v roce 1999 klesl na pouhých 10 % HDP a dále se snižoval, takže v roce 2002 činil čistý zahraniční dluh Izraele pouhá 2 %. V letech 2003–2005 čistý zahraniční dluh stále osciloval okolo nuly.

Co se týká zadluženosti izraelské vlády, která ke konci roku 2003 dosáhla 520 mld. NIS (tj. 116 mld. USD) neboli 105 % HDP, tato zadluženost v letech 2004-2006 relativně klesala a to na méně než 90 % HDP. Podstatné zlepšení nastalo v roce 2007, kdy se podíl zadluženosti na HDP snížil až na 80%. Přesto se výší veřejného dluhu Izrael řadí na první příčky mezi rozvinutými státy (17,8 tis. NIS per capita).

Izrael je příjemcem pravidelných dávek americké vojenské pomoci.
Na základě tzv. Druhého desetiletého plánu schváleného v roce 2007 poskytnou Spojené státy Izraeli v nálsedné dekádě úhrnem 30 mld. USD.  Bez výše uvedeného by financování masivního vojenského rozpočtu nebylo myslitelné, byť nelze pominout, že část poskytnutých prostředků se USA vrací zpět formou povinných nákupů americké vojenské techniky a dalšího vojenského materiálu.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Hlavní bankovní skupiny:

  • Bank Hapoalim Ltd.
  • Bank Leumi Ltd.
  • United Mizrahi Bank Ltd.
  • Israel Discount Bank Ltd.
  • First International Bank of Israel Ltd.

Největší pojišťovny:

  • Clalit Insurance
  • Migdal Holding
  • Israel Phoenix
  • Harel Insurance Investments
  • Menorah

Postavení finančních institucí v izraelském hospodářství ilustruje celkový žebříček ekonomicky nejsilnějších firem sestavený počátkem roku 2012 agenturou Dun&Bradstreet Israel. Ten přisuzuje Bance Hapoalim (výnosy 13 mld. šekelů, více než 13 tis. zaměstnanců) druhé místo hned za farmaceutickým gigantem Teva. Banka Leumi (výnosy v roce 2008 přes 10 mld. šekelů, více než 11 tisíc zaměstnanců) je v tomto žebříčku firem na pátém místě. Pojišťovna Clalit je mezi všemi izraelskými společnostmi na sedmém místě.

Fungování bankovního a pojišťovacího sektoru

Izraelský bankovní systém lze označit za moderní a rozvinutý. Jádro systému je koncentrováno okolo omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem centrální Bank of Israel založené v roce 1952, která ze zákona plní standardní funkce bankovního dozoru, zpravuje devizové rezervy, vydává mince a bankovky. Je zcela nezávislá na vládě, guvernér banky slouží i jako kabinetní poradce.

Izraelské banky bývají právem kritizovány pro svoji obchodní politiku, která klienty nijak nemotivuje k ukládání depozit. Úrokové sazby jsou nízké až zanedbatelné a poplatky spojené se správou účtů a bankovními transakcemi naopak značně vysoké (dle některých průzkumů nejvyšší na světě) a nepřehledné. Poplatky tvoří tři čtvrtiny provozních příjmů bank. Navíc na rozdíl od vyspělých zemí nejsou vklady v izraelských bankách ze zákona pojištěny proti defraudaci resp. úpadku banky. Banky se pojišťují v omezeném rozsahu samy a důsledky případných úpadků řeší izraelský stát ad hoc. Díky snaze státu o udržení stability systému se ovšem klienti odškodnění zatím vždy domohli.

Izraelské banky získávají asi dvě třetiny svých příjmů od privátní klientely, zatímco podnikatelská sféra se těší výhodnější poplatkové a úrokové politice. To odráží tvrdší konkurenci v úsilí udržet si podnikatelskou klientelu. V Izraeli je asi 50 bankovních organizací (20 komerčních bank, obchodní, hypotéční a investiční banky a další specializované finanční instituce). Dvě největší bankovní skupiny, Bank Hapoalim a Bank Leumi kontrolují po jedné třetině trhu, o zbylou třetinu se dělí tři středně velké banky a malé banky specializované na určitý segment klientely. Tato výrazná koncentrace je důsledkem opatření přijatých po krizi v roce 1983, kdy stát odkoupil akcie největších bank. Později byly privatizovány banky Hapoalim, United Mizrahi a zčásti Leumi, akciové podíly dalších bank byly zčásti umístěny na burze. V roce 2004 vlastnil stát dosud 40 % podíl Bank Leumi a 56 % Discount, následně v letech 2005-2006 byly tyto podíly privatizovány.

Vysoký stupeň koncentrace kapitálu v rukou největších bank je činí velmi mocnými hráči v izraelské ekonomice i politice. Alespoň částečné oslabení jejich ekonomické moci přinesl zákon platný od počátku 2006 nařizující oddělení bank od finančních trhů, konkrétně zakazující vlastnictví či řízení investičních fondů a portfolií. Přestože je působení zahraničních bank v Izraeli povoleno, jejich přítomnost zůstává velmi omezená. Jedním z hlavních důvodů nezájmu o zřizování poboček je malý potenciál trhu maloobchodního bankovnictví. Zahraniční banky navíc nepotřebují k poskytování služeb velkým zákazníkům přímou přítomnost v teritoriu v podobě pobočkové sítě. Menší síť poboček si v Izraeli zřídila Citibank, HSBC a Deutsche Bank.

V oblasti pojišťovnictví existuje podobná koncentrace jako v bankovním sektoru. Pět největších skupin kontroluje asi 80% trhu. Pojišťovnictví je regulováno představitelem MF Izraele, tzv. "Commissioner of Insurance".

Devizový trh je liberalizován a kapitálové trhy plně otevřeny zahraničnímu kapitálu. Akciové a derivátové trhy fungují dobře, peněžní a dluhopisové trhy se stále rozvíjí. Nedostatečná kapacita kapitálového trhu je způsobena dosud omezeným působením penzijních a zaměstnaneckých fondů, které investují zásadně do vládních dluhopisů. Jako jeden z důsledků tohoto stavu se uvádí též fakt, že je obtížná privatizace velkých státních podniků prostřednictvím burzy.

Vybrané finanční instituce:

5.5. Daňový systém

Izraelský daňový systém tvoří 6 základních skupin daní - daně z příjmu a ze zisku, daně a poplatky uvalené na zboží a služby, daně z majetku, dovozní daně, pojištění a místní daně. Téměř na všechny daně se vztahují určité úlevy a výjimky - bližší informace lze získat na internetové stránce izraelského ministerstva financí (viz závěr této kapitoly).

Přehled daňové struktury Státu Izrael

I. Daně z příjmu a ze zisku

I.1. Daně z příjmu

I.1.1. Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)

  • daň se vybírá z příjmů plynoucích z aktivit v Izraeli
  • progresivní daňová sazba ve výši 26,7 – 46 % se aplikuje na příjmy z mezd a platů a ze samostatné výdělečné činnosti, existuje možnost uplatnění různých odčitatelných položek
  • charakter daně mají též příspěvky národního pojištění, které pokrývají též zdravotní pojištění; jejich sazba činí 14,2 %
  • kapitálové příjmy fyzických osob se zdaňují podle stejných principů jako v případě právnických osob - viz I.2.


I.1.2. Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)

  • daň se vybírá z příjmů plynoucích z aktivit v Izraeli po odečtení příslušných nákladů dle mezinárodně uznávaných účetních principů
  • standardně je aplikována sazba 26 %, u finančních institucí 45,3 %
  • základ daně se snižuje podle složitého algoritmu v závislosti na inflaci v daném období tak, aby bylo minimalizováno zdanění fiktivních příjmů vzešlých z inflačního zvýšení hodnoty aktiv; na společnosti schválené podle Zákona o podpoře investic je aplikována sazba 25 %, resp. 10 – 20 % u firem vlastněných zahraničními subjekty dle výše podílu na kapitálu (musí přesahovat 49%), popř. se na ně vztahují daňové prázdniny pro nerozdělený zisk po dobu 2, 6 nebo 10 let dle lokality investice (prioritní rozvojové zóny)
  • schválené společnosti mohou také využít možnosti zrychlených odpisů.

I.2. Daně z kapitálových zisků

I.2.1. Daň z dividend

  • dividendy vyplácené izraelským fyzickým osobám a všem zahraničním příjemcům se zdaňují u zdroje sazbou 25 %, pokud příslušná mezistátní smlouva nestanoví pro zahraniční subjekty jinak (pro české firmy platí 5 % sazba daně v případě alespoň 15 % podílu na kapitálu izraelského plátce)
  • dividendy vyplácené mezi izraelskými společnostmi jsou ze zdanění vyjmuty
  • dividendy vyplácené všem kategoriím příjemců ze zisku schválených společností (viz I.1.2.) se zdaňují u zdroje sazbou 15 %
  • sazba pro tzv. smíšené fondy činí 12 %, pro zahraniční cenné papíry v jejich případě 24 %.

I.2.2. Daň z výnosu kapitálového majetku (Capital Gains Tax)

  • daň z příjmů z prodeje obchodních aktiv, nemovitostí (i zahraničních) a kapitálových investic (obchodních podílů) činí 25 %
  • zdaňování výnosů z cenných papírů: výnosy z cenných papírů (akcií a dluhopisů) kotovaných na telavivské burze a cenných papírů izraelských společností kotovaných na zahraničních burzách se zdaňují jednotnou sazbou ve výši 15 %, stejně zdaňují izraelští rezidenti i zahraniční cenné papíry obchodované na zahraničních burzách
  • příjmy z prodeje nemovitostí v zahraničí se zdaňují sazbou ve výši 25 %
  • daň z výnosů z finančních investic v národní měně (NIS - depozita, obligace) je vybírána ve výši 10 %, finanční investice v cizích měnách nejsou daní zatíženy vůbec
  • daň z výnosů otevřených investičních fondů coby právnických osob pokrývá daňovou povinnost podílníků a prodej podílů individuálních investorů již není daní zatížen.

I.2.3. Daň z úrokových příjmů

  • přijaté úroky se u společností daní v zásadě společně s ostatními příjmy z podnikatelské činnosti, u zahraničních subjektů se uplatňuje srážková daň 25 %, nestanoví-li příslušná mezinárodní smlouva nižší sazbu.


I.2.4. Ostatní kapitálové příjmy

  • úroky z bankovních depozit a spořících účtů rezidentů včetně zahraničních měn a účtů vedených v zahraničí jsou nově zdaňovány sazbou 15 %.

II. Daně a poplatky uvalené na zboží a služby


II.1. Spotřební daň (Purchase Tax)

  • je placena výrobcem nebo dovozcem u některých kategorií spotřebního zboží, surovin a polotovarů;
  • 5 až 95 % z velkoobchodní ceny včetně případných cel.

II.2. DPH (VAT)

  • nejkomplexnější nepřímá daň postihující většinu obchodních transakcí včetně služeb, pronájmu a dovozu;
  • 17 % z finální prodejní ceny, odvedená daň se podobně jako v ČR snižuje o DPH zaplacenou při nákupu vstupů.

II.3. Zvláštní daně z objemu mezd (Payroll Taxes) nahrazující DPH

II.3.1. Finanční instituce platí

  • 17 % daň z objemu mezd, není možné ji kompenzovat s daní zaplacenou na vstupu;
  • zaplacená daň se však uplatňuje jako nákladová položka snižující základ pro zvláštní sazbu daně ze zisku (viz I.1.2.).

II.3.2. Státní a místní úřady, sdružení a jiné neziskové organizace platí

  • 8,5 % daň z objemu mezd nahrazuje VAT, není však možné ji kompenzovat s daní zaplacenou na vstupu;
  • 4 % zaměstnavatelská daň z objemu vyplacených mezd (Employer`s Tax).

II.4. Spotřební/akcízní daně (Excise Taxes)

  • akcízní daně se uvalují na tabákové výrobky, cement a paliva;
  • sazba u paliv je 60,- až 1.680,- NIS za každých 1.000 litrů (podle druhu).

II.5. Kolkovné (Stamp Tax)

  • 0,4 – 3 % z hodnoty různých dokumentů (smluv, cenných papírů atd.).

III. Daně z majetku (Taxes on Property)

III.1. Daň z prodeje půdy (Land Sales Tax)

  • 2,5 % z hodnoty transakce při prodeji pozemku - nahrazuje dříve vybíranou daň uvalenou na nevyužívanou nezemědělskou půdu.

III.2. Daň z nákupu nemovitostí (Acquisition Tax)

  • 0,5 – 4,75 % z nákupní ceny obytných nemovitostí, jinak 4,75 %;
  • uplatňuje se i při převodu podílu na společnosti, jejíž jedinou majetkovou podstatou je nemovitost.

III.3. Daň ze zhodnocení pozemku/stavby (Improvement Tax)

  • daň ze zhodnocení pozemku či stavby v důsledku změny územního plánu nebo vydání stavebního povolení ve výši 50 % reálného zvýšení ceny.

III.4. Daň ze zhodnocení nemovitosti (Property Appreciation Tax)

  • 45 % z rozdílu prodejní a kupní ceny při prodeji nemovitosti.

III.5. Daň z nájemného

  • vybrané nájemné z bytových prostor přesahující měsíční částku 7.000 NIS se zdaňuje sazbou 10 %.

IV. Dovozní daně

IV.1. Clo

  • základem pro výpočet je CIF cena dovozu;
  • sazby jsou uvedeny v celním sazebníku;
  • clo není českým exportérům na izraelský trh v souladu s asociační dohodou mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael vyměřováno.

IV.2. Spotřební daň uvalená na dovozy (Purchase Tax on Imports)

  • 0 – 95 % ze součtu CIF ceny dovozu a cla vynásobeného příslušným koeficientem navýšení základu pro výpočet daně (tama); jednotlivé sazby daně a koeficienty navýšení jsou uvedeny v celním sazebníku.

IV.3. DPH (VAT)

  • 16 % jako u domácího zboží a služeb.

V. Pojištění

  • sociální pojištění (National Insurance Contribution) z příjmů fyzických osob - asi 5 % z vyplácených mezd.

VI. Místní daň (Arnona)

  • municipální/místní daň (tzv. arnona) se vypočítává z užitné plochy nemovitostí a slouží k financování provozu místních úřadů i komunálních služeb (např. odvoz odpadů).

Daňová problematika: Ministerstvo financí Státu Izrael www.mof.gov.il


.