Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Investiční klima

 

Pro vstup zahraničních investic do Běloruska hovoří příznivá geografická poloha (tranzitní poloha mezi Evropou a Asií, a dále Baltským mořem s Černým), levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla (s ohledem na hospodářskou krizi a značnou rozdílnost ve mzdách dochází k výraznému odlivu kvalifikované pracovní síly zejména do RF), a ve srovnání s ostatními zeměmi SNS poměrně dobře rozvinutá infrastruktura, která je udržována na přijatelné úrovni především v Minsku a dalších důležitých městech (Brest, Gomel, Grodno, Vitebsk, Mogilev). Významným kladem jsou rovněž odbytové možnosti, kdy má Bělorusko díky Celní unii s Ruskou Federací a Kazachstánem relativně volný přístup na160 mil. trh. Celní unie přitom předpokládá unifikaci tarifních a zejména netarifních opatření, přičemž dochází k prohlubování integrace i v dalších oblastech.

Bělorusko není členem Světové obchodní organizace (WTO). Jde o zemi s direktivně řízenou ekonomikou (70% ekonomiky je v rukách státu), kde je uplatňována poměrně široká ochrana domácího trhu. Soukromý sektor vytváří pouze 30% HDP (podíl malých podniků 15,7%, podíl malých i středních 22,9%). Vliv státu v ekonomice se projevuje jak přes vlastnictví klíčových podniků, pojišťoven a klíčových bank, tak i prostřednictvím udělování různých daňových výhod, úvěrů, subvencí podnikům i obyvatelstvu. Z rozpočtu jsou financovány komunální služby, stavebnictví i zemědělský sektor. Podle MMF objem subvencí představuje zhruba 14% HDP země. Soukromé podnikání jako takové omezováno není, fakticky je ovšem díky mnoha administrativním restrikcím (licence, cenotvorba, kontroly) podnikatelské prostředí v Bělorusku hluboko pod standardy zemí EU. Nejvíce je kritizován komplikovaný daňový systém, nepřehledná legislativa, omezení při platbách do zahraničí, vysoká míra korupce a celková nepružnost státního aparátu přijmout razantnější kroky k liberalizaci ekonomiky.

Základní srovnání daňové zátěže zemí JHP podle Doing Business 2012

 

Platby daní v roce

Čas, potřebný na zadministrování daní (hodin)

Celková daňová zátěž (% od zisku)

Pozice v ratingu Světové banky Doing business 2012 z hlediska daní

Bělorusko

18

654

62,8

156

Kazachstán

7

188

28,6

13

Rusko

9

290

46,9

105

Zdroj: Ekonomičeskaja gazeta (06.03.2012)

Sami běloruští podnikatelé mezi nejproblémovější otázky vedení byznysu v Bělorusku nazvali drahé úvěry bank, málo rozvinutý finanční trh, nestabilní legislativu, nejednotné podmínky podniků různých právních forem, vysokou daňovou zátěž, korupci, nízkou platební disciplínu, rostoucí deficit kvalifikovaných kádrů.

Podrobněji o investičním prostředí viz materiál advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP – Doing business in Belarus 2014 (v ruském a anglickém jazyce)
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/podnikani_v_belorusku_2011.html

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním legislativním aktem, který reguluje investiční činnost na území Běloruska je Zákon „O investicích“ ze dne 12.07.2013, který nahradil původní Investiční kodex Běloruska.

V souladu se Zákonem o investicích existují následující způsoby jak může zahraniční investor investovat své prostředky v Bělorusku, a to:
- vytvořením obchodní organizace;
- pořízením nebo vytvořením, včetně výstavby, nemovitosti;
- získání práv k objektům intelektuálního vlastnictví;
- koupí akcií, získáním podílu v základním jmění právnické osoby;
- na bázi koncese;
- jiným způsobem, který běloruská legislativa nezakazuje.

Součinnost investorům

Investorům mohou být v orientaci na běloruském trhu kromě Národní agentury pro investice a privatizaci Běloruska nápomocni tzv. Investiční agenti nabízející součinnost po dobu realizace projektu, včetně právní pomoci (uzavření investiční dohody, vypracování business plánu apod.).

Ministerstvo ekonomiky Běloruska, odpovědné za státní investiční politiku
http://www.economy.gov.by

Národní agentura pro investice a privatizaci Běloruska, pověřená přílivem investic
http://www.investinbelarus.by

Přehled investičních agentů
http://www.economy.gov.by/ru/invpolicy/b-invest-agenty

Konzultační rada pro zahraniční investice při Radě ministrů Republiky Bělorusko
http://w1.economy.gov.by/fiac/index.php

Garance investic 

V souladu se zákonem „O investicích“ je investorovi garantováno:
-         ochrana před znárodněním nebo zabavením bez náhrady;
-         volný převod této náhrady mimo Bělorusko;
-         právo investora, jehož majetek byl zabaven, požadovat od soudu vrácení zbylého majetku, pokud důvody pro zabavení pominuly;
-         volný převod zisku (příjmů) mimo Bělorusko získaných na základě investice.

Bělorusko má podepsáno více jak 60 bilaterálních a mnohostranných dohod o ochraně investic, včetně ČR. Na národní úrovni otázky ochrany práv investorů řeší Investiční kodex Běloruska. Investorovi je garantováno volné nakládání s příjmem z investice, včetně jejího převodu (po zaplacení všech daní a poplatků) mimo Bělorusko. Investice nemohou být nacionalizovány bez odpovídající kompenzace. Na základě nařízení vlády z února 2012, odpovědnou institucí za dosažení mimosoudních řešení investičních sporů bylo jmenováno Ministerstvo ekonomiky Běloruska.

Bělorusko je rovněž signatářem Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy              a občany druhých států (ICSID) a Soulské úmluvy o mnohostranné agentuře pro investiční záruky (MIGA).

Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)
http://icsid.worldbank.org

Mnohostranná agentura pro investiční záruky (MIGA)
http://www.miga.org

Zákon o investicích
http://www.economy.gov.by/dadvfiles/001214_874081_Zakon_53.pdf

Národní legislativa k investicím
http://www.economy.gov.by/ru/invpolicy/pravovie-usloviya-invest-deyatelnocty/norm-akty

Pobídkové režimy

Investiční smlouva

Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva, která investorovi přináší mj. řadu pobídek a osvobození.

Účastníkem investiční smlouvy za Bělorusko vystupuje republikový orgán státní správy nebo státní organizace určená v souladu s platnou legislativou.

V investiční smlouvě musí být povinně uvedeny následující skutečnosti:
-         předmět, objem, lhůty a podmínky pro investice;
-         práva a povinnosti obou stran (investora i státu);
-         odpovědnost stran za nedodržení podmínek dohody;
-         jiné podmínky dohodnuté v souladu s platnou legislativou.

K 29. květnu 2014 bylo mezi běloruských státem a investory uzavřeno 1346 investičních dohod v hodnotě 22,6 mld. USD. Reálné plnění těchto dohod je nicméně věc druhá.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/invest-dogovor

Zvláštní (svobodné) ekonomické zóny

Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón (SEZ). V Bělorusku jich funguje šest, a to v Brestu, Gomelu, Grodnu, Minsku, Mogilevu a Vitebsku. Ty poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu.

K 1. dubnu 2014 bylo v rámci SEZ registrováno 492 rezidentů, ze kterých bylo 458 aktivních (93%). Nejvíce rezidentů se nachází v Minské SEZ, Grodněnské SEZ, Brestské SEZ, Gomelské SEZ, Vitebské SEZ a Mogilevské SEZ. Rezidenty bylo v 1. čtvrtletí tohoto roku realizováno zboží a služeb v hodnotě 1,6 mld. USD, z toho ve výši 1 mld. USD na export. 71,5% exportu přitom směřovalo do RF. Dovoz rezidenty SEZ představoval796 mil. USD.

Každoročně vláda potvrzuje seznam zboží nahrazující import, které jsou vyráběny rezidenty SEZ a dodávány na domácí trh. Na tyto podniky se vztahují další daňové pobídky.

Nařízení prezidenta č. 262 ze dne 09.06.2005 „O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30500262

Stránky jednotlivých ekonomických zón
SEZ Brest, SEZ Gomel-Raton, SEZ Grodnoinvest, SEZ Minsk, SEZ Mogilev, SEZ Vitebsk

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/invpolicy

Zboží, které má být vyráběno v Bělorusku s cílem nahradit import (2014)
http://www.pravo.by/main.aspx?guid=3871&p0=C21400048&p1=1&p5=0

Investice v obcích do 50 tis. obyvatel a venkovských sídlech

Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 1  ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající ve venkovských sídlech v souladu s Prezidentským dekretem č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“.

Prezidentský dekret č. 1 ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0800001

Prezidentský dekret č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0700009

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/litl-town
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/selo

Vysoce-technologické parky

Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie.

 K 1. lednu 2013 bylo ve VTP registrováno 118 společností, které zaměstnávaly 14,5 tis. osob. Export rezidentů VTP dosáhl331 mil. USD.

Prezidentský dekret č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0500012

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/pvt

Vysoce-technologický park Běloruska
http://www.park.by

Čínsko-běloruský industriální park

Novu příležitostí pro investory je aktuální výstavba Čínsko-běloruského industriálního parku, který má přinést jeho rezidentům zcela nové investiční pobídky. Park se má specializovat na vysoce sofistikované technologie.

Podnikání na území Припятское полесье

Pripjatskoe polesí je rozloženo na území třech rajónů Brestské oblasti a 4 rajónů Gomelské oblasti. Rozhodnutím prezidenta č. 161 ze dne 29.03.2010 byl potvrzen Státní program sociálně-ekonomického rozvoje a komplexního využití přírodních zdrojů Pripjatského polesí na období 2010-2015. To řeší rovněž daňové a další pobídky (finanční subvence) pro investory přicházející do daného regionu.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/programmy/polesye

Relevantní informace

Podrobněji o investičních podmínkách a pobídkách viz materiál advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP – Doing business in Belarus 2014 (v ruském a anglickém jazyce)
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/podnikani_v_belorusku_2011.html

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příliv přímých zahraničních investic do Běloruska (v mil. USD)

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem přímé investice**

451

748

1313

2279

4821

5569

13248

10358

11083

Přímé investice na čisté bázi***

*

*

565

683

1886

1350

3974

1377

2136

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska
Poznámka: * momentálně nedostupný údaj
** Nejedná se o statistiku dle mezinárodních standardů. Dle běloruské metodiky zahraniční investice zahrnují přímé, portfoliové a ostatní investice. Přímé investice zahrnují investice, prováděné zahraničními investory, jejichž podíl představuje min. 10% v základním kapitálu společnosti. Portfoliové investice zahrnují podíl menší 10% v základním jmění společnosti. Ostatní investice představují zahraniční úvěry a půjčky, stejně jako půjčky garantované běloruskou vládou, získané od nerezidentů.
*** bez započítání zadluženosti vůči přímému investorovi za zboží, práce a služby

Objem přímých zahraničních investic se v roce 2013 zvýšil o 6,9% oproti předchozímu roku. Z tohoto objemu větší část připadala na dlouhodobé dluhové závazky! Přímé investice na čisté bázi dosáhly jen 2136 mil. USD.

Přímé zahraniční investice do Běloruska dle odvětví

 

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem (v mil. USD)

4821,1

5569,4

13248,0

10358

*

   z toho průmysl

251,4

292,4

929,0

*

*

   z toho zemědělství

17,4

8,7

26,5

*

*

   z toho doprava a spoje

3127,6

4319,1

5849,7

*

*

   z toho stavebnictví

27,2

22,2

78,1

*

*

   z toho obchod

1220,2

813,6

5964,5

*

*

   z toho ostatní

177,3

113,4

400,2

*

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

* aktuálně nedostupné údaje

Teritoriálně nejvíce investic (přímých na čisté bázi) v roce 2013 postoupilo z Ruska (35,6%), Kypru (20,2%), Velké Británie (32%), Švýcarska (5,6%), USA (4,9%), Rakouska (4,8%), Velké Británie (4,8%) a Německa (2,7%). Z hlediska administrativního dělení Běloruska nejvíce těchto investic směřovalo do podniků registrovaných v Minsku (60%), dále Minské oblasti (11%), Gomelské oblasti (10%), Mogilevské oblasti (6%).

V Bělorusku k 1. lednu 2013 působilo v Bělorusku 6925 podniků se zahraničním kapitálem, z toho 3860 společně s běloruským kapitálem a 2901 čistě zahraniční. Zaměstnávaly 352,9 tis. osob. Nejvíce jich podnikalo v obchodě, dále v průmyslu - zejména zpracovatelském a nemovitostech. Teritoriálně jich nejvíce bylo registrováno v Minsku (56,5%).

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's v dubnu 2014 potvrdila Bělorusku výhled dlouhodobých úvěrových ratingů, pokud jde o závazky v zahraniční i národní valutě na „stabilní“. Krátkodobý rating ze závazku v zahraniční i národní valutě byl zlepšen na úroveň «B». V listopadu došlo ke snížení ratingu také 4 komerčních bank (Беларусбанк, Белвнешэкономбанк, БПС-Сбербанк a Белагропромбанк). Jejich rating byl oceněn na úrovni «B-/C». V případě Běloruské rozvojové banky rating představuje úroveň «B-/B».

Pokud jde o předpokládanou splatnost dluhu po státním bankrotu, ta se pohybuje na úrovni „4“ a představuje návratnost 30-50% dluhu.

Pokud jde o předpokládanou splatnost dluhu po státním bankrotu, ta se pohybuje na úrovni „4“ a představuje návratnost 30-50% dluhu.

9.3. České investice v teritoriu

České přímé investice do Běloruska jsou nízké, což souvisí mj. s úrovní investičního prostředí země. Podle údajů Ministerstva ekonomiky Běloruska působilo k 01.01.2013 v Bělorusku 114 podniků s českým kapitálem, z nichž 66 představovaly společné česko-běloruské podniky a 48 podniky s ryze českým kapitálem.

Přehled stavu a toků přímých českých a běloruských investic (2000-2012) [1]

Toky přímých zahraničních investic z ČR do Běloruska (v tis. USD)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

2012

0,0

2997,1

706,8

3703,9

2011

508,8

3 418,1

- 620,4

3 306,6

2010

0,0

3 161,1

140,6

3 301,6

2009

3 209,9

2 986,7

59,4

6 523,0

2008

967,8

4 346,7

287,4

5 601,9

2007

- 1 552,8

58,1

0,0

- 1 494,7

2006

49,5

744,9

55,9

850,3

Stav přímých zahraničních investic z ČR do Běloruska (v mil. USD)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

k 31.12.2011

0,4

10,3

0,8

11,5

k 31.12.2010

2,0

8,2

2,4

12,5

k 31.12.2009

2,2

8,3

1,2

11,7

k 31.12.2008

5,0

9,0

1,0

15,1

k 31.12.2007

1,8

8,8

0,0

10,7

k 31.12.2006

1,5

3,2

0,1

4,7

k 31.12.2005

0,7

0,7

0,0

1,4

k 31.12.2004

-

-

-

-

k 31.12.2003

0,0

0,1

0,0

0,2

k 31.12.2002

1,1

0,0

0,0

1,1

k 31.12.2001

1,7

0,1

-0,0

1,7

k 31.12.2000

0,1

-0,0

0,0

0,1

Zdroj: ČNB

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

Dle běloruských statistik bylo z ČR do Běloruska investováno v roce 201362,3 mil. USD, z toho přímé investice představovaly26,4 mil. USD. Čisté přímé investice (bez půjček                a úvěrů) pak dosáhly14,5 mil. USD.

Ve Státním registru investičních dohod byly k 29. květnu 2014 registrovány 4 dohody mezi českými podniky a běloruským státem za11,7 mil. USD. Jedná se o projekty výroby stavebních materiálů, výroby substrátů z rašeliny, výroby peletek z rašeliny, výstavbu sportovně-ozdravného objektu).

Běloruské investice do ČR nehrají významnější roli.

Souhrnný materiál českých přímých investic do Běloruska, včetně běloruské statistiky
http://www.mzv.cz/public/39/a3/e5/977946_906241_Vzajemne_investice.pdf



[1] Vysvětlivky k tabulce:

Stav - souhrn ZI k určitému sledovanému datu.

Toky - pohyb ZI (odliv a příliv) za sledované období. U toků jde o hospodářský výsledek běžného roku, zatímco u stavů tato položka obsahuje i hospodářský výsledek minulých let. V případě vzniku přímé investice v určitém roce si daná společnost "přináší" do hodnoty stavu PZI i hodnotu zisku minulých let, který se však nepromítl v tocích.

Základní kapitál - zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti.

Reinvestovaný zisk - je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.

Ostatní kapitál - zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky a ostatními podniky ve skupině.  Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Privatizace

Objektem privatizacejsou státní podniky, ústavy, organizace, organizační složky a odštěpné závody podniků, dále státní majetek v pronájmu, podíly (akcie, členské příspěvky) státu a územně-správních jednotek v majetku hospodářských subjektů. Privatizace probíhá vznikem otevřené akciové společnosti prostřednictvím transformace státního podniku za účasti zakladatele odlišného od státu, účastí investora na dražbě podniků (či akcií), nabytím akcií investorem na sekundárním trhu. V případě strategického podniku lze záležitost řešit přímou nabídkou na úrovni vlády, respektive administrace prezidenta.

Proces privatizace byl nastartován v roce 1991 a do roku 2008 bylo zprivatizováno 4 322 podniků, tedy zhruba 53,4% z celkového počtu. 14. července 2008 byl Usnesením rady ministrů č. 1021 schválen plán privatizace objektů na období 2008–2010 s tím, že státní podniky budou nejprve převedeny na akciové společnosti. Akcionování těchto podniků však postupovalo velmi pomalu. Běloruská vláda svým usnesením č. 348 ze dne 21. března 2011 schválila plán privatizace 244 objektů (podniků), nacházející se ve vlastnictví státu, a rovněž plán transformace 135 republikových unitárních podniků na akciové společnosti. Oba plány měly být realizovány v období 2011-2013.

V září 2012 byl podepsán prezidentský dekret č. 8, podle kterého privatizace státního majetku má probíhat bez formování privatizačních plánů. Kromě toho byly zrušeny stvrzené vládou seznamy podniků pro privatizaci v rámci plánů pro rok 2011-2013. Obecně platí, že privatizovat státní majetek v Bělorusku lze, avšak individuálně a se souhlasem hlavy státu.

Po prosincovém vyjádření (2012) premiéra M. Mjasnikoviče, že "zabývat se reformou vlastnických vztahů v době globální finanční krize není bezpečné", vláda nakonec nařídila Státnímu výboru pro majetek (SVM), oblastním výkonným výborům, ministerstvům a úřadům připravit seznam objektů, jejichž prodej měl v roce 2013 zajistit příliv zahraničních investic v minimální výši 2,5 mld. USD. Šanci na prodej mají přitom jen ta aktiva, o které mohou (mají) investoři zájem, přičemž k získání plánované částky stačí reálně prodat minoritní podíl v rafinérii NAFTAN nebo výrobce draselných hnojiv BELARUSKALIJ. V polovině února 2013 předseda SVM G. Kuzněcov oznámil, že byl Výborem připraven seznam 103 podniků (82 z nich se nachází v republikovém vlastnictví a 21 ve vlastnictví měst), jejichž prodej umožní získat až 5 mld. USD investic. Do tohoto seznamu byly kromě podniků NAFTAN a BELARUSKALIJ zařazeny také akcie dalších vlajkových lodí BY průmyslu jako GRODNO AZOT (dusíkatá hnojiva), BELAZ (nakladače) nebo borisovský holding BATE (výrobce autokomponentů). Podle Kuzněcova by si stát měl v těchto podnicích podržet většinový podíl a prodat od 10 do 25% akcií.

Privatizace však byla také v roce 2013 blokována. Prodaly se státní podíly pouze ve dvou méně významných podnicích. Jak ukazují některé investice z posledního období, zahraniční investoři dávají přednost spíše greenfieldům před „předraženou“ koupí problematických podniků. V loňském roce bylo akcionováno 57 republikových podniků.

Prodejem nebo pronájmem státního majetku (objektů, pozemků) se zabývá Státní výbor pro majetek Republiky Běloruskoa jeho oblastní podvýbory. Vedle Výboru se na privatizaci některých běloruských podniků podílí rovněž Národní agentura investic a privatizace.

Státní výbor pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo)
http://www.gki.gov.by

Národní agentura investic a privatizace
http://www.investinbelarus.by

Koncese

Pro některé investory může být zajímavou možností investovat do nalezišť nerostných surovin, vod, lesů, půdního fondu a jiných objektů prostřednictvím tzv. koncesí

Koncesí se rozumí úplatná, časově omezená smlouva o převodu práva vykonávat na území Republiky Bělorusko konkrétní druh činnosti, na který se vztahuje výhradní právo státu anebo poskytnutí užívacího práva k majetku ve vlastnictví Republiky Bělorusko.

Problematiku legislativně řeší Zákon „O koncesích“ ze dne 12.07.2013.

Zákon „O koncesích“
http://www.pravo.by/main.aspx?guid=3871&p0=H11300063&p1=1

Investiční projekty

Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, jednotlivými ministerstvy, oblastmi *, státními koncerny nebo obchodně-průmyslovými komorami. Jedná se o projekty modernizace stávajících nebo výstavby nových podniků v různých oblastech hospodářství, společné podniky nebo přímé investice.

* Nařízením prezidenta č. 75 ze dne 25.02.2011 „O zahraničních půjčkách orgány místní samosprávy“ se regionálním administracím a municipalitám nabízí možnost půjčovat si zdroje na realizaci investičních projektů v zahraničí.

Přehled klíčových investičních projektů státního významu s realizací v roce 2014
http://pravo.by/main.aspx/www.belta.by/main.aspx?guid=3871&p0=C21400380&p1=1&p5=0

Databáze investičních projektů Národní agentury investic a privatizace
http://www.investinbelarus.by/invest/base/

Přehled pozemků nabízených v jednotlivých regionech Běloruska pro investiční projekty
http://www.investinbelarus.by/invest/landplots/

Přehled nemovitostí nabízených v jednotlivých regionech Běloruska pro investiční projekty
http://www.investinbelarus.by/invest/Real_estate/

9.5. Rizika investování v teritoriu

Stávající ekonomický model země charakterizovaný centrálně řízenou ekonomikou s omezenými tržními principy a zřetelnou sociální politikou (např. dotace komunálních energií, PHM, cen některých potravin, MHD, telekomunikační poplatky atd.) je dlouhodobě neudržitelný. Ekonomika je z velké části ovládána přímo nebo zprostředkovaně státem. Soukromý sektor existuje jen na úrovni menších podniků nebo živnostníků a je neustále utlačován nejrůznějšími nařízeními, jejichž cílem je získat pro stát co nejvíce peněz na daních a poplatcích. Služby jsou na nízké úrovni. Běžné občany trápí nízká životní úroveň (průměrná mzda 500 USD), vysoká míra inflace (v roce 2011 108,7%!) a z důvodu dlouhodobé nerovnováhy platební bilance také oslabování domácí měny. Státním podnikům chybí konkrétní vlastník a prostředky na modernizaci provozů, což se projevuje omezenou nabídkou kvalitních a konkurenceschopných výrobků. Podle expertů obrat stínové ekonomiky BY dosahuje vyšší podíl než oficiální údaje ve výši 8-10% HDP. Podle odhadů Světové banky však tento podíl představoval v roce 2012 46% HDP země. Počet jednodenních a nastrčených firem rok od roku přibývá.

Ochrana investic

Poslední případy přímého vměšování státu do vlastnických vztahů i řízení podniků se zahraniční účastí (PINSKDREV /2011/, KOMMUNARKA /2012/, SPARTAK /2012/, LUČ /2013/) potvrzují, že zahraniční investice v Bělorusku nejsou reálně chráněny.

Privatizace se závazky

U řady subjektů zejména průmyslových není zcela zřejmé, jaké procento akcií se prodává a jaká je jejich cena. Subjekty jsou nabízené často s velkými nezastavěnými plochami, které mohou znamenat navýšení ceny, ale nikoliv již jejich efektivní využití. Problémem jsou rovněž sociální aktiva (školy, školky, kotelny, zemědělská družstva apod.), která jsou státními podniky nedobrovolně provozována a dotována. Běloruské pojetí privatizace předpokládá prodej podniků individuální formou (tedy po dohodě), za výrazně vyšší než tržní cenu s povinnostmi pro investora v podobě zavázání se k rozsáhlým investicím, zachování plné zaměstnanosti (včetně každoročního zvyšování platů) a sociálnímu cítěné v podobě dotací sociálních objektů, případně sponzoringu státních potřeb různého druhu.

Společný podnik se státem

Příliš se nedoporučuje vytvářet společný podnik (SP) se státem. Legislativa je postavena tak, že reálná řízení SP je možné při držení více jak 75% podílu podniku. Často se stává, že management SP nominovaný státem, sleduje zcela odlišné zájmy, než jsou zájmy zahraničního investora. Běžné je i vměšování výše stojících státních struktur do fungování SP. Vytvoření takového SP a následné přijímání nejen strategických, ale i běžných rozhodnutí je časově i administrativně náročné.

Kontrola

Státní kontroly v podnicích mohou být zneužity pro konkrétní cíle (financování státních potřeb, likvidace nebo převzetí podniku státem).

Nařízením prezidenta č. 510 ze dne 16.10.2009 "O kontrolní činnosti"
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30900510

Legislativa

Velmi negativním prvkem je možnost (v praxi reálně aplikovaná) přijímání normativních aktů (legislativy) se zpětnou platností.


.