Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

Běloruskému zahraničnímu obchodu se v roce 2013 příliš nedařilo. U zboží ZO dosáhl negativního salda -5,766 mld. USD (oproti -344,5 mil. USD v roce 2012), což je mimo období 2008-2010 čtvrtý nejhorší ukazatel za posledních 13 let. Obrat zahraničního obchodu poklesl o -13,2% na 80,2 mld. USD, export poklesl o -19,2% na 37,2 mld. USD a import o -7,3% na 43 mld. USD. BY export do zemí SNS poklesl o -2,9% na 23 mld. USD, do zemí Celní unie naopak vzrostl o +3,4% na 17,7 mld. USD (z toho do Ruska vzrostl o +3,2% na 16,8 mld. USD, do Kazachstánu o +7,6% na 862,2 mil. USD). Naopak export do zemí mimo SNS, a to zejména EU poklesl, a to o -36,4% na 14,2 mld. USD, respektive -40,2% (10,46 mld. USD). Import do BY ze zemí SNS a Celní unie poklesl o -16,4% na 25,2 mld. USD              a -17% na 22,9 mld. USD (z Ruska o -16,9% na 22,8 mld. USD a -30,8% z Kazachstánu na 82,3 mil. USD). Ze zemí mimo SNS včetně EU dovozy vrostly, a to o +9,5% na 17,8 mld. USD a +12,9% na 10,5 mld. USD. BY dosáhlo negativního salda se zeměmi SNS na úrovni          -2,2 mld. USD, s Celní unií -5,3 mld. USD (s Ruskem -6,1 mld. USD a s Kazachstánem pozitivního +786 mil. USD). Se zeměmi mimo SNS dosáhlo BY negativní saldo ve výši -3,6 mld. USD, se zeměmi EU -20,1 mil. USD. Podíl SNS na celkovém obratu BY dosáhl 60% (oproti 63,6% v roce 2012), zemí CU 50,7% (48,4%), Ruska 49,5% (47,4%), zemí mimo SNS 40% (36%). Z výsledků je patrné, že ve vztahu k nejvýznamnějšímu obchodnímu partnerovi Rusku si BY víceméně zachovalo svou exportní výkonnost, naopak propad vývozu do zemí mimo SNS souvisí s důsledky rozpadu potašového kartelu BELARUSKALIJ-URALKALIJ a následným poklesem světových cen na draselná hnojiva, stejně jako eliminací Ruskem podvodného byznysu s ropnými výrobky, deklarovanými jako ředidla a rozpouštědla. Ztráty z těchto pozic jsou pro státní rozpočet odhadovány na zhruba 1,7 mld. USD. Pokles dovozu z RF je vysvětlován snížením objemu dodávek ruské ropy na zpracování do běloruských rafinérií, nicméně Rusko nakonec BY dodalo téměř 21 mil. tun ropy, oproti původně avizovaným 18,5 mil. tunám. Pokles dodávek tak představoval pouhé 2%. Přesto podíl vývozu ropy a ropných výrobků na BY exportu dosahoval 30%! Dle vyjádření agentury Bloomberg je BY na 3. místě na světě, pokud jde o země, jejíž ekonomiky jsou přímo závislé na ropě, přičemž tato závislost se bude dle vyjádření agentury i nadále prohlubovat. Nárůst dovozu ze zemí EU lze vysvětlit intenzivnějším procesem modernizace podniků. Saldo zahraničního obchodu zbožím a službami dosáhlo -1,95 mld. USD.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Zahraniční obchod zbožím a službami (v mil. USD)

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Obrat zahraničního obchodu

34693

44631

56557

77136

54282

66101

93694

100865

89698

Vývoz zboží a služeb

17536

21569

26874

36245

24343

29296

46030

51890

43870

Dovoz zboží a služeb

17156

23061

29683

40890

29938

36804

47664

48975

45828

Saldo zahraničního obchodu
379,6
-1491
-2809
-4644
-5595
-7508
-1634
2915
-1958

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 

Zahraniční obchod zbožím (v mil. USD)

 
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012

2013

Obrat

32687

42085

52968

71952

49873
60168

87178

92464

80231

Vývoz zboží

15979

19734

24275

32571

21304
25284

41419

46060

37232

Dovoz zboží

16708

22351

28693

39381

28569
34884

45759

46404

42999

Saldo obchodu zbožím

-729

-2617

-4418

-6810

-7265
-9600
-4340
-344
-5767

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 

Zahraniční obchod službami (v mil. USD)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Obrat

5310,2

6861,0

5569,4

7263,8

8443,5

10488

12017,6

Vývoz celkem

3279,4

4260,4

3504,3

4478,2

5260,9

6646

7299,5

   z toho dopravní služby

2349,4

2991,5

2288,7

3006,9

3538,0

3620,7

 

zahraniční cesty     

324,6

365,3

369,4

411,1

459,4

977,6

 

spoje (telekomunikační)

124,2

146,5

153,2

173,1

184,2

182,3

 

počítačové a informační služby

96,9

160,5

163,2

221,4

279,1

406,0

 

stavební služby

96,7

96,4

69,3

125,4

195,0

417,9

 

státní služby

20,0

36,4

31,5

33,6

36,5

*

 

kulturní a rekreační služby

7,8

12,7

14,8

16,1

19,2

*

 

finanční služby

6,4

16,1

9,0

11,9

15,5

23,0

 

licenční poplatky

3,1

4,7

9,5

8,5

20,0

22,5

 

pojišťovací služby

3,7

2,5

1,8

2,0

1,3

*

 

ostatní služby

246,5

427,8

393,5

468,1

512,7

576,6

 

Dovoz celkem

2030,8

2600,6

2065,1

2785,6

3182,6

3842

4718,1

   z toho dopravní služby

904,5

1292,0

825,7

1368,5

1531,1

1493,7

 

 zahraniční cesty     

606,0

672,4

587,8

571,7

554,9

636,3

 

 spoje (telekomunikační)

52,5

74,9

75,6

98,5

110,7

130,8

 

 počítačové a informační služby

77,4

87,1

44,0

49,8

51,0

53,9

 

 stavební služby

52,5

39,2

84,4

165,8

313,1

610,9

 

 státní služby

52,1

73,3

9,7

11,7

5,5

*

 

 kulturní a rekreační služby

20,9

27,5

18,5

25,0

22,0

*

 

 finanční služby

19,7

233,1

72,2

73,6

96,9

198,6

 

 licenční poplatky

3,4

1,2

76,0

95,3

90,7

108,4

 

 pojišťovací služby

22,2

17,0

2,6

2,4

5,0

*

 

 ostatní služby

219,6

282,9

268,6

323,3

401,7

238,6

 

Saldo celkem

1248,6

1659,8

1439,2

1692,6

2078,3

2804

2581,4

   z toho dopravní služby

1445,0

1699,5

1463,0

1638,4

2006,9

*

 

  zahraniční cesty     

77,2

127,4

-218,0

-160,6

-95,5

*

 

  spoje (telekomunikační)

46,8

59,4

77,6

74,7

73,5

*

 

  počítačové a informační služby

44,2

57,2

119,2

171,6

228,1

*

 

  stavební služby

-2,2

19,4

-15,1

-40,4

-118,1

*

 

  státní služby

0,3

1,3

21,8

21,9

31,0

*

 

  kulturní a rekreační služby

-281,4

-307,1

-3,7

-8,9

-2,8

*

 

  finanční služby

-49,4

-70,2

-63,2

-61,7

-81,4

*

 

  licenční poplatky

-45,7

-57,2

-66,5

-86,8

-70,7

*

 

  pojišťovací služby

-13,1

-14,8

-0,8

-0,4

-3,7

*

 

  ostatní služby

26,9

144,9

124,9

144,8

111,0

*

 

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury podíl zahraničního obchodu zbožím se zeměmi SNS dosáhl v roce 2013 60,1% (export 61,8%, import 58,6%), se zeměmi Celní unie 50,7% (export 47,5%, import 53,4%), se zeměmi EU 26,2% (export 28,2%, import 24,4%).

Nejvíce běloruského zboží bylo vyvezeno do následujících 10 zemí: Rusko (45,2%), Ukrajina (11,3%), Nizozemí (9,0%), Německo (4,7%), Litva (2,9%), UK (2,8%), Itálie (2,4%), Kazachstán (2,3%), Polsko (2,1%) a Lotyšsko (1,4%).

Naopak do Běloruska nejvíce zboží vyvezly těchto 10 zemí: Rusko (53,2%), Německo (7,1%), Čína (6,6%), Ukrajina (4,8%), Polsko (3,7%), Itálie (2,6%), USA (1,4%), Francie (1,2%), Česká republika (1,2%) a Litva (1,1%).

6.3. Komoditní struktura

Na celkovém objemu běloruského vývozu zboží se v roce 2013 nejvíce podílely nerostné suroviny s 33%, chemická produkce s 15,2%, stroje, zařízení a dopravní prostředky s 19,1%, potraviny a zemědělské suroviny s 15,2%, černé, barevné kovy a výrobky z nich s 6,3%, a ostatní s 11,2%.

Na dovozu zboží se nejvíce podílely nerostné suroviny s 30,1%, stroje, zařízení a dopravní prostředky s 27,1%, chemická produkce s 13,8%, černé, barevné kovy a výrobky z nich s 10,6%, potraviny a zemědělské suroviny se 9,5%, a ostatní s 8,9%.

Nejvýznamnější položky vývozu

 

2000

2010

2013

Ropné produkty (mil. tun)

7,8

11,2

13,6

Zkapalněný plyn (tis. tun)

85,6

339,4

*

Dusíkatá hnojiva (tis. tun)

341,8

238,2

393,0

Draselná hnojiva (tis. tun)

2840

4180

3437,3

Pneumatiky (mil. ks)

2,0

3,7

4,3

Chemická vlákna a nitě (tis. tun)

150,1

171,6

164,0

Železné kovy (mil. tun)

1,4

1,7

1,6

Lednice, mrazicí boxy (tis. ks)

610,7

989,5

967,2

Traktory, tahače (tis. ks)

21,7

43,9

54,5

Nákladní automobily (tis. ks)

10,1

6,9

10,9

Maso a masné výrobky (tis. tun)

28,6

204,9

*

Mléko a mléčné výrobky (tis. tun)

87,0

604,3

*

Nábytek včetně zdravotnického (v mil. USD)

130,5

321,3

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

Nejvýznamnější položky dovozu

 

2000

2010

2013

Ropa (mil. tun)

11,9

14,7

21,1

Ropné produkty (mil. tun)

1,1

1,6

1,244

Přírodní plyn (mld. m³)

17,1

21,6

20,3

Elektrická energie (mld. kWh)

7,2

3,0

6,7

Železné kovy (mil. tun)

2,2

3,5

3,469

Motory vnitřního spalování (tis. ks)

40,8

75,8

181,5

Zemědělské stroje pro sklizeň, mlatbu (tis. ks)

4,9

20,6

26,4

Rostlinné tuky (tis. tun)

88,3

123,2

117,2

Osobní vozy (tis. ks)

57,7

201,8

102,5

Syntetický kaučuk (tis. tun)

30,4

80,1

74,8

Vagóny železniční nebo tramvajové (ks)

371

751

113

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Běloruské hospodářské (podnikatelské) subjekty se při provádění zahraničního obchodu řídí především republikovým zákonem „O státní regulaci zahraničně obchodní činnosti“, nařízením prezidenta č. 178 ze dne 27. 3. 2008 „O pořádku provádění a kontroly zahraničně obchodních operací“ a nařízením prezidenta č. 57 ze dne 28. 1. 2006 „O některých opatřeních na zdokonalení státní regulace zahraničně obchodní činnosti“. Regulace zahraničního obchodu je rovněž prováděna v souladu s nařízeními vlády.

Nařízení prezidenta č. 347 ze dne 09.08.2011 byly vneseny změny v nařízení č. 178 ze dne 27.03.2008, které na jedné straně rozšiřují možnosti provádění obchodních operací, na druhé zpřísňuje některá pravidla. V bankách musí být registrovány kontrakty (včetně doplnění) v ekvivalentu 3 000 EUR a více. Platí, že obchod musí být uzavřen ve stanovených lhůtách a není umožněna předplatba (jen ve výjimečných případech). Podrobněji v kapitole 8.9.

V souladu s běloruskou legislativou musí být každá mezinárodní obchodní operace registrována v bance a platebně zúřadována, v případě běloruského exportu do 90 dní (v případě komisního prodeje 120 dní) po expedici zboží, u zahraničního dovozu do 60 dní od poukázání platby.

Dne 26. září 2012 vstoupilo v platnost nařízení prezidenta č. 323 ze dne 23.07.2012 podle kterého účastníci zahraničního obchodu jsou povinni přejít na elektronickou deklaraci celních operací.

Státní celní výbor Běloruska
http://www.gtk.gov.by

Nadnárodní úroveň

V souvislosti s procesem vytváření Celní unie (CU) a Jednotného hospodářského prostoru (JHP) mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskou federací, docházelo a stále dochází k přijímání nadnárodních právních aktů ovlivňujících běloruskou národní legislativu.

Na institucionální úrovni je jediným stálým řídícím tělesem JHP Euroasijská hospodářská komise (EHK), která plně funguje od února 2012. Vyvinula se z původní Komise pro celní unii (KCU), která ukončila svou činnost. EHK je oproti KCU výrazně posílena pravomocemi. Veškerou legislativu k CU a JHK lze nalézt na stránkách Euroasijské hospodářské komise.

Euroasijská hospodářská komise
http://www.eurasiancommission.org

Obchodní režimy

Volné obchodní režimy

V současnosti má Bělorusko bilaterální dohody o volném obchodním režimu s těmito státy: Ázerbájdžánem, Arménií, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Kazachstánem, Moldávií, Ruskem, Uzbekistánem, Turkmenistánem a Ukrajinou. Bělorusko je současně členem Dohody SNS o zóně volného obchodu, která byla podepsaná 15. dubna 1994 (se změnami z 2. dubna 1999).

18. října 2011 byla podepsána Smlouva SNS o volném obchodu, která nahradí Dohodu SNS o volném obchodu z roku1994 a bilaterální dohody. Daná dohoda je založená na pravidlech a principech WTO. Novou smlouvu podepsalo 8 zemí: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán, Ukrajina.

V rámci CU navíc začala harmonizace obchodních režimů s třetími zeměmi. Doposud došlo k dohodě o jednotných obchodních režimech se Srbskem a Černou horou. Několik dalších států vyjádřilo zájem na preferenčních obchodních režimech. V listopadu 2010 byla zahájena jednání s EFTA. Do října 2012 proběhlo 6 kol těchto jednání. Dohody o volném obchodu byly také zahájeny se Sýrií a Novým Zélandem a došlo k rozhodnutí o zahájení jednáních s Vietnamem.

Doložka nejvyšších výhod

Země, kterým je tato doložka poskytována jsou zmíněny v prezidentském dekretu č. 699  z 31. prosince 2007 týkajícího se založení obchodních cel.

Preferenční obchodní režimy (systém preferencí)

Od 1. ledna 2010 poskytují státy CU jednotný tarifní preferenční režim rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím. O tom, kterým státům bude tento režim poskytnut a jakého zboží se to bude týkat rozhoduje EHK.

Předchůdkyně EEK, Komise CU přijala rozhodnutí v listopadu 2009, kde byl schválen seznam rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a seznam zboží z těchto zemí, kterého se preferenční importní tarify týkají.

Preferenční režim vůči třetím zemích

http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ttr/Pages/preferences.aspx

Tarifní regulace CU

Na území CU je ustanoven Jednotný celní tarif (JCT) - jednotné dovozní celní sazbyplatné pro všechny tři země. Sazby JCT jsou uplatňovány v závislosti od původu dováženého zboží a podmínek jeho dovozu. Celní úlevy (nižší sazby) jsou uplatňovány vůči zboží dováženému z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, a dále vůči zemím s kterými má Bělorusko podepsány mezinárodní dohody do 01.01.2010. Zejména se jedná o Smlouvu o volném obchodu se zeměmi SNS.

Vývozní cla (např. na dřevo a jeho polotovary) jsou prozatím stanovována národní legislativou. Předpokládá se však, že i vývozní cla budou regulována na úrovni CU.

Přehled tarifních opatření Celní unie
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ttr/Pages/default.aspx

Jednotný celní tarif Celní unie BY, KZ, RF
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ett/Pages/default.aspx

Odlišné celní tarify Běloruska od Jednotného celního tarifu CU
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ttr/Pages/stavki.aspx

Přehled zboží, vůči kterému země CU (Bělorusko) uplatňují/e tarifní kvóty v roce 2014
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ttr/Pages/quotas.aspx
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/ttr/Documents/quota%202014.pdf

Přehled dovozních cel uplatňovaných Běloruskem (CU)
http://customs.gov.by/ru/tarifnoe-regulirivanie-ved/tamozennie_poshlini/vvoz_poshlina

Přehled vývozních cel uplatňovaných Běloruskem na národní úrovni
http://customs.gov.by/ru/tarifnoe-regulirivanie-ved/tamozennie_poshlini/vivoznije_tamozennije_poshlini

Netarifní regulace CU

 Na území CU jsou uplatňovány následující opatření netarifní regulace:
-        zákaz vývozu;
-        množstevní omezení vývozu nebo dovozu (kvóty);
-        poskytnutí výhradního práva na vývoz nebo dovoz (v případě Běloruska se jedná o výhradní dovoz alkoholu, tabáku, ryb a mořských produktů);
-        licence v oblasti zahraničního obchodu (k vývozu nebo dovozu zboží uvedeného v Jednotném přehledu zboží, ke kterému jsou přijímány zákazy nebo omezení účastníky CU ve vztahu ke třetím zemím je nutné získání příslušné licence. Licence vydaná orgány jednoho z členů CU jsou uznávány ostatními členy CU a mají platnost ve všech zemích CU. Licence mohou být jednorázové /s platností do 1 roku/, generální /do 1 roku/ nebo výlučné /doba platnosti je stanovena v každém konkrétním případě/). V Bělorusku tyto licence vydává Ministerstvo obchodu BY;
-        dohled nad vývozem a dovozem (zahrnuje certifikaci produkce, registraci bezpečnosti produkce, veterinární kontrolu, karanténní a fytosanitární dozor).

Další informace v kapitole 6.5. Ochrana domácího trhu.

Přehled netarifních opatření Celní unie
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/nontariff/Pages/default.aspx

Přehled zboží jejichž dovoz či vývoz je na/z území států Celní unie zakázán či omezen
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/catr/nontariff/Pages/ediny_perechen.aspx

Nepřímé zdanění

Nepřímé zdanění v CU je regulováno Dohodou o principech vymáhání nepřímých daní při vývozu a dovozu zboží, realizaci prací a poskytování služeb v CU ze dne 25.01.2008 a rovněž dodatečnými protokoly.

Při vývozu zboží je ustanovena nulová sazba DPH a osvobození od spotřební daně při podmínce dokumentárního potvrzení faktu vývozu (do 180 kalendářních dní).

Při dovozu zboží na území účastníka CU ze země jiného účastníka CU se nepřímé zdanění provádí v zemi dovozce. K zdanění nedochází, pokud je zboží v zemi-dovozce od daní osvobozeno.

Vymáhání nepřímých daní z realizace prací a poskytování služeb je prováděno v zemi, kde k takové činnosti dochází.

Dohoda o principech vymáhání nepřímých daní při vývozu a dovozu zboží, realizaci prací a poskytování služeb v CU

http://www.eurasiancommission.org/ru/act/finpol/dofp/nalog/Pages/norma_regulirovanie.aspx

Antidumping a další ochranná opatření Běloruska, respektive Celní unie vůči třetím zemím

Kolegium Euroasijské hospodářské komise přijalo řešení, kterým dochází od července 2012 k přesunu kompetencí k provádění antidumpingových šetření v zemích CU z národní úrovně na EHK.

Aktuálně je v rámci Jednotného celního prostoru CU uplatňováno 15 antidumpingových a speciálních ochranných opatření vůči třetím zemím. Na národní úrovni není ze strany Běloruska aktuálně uplatňováno žádné takové opatření.

Platná antidumpingová a speciální opatření Celní unie vůči třetím zemím
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/podm/info/Pages/meri_ttts.aspx

Platná antidumpingová a speciální opatření Běloruska vůči třetím zemím
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/podm/info/Pages/meri.aspx

Prováděná šetření CU vůči třetím zemím
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/podm/info/rassled/Pages/default.aspx

Opatření třetích zemí proti dovozům z EU (s možností vyhledání Běloruska a zemí Euroasijské unie)
http://www.mpo.cz/dokument64620.html

Antidumping a další ochranná opatření EU vůči vývozům z Běloruska

V současnosti uplatňuje EU vůči Bělorusku antidumpingová opatření na dovoz svařovaných trubek.

Ve věci antidumpingových, ochranných a kompenzačních opatření se lze obracet na Oddělení ochranných opatření obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (tel.: 224852030, e-mail: prekazky.obchodu@mpo.cz) nebo Odbor vnějších ekonomických vztahů MZV Běloruska (tel.: +375 17 2278571, fax: +375 17 227 84 57, e-mail: trade.defence@mfa.gov.by).

Přehled antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU (s možností vyhledání Běloruska)
http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html

Prováděná šetření EU vůči třetím zemím (vyhledání Běloruska)
http://trade.ec.europa.eu/tdi/completed.cfm

Informace pro dovozce textilního zboží původem z Běloruska 2014
http://www.mpo.cz/dokument37028.html

Celní úlevy

Celní úlevy nebo úplné osvobození od cel je možné v několika případech: podnikání v rámci  odpovídajících celních režimů, Svobodných ekonomických zón nebo Vědecko-technologických parků, podnikání v místech, na které se vztahují investiční pobídky, při dovozu strojů a zařízení jako vklad do základního kapitálu společnosti, při dovozu zařízení za účelem modernizace průmyslových podniků nebo mezinárodní akce se státním zájmem.

6.5. Ochrana domácího trhu

Národní úroveň

Státní výbor standardizace Běloruska na základě usnesení č. 60 ze dne 16.08.2008 publikoval seznam produkce, služeb, obsluhy a jiných objektů podléhající povinnému posouzení shody (certifikaci). Seznam byl aktualizován v červenci 2011 s některými doplněními v roce 2012. Tento seznam je postupně zkracován, tak jak dochází k přijímání Jednotných technických řádů CU na nadnárodní úrovni.

Vedle režimu povinné certifikace, existuje také režim dobrovolné deklarace shody.

Kromě toho mohou existovat další technické požadavky, které náleží do kompetence jiných státních institucí. Např. produkt určený pro použití ve stavebnictví, na který se nevztahuje povinná certifikace, ale pouze jen dobrovolná deklarace shody, předpokládá před vydáním příslušného dokumentu získání nejprve technického osvědčení Ministerstva stavebnictví a architektury Běloruska, což představuje pro exportéra (importéra) dodatečné náklady. Dalším případem je třeba licencování a certifikace shody produktů informačního-bezpečnostního charakteru (tedy softwaru), které má na starosti Operativně-analytické centrum při prezidentovi Běloruska.

Na národní úrovni existuje ještě 18 běloruských Technických řádů, které řeší otázky bezpečnosti u některých skupin výrobků (např. bezpečnost dětských hraček, mléka a mléčné produkce a dalších).

Gosstandart - Státní výbor standardizace Běloruska
http://www.gosstandart.gov.by

Podrobnější informace k povinnému posouzení shody (včetně aktuálních seznamů), tak i dobrovolné deklaraci shody
http://www.gosstandart.gov.by/Ob-podtv-sootv.php

Běloruské technické řády (18)
http://www.tnpa.by/PerechenDocByKat.php?UrlGid=1

Ustanovení vlády k dovozům produkce, u které je vyžadováno povinné posouzení shody
http://pravo.by/main.aspx?guid=3871&p0=C20700861&p2={NRPA}

Dohoda mezi Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví České republiky a Výborem pro normalizaci, metrologii a certifikaci při Radě ministrů Běloruské republiky o spolupráci při posuzování shody vzájemně dodávaných výrobků (Praha, 15.06.2004)
http://www.unmz.cz/urad/mezinarodni-smluvni-dokumenty-zabezpecovane-unmz

Nadnárodní úroveň

Platí, že při dovozu zboží do Běloruska (zemí CU) nebo přesunu zboží z území jednoho člena CU na území druhého člena se nakládání s takovýmto zbožím řídí národní legislativou. V případě, že je zboží certifikováno na nadnárodní úrovni (má jednotný certifikát CU), je takový certifikát uznáván na území všech států bez jakékoliv potřeby jeho přeregistrace či jiných procedur. Tento certifikát může být vydán nejen ve vztahu ke zboží vyrobeného na území CU, ale rovněž ve vztahu k produkci dovážené ze třetích zemí. Je přitom jedno, kde proces certifikace probíhá. Český dovozce si tak může výrobek nechat certifikovat v Kazachstánu a dovážet jej do Běloruska.

K tomu, aby mohl být výrobek certifikován na úrovni CU, musí být ve vztahu k tomuto zboží sjednoceny technické požadavky, zkoušky musí být provedeny v akreditované laboratoři jedné ze 3 zemí CU, certifikován musí být v akreditovaném orgánu (instituci) jedné ze 3 zemí CU, certifikát musí mít Jedinou formu (vzhled) CU.

V současné době není možné obdržet certifikát CU na všechny typy produkce. Neustále dochází k procesu unifikace technických požadavků, rozpracovávají se Technické řády CU, které budou ustanovovat jednotné požadavky pro všechny země CU. Celkem má být do roku 2015 přijato 47 Technických řádů CU, které postupně vstupují v platnost.

Technická regulace (zboží podléhající povinné certifikaci) na území CU
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/deptexreg/tr/Pages/default.aspx
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/Pages/default.aspx

Plánované termíny vstupu Technických řádů CU v platnost
http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/deptexreg/tr/Pages/TRVsily.aspx

Registrace bezpečnosti produkce

Dovoz a oběh v Jednotném celním prostoru určené skupiny produkce je možný pouze při existenci dokumentu potvrzujícího státní registraci bezpečnosti produkce. To se týká potravinových výrobků, produkce určené pro děti, chemických biologických surovin.

V souladu s Dohodou o hygienickém opatření v CU jsou si vzájemně uznávány dokumenty o státní registraci potvrzující bezpečnost produkce, pokud:
-        je zahrnuta v Jednotném seznamu produkce, podléhající registraci CU;
-        dokumenty potvrzují shodu produkce Jediným povinným požadavkům CU;
-        dokumenty byly vydány akreditovaným orgánem nebo akreditovanou laboratoří v jedné ze tří zemí CU;
-        dokument má Jedinou formu CU.

Sanitárně-epidemiologický dohled (kontrola) na hranici a celním území CU

http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/depsanmer/regulation/Pages/Санитарные-меры.aspx

Veterinární kontrola

V CU existuje Jednotný seznam zboží živočišného původu a jsou ustanoveny jediné požadavky k tomuto zboží pro všechny tři země CU. Dovoz takového zboží je možný při předložení odpovídajícího povolení orgánu země CU (vydává se na rok v objemu uvedeném v povolení) a veterinárního certifikátu, který je vydán kompetentním orgánem země exportéra. Oběh veterinární produkce na území CU je možný na základě veterinárního certifikátu v Jediné formě CU.

Dne 8. září 2011 bylo mezi Státní veterinární správou ČR a Departamentem veterinárního i potravinářského dohledu Ministerstva zemědělství a potravinářství Běloruska podepsáno Memorandum o spolupráci. To by mělo přispět, s ohledem na možnost jednotlivých států v rámci Celní unie BY, RF a KZ si stanovovat vedle obecně dohodnutých pravidel i vlastní národní požadavky na dovoz živočišné produkce ze třetích zemí (tedy i ČR), k hladkému uznávání schválených i registrovaných českých vývozců živočišné produkce do RF také v Bělorusku. Současně byla dohodnuta procedura v případě registrace české produkce, která by byla exportována výhradně na běloruský trh.

Veterinární dohled (kontrola) na území CU

http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/depsanmer/regulation/Pages/Ветеринарно-санитарные-меры.aspx

 Karanténní a fytosanitární dozor

V případě rostlinné produkce (ovoce, zeleniny, květin a dalších rostlinných výrobků), obalů, půdy, nákladů, organizmů a materiálů v CU existuje Jednotný seznam zboží rostlinného původu a jsou ustanoveny jediné požadavky k tomuto zboží pro všechny tři země CU.Dovážená produkce musí odpovídat fytosanitárním požadavkům státu, kam je taková produkce dovážena.

Fytosanitární kontrola (dohled) na území CU

http://www.eurasiancommission.org/ru/act/texnreg/depsanmer/regulation/Pages/Фитосанитарные-меры.aspx

Licence na některé druhy podnikatelské činnosti

Na provádění některých druhů podnikatelských činností je třeba získat licenci. Úplný seznam činností (aktuálně 37), podléhajících licenčnímu režimu s uvedením orgánu, který licenci vydává a název právního aktu upravujícího způsob vydání licence řeší nařízení prezidenta č. 450  „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo od 1. ledna 2011 ke snížení počtu činností, pro jejichž realizaci bylo potřebné licence získat.

K získání potřebné licence je třeba se obrátit na příslušný orgán, který posoudí žádost v rozmezí 15 (max. 25 dní). Poplatek představuje zhruba 80 EUR. Licence se vydává min. na 5, max. na 10 let.

S postupem času sílila kritika na odstranění některých typů licencí. Příkladem je stavebnictví, kdy pro stavební činnost byla potřebná licence pro výstavbu objektů I. a II. úrovně složitosti. Po zrušení licence na stavební trh přišla řada neadekvátních subjektů, objevily se problémy s kvalitou a termíny plnění. I proto došlo počátkem roku 2014 ke zpřísnění požadavků na stavební a projektové organizace, které budou muset projít atestací a splňovat přísná kritéria – co do počtu zaměstnanců, kvalifikace zaměstnanců nebo vybavenosti stavebními stroji a technikou. Tento požadavek se týká také zahraničních stavebních firem, které chtějí působit na běloruském trhu.

Nařízení č. 450 O licencování jednotlivých činností“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31000450

Statut speciálních dovozců

Dovoz některé produkce jako alkoholu, tabáku, ryb a mořských produktů je možný pouze na základě získání zvláštního prezidentského povolení. Dané opatření je platné i vůči partnerům z JHP.

Např. v roce 2011 byl pozměněn dekret prezidenta č. 3, podle kterého je veškerý dovoz alkoholu podřízen výlučně státu, vyjma některých pozic (existuje seznam produkce /konkrétní značky/, na které se kontrola dovozu nevztahuje), které jsou každoročně ustanovovány Ministerstvem obchodu Běloruska. Výběr dodavatelů, kterým je uděleno příslušné povolení, každoročně provádí meziresortní komise pod vedením vicepremiéra a to na základě tendru.

Ochrana práv spotřebitelů

Ochrana práv spotřebitelů je v Bělorusku řešena zákonem „O ochraně práv spotřebitelů“ ze dne 09.01.2002. Tento zákon definuje základní povinnosti prodejce (výrobce) a základní práva spotřebitele, pokud jde o informace o zboží (pracích, službách) a jeho kvalitě; odpovědnost prodejce (výrobce) před spotřebitelem, procedury a mechanismy ochrany práv spotřebitelů.

Informace o zboží  a prodejci (výrobci)

Prodejce (výrobce) je povinen poskytnout spotřebiteli úplnou a spolehlivou informaci o sobě a zboží (službách).

Informace o prodejci (výrobci):
-        firemní označení organizace,
-        sídlo firmy a režim fungování organizace,
-        seznam poboček a zastoupení (pokud existují),
-        informace o speciálním povolení (licenci) na provozování odpovídajících druhů činností (číslo, vydávající orgán, platnost).

Informace o zboží (službách):
-        název zboží (služby),
-        druhy a zvláštnosti nabízeného zboží (služby),
-        počet a kompletnost zboží (služby),
-        cena a způsob platby za zboží (služby),
-        datum výroby zboží (lhůta použití, lhůta spotřeby, lhůta skladování),
-        spotřebitelské vlastnosti,
-        pravidla a podmínky užití,
-        certifikát kvality,
-        název, sídlo výrobce (prodejce, vykonavatele), a další charakteristiky.

Informace musí být přístupná spotřebiteli na běloruském nebo ruském jazyce, čitelným a jasným písmem v dokumentaci, přikládané ke zboží (službám), na obalu (balení), etiketě, v katalozích, prospektech, reklamě, brožurách nebo jiných informačních zdrojích, včetně internetu. Možnost užití cizího jazyka se připouští pouze se souhlasem spotřebitele.

Kontrolní označení zboží

21 dovážených pozic musí být v souladu s vládním nařízením č. 1030 ze dne 29.07.2011 označeno kontrolními znaky.

Nařízení prezidenta č. 243 z 10.06.2011 „O označení zboží kontrolními znaky"
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100243#&Point=3

Přehled produkce, která musí být povinně označena kontrolními znaky
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C21101030

Odpovědnost prodejce

Je zakázán prodej zboží bez certifikátu kvality a potvrzení o hygienické registraci, a to bytových elektropřístrojů, radioaparatury, osvětlovací techniky, hracího zařízení, telekomunikačních prostředků, nábytku, stavebního materiálu a zařízení, produkce lehkého průmyslu, hraček, kosmetické produkce, potravin, alkoholu atd.  Prodejce odpovídá za škody způsobené nekvalitním zbožím, a to včetně kompenzace morální újmy.

Prodejce (výrobce) je povinen garantovat bezpečnost produkce (služeb) v pr/p>ůběhu celé lhůty použitelnosti či spotřeby, pokud taková lhůta není určena, jedná se o 10 let ode dne prodeje.

Spotřebitel, který zakoupil výrobek neodpovídající kvality, může žádat o:
-        výměnu zboží,
-        snížení ceny s ohledem na neodpovídající kvalitu prodaného zboží,
-        neodkladné odstranění nedostatků zboží,
-        kompenzaci nákladů na odstranění nedostatků.

Spotřebitel má právo ve lhůtě 14 dnů od koupě nepotravinového zboží vrátit zboží v příslušné kvalitě nebo jej vyměnit za analogické zboží jiné velikosti, tvaru, rozměrů, modelu, barvy nebo sestavy a v případě rozdílu ceny tuto s prodejcem vyrovnat. Existuje seznam zboží, které nepodléhají vrácení či výměně. Do této kategorie spadá zboží jako šperky, spodní prádlo, automobily, zdravotní zařízení a aparatura, léky, kosmetická produkce, tabákové výrobky, květiny, hračky, tištěná produkce a jiné.

Regulace některých oborů podnikání

V současné době je možné pozorovat tendenci po zpřísnění systému regulace v oblasti telekomunikačního spojení, přenosu dat a využívání sítě internet. Využití internetu ke komerčním účelům je možné pouze v rámci národní internetové sítě (hosting a příslušný server se musí nacházet na území Běloruska apod.).

Regulace reklamy

V souladu s legislativou Běloruské republiky existují omezení s ohledem na:
-        reklamu určených druhů produktů či služeb (medicínské zařízení, alkoholické nápoje, pivo, tabák, zbraně, narkotika atd.),
-        místa reklamy (vzdělávací zařízení, obytné rajóny atd.),
-        způsob reklamy (sdělovací prostředky, televize, reklamní plochy atd.),
-        obsah reklamy (potřebná informace, barvy, slova atd.).

Následující druhy reklamy vyžadují souhlas státních orgánů:
-        venkovní reklama – s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor),
-        reklama na dopravních prostředcích – s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor) a rovněž s oddělením Státní automobilové inspekce (GAI) Ministerstva vnitra Běloruska,
-        reklama zdravotního zařízení – s Ministerstvem zdravotnictví Běloruska,
-        reklama veterinárních služeb – Ministerstvo zemědělství a potravinářství Běloruska,
-        reklama o práci a studiu občanů Běloruska v zahraničí – Ministerstvo vnitra Běloruska.

Formy nepatřičné reklamy jako nevhodná, klamavá, neetická, skrytá, jsou zakázány v souladu s legislativou Běloruska.

Rozhodnutí v otázce přiznání reklamy nepatřičnou přijímá Ministerstvo obchodu Běloruska, a rovněž místní výkonné a řídící orgány (s výjimkou uznání klamavé reklamy). Pokud je reklama uznána za nepatřičnou, může být zadavatel reklamy vyzván k publikaci opravné reklamy, a to na svůj účet a v určené lhůtě.

Dočasný dovoz

V Bělorusku platí mezinárodní systém ATA, který umožňuje dočasný dovoz/vývoz zboží za účelem jejich prezentace na výstavách a veletrzích, vzorků, profesionálního zařízení a nástrojů a některé další kategorie zboží.

Běloruská obchodně-průmyslový komora – partner konvence ATA
http://www.cci.by
http://www.cci.by/ru/content/оформление-и-выдача-карнет-ата

6.6. Zóny volného obchodu

Výrobní zóny volného obchodu

Bělorusku funguje šest zón volného obchodu (SEZ), a to v Brestu (byla vytvořena v roce 1996 na 50 let), Gomelu (1998, 50 let), Grodnu (2002, 30 let), Minsku (1998, 30 let), Mogilevu (202, 30 let) a Vitebsku (1999, 30 let). Ty poskytují domácím i zahraničním investorům významné celní a daňové úlevy. Podrobněji kapitola 9.1.


.