Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

 

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Síť klasických supermarketů a hypermarketů začala vznikat až po roce 2005. Teprve v posledních dvou letech je patrný výrazný nárůst tržního podílu obchodních řetězců v maloobchodě. Stát pozitivně vnímá výstavbu moderních prodejen velkého formátu a zvyšování kultury prodeje zejména v regionech, na druhé straně nelibě nese fakt, že dochází k likvidaci středních prodejních organizací a prodejců na tržištích. V této souvislosti je připravován návrh zákona, podle kterého má být podíl obchodních řetězců na maloobchodním trhu limitován do určité výše, pečlivě má být sledována cenová politika řetězců a dodavatelé mají být chráněni proti stlačování nákupních cen.

Maloobchodní trh Běloruska z hlediska typu prodejců a jejich podílu (v %)

 

2010

2011

6/2012

2012

Individuální podnikatelé (živnostníci)

1,4

1,4

1,5

-

Velké organizace

33,7

37,9

40,9

40,4

Střední organizace

9,2

7,9

7,0

6,6

Malé organizace

11,7

11,7

11,9

53

Mikroorganizace

9,2

9,4

10,6

-

Prodej zboží na trzích a v obchodních centrech

26,4

22,9

19,0

-

Zdroj: Belstat

Každý řetězec má své individuální požadavky ve vztahu k dodavateli, tak i jednotlivým výrobkům. Ty lze zobecnit do následujících požadavků: 1) výše marketingových nákladů /5- 15%/, 2) výše slevy pro řetězec /0-15%/, 3) splatnost zboží (diktuje si řetězec) /35-90 dní/, 4) plán podpůrných marketingových aktivit (slevy na zboží) /zpravidla měsíčně, podle typu zboží a sezónnosti/ a 5) doplňující slevy na zboží v rámci slevových akcí /15%/. Jsou to dodavatelé, kteří primárně oslovují řetězce se svou nabídkou. Pouze velké sítě, které mají vlastní importní oddělení, samostatně vyhledávají výrobce ze zahraničí. Oslovení řetězce by mělo začít z přípravy obchodní nabídky a sjednání si schůzky s produktovým manažerem, případně vedoucím oddělení nákupu. V případě, že produktový manažer zaujme k nabídce negativní stanovisko, je vhodné oslovit vedoucího oddělení nákupu nebo obchodního ředitele (je dosti problematické). V případě exkluzivního zboží je možné nabízet zboží v průběhu roku, u nového výrobku mohou řetězce odložit jednání až ke konci roku, jelikož mají pro daný kalendářní rok stanovený rozvrh nákupů, který nepodléhá změnám. Některé sítě, jako např. Евроопт, mohou nový výrobek vystavit do prodeje počátkem každého měsíce a v případě dobré prodejnosti uzavřou s dodavatelem okamžitě kontrakt. Přímé odběry ze zahraničí jsou možné (existují importní oddělení s deklaranty), ale je to otázka motivace pro síť. Podíl zahraničního zboží v sítích dosahuje v průměru 30-50%, nicméně ze strany státu dochází k intenzivnímu tlaku na řetězce, aby preferovaly domácí výrobce. Pokud tedy na zahraničním zboží nemá řetězec zjevný zájem, výsledek bude negativní. Protekce státu (řada potravinářských podniků je v jeho rukách) se soustřeďuje zejména na pozice jako cukrářské výrobky, džusy a šťávy, pivo, masné a mléčné výrobky, alkohol, tabákové výroby a další. Poměr potravinového a nepotravinového zboží v sítích dosahuje 60% ku 40%. Zboží je třeba certifikovat v souladu s běloruskou legislativou. V poslední době začínají řetězce praktikovat prodej zboží pod vlastní obchodní značkou.

Nejvýznamnější maloobchodní sítě Běloruska

Název sítě / vlastník

Web

Prodejních jednotek /

rozloha prodejen k 06/2012

Евроопт

(«Евроторг»)

http://www.euroopt.by

92 v roce 2012

98786 m2

Гиппо

(«Белвиллесден»)

http://gippo.by

min. 9

57380 m2

Белмаркет

(«Белмаркеткомпани»)

http://www.bel-market.by

60

50000 m2

Алми, Закрама

(«Алми»)

http://www.almi.su

34

44200 m2

Корона

(«Табак-Инвест»)

http://korona.by

4 v Minsku a regionech

43000 m2

Родная сторона

(СООО «НТС»)

http://www.nts.by

http://www.rstorona.by

111 k 13.08.2012

37090 m2

ProStore

(«Простормаркет»)

http://www.prostore.by

3

36000 m2

Рублевский»

(RTL Holdings)

http://www.rtl.by

http://rublevski.by

38

35022 m2

Соседи

(«Либретик»)

http://sosedi.by

25

34062 m2

Веста

(«Веста»)

http://vesta-retail.by

více jak 54

Виталюр

http://www.vitalur.by

27

10850 m2

Вестер

(součást ruské sítě)

http://www.vester.ru/adresa-magazinov/minsk

2 v Minsku

10000 m2

Престон

http://preston.by

3

3640 m2

Златка

(СООО Златка)

http://www.zlatka.by

Několik

Санта

(«Санта Импекс Брест»)

http://www.santa-bremor.com

více jak 30 se zaměřením však na prodej vlastní produkce (ryby!)

Zdroj: IK Juniter, Velvyslanectví ČR v Bělorusku

Stále populárnější jsou velká obchodní centra se značkovými obchody, které jsou zaměřena převážně na prodej importního zboží. Daný typ distribuce zboží má v Bělorusku značné perspektivy. Pro řadu evropských i světových firem je Bělorusko poslední evropskou zemí, kde své zastoupení ještě nemají.

V zemi současně existují také státní obchody typu GUM (státní universální obchod), CUM (centrální universální obchod). Jejich prostřednictvím je realizován prodej převážně běloruské produkce, kdy je zákonem regulované složení sortimentu. Přednost má sortiment tuzemské výroby, který sice nedosahuje svými užitnými vlastnostmi ani designem, až na výjimky, evropské úrovně, ale prodává se za cenu, která je při koupěschopnosti obyvatelstva akceptovatelná.

Působení v zemi prostřednictvím místních zástupců pomáhá v mnoha případech v získávání aktuálních informací o možnostech trhu a řeší jeho bezprostřední kontakt se stávajícími i potenciálními partnery. Zástupce je však třeba vybírat pečlivě s ohledem na míru požadované profesionality.

Základní údaje k maloobchodu

 

2000

2005

2010

2011

2012

Maloobchodní obrat ve faktických cenách (mld. BYR)

3936

23951

64865

112889

193706

   obrat dle typu vlastnictví (%)

100

100

100

100

100

      státní

23,9

15,8

12,4

11,3

10,8

      soukromé

75,5

81,9

82,6

83,0

83,3

      zahraniční

0,6

2,3

5,0

5,7

5,9

   dle zaměření (%)

*

100

100

100

100

      potravinářské zboží

*

53,7

49,9

46,6

49,2

      nepotravinářské zboží

*

46,3

50,1

53,4

50,8

Počet objektů maloobchodní sítě (tis.)

30,8

34,2

45,7

47,1

42

Prodejní plocha obchodů (tis. m2)

2695

2856

3705

3941

3700

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

 K 1. lednu 2013 připadlo na 1000 obyvatel zhruba 416 m2 (v Minsku je to 390 m2) prodejní plochy. Do roku 2015 by to mělo být již 600 m2. Zhruba 70% prodejen prodává na ploše do 100 m2, 0,3% prodejen na ploše 1-3 tis. m2  a 0,08% prodejen na ploše 3-5 tis. m2. Ve struktuře maloobchodního prodeje představuje zboží běloruského původu 71% (82,1% potravinářského, 60,3% nepotravinářského).

Základní údaje k velkoobchodu

 

2000

2005

2010

2011

2012

Velkoobchodní obrat ve faktických cenách (mld. BYR)

4372

26351

85800

209947

*

   obrat dle typu vlastnictví (%)

100

100

100

100

*

      státní

30,7

12,7

7,6

5,0

*

      soukromé

66,8

74,3

84,7

90,5

*

      zahraniční

2,5

13,0

7,7

4,5

*

Počet objektů velkoobchodní sítě

11301

9998

12354

13050

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

* momentálně nedostupné údaje

Běloruská univerzální zbožová burza

Zajímavou příležitost pro prodej/nákup zboží v/z Bělorusku(a) nabízí Běloruská univerzální zbožová burza (BUTB), která vznikla na základě nařízení vlády č. 1719 z roku 2003 s cílem rozvíjet organizovaný trh burzovních komodit, formovat příznivé konkurenční prostředí pro obchodující strany, zabezpečovat transparentní cenotvorbu prostřednictvím veřejného obchodování. Spotové obchodování na BUTB probíhá striktně v souladu s burzovními pravidly a ve stanovených termínech. Na burze je obchodováno pouze to zboží, které se nachází v seznamu zboží, jenž je připuštěno k obchodování na burze a to ve 4 sekcích (kovy a výrobky z kovů, dřevo a výrobky ze dřeva, zemědělská produkce, sekce průmyslového a spotřebního zboží). Obchodní místa burzy se nachází v Minsku a oblastních centrech Běloruska (5), přičemž fungují současně díky automatizovanému systému obchodování. Nejpopulárnějším je však obchodování prostřednictvím internetu. K prosinci 2011 bylo při BUTB akreditováno 22 českých podniků, které obchodují s dřevem, kovy i zemědělskou produkcí. BUTB je tak další platformou pro navázání obchodních vztahů s běloruskými podniky.

Běloruská univerzální zbožová burza
http://butb.by
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/beloruska_univerzalni_zbozova_burza.html

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Licence na příjímání pracovní síly ze zahraničí

Od ledna 2011 vstoupilo v platnost nové nařízení prezidenta republiky č. 450 „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo ke zrušení 16 typů činností, které dříve vyžadovaly příslušné licence včetně licence na přijímání pracovní síly.

Pracovní povolení

Cizinci mohou v Bělorusku vykonávat pracovní činnost pouze na základě speciálního pracovního povolení. Povolení na 1 rok vydávají příslušné orgány v místě pobytu cizince, zabývající se problematikou občanství a migrace. Pracovní povolení může být prodlouženo o další rok.

Výjimkou jsou osoby, které mají povolení k trvalému pobytu, na základě mezinárodních dohod (např. občané RF), zakladatelé nebo představitelé obchodních organizací se zahraničními investicemi, zaměstnanci pracující v zastoupeních zahraničních společností nacházejících se na území Běloruska.

Běloruské podniky, které zaměstnávají více jak 10 zahraničních pracovníků bez trvalého pobytu musí žádat o povolení k zaměstnávání zahraniční pracovní síly.

Povolení k podnikání

Cizinci, mimo výjimek (viz Pracovní povolení), mohou v Bělorusku podnikat jen na základě speciálního povolení k podnikatelské činnosti. Povolení vydávají příslušné orgány, zabývající se problematikou občanství a migrace, na období uvedené v žádosti (ne však delší než je platnost dočasného pobytu nebo registrace v Bělorusku). Cizinec, který získá příslušné povolení je povinen se v průběhu 15 pracovních dní evidovat na Ministerstvu daní  a poplatků Běloruska.

Odbor občanství a migrace Ministerstva vnitra Běloruska
http://mvd.gov.by/main.aspx?guid=1731

Cizinci, kteří se dočasně nacházejí na území Běloruska nemají právo vykonávat podnikatelskou činnost bez vytvoření právnické osoby.

Cizinci i běloruští občané pracují na základě pracovních smluv, jejichž povinné náležitosti upravuje běloruská legislativa. Zahraniční pracovníci platí ze svých příjmů daně podle běloruských zákonů. Zamezení dvojího zdanění řeší příslušná mezistátní dohoda mezi Běloruskem a ČR. V souladu se zákony Běloruska mohou zahraniční pracovníci vyvážet a převádět do zahraničí svou mzdu.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Obecně neexistují žádné specifické požadavky k cizincům, kteří chtějí v Bělorusku podnikat. Na zahraniční investory se vztahuje stejný právní režim a podmínky jako na běloruské subjekty.

Běloruská legislativa předpokládá následující právní formy podnikatelských subjektů:
-        živnostník (zkratka ИП-индивидуальный предприниматель);
-        zemědělské hospodářství (КФХ - крестянское /фермерское/ хозяйство);
-        unitární podnik (УП - унитарное предприятие);
-        výrobní družstvo (ПК - производственный кооператив);
-        veřejná obchodní společnost (ПТ - полное товарищество);
-        komanditní společnost (КТ - коммандитное товарищество);
-        společnost s rozšířeným ručením (ОДО - общество с дополнительной ответственностью);
-        společnost s ručením omezeným (ООО - общество с ограниченной ответственностью);
-        otevřená akciová společnost (ОАО - открытое акционерное общество);
-        uzavřená akciová společnost (ЗАО – закрытое акционерное общество).

Kromě toho mohou existovat zastoupení (представительство) a pobočky (филиал) právnických osob. Zastoupení zahraniční společnosti v Bělorusku není právnickou osobou a rozhodnutí k založení těchto subjektů vydává Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska na dobu 3 let s možností prodloužení o další 3 roky. Zastoupení zahraniční společnosti může mít rovněž trvalý status.

Právnická osoba může být založena se statutem obchodní organizace se zahraničním kapitálem (investicemi).

Většina právnických osob zakládaných v Bělorusku má formu unitárních podniků, s.r.o. nebo akciových společností.

Za obchodní společnosti se zahraniční účastí (investicemi) se považují takové podniky, kde zahraniční investor vložil do základního kapitálu společnosti nejméně 20 000 USD. Pro účely registrace se všechny obchodní společnosti se zahraniční účastí člení na smíšené obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je tvořen podíly zahraničního investora a běloruských fyzických a/nebo právnických osob) nebo zahraniční obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je ze 100% tvořen zahraničními investicemi).

Organizačně podnikání může nabývat následujících forem:

  • Akciová společnost – nejrozšířenější forma podnikání u kapitálově náročných ekonomických aktivit. Rozlišuje se forma uzavřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie pouze se souhlasem ostatních akcionářů a/nebo jen omezenému okruhu osob a otevřenéakciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie volně. K založení a.s. je třeba vždy minimálně dvou akcionářů, uzavřená akciová společnost může mít maximálně padesát akcionářů, u otevřené akciové společnosti toto omezení neplatí.
  • Společnost s ručením omezeným – právnická osoba, jejíž kapitál a závazky jsou omezeny výší podílu společníků. Opět je třeba nejméně dvou a maximálně padesáti společníků k založení této formy společnosti.
  • Unitární podnik - osoba založená za účelem dosažení zisku, která nemá vlastnické právo k majetku svěřeného jí k hospodaření. Vlastníkem majetku UP je jeho zakladatel. Majetek unitárního podniku je nedělitelný. Zakladatelem UP může být PO i FO.

Mezi další možné formy právnických osob patří komanditní společnost a společnost s ručením dodatečným. Tyto formy organizace podnikání ale nejsou příliš často využívané.

Přehled českých a běloruských advokátních kanceláří nabízející své právní služby
http://www.mzv.cz/public/d5/11/7e/898988_817133_Advokatni_kancelare.pdf

Založení právnické osoby

Registraci právnických osob se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbor a jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Zvláštních (svobodných) ekonomických zón (registraci v SEZ provádí administrace těchto zón). V případě bank a nebankovních úvěrově-finančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba:
-        potvrdit s registračním orgánem název obchodní společnosti;
-        stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti);
-        přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob);
-        vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů);
-        zaplatit registrační poplatek ve výši cca 60,- EUR.

Reorganizace a likvidace právnických osob

Likvidace PO může být uskutečněna na základě dobrovolného rozhodnutí vlastníka nebo společníků, či jiných důvodů v souladu s legislativou (rozhodnutím hospodářského soudu nebo registrujícího orgánu). V procesu likvidace je stanovena likvidační komise (likvidátor), který provádí veškeré formální procedury a stanoví pořádek a lhůty pro likvidaci společnosti. Reorganizace PO je regulována legislativou  a může bát realizována formou fůzí, připojení, rozdělení, oddělení nebo přeměny.

Založení zastoupení

Informace k založení zahraničního zastoupení v Bělorusku (MZV BY)
http://www.mfa.gov.by/representation

 Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 929 ze dne 22.07.1997 „O režimu založení a činnosti zastoupení zahraničních organizací v Bělorusku“
http://www.pravo.kulichki.com/zak/year1997/doc33495.htm

Podrobněji k tématu materiály advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/podnikani_v_belorusku_2011.html

Databáze názvů obchodních společností v Bělorusku
http://egr.minjust.by

Licence na některé druhy podnikatelské činnosti

Na provádění některých druhů podnikatelských činností je třeba získat licenci. Úplný seznam činností, podléhajících licenčnímu režimu s uvedením orgánu, který licenci vydává a název právního aktu upravujícího způsob vydání licence řeší nařízení prezidenta č. 450 „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo od 1. ledna 2011 ke snížení počtu činností, pro jejichž realizaci bylo potřebné licence získat.

Podrobněji kapitola 6.5.

Účetnictví

Každoročně musí podnikatelský subjekt provést účetní uzávěrku. Ta se skládá z:

  • rozvahy;
  • výkazu zisku a ztrát;
  • výkazu změny vlastního kapitálu;
  • výkazu o peněžních tocích;
  • přílohy k rozvaze, týkající se aktiv a pasiv podniku;
  • výkazu cíleného využití získaných prostředků.

Součástí evidence je i auditorská zpráva, pokud pro daný obor podnikání nebo typ společnosti je audit povinný. Klíčovým v dané oblasti je zákon „O auditorské činnosti“, podle kterého se povinný audit vztahuje na:

  • otevřené akciové společnosti;
  • banky a nebankovní úvěrové společnosti;
  • burzy;
  • podniky se zahraničními investicemi;
  • rezidenty Parků vysokých technologií
  • další organizace a živnostníky, jejichž objem příjmů za předchozí účetní rok překročil hranici 600 tis. EUR (v květnu prošel poslanecký návrh, podle kterého má být hranice příjmů pro povinný audit posunuta na 3 mil. EUR).

Účetní uzávěrka musí být vyhotovena do 90 dní po ukončení účetního roku, v ruském nebo běloruském jazyce. Ukazatele musí být vyčísleny v běloruských rublech.

Zákon o auditorské činnosti
http://pravo.by/WEBNPA/text.asp?RN=V19403373

Zúčtování mezi právnickými osobami

Zúčtování mezi právnickými osobami a živnostníky může probíhat pouze bezhotovostně. Platby hotově jsou možné pouze prostřednictvím pokladen u bankovních ústavů, v max. výši 2580 EUR za den.

Mzda

Podle obecných zvyklostí Pracovního kodexu Běloruska (čl. 74) je mzda pracovníkům vyplácena v běloruských rublech. Pracovní kodex (čl. 320) i Investiční kodex Běloruska (čl. 97) však umožňují vyplácet mzdu zahraničním pracovníkům ve společnostech se zahraniční investicí ve valutě, a to v případě, že je to zohledněno zakládacími stanovami, lokálními normativními akty a pracovními smlouvami. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Minimální mzda činila k 01.01.2013 1,395 mil. BYR (162 USD).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

V Bělorusku se lze prezentovat na řadě výstav, které jsou oborově zaměřeny. Vhodné jsou rovněž individuální prezentace v reprezentativních místech (hotely, komerční centra).

Oslovování potenciálních zákazníků emailem je značně problematické. Nabídka nemusí dojít na místo určení, nebo jako nevyžádaná pošta skončí v koši. V této souvislosti je doporučeno oslovit běloruského partnera po telefonické domluvě. Nabídka, případně další propagační materiály by měly být v ruském jazyce. Informace v angličtině prakticky nemají šanci na řádné prostudování.

Vhodná je reklama v odborných časopisech nebo tisku, ale až v momentě kdy má česká společnost pobočku nebo svého obchodního zástupce v teritoriu, který může na případný zájem reagovat.

Reklama je v Bělorusku regulována, podrobněji kapitola 6.5.

Přehled běloruských pořadatelů výstav, kde lze vyhledat výstavu dle zájmového oboru, stejně jako kontakty na bezplatné databáze a katalogy běloruských firem, která mohou marketingová oddělení českých firem využít pro vyhledávání potřebných kontaktů
http://www.mzv.cz/static/144946-1-MZV/cz/obchod_a_ekonomika/nabidka_beloruskych_podniku/index.html

České společnosti, které hledají v Bělorusku obchodního partnera, mohou využít inzerce na stránkách Velvyslanectví ČR v Bělorusku
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/jak_najit_partnera_v_belorusku/index.html

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Soudní systém Běloruska představuje Ústavní soud, běžné soudy (rajónů /městské/ a posádkové vojenské soudy; oblastní a Minský městský soud a rovněž Běloruský vojenský soud; Nejvyšší soud Běloruska) a hospodářské soudy.

Obchodními spory se zabývají Hospodářské soudy (HS), které se nachází v každé z šesti oblastí Běloruska a Minsku, a Vyšší hospodářský soudBěloruska (VHS). Spory se v první instanci posuzují v minském HS nebo HS příslušných oblastí. Některé kategorie sporů jsou v první instanci posuzovány jen VHS. Kromě toho VHS může v první instanci posoudit jakýkoliv případ.     

Posouzení případu HS v první instanci se skládá ze dvou fází. V první dochází k přípravě případu k soudnímu řízení (v průběhu pracovních dní), v druhé fázi již k samotnému řízení. To by mělo i s vynesením řešení zaujmout max. dva měsíce (většinou 1 měsíc) od zahájení projednávání případu. Tyto lhůty se vztahují i na případy s účastí zahraničních právnických osob, pokud se kompetentní (pověřené) osoby nacházejí v Bělorusku. V případě, že se nenacházejí, platí lhůty do 7 měsíců. V případě složitých případů, mohou být lhůty pro přijetí rozhodnutí prodlouženy do 4 měsíc, respektive do 1 roku v případech s účastí zahraničních osob, nacházejících se mimo Běloruska.

Vůči rozhodnutí HS se lze odvolat odvolací stížností nebo kasačním protestem, případně na základě inspekce. Odvolací stížnosti, které musí být podány do 15 dnů od vynesení rozhodnutí, jsou posuzovány odvolacími instancemi HS do 15 dnů (v případě prodloužení lhůty do 30 dnů) od podání odvolací stížnosti. Kasačním protestem mohou být napadena rozhodnutí HS v první instanci nebo rozhodnutí apelační instance HS. Kasační protest je posuzován Kasačním kolegiem VHS. Termín pro podání kasačního protestu je 1 měsíc od rozhodnutí a stejná lhůta (1 měsíc) je určena pro přijetí rozhodnutí kolegiem od podání protestu.  Soudní rozhodnutí, která vstoupila v platnost mohou být přezkoumána na základě protestu úředních osob, které k tomu mají oprávnění (předseda VHS nebo generální prokurátor Běloruska). Kompetentní orgánem pro přezkum je Prezídium VHS v případě soudních rozhodnutí v první instanci, odvolací instance HS nebo kasačního kolegia. Plénum VHS přezkoumává záležitost v případě rozhodnutí Prezídia VHS. Odvolání lze provést do roku od vstoupení soudního rozhodnutí v platnost.

V Bělorusku je rovněž zřízen Mezinárodní arbitrážní soud při Běloruské obchodně-průmyslové komoře se sídlem v Minsku.

Pokud je spor rozhodován běloruskými soudy, je ve většině případů přihlédnuto k zájmům a ochraně tuzemských účastníků sporu. Z tohoto důvodu je doporučeno uvádět místo řešení sporu vně Běloruska a použití práva českého, případně třetí země.

Hospodářské soudy v Bělorusku
http://court.by/regional-courts

Vyšší hospodářský soud Běloruska
http://www.court.by

Mezinárodní arbitrážní soud při Běloruské obchodně-průmyslové komoře
http://www.cci.by/ArbitrCourt/AboutCourt.aspx

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

V  Bělorusku je výběrové řízení vypisováno bezpodmínečně na zakázky, které jsou plně nebo částečně financovány ze státního rozpočtu i rozpočtů místních orgánů státní správy. Legislativně problematiku řeší Zákon о veřejných zakázkách zboží, prací a služeb, který byl prezidentem podepsán 21.07.2012. Zákon řeší jednotný pořádek státních zakázek ve všech odvětvích a týká se organizací, které využívají prostředky státního nebo minucipálních rozpočtů, a také prostředky z rozpočtových fondů. Procedury mohou být různé – otevřené nebo uzavřené soutěže, vyžádání si cenových nabídek, procedura nákupu z jednoho zdroje, elektronické aukce a burzovní obchody.

V případě, že podíl státu v podniku překračuje 25% základního kapitálu, může si podnik samostatně zvolit proceduru nákupu, pokud je daný nákup financován z vlastních zdrojů. Tato procedura musí být, až na výjimečné případy, přístupná všem zájemcům. Podrobněji nařízení vlády č. 229/2012.

Zplnomocněným orgánem pro oblast veřejných zakázek je Ministerstvo ekonomiky BY.

Všeobecná informace k procedurám veřejných zakázek
http://www.economy.gov.by/ru/ec_entities/regulation-public-procurement

Zákon о veřejných zakázkách zboží, prací a služeb
http://pravo.by/main.aspx?guid=3871&p2=2/1971

 Nařízení vády č. 229 ze dne 15.03.2012 „O zlepšení vztahů v oblasti veřejných zakázek zboží (prací, služeb) v případě jejich financování z vlastních zdrojů“
http://www.pravo.by/main.aspx?guid=3961&p0=C21200229

Databáze výběrových řízení

Databáze všech výběrových řízení je provozována Národním centrem marketingu konjunktury cen (ICETRADE). Přístup je však placený. Některé organizace, které jsou oprávněny k centralizovaným nákupům, prezentují tendry i na svých stránkách. Příkladem je OAO BELENERGOSNABKOMPLET (http://besk.by), který provádí centralizované nákupy pro běloruský energetický sektor.

Databáze tendrů Národního centra marketingu a konjunktury cen (ICETRADE)
http://www.icetrade.by

Přehled subjektů, které provádějí centralizované nákupy
http://www.economy.gov.by/ru/ec_entities/regulation-public-procurement/central-zakupky

Preference domácích a ruských dodavatelů

Od roku 2013 má pro běloruské a ruské dodavatele platit nový preferenční režim. Ten předpokládá, že v případě nabídky zboží (služeb, prací) běloruského nebo ruského původu (při zakázkách v Bělorusku nebo Rusku) může být jejich cenová nabídka vyšší o 15% (o 25% v případě zaměstnávání ve výrobním podniku více jak 50% invalidů). V případě, že po aplikaci preference budou cenové nabídky srovnatelné, vítězem tendru se stane ten nabízející, vůči kterému byla aplikována preference, tedy dodavatel běloruského nebo ruského zboží (služeb, prací). Preference mají být uplatňovány jen u odsouhlaseného seznamu zboží (dopravní a zemědělská technika, textil, cukr a další).

Elektronické veřejné zakázky

Novou iniciativou v oblasti veřejných zakázek je elektronické zadávání tenderů přes Běloruskou univerzální zbožovou burzu. Vytvářen je tak alternativní systém portálu ICETRADE.

Běloruská univerzální zbožová burza (elektronické aukce)
http://zakupki.butb.by/auctions/index.html

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Legislativa

Značným problémem je enormní objem rychle se měnících normativních aktů všech stupňů (legislativy), přijímání zásadních normativních aktů prezidentskými výnosy, retrospektivní účinnost normativních aktů, jejich neprovázanost a vnitřní rozpornost apod. Přestože se volá po vyčištění právních norem, souběžně se přijímají další. Vždy je možno, z důvodu nepřehlednosti právních, daňových, celních a dalších předpisů, nalézt porušení běloruských zákonů, a tím zavdat i důvod k přijetí citelných sankcí. Případně mohou na fungování firmy mít negativní vliv i nerovná pravidla pro státní a nestátní podniky, pokud jde o možnosti odbytu výrobků, získávání surovin, dotace el. energie, plynu a dalších vstupů.

Prověření partnera

V Bělorusku neexistuje volně přístupná databáze rejstříku právnických osob. O výpis z rejstříku je třeba žádat na Ministerstvu justice Běloruska nebo v příslušných registračních orgánech dle místa registrace firmy. Žádat může také zahraniční firma, nicméně následný proces probíhá prostřednictvím poštovní korespondence. Levnější a rychlejší variantou může být získání výpisu přes běloruskou advokátní kancelář.

Výpis obsahuje: jméno firmy, právní formu, registrační číslo, daňové číslo, statistické číslo, datum registrace, oficiální adresu, základní kapitál, jména podílníků, jméno ředitele podniku, typ aktivit.

Advokátní kancelář je schopna zajistit také výpis z Hospodářského soudu, zda proti zájmovému subjektu bylo nebo je vedeno soudní řízení. V případě, že je zájmový subjekt registrován jako otevřená akciová společnost, lze na stránkách Ministerstva financí Běloruska získat základní informace o výši základního kapitálu těchto společností, stejně jako výkazy o jejich zisku nebo ztrátách.

Další informace (daňové, bankovní) o jednotlivých firmách není možné v Bělorusku oficiální cestou získat.

Návod k získání výpisu z Rejstříku právnických osob
http://www.minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/inf_iz_egr

Přehled zaregistrovaných a vyloučených subjektů v rejstříku PO a živnostníků od roku 2009
http://minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/subj_hoz/perechen

Rejstřík právnických osob v procesu likvidace
http://minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/subj_hoz/perechen_ip_ul

Informace o otevřených akciových společnostech
http://www.minfin.gov.by/rmenu/departament/itogi-emit/itogi-oao

Registr soukromých podnikatelských subjektů a živnostníků se zvýšeným rizikem spáchání protiprávních jednání v hospodářské oblasti
http://nalog.gov.by/reestrrisk, http://nalog.gov.by/docs/Gossreestr.xls

Cenotvorba

V souladu s nařízení prezidenta č. 72 byly od 1. března 2011 zrušeny mezní indexy prodejních cen na zboží, práce a služby vyrobené na území Běloruska, které dříve byly stanovovány vládou. Současně dochází ke zrušení povinnosti registrace těchto cen. Výjimkou je regulace cen zboží tzv. sociálního významu (cca 50 pozic – základní potraviny, léky, dětské zboží, komunální služby, ropné výrobky, alkohol apod.). Pro všechny ostatní výrobky, práce a služby je cenotvorba volná.

Nařízení prezidenta č. 72 ze dne 25.02.2011 „O některých otázkách regulovaných cen (tarifů) v Bělorusku“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100072

Problematika k cenotvorbě
http://pravo.by/main.aspx?guid=2121

Omezení proti vývozu valut a ochrana před dovozem

S ohledem na dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance, přistoupilo Bělorusko k omezení vývozu valuty do zahraničí formou předplateb. Podrobněji kapitola 8.9.

Právnická osoba provádějící exportní operace je povinna 30% valutových příjmů (včetně české koruny) z exportu konvertovat do národní měny (dané opatření má být zachováno do roku 2017). Nákup valuty pro mezinárodní operace je aktuálně možný pouze prostřednictvím bank na Běloruské valutové burze.

Běloruská valutová burza
http://www.bcse.by

Záměna importu

Běloruská administrativa se s ohledem na dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance snaží omezovat nadměrné dovozy a šetřit valutové prostředky země. Současně se snaží stimulovat (zejména daňovými pobídkami) přenesení výroby nejvýznamnějších dovozních položek do Běloruska. Za tímto účelem existoval Státní program záměny dovozu 2006-2010. Záměna importu souvisí se státními zakázkami, ve kterých by měl být (neplatí) upřednostňován domácí výrobce před dovozy ze zahraničí.

V roce 2010 bylo v rámci programu Záměny importu realizováno 468 projektů. To umožnilo vyrobit novou produkci za 3,5 mld. USD, tedy o 146,5% více než v roce 2009. Část z ní byla určena pro domácí spotřebu, část (v hodnotě 1 mld. USD) byla exportována.

Státní program záměny dovozuv letech2006-2010
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C20600402

Zboží, které má být vyráběno v Bělorusku s cílem nahradit import pro rok 2012
http://www.government.by/upload/docs/file6684e5f30bb984b3.PDF

Státní monopoly

V zemi působí státní i přirozené monopoly v oblasti dopravy ropy, ropných produktů a plynu, přenosu a distribuce elektrické a tepelné energie, centralizovaného zásobování vodou, poštovních služeb, služeb dopravních terminálů a letišť, obsluhování vzdušeného prostoru. Kromě toho existují i mimořádné monopoly, vytvořené státem na určité období, přičemž je konkurence omezena nebo zcela eliminována. Antimonopolní politikou je pověřen Odbor cenové politiky Ministerstva ekonomiky Běloruska.

Vytvoření, reorganizace holdingů, svazů, asociací a dalších společenství hospodářských subjektů jsou možné po získání souhlasu od antimonopolního úřadu. Antimonopolní kontrola se týká rovněž zobchodování min. 20% akcií v základním jmění právnických osob a akcií firem, které mají odpovídající tržní podíl (30% a více).

K 1. lednu 2013 Ministerstvo ekonomiky Běloruska publikovalo rejstřík společností, kterým je přiznán statut přirozených monopolů na běloruském trhu. Jednalo se celkem o 194 podniků, z nich 27 na republikové úrovní a 167 místní. Podniků, které zaujímají dominantní postavením trhu je pak registrováno 557 podniků, z nich 162 pracuje na republikové úrovni a 395 na místní.

Antimonopolní politika - Ministerstvo ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/antitrust

Rejstřík společností, které dominují na běloruském trhu
http://www.economy.gov.by/dadvfiles/001446_362187_Reestr_nov.pdf

Stát jako vlastník

Až 70% hospodářských subjektů se nachází ve vlastnictví státu, přičemž většina z nich si žádá rekonstrukci svých výrobních fondů. Problémem je však nedostatek volných prostředků na modernizaci. U státních podniků funguje princip přerozdělování financí od podniků, které se ještě „drží nad vodou“, podnikům, které jsou nerentabilní. Jejich takzvaná restrukturalizace má více méně administrativní charakter, založený na zahrnutí ztrátových podniků do bilancí úspěšných podniků. Značným problémem je přezaměstnanost, vysoká energetická a materiálová náročnost. Rovněž rozhodování managementu, což jsou de facto státní úředníci (kteří mohou být kdykoliv odvoláni), je motivováno osobním prospěchem než snahou přijímat nejefektivnější řešení - což se projevuje v tendrových řízeních.

Mezi významné problémy běloruské ekonomiky patří:

  • nadměrná ekonomická a energetická závislost na Ruské federaci;
  • vysoké opotřebení základních fondů většiny běloruských podniků;
  • nízká rentabilita podniků, která jim nedovoluje vytvářet nezbytné obratové fondy;
  • nadměrné daňové a rozpočtové zatížení podniků,
  • nestabilní měna ve středně i dlouhodobé perspektivě;
  • nerealizovaná privatizace velkých podniků;
  • zasahování vlády do činnosti hospodářských subjektů (direktivní plnění ukazatelů);
  • korupce státních úředníků, přijímání nikoliv nejefektivnějších řešení.

Další informace v kapitole 9.5.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Bělorusku je poskytována ochrana výsledkům duševního vlastnictví.

Autorská práva

Autorská práva zahrnují literární, umělecká, hudební a audiovizuální díla. Jejich ochrana vzniká momentem jejich vzniku. Osobní nemajetková práva jsou chráněna neomezeně, majetková práva v průběhu života autora a 50 let po jeho smrti. Majetková práva mohou být předána třetím osobám na základě výlučné nebo nevýlučné licence. Majitel má právo zakazovat nebo povolovat nakládání se svými autorskými právy.

Objekty průmyslového vlastnictví

Národním centru intelektuálního vlastnictví (NCIS) se registrují vynálezy (na období 20 let od data registrace s prodloužením o 5 let), technická řešení (na 5 let s prodloužením o 3 roky) a průmyslové vzory (na 10 let s prodloužením o 5 let). Právní ochrana objektů průmyslového vlastnictví je stvrzena vydáním patentu.

Označení

Registrace ochranných známek se rovněž provádí v NCIS, který následně žadateli vydá potvrzení o registraci. Ochranná známka je chráněna po dobu 10 let s možností dalšího prodloužení o 10 let. Dále jsou registrovány zeměpisné názvy (na 10 let s prodloužením o dalších 10 let) a firemní názvy (platí do likvidace právnické osoby nebo změny firemního názvu).

Národní centrum intelektuálního vlastnictví
http://www.belgospatent.org.by

Euroasijská patentová organizace - registrace patentů pro celé SNS
http://www.eapo.org/rus/ea/index.html

V rámci CU je zaváděn Jednotný celní registr objektů duševního vlastnictví – účastníků CU k zabezpečení a ochraně objektů duševního vlastnictví na území CU. Tento registr nenahrazuje národní registry, které platí i nadále.

Jednotný celní registr objektů duševního vlastnictví
http://www.tsouz.ru/db/dta/Pages/intell_sobstv.aspx

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Od 10. ledna 2011 platí zákaz Národní banky Běloruska (NBRB) na provádění předplateb v zahraniční měně prostřednictvím prostředků z úvěrů (půjček), opatřených v běloruských bankách (povolení NBRB z dubna 2009). Jedná se tak prakticky o návrat do roku 2008, kdy Národní banka svým usnesením č. 165 „O zúčtování zahraničních kontraktů, předpokládající dovoz" zakázala právnickým osobám provádět předplatby rezidentů z účtů běloruských bank ve prospěch nerezidentů bez speciálního povolení národní banky. Možnost úhrady plateb za dovoz v zahraniční měně z úvěrů (půjček) uzavřených mezi importérem a nerezidentem zůstává zachována. 16. března 2011 NBRB anulovala svá rozhodnutí vůči předplatbám za dovozy z Ruské federace a Kazachstánu a 30. března 2011 povolila platby v běloruských rublech, ruských rublech a kazachstánských tenge za dodávky zařízení rezidentům RF a Kazachstánu.

V současné době tak mohou běloruské podniky provádět předplatby: a) subjektům z RF a Kazachstánu, b) prostřednictvím akreditivu, c) z valutových (devizových) prostředků, které získaly svými exportními aktivitami, d) z prostředků získaných z investic v zahraničí, e) z prostředků získaných prostřednictvím zahraničních úvěrů nebo půjček (např. od zahraniční mateřské společnosti).

Dne 21.10.2011 se běloruský rubl přesunul z režimu fixního kurzu do režimu pohyblivého kurzu, respektive "dirty" floatingu (možné intervence centrální banky). Díky tomuto zásahu se podařilo ustanovit rovnovážný kurz a stabilizovat situaci na valutovém trhu. V současné době tak běloruské podniky nejsou omezeny v nákupu zahraniční valuty (avšak pouze pod konkrétní dovozní kontrakt).

Platební morálka

Platební morálka běloruských subjektů patřila dlouhá léta k lepším v Evropě. Zvláště to platilo pro státní podniky. S ohledem na valutovou krizi v roce 2011 se mnoha státním a především soukromým podnikům zhoršily platební možnosti. Zatímco u státních firem stále existuje vysoká pravděpodobnost splacení pohledávek, u soukromých subjektů je na místě opatrnost a snaha po maximálním zajištění (a to i v případě dlouholetých obchodních vztahů). Nešvarem posledního období je i existence tzv. „jednodenních“ firem.

Dle údajů Národního statistického výboru Běloruska činil k 1. červenci 2012 objem pohledávek po splatnosti běloruských subjektů vůči zahraničním společnostem352,3 mil. USD (z toho 70,4% vůči dodavatelům ze zemí SNS).

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Přehled organizací, které pořádají výstavy a veletrhy v Bělorusku lze nalézt na stránkách Velvyslanectví ČR, konkrétně v sekci „Obchod a ekonomika - Důležité kontakty“.

Velvyslanectví ČR v Bělorusku
http://www.mzv.cz/minsk


.