5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Rozpočet státní správy dosáhl v roce 2012 kladného přebytku +3,6 bil. BYR, tedy 0,6% HDP (418 mil. USD).

Rozpočet státní správy (v mld. BYR)

	2000	2005	2010	2011	2012
Příjmy konsolidovaného rozpočtu	3181	30825	48754	85608	157954
z toho příjmy republikového rozpočtu	1647	21293	30270	54190	*
místních rozpočtů	1808	12049	27976	48400	*
Výdaje konsolidovaného rozpočtu	3236	31257	52980	79428	155168
z toho výdaje republikového rozpočtu	1723	21438	34282	51950	*
místních rozpočtů	1787	12274	28367	43946	*
Saldo konsolidovaného rozpočtu	-55	-432	-4226	+6180	+2786
z toho saldo republikového rozpočtu	-76	-145	-4012	+2240	*
místních rozpočtů	+21	-225	-391	+4454	*
Saldo Fondu sociální ochrany obyvatel	*	*	*	+2073	+800**
příjmy fondu	*	*	*	29573	*
výdaje fondu	*	*	*	27500	*
Saldo rozpočtu státní správy	*	*	*	+8253	+3600**

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

** přibližně

 

Konsolidovaný rozpočet 2011 (v mld. BYR)

	2011
	konsolidovaný	republikový	místní
Celkové příjmy	85608	54190	48400
z toho daňové příjmy	73446	44578	28868
z toho daně ze zisku	18564	2820	15744
z toho daň z příjmu FO	9316	-	9316
daň ze zisku	8689	2812	5877
daň z vlastnictví	2549	-	2549
daně ze zboží (služeb, prací)	34755	24759	9996
z toho DPH	26499	18702	7797
spotřební daň	5599	5597	2
ekologická daň	350	140	210
daňové příjmy z činnosti ZO	15147	15147	-
nedaňové příjmy	12001	9612	2390
Celkové výdaje (dle funkční klasifikace)	79428	51950	43946
z toho celostátní výdaje	15843	24995	7317
národní obrana	2719	2711	8
soudní moc, policie, zabezpečení bezpečnosti	4295	4058	236,4
národní ekonomika	15517	9311	6206
z toho průmysl, stavebnictví a architektura	1325	1297	28
zemědělství, rybářství	7978	4262	3716
silnice, doprava, spoje	4253	2011	2242
palivo a energetika	1221	1072	149
ochrana životního prostředí	557	346	211
komunální služby a bytová výstavba	6208	42	6166
zdravotnictví	10382	1957	8425
sport, kultura, masmédia	2594	844	1750
vzdělání	13711	2469	11242
sociální sféra	34288	10486	23802
DEFICIT/PŘEBYTEK	+6180	+2240	+4454
Financování deficitu/přebytku	-6180	-2240	-4454
vnitřní	-15306	-11366	-4454
vnější	9126	9126	0

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Ministerstvo financí Běloruska

Poznámka: * nejsou dostupné údaje

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance (v mil. USD)

	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012**
I. Běžný účet	-1448,8	-3039,7	-5229,5	-6389,7	-8277,7	-5774,7	-1819,3
1. Saldo - zboží a služby	-1531,5	-2799,0	-4 12,7	-5517,8	-7454,6	-1638,1	2936,1
z toho saldo zboží	-2269,0	-4041,8	-6236,8	-6957,0	-9077,6	-3716,4	497,5
saldo služeb	737,5	1242,8	1624,1	1439,2	1623,0	2078,3	2438,6
2. Saldo - výnosy	-120,8	-411,1	-787,6	-1113,9	-1162,8	-1557,7	-1516,2
3. Saldo - běžné převody	203,9	170,4	170,8	242,0	339,7	-2578,9*	-3239,2***
II. Kapitálový a finanční účet	1747,6	5353,4	4286,7	8301,5	6910,9	7014,5	*
1. Kapitálový účet	74,3	92,2	137,0	159,8	144,9	190,1	5,1
2. Finanční účet	1673,3	5261,2	4149,7	8141,7	6766,0	6824,4	-1106,4 ****
2.1. Přímé investice	351,0	1790,1	2150,0	1782,2	1352,4	3928,4	-1343,3
2.2. Portfoliové investice	-26,4	-38,8	5,3	18,8	1185,6	854,1	190,5
2.3. Výrobní finanční nástroje	-12,9	0,0	0,0	0,0	0,0	-592,9	-51,2
2.4. Ostatní investice	1361,6	3509,9	1994,4	6340,7	4228,0	2634,8	97,6
z toho Aktiva	-165,7	-1931,7	-477,0	-507,7	-1178,4	-2722,7	*
Závazky	1527,3	5441,6	2471,4	6848,4	5406,4	5357,5	*
III. Statistické rozdíly	-300,6	464,4	-60,0	531,1	558,3	1550,8	348,8
IV. Celková bilance	-1,4	2778,1	-1002,8	2442,9	-808,5	2790,6	-359,0
V.  Financování (změna rezervních aktiv)	1,4	-2778,1	1002,8	-2442,9	808,5	-2790,6	-359,0

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka:

* momentálně nedostupné údaje

** NBRB změnila metodiku propočtů, proto se čísla v minulých letech nemusí shodovat s aktuálně předkládanou statistikou

*** za deficitem běžných převodů stojí především celní odvody do rozpočtu RF za vyvážené ropné produkty mimo území Celní unie

**** čisté půjčky

 

Deficit běžného účtu platební bilance Běloruska se v roce 2012 snížil o 30,2% na -1,819 mld. USD. Z toho saldo zahraničního obchodu zbožím a službami dosáhlo kladných hodnot 2,936 mld. USD, saldo výnosů (úroky, dividendy, převody výdělků apod.) -1,516 mld. USD, a saldo běžných transferů -3,239 mld. USD. Tento deficit byl standardně kompenzován přítokem prostředků prostřednictvím kapitálového a finančního účtu. Celková platební bilance skončila s deficitem-359 mil. USD.

Zpráva o platební bilanci Běloruska za rok 2012
http://www.nbrb.by/statistics/BalPay/Comment/2012.pdf

Devizové rezervy

Devizové rezervy Běloruska dosáhly dle standardů MMF k 1. lednu 2013 8,095 mld. USD, tedy o 57% více než před rokem. Z toho rezervy ve směnitelných měnách představují 3,240 mld. USD, zlato v ekvivalentu 2,286 mld. USD, ostatní aktiva 2 mld. USD a zvláštní práva čerpání 567,5 mil. USD.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

K 1. lednu 2013 dosáhl celkový zahraniční dluh Běloruska 34,1 mld. USD, tedy 54% ročního HDP, přičemž od počátku roku došlo k jeho snížení o93,1 mil. USD (0,3%). Státní zahraniční dluh pak představoval 12,57 mld. USD.

Bělorusko v posledních letech výrazně prohloubilo svou zahraniční zadluženost. Ačkoliv výše dluhu bezprostředně neohrožuje hospodářskou stabilitu země, stále častěji se hovoří o jeho vlivu na růst ekonomiky a možnostech Běloruska k získání dalších půjček. V letošním roce má Bělorusko splatit 3,2 mld. USD. V případě neřešení problému s deficitem běžného účtu a při neměnné hospodářské politice může mít Bělorusko reálné problémy se splácením svých závazků.

Zahraniční dluh Běloruska (v mil. USD)

	2008	2009	2010	2011	2012
celkový zahraniční dluh	15154	22060	28401	34028	34116
podíl celkového zahraničního dluhu k HDP (%)	*	*	*	62,3	54
státní zahraniční dluh	3718,9	7891,4	9687,2	*
z toho úvěry a půjčky, získané běloruskou vládou	3588,8	7778,8	9486,2	12351	12568
úvěry, získané rezidenty a garantované vládou	130,1	112,6	201,0	*	*
podíl zahraničního státního dluhu k HDP (%) 1	6,4	16,5	17,8	26,2	36,8

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska, Národní banka Běloruska

Poznámka: 1) při normativu IBRD 50% pro úvěrovou schopnost splacení dluhu

* momentálně nedostupné údaje

Bělorusko musí v roce 2013 vyplatit 1,7 mld. USD MMF, 367 mil. USD Číně, 319 mil. USD RF, pokrýt státní obligace ve výši 159,1 mil. USD, Antikrizovému fondu EVRAZES 128 mil. USD, Venezuele 122 mil. USD a splatit další menší částky ostatním kreditorům.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Běloruský bankovní systém tvoří Národní banka Běloruska (NBRB) a ostatní banky.

NBRB je centrální bankou země a státním orgánem Běloruska. Vykonává svou činnost v souladu s Ústavou Běloruska, Bankovním kodexem Běloruska, zákony Běloruska a normativními právními akty prezidenta republiky. Běloruská národní banka je podřízena prezidentovi. K základním úkolům NBRB patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj a posílení bankovního systému Běloruska a zajištění efektivního, nadějného a bezpečného fungování platebního systému.

K 1. lednu 2013 v Bělorusku působilo 32 bank. Ty lze rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje 6 velkých bank, z nichž 5 vznikly z původních sovětských bank: «Беларусбанк» (státní banka), «Белагропромбанк» (státní), «Белинвестбанк» (státní), «Белпромстройбанк» (největší soukromá), «Приорбанк» (soukromá) a «Белвнешэкономбанк» (státní). Uvedené banky financují státní programy (postupně jsou státní programy financovány Rozvojovou bankou Běloruska) a představují více jak 80% všech aktiv běloruského bankovního sektoru. Druhá skupina zahrnuje 26 menších bank.

 

Základní ukazatele bankovního sektoru

	k 1.1.2010	k 1.1.2011	k 1.1.2012	k 1.1.2013
Banky zaregistrované Národní bankou Běloruska	32	32	32	32
z toho banky státní	*	4	4	4
banky se zahraniční účastí 1	27	27	27	*
z toho se 100% zahraničním kapitálem	9	8	8	*
s více jak 50% zahraničním kapitálem	15	15	15	*
Základní jmění bank (mld. BYR/mld. USD)	*	27648 / 3,3	29450 / 3,6	29844 / 3,5
z toho podíl zahraničního kapitálu (v %)	*	19,3	19,0	19,6
Zastoupení zahraničních bank 2	9	9	9	7

Zdroj: NBRB

Poznámka: 1) kapitálová účast z RF, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.

2) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, АО Rietumu Banka (Lotyšsko), AО Trasta komercbanka (Lotyšsko), ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), ОАО АКМ Московский областной банк (RF).

* momentálně nedostupné údaje

NBRB předpokládá další navýšení podílu zahraničního kapitálu v základních fondech běloruských bank do roku 2015, a to na 50% ze současných 24%. Tento záměr je deklarován ve Strategii bankovního sektoru Běloruska pro období 2011-2015.

V Bělorusku působí Asociace běloruských bank.

Národní banka Běloruska
http://www.nbrb.by

Aktuální účetní bilance a bilance zisků a ztrát bank
http://www.nbrb.by/system/finpos

Asociace běloruských bank
http://www.abbanks.by

Pojišťovny

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:
-         výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
-         občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
-         občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
-         zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
-         odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
-         vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu nebo drůbeže;
-         odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
-         život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
-         povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

K 1. lednu 2013 v Bělorusku působilo 24 pojišťoven. Běloruské pojišťovny zvýšily objem vybraného pojistného o 83,4% na 4337 mld. BYR (518 mil. USD) v porovnání s rokem 2011. 51,0% (2213 mld. BYR) z této částky připadalo na povinné pojištění. Ve struktuře povinného pojištění zaujímalo osobní pojištění 40%, pojištění majetku 7,9% a  pojištění odpovědnosti 52,1%. V případě dobrobolného pojištění osobní pojištění představovalo 25,1%, pojištění majetku 68,4% a pojištění odpovědnosti 6,5%. Vyplacené pojistné představovalo 2064 mld.BYR (47,6% od vybraného pojistného), z toho 56,3% připadalo na povinné pojištění a 43,7% na dobrovolné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 9388 mld. BYR (1122 mil. USD). V pojišťovnictví pracovalo 17 131 osob.

Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY. Ministerstvo uvažuje o  postupné liberalizaci pojišťovacího trhu a předpokládá přístup komerčních (zahraničních) bank k produktům povinného pojištění.

Přehled běloruských pojišťoven 2011
http://www.mzv.cz/public/9b/3a/9f/619948_531347_Prehled_beloruskych_pojistoven_2011.pdf

Hospodářské výsledky běloruských pojišťoven za rok 2012
http://www.minfin.gov.by/rmenu/insurance/info-insurance/year12/

Finanční trh (CP)

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země - valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2200 emitovaných akcií a obligací, 52 státních CP, 23 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a zhruba 40 zaregistrovaných brokerských organizací. Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Běloruská valuto-fondová burza
http://www.bcse.by

5.5. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 1. 1. 2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 1. 1. 2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně

Republikové

• DPH;
• akcízy (spotřební daň);
• daň ze zisku;
• daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení;
• daň z příjmů fyzických osob;
• daň z nemovitosti;
• pozemková daň;
• ekologická daň;
• daň z těžby přírodních surovin;
• poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
• poplatek daňového ráje;
• kolkový poplatek;
• konzulární poplatek;  
• státní clo;
• patentové clo;
• cla a celní poplatky;

Místní

• daň z vlastnictví psů;
• lázeňský poplatek;
• poplatek z dodavatelů;

Ostatní

• povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu;
• odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů a závažných onemocnění.

Základní informace k základním typům daní a poplatků

Daň z přidané hodnoty
Sazba:	0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/
Zdaňovací období:	kalendářní rok
Platba:	podání deklarace do 20. dne měsíce, platba do 22. dne kalendářního měsíce (do částky 3,815 mld. rublů lze kvartálně)
Akcízy (spotřební daň)
Sazba:	v absolutní hodnotě nebo % u 14 kategorií zboží
Daň ze zisku
Sazba:	18 % z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv; 12 % z dividend
Zdaňovací období:	kalendářní rok
Platba:	do 22. března, 22. června, 22. září a 22. října
Daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení
Sazba:	od 6 do 15%
Platba:	podání deklarace do 20. dne měsíce po ukončení zdaňovacím období platba do 22. dne měsíce po ukončení zdaňovacím období
Daň z příjmu fyzických osob
Sazba:	12% ze všech příjmů v Bělorusku i za jeho hranicemi
Platba:	částka je strhávána v moment výplaty zaměstnanci
Daň z nemovitosti
Sazba:	1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%. Místní orgány mohou sazbu navyšovat o koeficienty.
Zdaňovací období:	kalendářní rok
Platba:	4x ročně, vždy do 22. dne kalendářního čtvrtletí
Pozemková daň
Sazba:	základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku
Zdaňovací období:	kalendářní rok
Platba:	podání deklarace do 20. února, u nově odvedených pozemků do 20. dne následujícího měsíce; 4x ročně, do 22. dne každého druhého měsíce čtvrtletí, u zemědělské půdy nejpozději do 15. dubna, 15. července, 15. září a 15. listopadu; u pronájmu pozemků je výše určena odpovídající legislativou (v případě státního vlastnictví místních orgánů z jejich katastrální hodnoty a koeficientu dle jejich určení)
Ekologická daň
Sazba:	fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění (emisí) životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů.
Zdaňovací období:	kalendářní čtvrtletí
Platba:	podání deklarace do 20. dne měsíce evidenčního čtvrtletí; 4x ročně, do 22. dne každého čtvrtletí
Povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijní fond
Sazba:	28 % povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6 % povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.
Platba:	prováděna jednorázově ze všech příjmů zaměstnanců

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

• zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců) s hrubým příjmem za 9 měsíců (předcházející nároku na zjednodušené odvody) menším než 3,090 mld. běloruských rublů (cca 772,5 tis. EUR) vyjma některých oblastí podnikání (výroba alkoholu, tabákových výrobků, herního businessu, pojištění, turismu apod.) ve výši 8% (pro neplátce DPH), 6% (pro plátce DPH), 3% (pro příjmy z prodeje v zahraničí) a 15% (využívající jako daňový základ hrubý příjem);zdanění rezidentů zvláštních ekonomických zón (pětileté osvobození daně z příjmu, snížená daň z příjmu o 50 %, snížené DPH o 50 %, osvobození daně z nemovitého majetku, osvobození od celních poplatků apod.);
• zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón(pětileté osvobození daně z příjmu z realizace zboží, prací, služeb, snížená sazba daně z příjmu o 50%, snížená sazba DPH na 10% z obratů realizované vlastní produkce na území Běloruska vyrobené ve zvláštní ekonomické zóně nebo v rámci programu záměny importu, osvobození daně z nemovitého majetku, osvobození od celních poplatků a daní);
• zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
• podnikatelská činnost v malých městech a venkovských sídlech;
• jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
• daň z hazardního businessu;
• daň na příjmy z loterií;
• daň z realizace elektronický interaktivních her;
• další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s 63 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Ministerstvo daní a poplatků Běloruska
http://nalog.by

Daňový kodex - Obecná část
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=hk0200166

Daňový kodex - Zvláštní část
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Hk0900071

Přehled a sazby spotřební daně platné pro rok 2012
http://www.pravo.by/main.aspx?guid=3871&p0=P31200349&p1=1

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010)
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb014-98.pdf
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6036