Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Investiční klima

 

Pro vstup zahraničních investic do Běloruska hovoří příznivá geografická poloha (tranzitní poloha mezi Evropou a Asií, a dále Baltským mořem s Černým), levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla (s ohledem na hospodářskou krizi a značnou rozdílnost ve mzdách dochází k výraznému odlivu kvalifikované pracovní síly zejména do RF), a ve srovnání s ostatními zeměmi SNS poměrně dobře rozvinutá infrastruktura, která je udržována na přijatelné úrovni především v Minsku a dalších důležitých městech (Brest, Gomel, Grodno, Vitebsk, Mogilev). Významným kladem jsou rovněž odbytové možnosti, kdy má Bělorusko díky Celní unii s Ruskou Federací a Kazachstánem relativně volný přístup na150 mil. trh. Celní unie přitom předpokládá unifikaci tarifních a zejména netarifních opatření, přičemž dochází k prohlubování integrace i v dalších oblastech.

Bělorusko není členem Světové obchodní organizace (WTO). Jde o zemi s direktivně řízenou ekonomikou (70% ekonomiky je v rukách státu), kde je uplatňována poměrně široká ochrana domácího trhu. Soukromý sektor vytváří pouze 30% HDP (podíl malých podniků 15,7%, podíl malých i středních 22,9%). Vliv státu v ekonomice se projevuje jak přes vlastnictví klíčových podniků, pojišťoven a klíčových bank, tak i prostřednictvím udělování různých daňových výhod, úvěrů, subvencí podnikům i obyvatelstvu. Z rozpočtu jsou financovány komunální služby, stavebnictví i zemědělský sektor. Podle MMF objem subvencí představuje zhruba 14% HDP země. Soukromé podnikání jako takové omezováno není, fakticky je ovšem díky mnoha administrativním restrikcím (licence, cenotvorba, kontroly) podnikatelské prostředí v Bělorusku hluboko pod standardy zemí EU. Nejvíce je kritizován komplikovaný daňový systém, nepřehledná legislativa, omezení při platbách do zahraničí, vysoká míra korupce a celková nepružnost státního aparátu přijmout razantnější kroky k liberalizaci ekonomiky.

Základní srovnání daňové zátěže zemí JHP podle Doing Business 2012

 

Platby daní v roce

Čas, potřebný na zadministrování daní (hodin)

Celková daňová zátěž (% od zisku)

Pozice v ratingu Světové banky Doing business 2012 z hlediska daní

Bělorusko

18

654

62,8

156

Kazachstán

7

188

28,6

13

Rusko

9

290

46,9

105

Zdroj: Ekonomičeskaja gazeta (06.03.2012)

Bělorusko od roku 2000 zaznamenávalo stabilní hospodářský růst, který byl z velké části tažen exportem do zemí SNS a především štědrou dotační politikou RF v oblasti energetických surovin. Tato politika však byla v roce 2010 Ruskem přehodnocena, což negativně ovlivnilo především petrochemický průmysl země (Bělorusko zpracovávalo ve svých petrochemických závodech ruskou ropu dodávanou za podstatně nižší než tržní ceny, které v podobě ropných produktů prodávalo do Evropy za ceny tržní). Zhoršení podmínek dodávek ruské ropy, nižší poptávka po běloruském zboží na světových trzích, podpora ekonomického růstu prostřednictvím vnitřních zdrojů a zahraničních půjček, nedostatečný příliv zahraničních investic, přeregulovaná ekonomika, zvýšení průměrné mzdy na ekvivalent 500,- USD jako jeden ze slibů předvolební prezidentské kampaně bez odpovídajícího zvýšení produktivity práce - tyto a další faktory přivedly běloruskou ekonomiku k nevyrovnanému rozpočtu, zrychlení inflace, zhoršení výkonnostních parametrů, zejména petrochemického průmyslu a v neposlední řadě ke značnému nárůstu deficitu obchodní bilance.

Negativní vývoj pokračoval i v roce 2011, kdy běloruské vedení zejména v 1. pololetí zcela ignorovalo nerovnováhy v ekonomice, čímž zemi přivedlo k valutové krizi (nemožnost konverze zisku do valuty, nemožnost provádění elementárních kalkulací byznysu s ohledem na rostoucí inflaci) a následně nekontrolované devalvaci národní měny, trojmístné inflaci, zpomalení ekonomického růstu, propadu reálných mezd, omezení domácí poptávky a destabilizaci bankovního sektoru země.

Ačkoliv se v 1. pololetí 2012 podařilo stabilizovat ekonomiku (a to zejména díky přísné peněžně-úvěrové politice centrální banky, výhodným cenám na dodávky zemního plynu a ropy z Ruska, tak i nestandardním vývozům ropné produkce do zemí EU), zhruba od července se v běloruské ekonomice začínají objevovat některé negativní tendence, které v srpnu a září dále zesílily. Budoucí makroekonomický vývoj země bude záležet na tom, zda převáží politika pragmatického křídla Národní banky Běloruska a Ministerstva financí Běloruska, které brojí proti nezdravé stimulaci hospodářského růstu (standardním pro Bělorusko způsobem, tedy úvěry, půjčkami, emisí, výrobou na sklad). V takovém případě bude země dosahovat skromnějších růstů HDP mezi 1-3%, přičemž ekonomika se bude postupně odpoutávat od sociálního modelu. V opačném případě Bělorusku hrozí opakování předchozích hospodářských krizí. Nejoptimálnější variantou pro ekonomiku by však bylo nastartování reálných strukturálních změn, které by ji umožnily ve střednědobém horizontu dosáhnout výraznějšího hospodářského růstu. 

Investiční prostředí (včetně garance práv investorů) popisuje materiál Doing Business in Belarus 2012 společnosti REVERA CONSULTING GROUP, který je prezentován na stránkách Velvyslanectví ČR v ruském a anglickém jazyce
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/podnikani_v_belorusku_2011.html

Ministerstvo ekonomiky Běloruska, odpovědné za státní investiční politiku
http://www.economy.gov.by

Národní agentura pro investice a privatizaci Běloruska, pověřená přílivem investic
http://www.economy.gov.by/ru/about_ministry/subordinated/gunia

Konzultační rada pro zahraniční investice při Radě ministrů Republiky Bělorusko
http://w1.economy.gov.by/fiac/index.php

Garance investic

Bělorusko je signatářem Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států(ICSID) a Soulské úmluvy o mnohostranné agentuře pro investiční záruky(MIGA).

Bělorusko má podepsáno 62 bilaterálních a mnohostranných dohod o ochraně investic, včetně ČR. Na národní úrovni otázky ochrany práv investorů řeší Investiční kodex Běloruska. Investorovi je garantováno volné nakládání s příjmem z investice, včetně jejího převodu (po zaplacení všech daní a poplatků) mimo Bělorusko. Investice nemohou být nacionalizovány bez odpovídající kompenzace. Na základě nařízení vlády z února 2012, odpovědnou institucí za dosažení mimosoudních řešení investičních sporů bylo jmenováno Ministerstvo ekonomiky Běloruska.

Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)
http://icsid.worldbank.org

Mnohostranná agentura pro investiční záruky (MIGA)
http://www.miga.org

Investiční kodex Běloruska *
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=HK0100037

Poznámka: * měl by být v budoucnu /snad 2013/ nahrazen Zákonem o investicích, kromě části III., který reguluje problematiku koncesí.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V souladu s Investičním kodexem existují dvě formy investiční činnosti: 1) vytvořením právnické osoby; 2) pořízením majetku nebo majetkových práv, konkrétně: podílu v základním jmění právnické osoby, nemovitosti, cenných papírů, práv k objektům intelektuálního vlastnictví, koncesí, zařízení nebo jiných základních prostředků.

V současné době existují prakticky 4 způsoby jak může zahraniční investor investovat své prostředky v Bělorusku, a to formou: 1) privatizace státního majetku, 2) koupí akcií podniku na Běloruské valutové burze či mimoburzovním trhu, 3) získáním běloruského podniku jako celého majetkového komplexu (v případě, že nejde o akciovou společnost, ale unitární podnik) nebo 4) založením nového podniku na „zelené louce“.

Přicházejícím investorům mohou být kromě Národní agentury pro investice a privatizaci Běloruska nápomocni tzv. Investiční agenti nabízející součinnost po dobu realizace projektu, včetně právní pomoci (uzavření investiční dohody, vypracování business plánu apod.).

Přehled investičních agentů
http://www.economy.gov.by/ru/invpolicy/b-invest-agenty

Investiční smlouva

Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva, jejíž součástí bývá standardní, případně individuální podpora (tu schvaluje prezident) konkrétnímu projektu. K investičním pobídkám náleží garance náhrady škody investorovi, zvláštní postupy při výstavbě investičních objektů, získání pozemků k nájmu bez aukcí, trvalý nájem po celou dobu realizace investičního projektu, osvobození investorů od některých daní a poplatků *. Účastníkem investiční smlouvy za Bělorusko vystupuje republikový orgán státní správy nebo státní organizce, podřízená vládě, Správě administrace prezidenta či oblastnímu (městskému) výkonnému výrobu. Podpora se uplatňuje prostřednictvím přijetí normativního právního aktu. Stabilita těchto podmínek je zaručena po celou dobu účinnosti investiční smlouvy.

Na základě prezidentského dekretu č. 4 ze dne 06.06.2011 „O vytvoření dodatečných podmínek pro vykonávání investiční činnosti v Bělorusku" byly vneseny změny do prezidentského dekretu č. 10 ze dne 06.08.2009, který reguluje investiční činnost na základě uzavřených s běloruským státem investičních smluv.

V investiční smlouvě musí být povinně uvedeny následující skutečnosti:
-         předmět, objem a lhůty pro investice, lhůta trvání investiční smlouvy a lhůty realizace investičního projektu;
-         práva a povinnosti obou stran;
-         odpovědnost stran za nedodržení podmínek dohody;
-         požadavek na nezveřejňování podmínek smlouvy;
-         pořádek a orgán (může být i zahraniční), který bude posuzovat případné spory mezi stranami.

Změny vstoupí v platnost 2 měsíce po oficiálním vydání dekretu č. 4 (06.08.2011), přičemž investiční smlouvy uzavřené před tímto datem mohou být zakomponovány do stávajících smluv. V takovém případě je třeba se obrátit k odpovídajícími státnímu orgánu, který vystupuje v rámci stávající investiční smlouvy jménem státu. Není povinnost stávající investiční smlouvy měnit, stejně jako pro ně automaticky neplatí nové pobídky (výhody).

Dekret č. 4 ze dne 06.06.2011
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd1100004

Dekret č. 10 ze dne 06.08.2009
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0900010

Dekret č. 4 přináší nejen pozitivní změny v podobě rozšíření investičních pobídek, ale rovněž některé komplikace. Negativní je fakt, že investorovi může být předán do užívání objekt v republikovém vlastnictví až po jeho schválení prezidentem (dříve stačil souhlas vlády). Nepříjemnou novinkou je rovněž povinnost investora, pokud žádá o dodatečné pobídky, aby byl investiční projekt posouzen v rámci komplexní státní expertízy, což může projekt časově zdržet.

* Investoři, kteří uzavřou investiční dohodu, budou osvobozeni od: 1) poplatků za uzavření dohody o pronájmu půdy, 2) náhrady škody zemědělské nebo lesní výroby při odnětí takové půdy či kompenzace za kácení porostů na takto získaném pozemku, 3) dovozních cel a DPH na technologické zařízení potřebná k realizaci investičního projektu, 4) poplatků spojených s přizváním zahraniční pracovní síly. Kromě toho mohou být vedle standardních podmínek sjednány rovněž nadstandardní (individuální) pobídky, které však musí schválit prezident.

K červenci 2012 bylo mezi běloruských státem a investory uzavřeno více jak tisíc investičních dohod v hodnotě 22 mld. USD. Skutečnost se však od investičních záměrů podstatně liší.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/invest-dogovor

Zvláštní (svobodné) ekonomické zóny

Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón (SEZ). V Bělorusku jich funguje šest, a to v Brestu, Gomelu, Grodnu, Minsku, Mogilevu a Vitebsku. Ty poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu.

K 1. červenci 2012 bylo v rámci SEZ registrováno 519 rezidentů, ze kterých bylo 449 je fungujících (86,5%). Nejvíce rezidentů se nachází v Minské SEZ (143), Grodněnské SEZ (92), Brestské SEZ (91), Gomelské SEZ (79), Vitebské SEZ (60) a Mogilevské SEZ (54). Rezidenty bylo v 1. pololetí realizováno zboží a služeb v hodnotě 3,942 mld. USD, z toho 2,093 mld. USD na export. 70,9% exportu přitom směřovalo do RF. Dovoz rezidenty SEZ představoval 1,911 mld. USD.

Každoročně vláda potvrzuje seznam zboží nahrazující import, které jsou vyráběny rezidenty SEZ a dodávány na domácí trh. Na tyto podniky se vztahují další daňové pobídky.

Dne 22.10.2012 podepsal prezident nařízení podle kterého by mělo dojít k teritoriálnímu rozšíření stávajících šesti ekonomických zón.

Nařízení prezidenta č. 262 ze dne 09.06.2005 „O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30500262

Stránky jednotlivých ekonomických zón
SEZ Brest, SEZ Gomel-Raton, SEZ Grodnoinvest, SEZ Minsk, SEZ Mogilev, SEZ Vitebsk

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/invpolicy

Zboží, které má být vyráběno v Bělorusku s cílem nahradit import (2013)
http://www.government.by/ru/solutions/1948

Investice v obcích do 50 tis. obyvatel a venkovských sídlech

Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 1  ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající ve venkovských sídlech v souladu s Prezidentským dekretem č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“.

Prezidentský dekret č. 1 ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0800001

Prezidentský dekret č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0700009

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/litl-town
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/selo

Vysoce-technologické parky

Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie.

 K 1. lednu 2013 bylo ve VTP registrováno 118 společností, které zaměstnávaly 14,5 tis. osob. Export rezidentů VTP dosáhl331 mil. USD.

Prezidentský dekret č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0500012

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/pvt

Vysoce-technologický park Běloruska
http://www.park.by

Čínsko-běloruský industriální park

Novu příležitostí pro investory je aktuální výstavba Čínsko-běloruského industriálního parku (název by se měl změnit), který má přinést jeho rezidentům zcela nové investiční pobídky. Park se má specializovat na vysoce sofistikované technologie.

Podnikání na území Припятское полесье

Pripjatskoe polesí je rozloženo na území třech rajónů Brestské oblasti a 4 rajónů Gomelské oblasti. Rozhodnutím prezidenta č. 161 ze dne 29.03.2010 byl potvrzen Státní program sociálně-ekonomického rozvoje a komplexního využití přírodních zdrojů Pripjatského polesí na období 2010-2015. To řeší rovněž daňové a další pobídky (finanční subvence) pro investory přicházející do daného regionu.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/programmy/polesye

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příliv přímých zahraničních investic do Běloruska (v mil. USD)

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Celkem přímé investice*

451

748

1 313

2 279

4 821

5569

13248

10358

Přímé investice na čisté bázi**

 

 

 

 

 

 

3973

1376

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * Nejedná se o statistiku dle mezinárodních standardů. Dle běloruské metodiky zahraniční investice zahrnují přímé, portfoliové a ostatní investice. Přímé investice zahrnují investice, prováděné zahraničními investory, jejichž podíl představuje min. 10% v základním kapitálu společnosti. Portfoliové investice zahrnují podíl menší 10% v základním jmění společnosti. Ostatní investice představují zahraniční úvěry a půjčky, stejně jako půjčky garantované běloruskou vládou, získané od nerezidentů.

** bez započítání zadluženosti vůči přímému investorovi za zboží, práce a služby

Objem zahraničních investic se v roce 2012 snížil o 27,8% oproti stejnému období 2011. Z tohoto objemu větší část připadala na dlouhodobé dluhové závazky! Přímé investice na čisté bázi tak dosáhly pouhých 1376 mil. USD.

 Přímé zahraniční investice do Běloruska dle odvětví

 

2009

2010

2011

2012

Celkem (v mil. USD)

4821,1

5569,4

13248,0

10358

   z toho průmysl

251,4

292,4

929,0

*

   z toho zemědělství

17,4

8,7

26,5

*

   z toho doprava a spoje

3127,6

4319,1

5849,7

*

   z toho stavebnictví

27,2

22,2

78,1

*

   z toho obchod

1220,2

813,6

5964,5

*

   z toho ostatní

177,3

113,4

400,2

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

* momentálně nedostupné údaje

Teritoriálně nejvíce investic v roce 2012 postoupilo z Ruska (48,6%), Velké Británie (32%), Kypru (4,6%) a Ukrajiny (3,4%). Nejvíce investic směřovalo do podniků registrovaných v Minsku (73,4%), Minské oblasti (11,6%) a pak v Gomelské oblasti (5,5%).

V Bělorusku k 1. lednu 2012 působilo 5759 podniků se zahraničním kapitálem, z toho 3 227 společné a 2 373 jako čistě zahraniční. Zaměstnávaly 328,4 tis. osob. Nejvíce jich podnikalo v obchodě (32,2%), dále v průmyslu (28,2%) - zejména zpracovatelském (27,7%) a nemovitostech (19,3%). Teritoriálně jich bylo registrováno 55,4% v Minsku, 13,5% v Minské oblasti, 8,1% v Brestské oblasti a dalších 23% ve zbývajících 4 oblastech.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's ve druhé polovině dubna 2012 potvrdila Bělorusku dlouhodobý úvěrový rating země na „B-“ s tím, že změnilo výhled z „negativního“ na „stabilní“. Za přehodnocením stojí existence příznaků stabilizace (růst devizových rezerv, snížení tlaků na kurz BYR a zpomalení inflace) a zlepšení krátkodobých finančních podmínek. Krátkodobý úvěrový rating země byl potvrzen na úrovni „C“. K negativním faktorům patří politické riziko, přílišná závislost na vnějším financování a rovněž neochota běloruského vedení provádět strukturální reformy. Stejný rating, tedy „B-“ byl přisvojen rovněž městu Minsk se změnou výhledu na „stabilní“. Stejné hodnocení jako stát obdržely rovněž 4 největší běloruské banky - Беларусбанк, Белвнешэкономбанк, БПС-Сбербанк a Белагропромбанк.

Pokud jde o předpokládanou splatnost dluhu po státním bankrotu, ta se pohybuje na úrovni „4“ a představuje návratnost 30-50% dluhu.

9.3. České investice v teritoriu

České přímé investice do Běloruska jsou nízké, což souvisí mj. s úrovní investičního prostředí země. Podle údajů Ministerstva ekonomiky Běloruska působilo k 13.08.2012 v Bělorusku 96 společných česko-běloruských podniků a 73 společností s čistě českým kapitálem.

Přehled stavu a toků přímých českých a běloruských investic (2000-2012) [1]

Toky přímých zahraničních investic z ČR do Běloruska (v tis. USD)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

2012

0,0

2997,1

706,8

3703,9

2011

508,8

3 418,1

- 620,4

3 306,6

2010

0,0

3 161,1

140,6

3 301,6

2009

3 209,9

2 986,7

59,4

6 523,0

2008

967,8

4 346,7

287,4

5 601,9

2007

- 1 552,8

58,1

0,0

- 1 494,7

2006

49,5

744,9

55,9

850,3

Stav přímých zahraničních investic z ČR do Běloruska (v mil. USD)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

k 31.12.2011

0,4

10,3

0,8

11,5

k 31.12.2010

2,0

8,2

2,4

12,5

k 31.12.2009

2,2

8,3

1,2

11,7

k 31.12.2008

5,0

9,0

1,0

15,1

k 31.12.2007

1,8

8,8

0,0

10,7

k 31.12.2006

1,5

3,2

0,1

4,7

k 31.12.2005

0,7

0,7

0,0

1,4

k 31.12.2004

-

-

-

-

k 31.12.2003

0,0

0,1

0,0

0,2

k 31.12.2002

1,1

0,0

0,0

1,1

k 31.12.2001

1,7

0,1

-0,0

1,7

k 31.12.2000

0,1

-0,0

0,0

0,1

Zdroj: ČNB

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

Dle běloruských statistik bylo z ČR do Běloruska investováno v roce 201266 mil. USD, z toho přímé investice měly představovat17,6 mil. USD. Čisté přímé investice pak měly dosáhnout8,6 mil. USD.

Ve Státním registru investičních dohod bylo k 31.08.2012 registrováno 5 dohod mezi českými podniky a běloruským státem.

Běloruské investice do ČR nehrají významnější roli.

Souhrnný materiál českých přímých investic do Běloruska, včetně běloruské statistiky
http://www.mzv.cz/public/39/a3/e5/977946_906241_Vzajemne_investice.pdf



[1] Vysvětlivky k tabulce:

Stav - souhrn ZI k určitému sledovanému datu.

Toky - pohyb ZI (odliv a příliv) za sledované období. U toků jde o hospodářský výsledek běžného roku, zatímco u stavů tato položka obsahuje i hospodářský výsledek minulých let. V případě vzniku přímé investice v určitém roce si daná společnost "přináší" do hodnoty stavu PZI i hodnotu zisku minulých let, který se však nepromítl v tocích.

Základní kapitál - zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti.

Reinvestovaný zisk - je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.

Ostatní kapitál - zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky a ostatními podniky ve skupině.  Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Privatizace

Objektem privatizacejsou státní podniky, ústavy, organizace, organizační složky a odštěpné závody podniků, dále státní majetek v pronájmu, podíly (akcie, členské příspěvky) státu a územně-správních jednotek v majetku hospodářských subjektů. Privatizace probíhá vznikem otevřené akciové společnosti prostřednictvím transformace státního podniku za účasti zakladatele odlišného od státu, účastí investora na dražbě podniků (či akcií), nabytím akcií investorem na sekundárním trhu. V případě strategického podniku lze záležitost řešit přímou nabídkou na úrovni vlády, respektive administrace prezidenta.

Proces privatizace byl nastartován v roce 1991 a do roku 2008 bylo zprivatizováno 4 322 podniků, tedy zhruba 53,4% z celkového počtu. 14. července 2008 byl Usnesením rady ministrů č. 1021 schválen plán privatizace objektů na období 2008–2010 s tím, že státní podniky budou nejprve převedeny na akciové společnosti. Akcionování těchto podniků však postupovalo velmi pomalu. Běloruská vláda svým usnesením č. 348 ze dne 21. března 2011 schválila plán privatizace 244 objektů (podniků), nacházející se ve vlastnictví státu, a rovněž plán transformace 135 republikových unitárních podniků na akciové společnosti. Oba plány měly být realizovány v období 2011-2013.

V září 2012 byl podepsán prezidentský dekret č. 8, podle kterého privatizace státního majetku bude probíhat bez formování privatizačních plánů. Kromě toho byly zrušeny stvrzené vládou seznamy podniků pro privatizaci v rámci plánů pro rok 2011-2013, stejně jako seznamy podniků, jejíž privatizací by Bělorusko získalo v letošním roce 2,5 mld. USD v souladu s dohodami s Antikrizovým fondem EVRAZES. Obecně proto platí, že privatizovat státní majetek v Bělorusku lze, avšak individuálně a se souhlasem hlavy státu.

Záměr vlády pro rok 2012 přilákat na rozvoj ekonomiky přímé zahraniční investice na čisté bázi (bez půjček a úvěrů) v objemu 3,7 mld. USD, z toho 2,5 mld. USD prostřednictvím privatizace státního majetku, nebyl naplněn. Dle údajů Běloruského statistického výboru (Belstat) za 9 měsíců 2012 se celková výše zahraničních investic snížila o 22,7% na 9,75 mld. USD. Z toho objem přímých zahraničních investic činil pouhých 1,1 mld. USD, přičemž větší část představoval reinvestovaný zisk. Příjmy z privatizace zcela propadly, kdy se za celý rok podařilo prodat akcie pouze 10 podniků (9 z nich bylo v majetku měst, 1 v republikovém vlastnictví, konkrétně se jednalo o OAO Oršanský závod na opravu letecké techniky /2,4 mil. USD/) za21 mil. USD. Na základě nové metodiky předkládání návrhů privatizace bylo v minulém roce vládou navrženo prezidentovi k prodeji 14 podniků. A. Lukašenkem byl schválen prodej pouze 2 z nich, ty však reálného vlastníka nakonec nenašly.

Po prosincovém vyjádření (2012) premiéra M. Mjasnikoviče, že "zabývat se reformou vlastnických vztahů v době globální finanční krize není bezpečné", vláda nakonec nařídila Státnímu výboru pro majetek (SVM), oblastním výkonným výborům, ministerstvům a úřadům připravit seznam objektů, jejichž prodej zajistí v roce 2013 příliv zahraničních investic v minimální výši 2,5 mld. USD. Šanci na prodej mají přitom jen ta aktiva, o které mohou (mají) investoři zájem, přičemž k získání plánované částky stačí reálně prodat minoritní podíl v rafinérii NAFTAN nebo výrobce draselných hnojiv BELARUSKALIJ. V polovině února předseda SVM G. Kuzněcov oznámil, že byl Výborem připraven seznam 103 podniků (82 z nich se nachází v republikovém vlastnictví a 21 ve vlastnictví měst), jejichž prodej umožní získat až 5 mld. USD investic. Do tohoto seznamu byly kromě podniků NAFTAN a BELARUSKALIJ zařazeny také akcie dalších vlajkových lodí BY průmyslu jako GRODNO AZOT (dusíkatá hnojiva), BELAZ (nakladače) nebo borisovský holding BATE (výrobce autokomponentů). Podle Kuzněcova by si stát měl v těchto podnicích podržet většinový podíl a prodat od 10 do 25% akcií. Konečné slovo v privatizaci však má prezident.

Jistý posun zaznamenalo pouze akcionování státních podniků. V roce 2012 bylo na základě schválených plánů reformováno 84 subjektů, v letošním roce by to mělo být dalších 225 podniků. Celkem bylo k dnešnímu dni akcionováno zhruba 5 tisíc státních podniků, avšak změna právní formy z unitárního podniku na OAO (otevřenou akciovou společnost), prakticky na celkově neutěšené situaci kolem privatizace nic nezměnilo. I nadále bylo preferováno zvyšování domácí i zahraniční zadluženosti před vzdáním se kontroly nad státními aktivy.

Prodejem nebo pronájmem státního majetku (objektů, pozemků) se zabývá Státní výbor pro majetek Republiky Běloruskoa jeho oblastní podvýbory. Vedle Výboru se na privatizaci některých běloruských podniků podílí rovněž Národní agentura investic a privatizace.

Státní výbor pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo)
http://www.gki.gov.by

Národní agentura investic a privatizace
http://www.invest.belarus.by

Koncese

Pro některé investory může být zajímavou možností investovat do nalezišť nerostných surovin, vod, lesů, půdního fondu a jiných objektů prostřednictvím tzv. koncesí.

Koncesí se rozumí úplatná, časově omezená smlouva o převodu práva vykonávat na území Republiky Bělorusko konkrétní druh činnosti, na který se vztahuje výhradní právo státu anebo poskytnutí užívacího práva k majetku ve vlastnictví Republiky Bělorusko. Agendou je pověřeno Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska.

V listopadu 2011 byl rozšířen seznam nalezišť, nabízených investorům k užívání na základě koncese. Vedle nalezišť sádry, hlíny, železných rud jsou k dispozici naleziště křídy, písků, štěrku, hořlavých břidlic nebo břidlicového plynu. Od 1. ledna 2012 vstoupilo v platnost nařízení prezidenta č. 422 ze dne 03.10.2011 „O některých otázkách realizace investiční činnosti ve vztahu k surovinám“. Na jeho základě běloruská vláda schválila koncem prosince 2011 pravidla pro výběr investorů k osvojení nalezišť nerostných suroviny na základě investiční smlouvy nebo koncese.

Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska
http://minpriroda.by

Seznam nalezišť, nabízených investorům k užívání na základě koncese
http://www.pravo.by/pdf/2011-134/2011-134(007-009).pdf

Nařízení č. 422 ze dne 03.10.2011 O některých otázkách realizace investiční činnosti ve vztahu k surovinám
http://www.pravo.by/pdf/2011-112/2011-112(009-011).pdf

Nařízení Rady ministrů č. 1743 ze dne 28.12.2011, kterým je doplněno nařízení prezidenta č. 422
http://www.government.by/ru/solutions/1754

Investiční projekty

Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, jednotlivými ministerstvy, oblastmi *, státními koncerny nebo obchodně-průmyslovými komorami. Jedná se o projekty modernizace stávajících nebo výstavby nových podniků v různých oblastech hospodářství, společné podniky nebo přímé investice.

* Nařízením prezidenta č. 75 ze dne 25.02.2011 „O zahraničních půjčkách orgány místní samosprávy“ se regionálním administracím a municipalitám nabízí možnost půjčovat si v zahraničí prostředky na realizaci investičních projektů.

Přehled investičních projektů (ministerstev, státních koncernů, výkonných výborů, SEZ)
http://w3.economy.gov.by/ministry/bip.nsf/all.html

Přehled klíčových investičních projektů státního významu s realizací v roce 2013
http://www.pravo.by/main.aspx?guid=3871&p0=C21300310&p1=1

9.5. Rizika investování v teritoriu

Ochrana investic

Poslední případy přímého vměšování státu do vlastnických vztahů i řízení podniků se zahraniční účastí (PINSKDREV /2011/, KOMMUNARKA /2012/, SPARTAK /2012/) potvrzují, že zahraniční investice v Bělorusku nejsou reálně chráněny.

Privatizace se závazky

U řady subjektů zejména průmyslových není zcela zřejmé, jaké procento akcií se prodává a jaká je jejich cena. Subjekty jsou nabízené často s velkými nezastavěnými plochami, které mohou znamenat navýšení ceny, ale nikoliv již jejich efektivní využití. Problémem jsou rovněž sociální aktiva (školy, školky, kotelny, zemědělská družstva apod.), která jsou státními podniky nedobrovolně provozována a dotována. Běloruské pojetí privatizace předpokládá prodej podniků individuální formou (tedy po dohodě), za výrazně vyšší než tržní cenu s povinnostmi pro investora v podobě zavázání se k rozsáhlým investicím, zachování plné zaměstnanosti (včetně každoročního zvyšování platů) a sociálnímu cítěné v podobě dotací sociálních objektů, případně sponzoringu státních potřeb různého druhu.

Společný podnik se státem

Příliš se nedoporučuje vytvářet společný podnik (SP) se státem. Legislativa je postavena tak, že reálná řízení SP je možné při držení více jak 75% podílu podniku. Často se stává, že management SP nominovaný státem, sleduje zcela odlišné zájmy, než jsou zájmy zahraničního investora. Běžné je i vměšování výše stojících státních struktur do fungování SP. Vytvoření takového SP a následné přijímání nejen strategických, ale i běžných rozhodnutí je časově i administrativně náročné.

Kontrola

Státní kontroly v podnicích mohou být zneužity pro konkrétní cíle (financování státních potřeb, likvidace nebo převzetí podniku státem).

Nařízením prezidenta č. 510 ze dne 16.10.2009 "O kontrolní činnosti"
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30900510

Legislativa

Velmi negativním prvkem je možnost (v praxi reálně aplikovaná) přijímání normativních aktů (legislativy) se zpětnou platností.


.