Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bělorusko ruiny
Bělorusko Bělorusko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraničně-politická orientace

 

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Bělorusko je zakládajícím členem Organizace spojených národů (OSN) a mnoha jejích organizací (UNIDO, UNESCO). Je členem Středoevropské iniciativy (CEI), okamžitě po osamostatnění se stalo členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), usiluje o integraci do dalších evropských demokratických institucí (prioritně Rady Evropy). Angažuje se v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), Světové bance (WB), Mezinárodní finanční korporaci (IFC), Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) atd.

Bělorusko není členem Světové obchodní organizace (WTO). Přístupová jednání byla zahájena v roce 1993, přičemž doposud se uskutečnilo 7 formálních zasedání Pracovní skupiny WTO (05.06.1997, 28.04.1998, 05.03.2001, 24.01.2003, 30.01.2004, 30.09.2004, 24.05.2005 a 24.10.2005). V roce 2005 však jednání ustrnula na mrtvém bodě. Se vznikem Celní uniemezi Běloruskem, RF a Kazachstánem a vstupem RF do WTO se předpokládá znovuobnovení těchto jednání.

Přehled mezinárodních organizací, kterých je Bělorusko členem
http://www.mfa.gov.by/mulateral/organization

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Bělorusko je zakládajícím členem Společenství nezávislých států (SNS), s Ruskou federací (zatím formálně) vytvořilo Svazový stát Ruska a Běloruska, účastní se ekonomického integračního uskupení v rámci SNS, tzv. Euroasijského hospodářského společenství (EVRAZES), které tvoří Bělorusko, Ruská federace, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Mezi Běloruskem a Ruskou federací byla v roce 1995 sjednána Dohoda o Celní unii. Nejednalo se však o celní unii v pravém slova smyslu. Její funkčnost byla vždy „rukojmím“ kolísavé úrovně vzájemných vztahů obou zemí.

Další integrační snahy s cílem vytvořit Celní unii (CU) a Jednotný hospodářský prostor (JHP) se projevily v únoru 1999, kdy došlo k podpisu dohody o CU a JHP nejen mezi Běloruskem, Ruskem a Kazachstánem, ale také Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. V říjnu 2000 pak zmíněné státy podepsaly smlouvu zakládající Euroasijské hospodářské společenství (EVRAZES), která si za jeden ze svých cílů kladla také podporu formování CU a JHP.

Ani jedna z výše zmíněných smluv ovšem k založení CU a JHP nevedla. V září 2003 došlo k podpisu další smlouvy snažící se o hospodářskou integraci v regionu, a to Smlouvy o formování JHP. Signatáři této smlouvy již nebyly Kyrgyzstán s Tádžikistánem, naopak přibyla Ukrajina. I ta ale později z procesu vystoupila a zůstaly tak pouze Bělorusko s Ruskem a Kazachstánem. Poté došlo k formování regulačního a právního rámce nového integračního uskupení.

Výkonný výbor Společenství nezávislých států
http://www.cis.minsk.by

Informační portál Svazového státu Ruské federace a Běloruska
http://www.soyuz.by

Euroasijské hospodářské společenství
http://www.evrazes.com

Integrační procesy Ruska, Běloruska a Kazachstánu

Právním základem CU se stala Smlouva o vytvoření jednotného celního území a formování celní unie v rámci Euroasijského hospodářského společenství, která byla podepsána 6. října 2007 v Dušanbe. Samotná CU začala fungovat 1. ledna 2010, kdy byl pro všechny tři země zaveden Jednotný celní tarif. Počínaje 3. červencem 2010 na území těchto zemí vznikl Jednotný celní prostor, který předpokládá uplatňování jednotných tarifních i netarifních opatření a unifikaci celních pravidel. K základním principům CU patří volný pohyb zboží na území CU, regulace celních vztahů na svazové (nadnárodní) úrovni, priorita svazové legislativy před národní, ustanovení jediných pravidel a procedur celního odbavení zboží, dováženého na území CU, tarifní a netarifní opatření. CU je plně funkční od 1. července 2011.

Dalším integračním krokem mezi Běloruskem, Ruskem a Kazachstánem byl podpis Deklarace o euroasijské hospodářské integraci z 18. listopadu 2011. Tuto deklaraci je možné brát jako jakousi cestovní mapu pro další sbližování těchto států. Kromě zajištění efektivního fungování společného trhu, harmonizaci průmyslových politik, se zde hovoří i o harmonizaci právních předpisů, spolupráci na migrační politice či o spolupráci v oblasti kultury a vzdělání. O měsíc později, 19. prosince 2011, došlo v Moskvě k podpisu 17 mezinárodních dohod, které nyní formují JHP, který začal fungovat od 1. ledna 2012.

Dne 1. září vstoupila v platnost nová dovozní cla, v souvislosti s povinnostmi RF vyplývající z jeho členství ve WTO. Snížení (1-3%) se týká zhruba 5100 pozic, přičemž zhruba polovina z nich se týká také celního tarifu CU. To se dotkne celé řady BY výrobních a exportních pozic.

JHP je přitom možno brát jako jakýsi předstupeň plánované Euroasijské hospodářské unie (EAEU), která má dle zmíněné deklarace začít fungovat od 1. ledna 2015. Podstata samotného JHP tkví v postupném dosažení volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a práce.

Nejvyšším orgánem JHP je Vrchní euroasijská ekonomická rada (VEER). Členy VEER jsou hlavy států či vlád. Na institucionální úrovni je jediným stálým řídícím tělesem JHP Euroasijská hospodářská komise (EHK), která plně funguje od února 2012. Vyvinula se přitom z Komise pro celní unii (KCU), která ukončila svou činnost. EHK byla oproti KCU výrazně posílena pravomocemi a došlo i k jejímu rozšíření o těleso expertů. Od 1. ledna 2012 vykonává soudní funkci Soud Euroasijského ekonomického společenství (Soud EVRAZES). Do té doby byly pravomoci tohoto soudu v rukou Ekonomického soudu Společenství nezávislých států. Pod pravomoci soudu spadá například řešení sporů mezi členskými státy či rozhodování o tom, jestli jsou jednotlivá opatření CU a JHP v souladu s mezinárodními smlouvami.

Výsledkem posledního zasedání Vrchní Euroasijské hospodářské rady (prezidenti BY, RF a KZ), které proběhlo 24. října v Minsku je deklarace zájmu „zrušit výjimky a omezení“ z obchodního režimu CU, respektive JHP.

Dne 29. května 2014 prezidenti RF, Běloruska a Kazachstánu podepsali dohodu o Euroasijské hospodářské unii (s následnou ratifikací v národních parlamentech do konce roku), která by měla zafungovat počínaje 1. lednem 2015.

Veškerou legislativu k CU a EHK lze nalézt na stránkách Euroasijské hospodářské komise.

Euroasijská hospodářská komise
http://www.eurasiancommission.org

Materiály k JHP, o historii vzniku, jeho institucionální bázi a oblastech, které daná integrace bude zahrnovat
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/jednotny_hospodarsky_prostor.html 

Vztahy Běloruska a EU

Jelikož EU odmítla ratifikovat dvoustrannou Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), řídí se vzájemné obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Běloruskem Dohodou o obchodu a spolupráci (Trade and Cooperation Agreement, TCA) podepsanou mezi tehdejšími EHS a SSSR ještě v roce 1989. Tato dohoda zakotvuje doložku nejvyšších výhod, ale nepředpokládá běloruskou regulatorní aproximaci k nejdůležitějším obchodním acquis Evropské unie.

Evropská unie odňala Bělorusku v červnu 2007 výhody plynoucí z preferenčního systému GSP (General System of Preferences). Učinila tak v reakci na nerespektování Běloruskem závazků vůči Mezinárodní organizaci práce (ILO). Prokáže-li Bělorusko, že respektuje práva odborů, je EU připravena Bělorusku výhody GSP opět poskytnout.

Bělorusko se připojilo k iniciativě Východního partnerství, které má posílit bilaterální a multilaterální spolupráci EU. Účast Běloruska je však v projektu finančně limitovaná.

Po prezidentských volbách 2006 zavedla EU dne 24. března 2006 sankce vůči Bělorusku v podobě zákazu vstupu na území EU osobám odpovědným za manipulaci voleb a zmrazení účtů představujících zdroje pro běloruský režim. Šlo o rozšíření sankcí přijatých v roce 2004 proti osobám podílejícím se na zmizení čtyř běloruských občanů. V roce 2009 byla aplikace vízových restrikcí pozastavena. Avšak v důsledku represí, které následovaly po presidentských volbách 19. prosince 2010, EU opětovně zavedla sankce v podobě vízových restrikcí a rozšířila je o zmrazení účtů společnostem, které se podílejí na podpoře Lukašenkova režimu. Tento sankční seznam byl potvrzen 15.10.2012 a následně i 30.10.2013 s prodloužením platnosti o další rok. Z aktuálního sankčního seznamu bylo vyškrtnuto 13 úředníků a 5 společností, naopak do něj byly doplněny 2 osoby. Propuštění všech politických vězňů je podmínkou EU k rozvoji vzájemných vztahů s Běloruskem.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci (Minsk, 2009);
  • Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik (Moskva, 1972);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o leteckých službách (Praha, 1999);
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (Moskva, 1982);
  • Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Běloruské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy (1998);
  • Dohoda mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 1996);
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 1996);
  • Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Běloruské republiky (1999);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o mezinárodní silniční dopravě (Budapešť, 1996);
  • Protokol mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o úpravě právního nástupnictví ohledně mezinárodních smluv mezi bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a bývalým Svazem sovětských socialistických republik (Minsk, 2001);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (2002);
  • Dohoda mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem lesního hospodářství Běloruské republiky o spolupráci v oblasti lesnictví (Praha, 2012).

Texty jednotlivých smluv ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

Ověřování cizích veřejných listin

V případě Běloruska je vůči českým veřejným listinám (a naopak) uplatňován režim automatické použitelnosti, který se zakládá na existenci mezinárodní smlouvy, konkrétně Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (čl. 11).


.