Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Izrael Jerusalem
Izrael Izrael
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Izrael

 

Izrael

První přistěhovalci z Československa se začali na území dnešního Státu Izrael stěhovat již ve 30. letech 20. století v rámci nadšení pro myšlenku budování budoucí vlasti. Jejich počet se začal zvyšovat v době těsně před nacistickou okupací a druhou světovou válkou. V tehdejší Palestině zakládali kibucy (jako byly Bejt Alfa a Deganija) a aktivně se podíleli na veřejném životě. K nejznámějším osobnostem této éry patřili Max Brod, Hugo Bergmann, Jiří Langer a další. V roce 1927 navštívil prezident T. G. Masaryk jako první hlava státu tehdejší mandatorní Palestinu. Žel naprostá většina Židů nestihla do začátku éry holocaustu z Československa do Palestiny či jiné země odejít a více než 380.000 československých občanů židovského původu bylo zavražděno. Další vlna přistěhovalců z tehdejšího Československa přišla do Izraele po II. světové válce. Katalyzátorem k jejich odchodu byl rok 1948, kdy převzali vládu v Československu komunisté a kdy vznikl samostatný stát Izrael. Dle některých neověřených odhadů odešlo do Izraele po II. světové válce kolem 50.000 lidí. V současné době žije v Izraeli několik set občanů českého původu. Část z nich je organizována ve dvou hlavních krajanských organizacích: Sdružením občanů pocházejících z Československa (Hitachdut Jocé Čechoslovakia) a v Izraelské společnosti přátel České republiky. Mezi nejznámější krajanské osobnosti patří spisovatel Viktor Fischl (Avigdor Dagan), spisovatelka Ruth Bondyová, honorární konzul Chanan Rozen, profesor historie Yehuda Bauer, letci Hugo Marom a Avraham Haršalom, mechanik Nori Harel a další. Počet českých krajanů v Izraeli se nedá přesně určit. Některé údaje hovořili o tom, že kolem roku 1948 odešlo do Izraele kolem 50 tis. osob.

(na obrázku prezident T. G. Masaryk hovoří s českým krajanem v Bejt Alfa, 1927)

Krajanské spolky

Izraelská společnost přátel České republiky
Čestný předseda: Chanan Rosen Předseda od 10. září 2012 Avraham Haršalom

V roce 1948, krátce po založení státu Izrael, byla v Tel Avivu založena Liga přátelství Izrael - Československo, u jejíhož vzniku stáli její nynější předseda Chanan Rosen, Artur Kraus (překladatel na ZÚ), Dr. Chaim Kugel (významný sionista), Chaim Patish a Max Brod. Jejím cílem byl rozvoj československo-izraelských vztahů. Zajistila např. účast Izraele na vysázení růžového sadu v Lidicích, izraelskou účast na festivalu Pražské jaro či na filmovém festivalu v Karlových Varech. Současně dávala podnět k pozvání hudebních souborů a uměleckých těles do Izraele, organizovala skupinové zájezdy z Izraele do Československa. Společnost fungovala 23 let, ale v roce 1967 byla její činnost pozastavena. Teprve v souvislosti s politickými změnami v Československu byla 21. února 1990 činnost obnovena a společnost se přejmenovala na Společnost přátelství Izrael - Česko - Slovensko. V té době začala společnost fungovat ještě před navázáním oficiálních diplomatických styků. Po rozpadu Československa byla 17. března 1993 společnost přejmenována na Izraelskou společnost přátel České republiky. Společnost se po celou dobu své existence zaměřuje na pořádání akcí pro veřejnost, které by obě země sblížily. Jedná se jak o akce kulturního rázu (výstavy v ČR a v Izraeli, koncerty především v Izraeli, spolupráce na vydávání publikací), tak vzpomínkového (např. k 50. výročí osvobození Terezínského ghetta, 1. transport Židů v Evropě Ostrava - Nisko atd.), osvětového (přednášky, vědecká sympózia, promítání dokumentárních filmů) a společenského (společenské akce jsou však vždy spojené s kulturním vystoupením). Duší společnosti je její předseda, nyní čestný předseda, Chanan Rosen, který dokáže využít svých kontaktů z radnice Ramat-Ganu (město přímo sousedící s Tel Avivem), jež má partnerskou smlouvu s Prahou, své funkce honorárního konzula ČR a předsednictví či členství v dalších institucích pro aktivity společnosti. Společnost má kolem 350 členů, z nichž jenom část má své kořeny v Československu. Neorientuje se pouze krajansky, je zaměřena především na to, aby vypověděla obyvatelům Izraele něco o ČR a naopak.

Hitachdut Jotsej Čechoslovakia - Sdružení Židů pocházejících z Československa
Předseda: Nathan Steiner

HJČ byl založen r. 1934 v Tel Avivu dr. H. Farbsteinem s pobočkami v Jeruzalémě a Haifě. Hlavním cílem bylo všestranně uchovávat odkaz čs. Židů. Po příchodu většího počtu imigrantů z ČSR v letech 1935-36 a posléze r. 1939, v době těsně před nacistickou okupací a po jejím začátku, dosahoval počet členů HJČ přibližně 2.000. Organizace se v té době především zaměřovala na bezprostřední pomoc novým přistěhovalcům, jejich začlenění do společnosti a propagaci idejí sionismu. Zatímco tato první vlna imigrace přicházela především z Čech, po válce hledali útočiště v Izraeli zejména Židé ze Slovenska. V letech 1948-50 se do Izraele přistěhovalo na 19.000 Židů z ČSR, polovina těch, kteří přežili nacistické koncentrační tábory. V této době a dále až do r. 1977 stál v čele HJČ dr. J. Neuman. Za jeho vedení byl mj. v jeruzalémských horách vybudován památník obětem holocaustu - Les obětí, kde si členové HJČ každý rok v květnu připomínají tragický osud čs. Židů za druhé světové války. Těžiště činnosti nadále spočívalo v kulturní a sociální aktivitě a stejně tomu bylo i v letech 1978-1988 za vedení dr. E. Friedera. V r. 1988 změnilo Sdružení stanovy i organizační strukturu. Jsou v něm nyní sdruženy pobočky v Jeruzalémě, Tel Avivu, Haifé, Natanyi, Naharii a Beér Ševě. Za účelem uchování kulturního odkazu čs. Židovstva sdružuje se pod vedením Hitachdutu 20 organizací. Jejich úkolem a trvalým posláním je uchovat dědictví a pokračovat v zachovávání tradic čs. Židovstva pro příští generace. V roce 1992 tato organizace sdružovala cca 13.000 osob, organizovala bývalé čs. občany žijící v Izraeli za účelem kulturní, výchovné a sociální činnosti a vydávala čtvrtletník Hazman haze (Naše doba), redigovaný N. Steinerem, který slovem i fotografiemi dokumentoval činnost HJČ a informoval o připravovaných akcích. HJČ udržoval až do přerušení diplomatických styků mezi ČSSR a Izraelem neoficiální kontakty s Čs. ústavem zahraničním. Spolupracoval s organizacemi Židů pocházejících z ČSR, kteří žili v dalších zemích světa, především v USA. 1. světový sjezd Židů pocházejících z Československa se konal 26.5.-5.6.1990 a zúčastnilo se ho několik tisíc osob včetně nejvyšších izraelských představitelů a prezidenta ČSFR V. Havla. Hitachdut má dnes cca 4.000 členů, z devadesáti procent pocházejících ze Slovenska. Specifikou je, že krajané se identifikují na prvním místě se židovstvím a teprve na druhém místě se zajímají o zemi původu, v daném případě o ČR. Mladší generace se považuje za Izraelce a nemá o dění společnosti Hitachdut zájem. Po roce 1989, kdy začali jezdit naši občané na studium do Izraele, se v Hitachdutu vyvinula tradice, že majetní členové společnosti poskytují slovenským a českým studentům stipendium. U příležitosti svátků Purim a Chamuka pořádá organizace pravidelně setkání svých členů s bohatou tombolou, jejíž výtěžek je určen na podporu sociálně slabších členů a nových emigrantů z ČR. Předseda organizace Nathan Steiner byl za své zásluhy o rozvoj česko-izraelských vztahů v roce 2001 odměněn Cenou Jana Masaryka Gratias agit.

 

Beit Terezín "Dům Terezín"
Předseda: Oded Breda

Sdružení pro uctění památky mučedníků, Beit Terezín, bylo založeno v kibucu Givat Chaim. Sdružení vystavělo budovu z iniciativy v Izraeli žijících členů Hnutí sionistické mládeže a organizace Hechaluc. Dvanáctirohová vzpomínková hala z červených cihel je architektonickou připomínkou terezínských pevnostních opevnění s mozaikovou podlahou znázorňující plán opevňovacích náspů, ulic a kasáren gheta. V archívu Beit Terezín se nachází kartotékový index všech, kteří byli v ghettu vězněni. Beit Terezín je podporován finančně izraelským státem, nicméně většinu práce dělají dobrovolníci, převážně býv. terezínští vězni. Organizace každoročně pořádá setkání bývalých vězňů z Terezína v kibucu Givat Chaim.

Vzdělání
● 7000 středoškoláků navštíví jednodenní seminář
● 500 studentů z Izraele a ze zahraničí je zapojeno do projektu "Kamarád", který se opírá o stejnojmenný dětský časopis z ghetta Terezín
● 400 izraelských učitelů se zabývá vzdělávacím materiálem o Terezíně
● 100 studentů z židovských a arabských škol se vzdělává o holocaustu
● několik studentů je motivováno zahájit akademické práce na téma Terezín

Archiv
● překlad několik stovek nových dokumentů
● začlenění do archivu několika nových deníků, potvrzení, uměleckých děl a dopisů od přeživších a jejich potomků
● odpovídání několika stovkám dotazům přes internet

Areál
● pokročilé plány pro renovaci stálých muzejních sbírek a přeměnění centra na víceúčelový objekt

Výstavy
● jako jsou " Kreslení na stránkách času" na motivy sbírky rodiny Groag či "Kamarád"

Akce
● workshop pro 31 českých učitelů
● výroční shromáždění Asociace vzpomínek na oběti z Terezína
● sociální a kulturní programy pro přeživší a druhou a třetí generaci
● premiéra izraelských filmů
● mezinárodní workshop na téma "Historie, hudba a vzpomínky"
● konference "Ženy a holocaust"
● badatelský workshop k výročí osvobození ghetta Terezín
● den otevřených dveří na Den holocaustu

Kontakt:
MUZEUM A ARCHIV BEIT TEREZÍN
Givat Chaim Ichud
38935 Emek Hefer
Tel.: +972/4/6369515, fax: +972/4/6369791, e-mail: bterezin@ghi.org.il
Internetová stránka: www.bterezin.org.il

 

Kibuc Kfar Masaryk

Byl založen ve 30. letech, ještě před vyhlášením státu Izrael, československými a litevskými přistěhovalci. Masarykovo jméno kibuc přijal až v roce 1940. V současné době má okolo 700 členů, z nichž asi 40 je původem z Československa. Je to vyvinutý kibuc s moderním zemědělstvím a pokrokovými továrnami. Obyvatelé pěstují bavlnu, rajčata, avokádo a chovají dobytek, drůbež a kapry. Ve svých továrnách vyrábí elektroniku a papírové a kartónové krabice všeho druhu. V roce 1985 bylo v kibucu založeno sdružení Amutat Jad T. G. Masaryk, které si dalo za cíl vybudovat památník TGM. Sdružení ihned začalo pořádat peněžní sbírku, a to nejen v samotném Izraeli, nýbrž i mezi krajany v zahraničí. Mezi přispěvateli byl mj. i Miloš Forman a krajanské organizace v USA. Koncem 80. let byl vybudován v kibucu objekt, který jednak pietně uctívá památku TGM, jednak slouží jako studovna materiálů spojených s TGM a ČSR. Do Jad Masaryk zavítal během státní návštěvy Izraele v roce 1990 prezident V. Havel. Centrum je však spravováno pouze dobrovolníky bez dostatečného vzdělání na to, aby mohli vytvořit skutečné vědecké středisko odpovídající úrovně. Členové kibucu i lidé z okolí s vazbami na ČSR se scházejí na jaře, aby si připoměli narození TGM, a na podzim u příležitosti založení ČSR. Náplň setkání tvoří většinou přednáška spojená s kulturním programem. Obvyklá účast je 100 osob.

 

.