Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Bělorusko stále stojí před volbou svého dalšího směřování, kterou lze shrnout do následujících bodů:
- dojde k „projídání“ a nebo modernizaci národních zdrojů?
- dojde k „projídání“ nebo investicím zahraničních úvěrů a půjček?
- dojde k privatizaci státních podniků nebo utužení kontroly ze strany státu?
- dojde k přítoku nebo odtoku zahraničních investic?
- dojde k omezení nebo rozvoji podnikání?
- bude pracovní mzda stanovena direktivně nebo bude odrážet produktivitu práce?
- bude docházet k dalšímu útěků „mozků“ za hranice (zejména do RF) nebo k jejich návratu?

Očekávané legislativní změny (2013)

-         přijetí Zákona o PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru);
-         přijetí Zákona o investicích;
-         přijetí Zákona o privatizaci;
-         koncepční změny v oblasti fondového trhu;
-         přechod na evropské standardy v oblasti stavebnictví;
-         koncepční změny v oblasti pojišťovnictví.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

 

Počínaje 1. lednem 2012 začal na území Celní unie Běloruska, RF a Kazachstánu fungovat Jednotný hospodářský prostor (JHP). JHP předpokládá především další integraci členských zemí. Proces unifikaci tarifních i netarifních podmínek byl nastartován již v rámci formování Celní unie, do budoucna by mělo docházet k postupné liberalizaci a unifikaci různých administrativních procedur v obchodní a daňové oblasti. Integrace v konečném důsledku předpokládá vytvoření Euroasijské hospodářské unie se společnou měnou. Vedle kladů, která integrace bezesporu přináší (zahraniční obchod zbožím v roce 2011 vzrostl s RF o 37,7% /BY export +37,5%/, s KZ poklesl o 11,8% /ale BY export si připsal +35,8%/, za 6 měsíců 2012 pak vzrostl s RF o dalších 22% /BY export +11,5%/ a 20,4% s KZ /BY export +32,9%/, bezcelní dovozy strategických surovin) běloruská administrativa i podnikatelská veřejnost vyjadřuje řadu obav z možného tlaku konkurence. Běloruská strana si proto v řadě případů žádá přechodné (většinou pětileté) období pro platnost závazných pravidel. K nejvíce znepokojujícím obavám patří: odliv krátkodobého i dlouhodobého kapitálu ze země; nerovnováha valutového trhu z důvodu zrušení povinnosti prodávat 30% valutových příjmů z exportu; zhoršení výsledků zahraničního obchodu v souvislosti s otevíráním ekonomiky a rostoucím tlakem konkurence ve vztahu k domácímu trhu; snížení přílivu investic v důsledku výhodnějších daňových podmínek v ostatních členských zemí; zhoršení podmínek průmyslových a zemědělských podniků z důvodu snížení státní podpory. Bělorusko se historicky vždy přiklánělo k integračním procesům, pokud pro něj znamenalo okamžitý efekt (v daném případě levné suroviny a přístup na ruský trh), avšak v momentě kdy integrace ohrožovala samotný mocenský systém země, vždy se od ní odklonilo. Lze předpokládat, že integrace v rámci JHP může znamenat tlak na demontáž stávajícího běloruského ekonomického modelu.

 

Další výzvou pro Bělorusko je vstup Ruska do WTO, jelikož vedle možné konkurence v rámci JHP musí do budoucna počítat také s konkurenty ze třetích zemí. Nejde přitom ani tak o vlastní trh, jako právě ruský, kde snížení celních sazeb může změnit preference zákazníků v neprospěch běloruského zboží. Podle dostupných analýz by mělo po vstupu RF do WTO dojít k zesílení konkurence u citlivé pro Bělorusko pozice nákladních automobilů, dále v textilním a potravinářském průmyslu. Po završení přechodného období se pod tlakem ocitnou další výrobci průmyslového zboží. Prostřednictvím JHP se v nepříznivé situaci mohou ocitnout také běloruští dodavatelé mlékárenské a masné produkce, stejně jako výrobci zemědělských strojů. Rusko totiž na sebe přijalo povinnost dvojnásobně snížit subvence zemědělskému sektoru. To sice posílí vývoz běloruské agrární produkce a techniky do RF, časem však nepochybně vyvolá nevoli ruských výrobců. Bělorusko tak bude dříve nebo později tlačeno v rámci koordinační politiky v oblasti státní podpory JHP ke snížení subvencí domácím producentům, v opačném případě budou ze strany Ruska zavedena adekvátní opatření. Běloruská ekonomika tedy dopady vstupu RF do WTO nepocítí zítra ani pozítří, ve střednědobém horizontu však nepochybně ano.

 

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Nehledě na rekordní hodnoty vzájemného obchodu třetí rok po sobě, obchod ani zahraniční investice neodpovídají možnostem obou ekonomik. České podniky mají předpoklady realizovat dodávky investičních celků pro energetiku, petrochemický, strojírenský a potravinářský průmysl. V tomto směru však negativně zapůsobila hospodářská a valutová krize (2011), která omezila možnosti českého exportu a současně zhoršila přístup běloruských subjektů k českým vývozním úvěrům. I z tohoto důvodu může být doporučením pro další rozvoj obchodních vztahů navazování kontaktů s ruskými hospodářskými subjekty (včetně ruských bank), které jsou schopny při pronikání na běloruský trh akceptovat vyšší míru rizika.

Další prohlubování integrace v rámci JHP Běloruska, RF a Kazachstánu do budoucna nabízí vyšší formy spolupráce v podobě přímých investic nebo kooperační výroby na místě s přístupem na160 mil. trh. Avšak současné investiční prostředí, zejména pak garance investic výraznějšímu přílivu přímých zahraničních investic nepřeje.

ČR je vnímána jako země, která má s Běloruskem mnoho shodných rysů (stejný počet obyvatel, tranzitní polohu, strukturu průmyslu, orientaci na export). Zájem je o české zkušenosti s fungováním legislativy, institucí a mechanismů na podporu investic, exportu, inovací, malého a středního podnikání, zkušenosti s privatizací a restrukturalizací ekonomiky, programy energetické úspornosti a bezpečnosti. Poradenství v daných otázkách (po vzoru dalších zemí) s sebou přináší i nové příležitosti pro uplatnění technologií, zboží, služeb a investic.

Prioritou pro Bělorusko zůstávají dodávky zařízení a technologií, dále investice (s cílem nahradit import) a rozmístění kooperační výroby na běloruských závodech. Pokud jde o dodávky investičních celků, ať již na zelené louce budované závody nebo modernizaci stávajících, české podniky budou muset změnit dosavadní přístup. Nabídka exportního financování je dávno samozřejmostí. Od zahraničního subjektu se dnes očekává mnohem více - komplexní technologické řešení, nápomoc při zajištění odbytu nebo zapojení běloruských subjektů do subdodávek. V Bělorusku tak budou mít přednost přímí investoři anebo integrátoři, kteří budou schopni hledat, navrhovat a přizpůsobovat řešení měnícím se vnějším i vnitřním podmínkám.


.