Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Izrael Jerusalem
Izrael Izrael
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

Izraelská ekonomika stojí velmi dobře, v letech 2010 až 2013 vykázala solidní tempa růstu HDP. Předpovědi růstu HDP pro rok 2014 byly v důsledku vojenské operace v červnu až srpnu 2014 revidovány z 3,2% na 2,1% (centrální banka) až 2,5% (MMF) HDP. Jedinou makroekonomickou výzvou, před kterou koaliční vláda v roce 2014 stojí, je snížení rozpočtového schodku, který neměl v letech 2014 a 2015 přesáhnout 3% HDP, ale aktuální situace a předložený rozpočet pro rok 2015 naznačují, že tomu tak nebude.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Politická rizika

Radikální změny, kterými během posledních dvou let prošla řada blízkovýchodních zemí (sousedy Státu Izrael z toho nevyjímaje), vyvolávají u některých komentátorů a analytiků příležitostné obavy z možných negativních dopadů na Izrael, konsekventně pak i jeho ekonomiku.  Zkušenosti posledních let nicméně jasně ukazují, že hospodářský růst je stavem a intenzitou okolních konfliktů či izraelsko-palestinského konfliktu a turbulencemi na Palestinských autonomních územích ovlivňován jen minimálně, lokální konflikty (vč. operace Ochranné ostří v létě 2014) se negativně odrážejí především a pouze na příjmech z cestovního ruchu.

Patrně nejakcentovanějším politickým rizikem nadcházející období je možný střet s Íránem, jehož nukleární program je Izraelci vnímán jako existenční hrozba. Čelní vládní činitelé mnohokrát akcentovali, že Izrael nedopustí, aby se Íránská islámská republika stala jadernou velmocí, explicitně přitom nevylučují i možnost preventivního vojenského zásahu. Scénář budoucího vývoje je nicméně velmi těžko predikovatelný.

Ekonomická rizika

Počátkem jara 2013 lze konstatovat, že Izrael nebude v nadcházejícím období čelit výraznějším rizikům. Nově (v březnu 2013) ustavená vláda se bude soustředit na „zkrocení“ rozpočtového schodku, navzdory tomu budou nadále pokračovat základní infrastrukturní projekty (především pak výstavba nových železničních a silničních tras). Lze předpokládat, že postupně budou prosazovány kroky namířené proti přílišné koncentraci v některých sektorech, řada z nich má oligopolní či dokonce monopolní podobu, což je předmětem čím dál tím častější kritiky veřejnosti i odborných kruhů. Do budoucna by se tak mohly mj. otevírat nové příležitosti pro zahraniční exportéry.

Březen 2013 bude v hospodářských dějinách Státu Izrael milníkem, neboť byla zahájena těžba z plynového pole Tamar (cca 90 km západně od Haify). Značné zásoby zemního plynu (odhadem třicetileté, pokud Izrael nebude plyn exportovat) mohou zemi učinit do značné míry energeticky nezávislou. V případě prodeje plynu do zahraničí (kromě pole Tamar bude v horizontu pár let zahájena těžba rovněž v přibližně dvakrát tak velkém nalezišti Livjatan) se naopak může výrazně posílit geopolitické postavení Izraele. Vedle příjemných starostí musí kabinet postupovat i obezřetně a nedopustit, aby se příjmy z plynu příliš rychle „rozpouštěli“ v domácí ekonomice. To by mohlo vést k posílení domácí měny (mimochodem i tak z jara 2013 slušně posilující) a konsekventně negativním způsobem poznamenat domácí exportéry.  

Izraelské zpravodajství, komentáře, analýzy

Israel Insider - svodný portál nabízející výtahy ze všech základních izraelských médií
The Marker - ekonomické a byznys zpravodajství
The Globes - anglická verze hebrejského ekonomického deníku
Haaretz - anglická verze předního izraelského deníku
Jerusalem Post - deník vydávaný v anglickém jazyce  

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Vláda po mnoha letech dává najevo, že podnikne legislativní i exekutivní kroky, jež jsou nezbytné k rozbití výrazné koncentrace v mnoha průmyslových i obchodních odvětvích.

Počínaje srpnem 2010 je Izrael členem OECD. Jedním z příslibů daných při vstupu do renomované organizace bylo, že Izrael výraznějším způsobem dohlédne na dodržování práv na ochranu průmyslového vlastnictví, v kteréžto oblasti přeci jen pokulhává.  

Od 1. ledna 2010 je v platnosti Agrární dohoda, kterou uzavřely EU a Izrael. Na jejím základě byl výrazně usnadněn obchod zemědělskými komoditami, který je v mnoha položkách již zcela volný, bezcelní.  S ohledem a raletivní sílu IL zemědělství v porovnání s ČR lze předpokládat, že z dohody by mohly těžit zejména CZ dovozci a spotřebitelé.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Hospodářské vztahy mezi ČR a Izraelem jsou bezproblémové. Rovněž politické vztahy jsou na vynikající úrovni. Izraelská veřejnost oceňuje otevřené projevy podpory politických představitelů ČR a jejich relativně časté návštěvy v této zemi. Počínaje rokem 2011 byl zaveden formát společného zasedání obou vlád, ke kterému dochází přinejmenším jednou za rok a které je vhodnou platformou k diskusi o společných,  obchodně-ekonomických tématech. V rovině politických vztahů jsou tak vytvořeny všechny předpoklady, které firemní sféra potřebuje k rozvoji hospodářské spolupráce, a to jak ve sféře obchodu tak investic.

České firmy tak mohou spoléhat na dobrou image, kterou ČR v Izraeli má, a na efekty plynoucí z našeho členství v EU. Řada Izraelců má vytvořený kladný osobní vztah k ČR díky tomu, že naše země je v posledních letech populární turistickou destinací a většina obchodníků ji zná již z osobní zkušenosti.

V posledních letech je v našich bilaterálních ekonomických vztazích kladen akcent na aplikovaný výzkum a vývoj, především pak díky česko-izraelské dohodě o této problematice (platná od září 2009). Řada izraelských univerzit, výzkumných pracovišť a firem se zúčastňuje společných výzkumných programů v rámci evropských rámcových programů (FP7, Euréka, Eurostar), i na tomto poli se nabízejí možnosti spolupráce s Izraelem. Podstatné přitom je, že výzkum a vývoj je v Izraeli oblastí, která je silně podporována za všech okolností, tedy i v nepříznivých ekonomických časech.

Z pohledu podnikatelského sektoru byl důležitým impulsem bilaterální program MOST/GESHER, který probíhá v letech 2010-2014 a v jehož rámci mohou zajímavé, inovativní česko-izraelské projekty z oblasti aplikovaného výzkumu dostat vládní podporu. Z české strany na něj bylo úhrnem vyčleněno 300 mil. Kč, analogickou částku do programu vložila izraelská strana. V souvislosti s hi-tech podnikáním je třeba zmínit i projekt Czech Accelerator Israel. V rámci projektu mohly české inovativní firmy strávit až šest měsíců v technologickém inkubátoru Misgav na severu země.

Pozornost českých firem by se měla upínat rovněž k některým infrastrukturním projektům, zejména pak dopravním. Izrael hodlá v příštích letech zkvalitnit či rozšířit silniční a železniční síť, pokud jde o železnici, ta se bude elektrifikovat. Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce. Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky kolejnic,  nových vlaků atd. ,

Dalším (a v zásadě novým) polem působnosti českých firem může být oblast těžby zemního plynu a návazných oblastí. Investovat se perspektivně bude do těžebných a rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Lze nicméně předpokládat, že v mnoha případech budou preferováni dodavetelé, kteří vedle patřičných technologií obstarají i financování.    


.