Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Izrael Jerusalem
Izrael Izrael
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

Doprovodným jevem dobrých vztahů mezi ČR a Izraelem je intenzivní spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti, v cestovním ruchu, ve vědě a výzkumu. Od znovunavázaní diplomatických styků v roce 1990 se obchodní a ekonomické styky mezi Českou republikou a Státem Izrael konzistentně  aktivizují a v současnosti lze oprávněně a bez nadsázky tvrdit, že v turbulentním regionu Blízkého východu není z pohledu ČR významnějšího partnera než Státu Izrael.

Obchodní výměna rok do roku narůstá, na rozdíl od mnoha dalších blízkovýchodních zemí je oboustranná, tj. substantivní jsou vývozy obou zemí. Z českého pohledu je zajímavé, že naše vývozy se z komoditního pohledu v průběhu let svým charakterem pozvolna mění a čím dál větší podíl zaujímají exportní položky s vysokou přidanou hodnotou.

Vedle čisté obchodní výměny není pro ČR nezajímavý ani příjem plynoucí z izraelské incomingové turistiky. Izraelci patří do TOP 20 zemí navštěvujících ČR a každým rokem jich k nám zavítá kolem 80 tis. Průměrná doba jejich pobytu, cca pět dní, přitom patří k vůbec nejdelším.

V neposlední řadě je třeba zmínit i relativně vysoké investice, které izraelští investoři alokují v ČR. Prim hrají developerské projekty, evidujeme ale rovněž investice v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v textilním průmyslu nebo v oblasti ICT.        

7.1. Smluvní základna

V souvislosti se vstupem ČR do EU byly k 1. květnu 2004 vypovězeny ty smluvní dokumenty, které byly v rozporu se závazky vyplývajícími z unijního práva. K témuž datu začala ČR uplatňovat obchodní články Asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (Euro-Mediterranean Agreeement).

Dále zůstaly v platnosti tyto smlouvy:

  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (Jeruzalém, 24. 4. 1991).
  • Smlouva mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Jeruzalém, podpis 12. 12. 1993, účinnost od 23. 12. 1994).
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael (Praha, podpis 12. 1. 1996, účinnost od 29. 4. 1996).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách (Jeruzalém, 2. 9. 1997).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic (Jeruzalém, podpis 23. 9. 1997, účinnost od 16. 3. 1999) - o její renegociaci či vypovězení se aktuálně jedná.

V březnu roku 2009 byla podepsána Dohoda o spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, platná je od září 2009. Na bázi této dohody byl 1. dubna 2010 spuštěn implementační program MOST/GEŠER, který vítězným, česko-izraelským projektům umožňuje financování z vládních zdrojů.     

Vztahy mezi Izraelem a EU jsou tedy téměř výhradně dány Asociační dohodou, respektive od 1.1.2010 i tzv. Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami mezi EU a Izraelem. Nedílnou součástí dohod jsou ujednání o volném obchodu, které odstraňují ve vzájemném obchodu cla.

  • Delegace EU v Izraeli - http://ec.europa.eu/delegations/israel/index_en.htm

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchod mezi EU a Izraelem je od roku 2000 prakticky zcela liberalizován. Omezením trhu je jeho relativně malá velikost a velká dopravní vzdálenost. Česká republika nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele (v obchodu nicméně výrazně převyšuje Polsko, Rakousko, Maďarsko i Slovensko), ale obchodní bilance 3:1 ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští exportéři umí prosadit na zdejším náročném trhu. Z pohledu našich tradičních exportních komodit je významný útlum odvětví, jako jsou kovovýroba, textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, chemická výroba, resp. přesun těžiště tvorby HDP do oblasti vyspělých technologií

Na izraelském vývozu se v období leden až červenec 2014 podílela ČR z 0,3% a na dovozu z 1%. Asymetričnost obchodní bilance znamená, že vůči ČR eviduje Izrael svůj 12. největší obchodní schodek (na úrovni Hong Kongu a Japonska). Izrael na druhou stranu patří mezi nejdůležitější obchodní relace České republiky (v roce 2013 i prvních sedmi měsících 2014 se jednalo o šestý nejvýznamnější mimoevropský exportní trh - po Spojených státech, Číně, Japonsku, Austrálii a Spojených Arabských Emirátech).

V roce 2013 bylo z ČR do Izraele vyvezeno zboží v hodnotě 12,3 mld. Kč. Letos by mohl být překonán i doposud rekordní rok 2012 (14,7 mld. Kč), kdy byl výsledek mimořádně navýšen z důvodu vývozu parních turbín v hodnotě přesahující 50 mil. USD pro Israeli Electric Corporation). Saldo obchodní bilance má vzestupnou tendenci a v současnosti dosahuje měsíčně téměř 700 mil. Kč ve prospěch ČR.

Obchodní výměna ČR – Izrael (v tis. Kč) 

  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
2004 2 945 128 2 523 204 5 468 332 421 924
2005 4 660 578 2 459 496 7 120 074 2 201 082
2006 6 422 744 3 389 823 9 812 567 3 032 921
2007 7 118 453 4 012 868 11 131 321 3 105 585
2008 6 180 431 4 171 744 10 352 175 2 008 687
2009 6 971 066 4 282 190 11 253 256 2 688 876
2010 11 156 376 4 727 432 15 883 808 6 428 944
2011 11 052 779 5 075 601 16 128 380 5 977 178
2012 14 719 898 4 953 807 19 673 705 9 766 091
2013 12 342 885 4 321 886 16 664 771 8 020 999
2013/I-VII 6 776 620 2 647 102 9 423 722 4 129 518
2014/I-VII 7 608 137 3 630 232 11 238 369 3 977 905

Na obchodní výměně mezi Státem Izrael a ČR se již více jak 15 let významně podílejí členové Česko-izraelské smíšené obchodní komory, počínaje rokem 2011 působí přímo v Tel Avivu partnerská organizace, Israeli-Czech Chamber of Commerce and Industry.   

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Co se týká komoditní struktury českého exportu, tradičním lídrem jsou osobní automobily. V posledních letech se přitom nejedná pouze o produkci mladoboleslavské Škoda Auto, do Izraele se již vyvážejí i vozy Hyundai vyrobené v Nošovicích a  automobily z TPCA Kolín. V roce 2013 se osobní vozy podílely na souhrnných vývozech z téměř 50%. Ostatní komodity se na celkových CZ vývozech při dominanci osobních vozů podílejí řadově daleko méně a jejich objemy občas podléhají sezónním výkyvům. I tak stojí jejich výčet za povšimnutí.

Jednou z trvalek našich exportních statistik jsou položky z oblasti elektroniky (zařízení pro automatické zpracování dat, polovodiče, optická záznamová média) a výrobky organické chemie - antibiotika, sulfonamidy atd. V obou případech se jedná zejména obchody realizované izraelskými nadnárodními společnostmi, které do svých dceřiných firem v ČR posílají polotvary, ty jsou pak po následné kompletaci vyvezeny zpět do Izraele. Tradičně se do Izraele vyvážejí rovněž optické přístroje a v neposlední řadě již rovněž tradiční výrobky ocelářského průmyslu (kolejnice, ocelové profily, tyče a dráty).  

Přehled nejvýznamnějších zbožových skupin českého vývozu do Izraele (v tis. CZK, zdroj: ČSÚ,  duben 2014)

Název zboží Hodnota Podíl na vývozu
Silniční vozidla 5 917 708 48,00%
Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 1 616 598 13,11%
Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. 596 497 4,84%
Léčiva a farmaceutické výrobky 504 863 4,10%
Stroje a zařízení k výrobě energie 492 255 3,99%
Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 386 806 3,14%
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. 322 129 2,61%
Různé výrobky, j.n. 297 446 2,41%
Kovové výrobky, j.n. 275 334 2,23%
Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 240 010 1,95%
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 225 629 1,83%
Železo a ocel 175 494 1,42%
Cukr, výrobky z cukru a med 144 644 1,17%
Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační 112 039 0,91%
Organické chemikálie 108 136 0,88%
Papír, lepenka a výrobky z nich 94 840 0,77%
Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky 94 747 0,77%
Výrobky z nekovových nerostů, j.n. 80 599 0,65%
Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny 75 044 0,61%
Výrobky z pryže, j.n. 70 621 0,57%
Plastické hmoty v neprvotních formách 63 992 0,52%
Ostatní 432 680 3,62%
Celkem 12 328 111 100,00%

Vývoz Izraele do ČR meziročně poklesl o 13%. Zatímco u některých tradičních komoditních položek izraelského exportu došlo k výraznému meziročnímu poklesu (např. cukr o 44%, organické chemikálie o 26%, chemické prostředky o 11%), jiné se naopak rychle vrací na předchozí silné úrovně (např. léčiva - firma Teva Pharmaceuticals - nárust o 77%, zelenina a ovoce +26%), resp. komoditní struktura se mění ve prospěch dříve méně významných položek (např. telekomunikační a záznamová zařízení +41%, elektrické spotřebiče +40%).

Přehled nejvýznamnějších zbožových skupin izraelského vývozu do ČR (v tis. CZK, zdroj: ČSÚ, duben 2014) 

Název zboží Hodnota CZK(tis.) Podíl na dovozu
Chemické prostředky a výrobky, j.n. 572 401 13,27%
Kovové výrobky, j.n. 459 089 10,64%
Léčiva a farmaceutické výrobky 373 701 8,66%
Organické chemikálie 358 246 8,31%
Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 282 334 6,55%
Různé výrobky, j.n. 264 921 6,14%
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. 204 806 4,75%
Zelenina a ovoce 197 533 4,58%
Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. 173 604 4,02%
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 162 630 3,77%
Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 157 194 3,64%
Anorganické chemikálie 126 316 2,93%
Různé jedlé výrobky a přípravky 115 885 2,69%
Plastické hmoty v neprvotních formách 107 196 2,49%
Cukr, výrobky z cukru a med 95 933 2,22%
Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 69 885 1,62%
Kovozpracující stroje 69 760 1,62%
Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky 60 588 1,40%
Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n. 51 727 1,20%
Surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí, ropy) 50 903 1,18%
Nábytek a jeho díly 48 576 1,13%
Ostatní 310 048 7,19%
  4 313 276 100,00%

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Následující odvětví jsou ve střednědobém horizontu perspektivní:

  • Automobilový průmysl

V Izraeli nepůsobí (s výjimkou kusové výroby) producenti automobilů. Veškerá nabídka na místním trhu je tvořena dovozem. Pro české automobilky (Škoda Auto, ale i pobočka Hyundai v Nošovicích či další výrobci osobních vozů, Tatra a další producenti nákladních vozidel, výrobci motocyklů a mopedů) a výrobce náhradních dílů je tak místní trh standardně a dlouhodobě perspektivním. Mírně by přitom mělo napomoct i snížení daně, kterou je prodej vozů v maloobchodní síti zatížen. Nových automobilů se má odhadem během roku 2013 prodat v Izraeli 155 tisíc.

  • Ocelářský průmysl

V Izraeli  permanentně probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů apod.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví bude mít možnost uplatnění česká hutní a ocelářská produkce. Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Drtivá většina zakázek je však tendrovaných, s čímž se pojí nepříjemná povinnost offsetových závazků (viz kapitola 8.6).  

  • Chemický průmysl

Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít.

  • Hi-tech průmysl 

Hi-tech obory mají v Izraeli silnou pozici (na vědu a výzkum se ročně vynakládá takřka 5% HDP, což je vůbec největší podíl na světě), přesto se českým firmám nadále úspěšně daří využívat poptávku izraelských společností po elektrotechnických produktech, procesorech, počítačích a jejich komponentech a optických přístrojích. Pro hi-tech odvětví navíc jednoznačně hovoří i Dohoda o podpoře aplikovaného výzkumu v průmyslovém sektoru, která vstoupila v platnost na podzim roku 2009. Na bázi dohody se vlády obou zemí dohodly na podpoře zajímavých, inovativních projektů, které společně předloží české a izraelské firmy. Každému, kdo usiluje o užší spoluprác v hi-tech oborech lze tudíž doporučit, aby se prostřednictvím agentury CzechInvest  (která je gestorem projektu na CZ straně) detailně informoval o aktuálním stavu programu.     

  • Energetika

Izraelská energetika díky nově objeveným nalezištím zemního plynu ve Středozemním moři bude i nadále hojně rozvíjena zejména pokud jde o generování elektrické energie. Nabízejí se tak dodávky příslušné technologie (turbíny, kotle, chladící věže). Vedle toho budou nově stavěny rozvodné sítě pro přepravu zemního plynu v rámci Izraele, i zde se skýtají četné příležitosti pro producenty zařízení pro skladování, přepravu a další zpracování zemního plynu.

  • Potraviny

V obecné rovině platí, že Izrael je hojným importérem potravin, zejména zpracovaných (s výjimkou ovoce a zeleniny, kterých je v zemi dostatek). Mezi komodity za časté dovážené patří zejména cukrovinky, minerální vody, cereálie, dětské výživy atd.. Existují však i četná úskalí, především pak takřka nevyhnutelná povinnost opatřit dovážené zboží tzv. košer certifikátem (který se neuděluje zdarma a v důsledku dovážené zboží tu více, tu méně prodražuje). Nadto je skutečně obtížné získat ho pro výrobky masného či mlékárenského průmyslu. Určitým problémem může být dále i fakt, že dovozci potravin bývají často přelétaví a jeden prodaný kontejner ještě automaticky negarantuje dlouhodobý úspěch. Pokud se ale čeští výrobci obrní jistou trpělivostí, mohou najít v Izraeli slibné příležitosti.   

Dlouhodobě se z pohledu příležitostí pro české exportéry jako perspektivní položky/obory dále jeví:

  • dopravní systémy (železnice, systémy MHD, jako kupř. tzv. "telavivské" metro) - dodávky komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení atd.), dodávky dopravních prostředků (lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) - viz též subkapitola 4.7;
  • subdodávky komponentů pro obranný průmysl;
  • vodohospodářské systémy, zejména subdodávky - např. roury, armatury a zařízení pro čištění a úpravu vody;
  • stroje a zařízení pro průmysl - obráběcí stroje apod., přístrojová a laboratorní technika;
  • pšenice (krmná i potravinářská)
  • dřevo a výrobky ze dřeva - dřevotřísky, překližky, štípané dřevo na podpal, dřevěné uhlí. 

Tento přehled vychází ze zkušeností OEÚ získaných zpracováním poptávek místních obchodníků, z rozhovorů s představiteli podnikatelské sféry, průmyslu a státní správy a ze studia veřejných informačních zdrojů. Co se týká investic veřejného sektoru (vyhlašování tendrů), informace lze najít v kapitole 8.6.

 

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Z českých firem je na trhu tradičně nejvýznamněji zastoupena prostřednictvím výhradního prodejce (izraelská firma Champion S.C.O. Car) ŠkodaAuto a.s.. Také další společnosti jako např. výrobci železa a oceli či některé strojírenské firmy a pivovary mají v Izraeli výhradní místní partnery (reprezentanty, distributory). Svou pobočku otevřela v Izraeli v březnu 2009 společnost Y Soft s.r.o. Její špičková tisková řešení pro korporace a státní sféru tak mohou najít uplatnění i na zdejším trhu. V roce 2012 zřídily v Izraeli svoji pobočku ostravská firma DAP Services a pražská Dekonta a.s., jež poskytuje ekologické/sanační služby a poradenství.

Na izraelský trh se dále aktivně zaměřují společnosti Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta, Barum Continental,  Tatra, Sellier a Bellot, Zentiva, Olšanské papírny a další. Pro české firmy je izraelský trh zajímavý, ale uvědomují si, že je to trh počtem zákazníků malý a velmi náročný. Přímá spolupráce s izraelskými partnery (agenty, distributory) není ze zákona povinná, je nicméně podmínkou takřka nutnou pro dlouhodobé uplatnění v teritoriu.

Co se týká izraelských výrobních firem exportujících do ČR, aktivní v uplynulých letech byly především společnosti Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl - viz níže), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů), Teva (farmacie - viz níže), high-tech společnosti (Comverse, M Systems Flash Disk, Alvarion, E.C.I Telecom a Ness) či Radware (telekomunikační zařízení), jedna z dceřinných společností gigantického RAD Group.

Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v ČR. Jde především o stavební a developerské firmy, které investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Mezi investičními firmami v oblasti nemovitostí se zejména v Praze, ale i v Karlových Varech a dalších městech etablovaly nebo trh úzce sledují společnosti Africa Israel Investments, Kardan, Dankner Investments či B.S.R. Europe. Firma HMG, která patří izraelské firmě Jafit, vybudovala na pražském náměstí Republiky luxusní hotel King`s Court,  hotel byl slavnostně otevřen v létě roku 2009, výše investice se odhaduje na 1,3 mld. Kč. Společnost Daramis stojí za developerskými projekty ve Vokovicích, nedávno pak své portfolio rozšířila o Parkhotel Praha.  

Patrně nejviditelnější průmyslové investice na CZ trhu představují aktivity společností OSEM a Teva Pharmaceuticals.  

Potravinářská společnost Osem (v Izraeli reprezentující Nestlé) v jejímž vedení jsou bratři Propperové, kteří mají kořeny i v ČR, postavila v průmyslové zóně u Teplic továrnu na zpracování sóji. Náhrady masných produktů z tohoto podniku jsou určeny pro řadu evropských trhů, především pak pro Německo a Francii. Investice v první fázi dosáhla výše 30 mil. USD a přinesla zaměstnání 200 pracovníkům. Tivall továrnu otevřel v květnu 2007, s jejím fungováním panuje v IL centrále spokojenost a zvažuje se dodatečné rozšíření kapacity továrny.

Významnou společností ve vzájemném obchodu je největší světová generická společnost Teva. V březnu 2008 ohlásila společnost investici do další výstavby výrobního závodu v Opavě přesahující v první etapě 1 mld. Kč. Jedná se přitom o vůbec největší investici do farmaceutického průmyslu po roce 1989.

V roce 2012 vstoupila na český textilní trh izraelský gigant Delta Galil, který získal majoritní podíl v havlíčkobrodské firmě Pleas a.s.

Potenciál existuje v uzavírání strategických partnerství za účelem podnikání ve třetích zemích, a to zejména těch, kde jsou české subjekty pevně etablovány, a na jejichž trhy nemají izraelské firmy jednoduchý přístup.

Od izraelských firem bychom se mohli učit využívat kyberprostoru k realizaci inovativních projektů či schopnosti zaujmout zahraniční investory. K pozici Izraele v odvětví kybernetické bezpečnosti s obdivem vzhlíží i  v oblasti IT jinak hegemonický Silicon Valley. Světový prim si vysloužily i některé sofistikované technologie obranného průmyslu. Propojení zahraničního kapitálu s akademickým prostředím, vědy a výzkumu s armádou i civilním sektorem, a v neposledním řadě všudypřítomným inovativním duchem, zde vytvořilo živnou půdu pro mimořádně dynamické podnikatelské prostředí, v němž údajně působí více high-tech start-upů[1] než v celé EU.



[1] Z analýzy amerického Milkenova Institutu nicméně vyplývá, že izraelské start-upy opouštějí trh předčasně a nedokáží maximalizovat svoji tržní hodnotu. Podle odborníků je příčinou především nedostatečné financování rozrůstajících se společností. Nedostatek cizího kapitálu tak vede k předčasným fúzím či prodejům firem. Autoři studie vyzývají především k vytvoření transparentnějšího prostředí pro zahraniční investory, k tvorbě nových finančních produktů a odstranění právních a daňových překážek.

 

 

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V roce 2014 OEÚ ZÚ Tel Aviv doposud poskytl informace a zodpověděl dotazy cca 150 firem, a vyhověl řadě požadavků o zveřejnění konkrétní poptávky/nabídky.

Poptávky, které přicházejí z ČR na ZÚ Tel Aviv a jež jsou zaměřené na snahu proniknout na místní trh, zpracovává OEÚ (obchodně-ekonomický úsek), který prostřednictvím svých databází vytipuje možné partnery a kontakty na ně zašle českým zájemcům. V případě zájmu může OEÚ potenciální IL partnery i přímo oslovit s tím, že další komunikace už probíhá mezi samotnými firemními subjekty. OEÚ může navíc předat poptávku Israeli-Czech Chamber of Commerce and Industry či Telavivské obchodní komoře, které je bezplatně rozesílají svým členům a mohou tak potenciálně oslovit několik tisíc izraelských společností. Poptávky CZ firem chápeme jako trvalý proces, tj. společnosti, které se na OEU obrátí, jsou zavedeny do databáze a OEU je jim k službám dlouhodobě.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR Izraeli rozvojovou pomoc neposkytuje.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Přesnou bilanci výměny služeb mezi ČR a Státem Izrael ČNB nepublikuje. Obecně lze říci, že co se týká příjmů ze služeb, hlavními položkami je doprava a cestovní ruch, které tvoří její majoritní část. Z výše uvedeného vyplývá i seznam českých firem, které služby do Izraele exportují. Jedná se především o ČSA  a Travel Service. Příjmy z incominogvé turistiky jsou jednoznačně vyšší na straně ČR, kam v posledeních letech každoročně zavítá kolem 80 tis. izraelských návštěvníků. Absolutní počty IL turistů v ČR řadí Izrael do TOP 20, jedná se navíc o klienty bonitní a stálé, kterří v ČR pobývají relativně dlouho (v průměru pět dní). Většina turistů míří do Prahy, ruskojazyčná klientela oblibuje i české lázně.

Češti turisté v Izraeli jsou z čistě izraelského pohledu naopak poměrně "okrajovou" záležitostí. V letech 2010 až 2013 se jejich roční počty pohybovaly kolem 20 tis., mnoho z nich navíc do Izraele přijíždí pouze na jednodenní výlety organizované z letovisek na jihu Egypta. V prvním čtvrtletí 2014 navštívilo Izrael 4.400 turistů z ČR (meziročně +8%). Na celkovém počtů návštěvníků Izraele se ČR podílí z 0,6% (Slovensko 0,4%, Rakousko 1,4%, Polsko 3,5%).

Čeští poskytovatelé služeb v přístupu na IL trh nesignalizují žádné výraznější překážky. Dá se předpokládat, že v budoucnosti naroste spolupráce i v oborech, ve kterých je Izrael tradičně silný, tj. v telekomunikacích, softwartovém inženýrství atd.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

 
Oprávnění zaměstnavatele Příslušný zaměstnavatel občana ČR (nebo i jiného zahraničního pracovníka) musí být držitelem oprávnění, které vydává odbor pro zahraniční pracovní síly na Ministerstvu průmyslu, obchodu a práce.
Pracovní vízum Občané ČR musí mít platné pracovní vízum (B/1), které vydává Ministerstvo vnitra. Pracovní vízum je limitováno délkou stanovenou v pracovním povolení, max. se vydává na 1 rok. Prodloužit jej může pouze Ministerstvo vnitra.
Pracovní odvětví Zahraniční pracovníci získávají pracovní povolení jako specialisté v příslušném odvětví (zpravidla domácí péče, zemědělství, průmysl, veřejné stravování; zvláštní podmínky jsou stanoveny pro stavebnictví). Toto odvětví nesmějí během svého pobytu změnit.
Pracovní smlouva Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci kopii pracovní smlouvy v jazyku, kterému zaměstnanec rozumí. Smlouva musí obsahovat: identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, popis práce, detaily finančního ohodnocení a srážek ze mzdy, datum nástupu do zaměstnání, pracovní dobu, dobu odpočinku, počet dní dovolené a svátků.
Minimální mzda Minimální mzda pro plný pracovní úvazek  je stanovena na 4.300 NIS. Minimální mzda týdně je stanovena na 23,12 NIS.
Maximální délka pracovní doby 186 hodin měsíčně
Minimální doba odpočinku 36 nepřetržitých hodin týdně, které by měly zahrnovat pátek, sobotu či neděli podle náboženského vyznání zaměstnance.
Minimální doba dovolené V období prvních 4 let zaměstnání – 14 dní ročně; 5. rok – 16 dní ročně; 6. rok – 18 dní ročně; 7. rok – 21 dní ročně
Náboženské svátky Zaměstnanci mají nárok na placené volno v době náboženských svátků a sice 9 dní v roce.
Zdravotní pojištění Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci zdravotní pojištění na celou dobu pracovního pobytu. Část těchto nákladů může strhnout zaměstnanci ze mzdy v závislosti na dohodnutém ustanovení v pracovní smlouvě.
Sociální zabezpečení Národní pojišťovna („Bituach leumi“) hradí zahraničním zaměstnancům pojištění v případě pracovních úrazů.
Ubytování Zaměstnavatel musí zahraničnímu zaměstnanci zajistit vhodné ubytování. Část nákladů na ubytování může zaměstnanci strhnout ze mzdy. Pokud ubytování nezajistí, měl by zaměstnanci poskytnout příspěvek na bydlení.
Cestovní náhrady Zaměstnanec má právo na cestovní náhrady ve výši max. 21,14 NIS za den.
Srážky ze mzdy Zaměstnavatel může zaměstnanci strhnout ze mzdy následující položky: daň z příjmů, sociální (národní) pojištění, část nákladů za bydlení a zdravotní pojištění atd.
Ukončení pracovní poměru Zaměstnanec musí ukončení pracovního poměru oznámit s předstihem stanoveným dle délky odpracované doby (max. 1 měsíc). Stejné lhůty platí v opačném případě. V případě propuštění ze strany zaměstnavatele náleží zaměstnanci odstupně ve výši 1 měsíčního platu.
Informace a kontakty na příslušné vládní a nevládní organizace

Ministerstvo průmyslu, obchodu a práce: www.moital.gov.il 

Ministerstvo vnitra: /www.moin.gov.ilKav La`Oved (nevládní organizace pro zahraniční pracovníky):
Tel Aviv: Y.L. Peretz St. 17, Tel Aviv. Tel: 03-6883766
Haifa: 18 Herzl St. (Beit Hakranot), Haifa 33121
Tel: 04-8643350, Fax: 04-8644238
Jerusalem: Shlomzion Hamalka St. 18
Tel: 02-6242801 Fax: 02-6232868
Be`er Sheva: 197 Kakal St, Tel: 08-6239619 Fax: 08-6230531

Hotline zahraniční pracovníky Tel: 03-5602530, HaChashmal 33, Tel Aviv
Physicians for Human Rights (Israel) - Tel: 03-6873718, 52 Golomb St., Tel- Aviv)
Imigrační policie: 08-9189444


.