Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Izrael Jerusalem
Izrael Izrael
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Investiční klima

 

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Izraelská vláda podporuje příliv zahraničních investic a snaží se o vytvoření co nejpříznivějších podmínek. Více než deset let již prakticky neexistují omezení a izraelská administrativa povoluje v podnikatelské činnosti až 100% zahraniční vlastnictví - výjimky tvoří obranný průmysl (zahraniční podíl není možný vůbec), mezinárodní telekomunikační služby (maximálně 74% zahraniční podíl) a bezdrátové telekomunikační služby (až 80% podíl). Zahraniční investice jsou především v gesci Ministerstva průmyslu, obchodu a práce resp. jeho agentur Israel Investment Authority a Investment Promotion Center, které napomáhají komunikaci mezi investory a izraelskými subjekty. Schvalování zahraničních investičních projektů, které se ucházejí o statut umožňující poskytnutí investičních výhod, provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V Izraeli neexistují ani žádná omezení pro nerezidenty týkající se nákupu nemovitostí či cenných papírů. Pro zahraniční investory je neopominutelným pozitivním faktorem skutečnost, že Izrael má uzavřenu řadu dohod o volném obchodu (viz kap. 6.6). Izraelská vláda vytváří obecně výhodné podmínky pro investování, obzvláště do okrajových méně rozvinutých oblastí země. Preferuje přitom investiční projekty (zahraniční i domácí), které jsou proexportní, prorůstové, zaměřené na vývoj nových technologií (high-tech), které vytvářejí nové pracovní příležitosti nebo které jsou situovány v méně rozvinutých částech země. Geografické preference jsou přitom odstupňovány podle tří zón, z nichž prioritní je vládou označovaná oblast A zahrnující Negevskou poušť, oblast Horní Galileje, údolí Jordánu a Jeruzalém (v hlavním městě pouze pro hi-tech projekty). Dále následují regiony v Dolní Galileji a na severní části Negevu (oblast B). Ostatní části země nejsou preferovány např. hustě obydlená oblast okolo Tel Avivu a podél pobřeží Středozemního moře (všechno oblast C). V jednotlivých oblastech jsou i vybrané lokality mající vyšší stupeň priority než okolí.

Na základě individuálního posouzení jednotlivých projektů pak příslušné orgány mohou poskytnout dva typy výhod:

  • Grantové programy administrované Ministerstvem průmyslu, obchodu a práce
  • Daňové programy spravované jednotlivými daňovými ředitelstvími

Rozsah výhod závisí na velikosti investice (v zásadě se jedná o tři skupiny investic: do 140 mil šekelů, 140 - 500 mil. šekelů a nad 500 mil šekelů). Granty na výstavbu a nákup zařízení mohou dosáhnout 10 - 24% z hodnoty investice, daňové úlevy nebo prázdniny mohou činit 2 - 10 let, další pobídky mohou mít formu úvěrových garancí, zrychlených odpisů nebo exportních úvěrů. Zahraniční investory se vláda snaží přilákat dodatečnými výhodami pro firmy, kde drží alespoň 25% podíl. Uplatňuje se pro ně snížená daň z dividend (15%) a z příjmů právnických osob (10 - 25% dle podílu zahraničního kapitálu).

Celý systém podpor je doplněn rovněž soustavou grantů pro tvorbu nových pracovních míst. Maximální podpora na jedno nově vzniklé pracovní místo činí přibližně 440 USD měsíčně, přičemž je ohraničena maximálním vyplaceným limitem ve výši 26 000 USD na zaměstnance (je tedy poskytována maximálně pět let). K získání této podpory musí investor vytvořit minimálně 25 nových pracovních míst v oblasti A nebo 50 nových pracovních míst v oblasti B.

Zcela speciální pozornost věnuje Izrael nadnárodním společnostem s celosvětovým ročním obratem přesahujícím 3 mld. USD. Pro takovéto významné investory nabízí při minimální investici 130 mil. USD nulovou podnikovou a dividendovou daň po dobu deseti let.

Významným prvkem podporujícím příliv zahraničního kapitálu je rozvinutý kapitálový trh, byť s určitými omezeními (viz 5.4).

Vysokou úroveň odpovídající standardům USA má regulace trhu prostřednictvím Israel Securities Authority (ISA). ISA také účinně prosazuje plnění informačních povinností emitenty. Hlavním domácím a jediným veřejným trhem cenných papírů je v Izraeli Telavivská burza (TASE - Tel Aviv Stock Exchange). Kromě toho je celá řada cenných papírů předních izraelských společností (především nejvýznamnějších holdingů a hi-tech firem) obchodována na burze v New Yorku, resp. na americkém trhu Nasdaq. Důsledkem je značná citlivost izraelské ekonomiky na výkyvy na amerických kapitálových trzích, která se spolupodepsala na jejím propadu v posledních dvou letech. Od roku 2000 je též možná dvojí kotace cenných papírů izraelských firem jak na americkém, tak na izraelském trhu.

Detailní informace pro investory a potenciální zájemce o investiční pobídky:

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Za rok 2011 se dle dostupných dat Izraeli podařilo udržet přírůstek zahraničních investic, byl však nižší než v letech předešlých. Investice se soustředily do rozvíjejících se oborů jako jsou biotechnologie, telekomunikace a software.

Své pobočky nebo/a výzkumná pracoviště v posledních dvou letech rozšířily nebo úplně nově vybudovaly mnohé nadnárodní korporace. Přesná teritoriální struktura není izraelskými úřady publikována, nicméně z amerických společností jsou to např.: Microsoft, Pratt & Whitney, AOL Time Warner, Intel, IBM, Boeing Enterprises, Cisco Systems,GE, Lucent, 3Com, Hewlett Packard, Merrill Lynch, Motorola a Sun Microsystems. Z nadnárodních firem s evropskými kořeny se v Izraeli prostřednictvím různých vývojových center usídlily Daimler Chrysler, Volvo, Cable & Wireless, Baan, Volkswagen, Deutsche Telekom, L’Oreal, British Telecom, Danone, Ares Sereno a Unilever. Z asijských mamutích podniků jsou ve Státu Izrael přítomny Sony, Samsung Electronics, Daewoo, Nomura, Nissho Iwai, LG Group, Toyo Ink, Hyundai, Acer Computers, Sumitomo Trading, Fuji, Honda, Toyota, Mazda, Subaru a Hutchison.

Zahraniční investice v Izraeli (v mld. USD)
 20092008200720062005
Přímé investice 3,8 9,3 10,3 14,10 5,65
Portfoliové investice 2,5 0,5 0,2 8,59 4,05
Investice celkem 6,3 9,8 10,5 22,69 9,70

Pramen: Centrální banka (www.bankisrael.gov.il)

9.3. České investice v teritoriu

Českým investorům izraelský trh nenabízí možnosti, které lze nalézt v jiných zemích (levná pracovní síla, přístup k rozsáhlému trhu resp. ke zdrojům nerostných surovin apod.). Z tohoto důvodu v současnosti neexistují v Izraeli žádné české investice. Je však možné, že v budoucnu dojde i v této oblasti ke změně v závislosti na vývoji světové ekonomiky. Ještě před započetím hospodářské kontrakce jedna z českých firem, která se soustředí na informační technologie, zvažovala možnosti investice do malého vývojového centra, kde by byly využity izraelské znalosti zajišťování bezpečnosti IT.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Z pohledu kapitálového postavení českých subjektů se jako nejperspektivnější jeví investice do nových firem (tzv. start-ups) v oblasti vývoje software, biotechnologií a ostatních oborů vyspělých (high-tech) technologií. Jedná se o kapitálově méně náročnou a potenciálně dynamickou část ekonomiky. Investice do tradičních odvětví nejsou perspektivní vzhledem k jiným prioritám vlády, která přesunula těžiště hospodářské politiky právě směrem k podpoře high-tech oborů a dále vzhledem k celosvětovému vývoji. Ty jsou ovšem ohroženy složitou situací na světových trzích a stejně tak jsou v útlumu tradiční odvětví.

České firmy, které se zajímají o vládní zakázky na realizaci nových investic v oboru infrastrukturních projektů, by měly v předstihu hledat zdroje financování realizace takových investic. Pravděpodobně nejvhodnější formou budou konsorcia s kapitálově silnými finančními institucemi nebo se zahraničními partnery. Většina příslušných tenderů totiž bývá vyhlašována na bázi BOT (Build, Operate, Transfer), kdy vláda a její orgány pouze stanoví podmínky pro vydání příslušných povolení a licencí, ale realizátor financuje investici ze svých zdrojů, načež jejím provozováním po stanovenou dobu vytvoří zdroje k pokrytí investovaného kapitálu a vygenerování zisku. Poslední fází procesu pak je převod investice na izraelský stát. Finanční náročnost těchto projektů bývá taková, že nejsou pro české společnosti dostupné, ať se již jedná o realizaci velkých dopravních staveb (systémy městské hromadné dopravy v Jeruzalému a Tel Avivu, výstavba železnic a dálnic, rekonstrukce přístavů a letišť), o nové energetické kapacity (elektrárny, těžba zemního plynu a potřebná infrastruktura - plynovody, elektrické přenosové sítě) nebo o projekty v oblasti zásobování vodou (odsolovací kapacity, vodovody, systémy úpravy vod a čištění odpadních vod).

Menší české firmy resp. takové, které z jakýchkoli důvodů nemohou aspirovat na plnohodnotné členství ve vytvářených konsorciích pro velké infrastrukturní projekty, se také mohou ucházet o subdodávky pro konsorcia místních firem či společností ze třetích zemí. Je ale třeba upozornit, že izraelská vláda výslovně dává přednost zapojení izraelských firem jako subdodavatelů, a přirozeně zahraniční firmy zase upřednostňují spolupráci s domácími partnery.

Přestože v Izraeli probíhá privatizace, účast českých subjektů je nepravděpodobná. Důvodem je skutečnost, že se jedná obvykle o privatizaci státních podílů na klíčových velkých společnostech, kde kromě preference domácích investorů (vč. stávajících spoluvlastníků s opčním právem) bude překážkou hlavně nedostatečná kapitálová pozice případných českých investorů. Izraelský stát ve většině případů hledá pro privatizované společnosti finančně silného strategického partnera.

9.5. Rizika investování v teritoriu

Komerční rizika spojená s investicemi v Izraeli jsou srovnatelná s jinými zeměmi se standardním tržním hospodářstvím. Investor musí mít samozřejmě na paměti trvale horkou půdu Blízkého východu. Z názorů expertů a bezpečnostních analytiků nicméně vyplývá, že co se týká bezpečnostního rizika, jeho míra je aktuálně o něco nižší než počátkem druhé intifády (září 2000). Pokud by se český investor rozhodl do Izraele přijít, je vhodné investici pojistit proti nekomerčním rizikům, a to ať už u pojišťoven v ČR nebo u mezinárodních pojišťoven, které se právě na tato rizika soustředí (Coface, Hermes, ECGD apod.).

Komerční rizika jsou do jisté míry spojená s ceosvětovým hospodářským vývojem, který má na menší ekonomiky silný dopad. Izraelské hospodářství nicméně zůstává silné. Je rovněž vhodné počítat s možnou nízkou platební disciplínou odběratelů, která by mohla způsobit vážné potíže finančně méně zdatným dodavatelům. S tím souvisí i snaha izraelských obchodníků maximálně využít smluvních klauzulí týkajících se požadavků na kvalitu a včasnost dodávek a častá masivní penalizace za nedostatky, kterých si ani dodavatel být plně vědom. Řešením je potom často pouze zdlouhavá a nákladná mezinárodní arbitráž s nepředvídatelným výsledkem.

Izrael je stabilní demokracie a rizika ztráty či znehodnocení investic z titulu případné změny politického systému jsou proto minimální. Země je sice tradičně levicově orientovaná, ale praktickým důsledkem pro investiční rozhodování je pouze významný vliv odborového hnutí v zemi a konsekventní vysoká četnost stávek, především motivovaných mzdovými požadavky a odporem proti propouštění zaměstnanců. Ty ale v posledních letech postihují především státní sektor.

Bezpečnostní rizika existují především v rovině osobní bezpečnosti. Nelze je podceňovat a to navzdory tomu, že počet teroristických útoků v posledních dvanácti měsících zůstal na nízké úrovni s výjimkou bezprostředního okolí pásma Gazy, které je pravidelně ostřelováno raketami. Rizika však lze snížit zachováním základních zásad opatrnosti. Nebezpečí útoků proti objektům se zatím týkalo pouze objektů vojenských a míst, kde se shromažďuje větší množství izraelských civilistů (restaurace, zábavní podniky, nákupní střediska) a není pravděpodobné jejich rozšíření na objekty sloužící jiným druhům podnikání.


.