Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Bosna a Hercegovina Stari most
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Bosna a Hercegovina (BA)
  • srbsky/chorvatsky/bosensky Bosna i Hercegovina (BiH).

1.2. Rozloha

  • 51 209,2 km2 z toho pevnina 51 197 km2, moře 12,2 km2
  • Federace Bosny a Hercegoviny (FBA): 25 989 km2
  • Republika srbská v Bosně a Hecegovině (RS v BA): 25 208 km2
  • Oblast „Distrikt Brčko“ se zvláštním statutem, jejíž území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám, má rozlohu 493 km2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatelstva:

  • Bosna a Hercegovina jako celek: 3 791 622
  • Federace Bosny a Hercegoviny: 2 371 603 obyv.
  • Republika srbská v BA: 1 326 991 obyv.
  • Distrikt Brčko: 93 028 obyv.

Hustota obyvatelstva:

  • 74 obyvatel/km2
  • FBA: 91 obyv./ km2
  • RS v BA: 53 obyv./ km2
  • Distrikt Brčko: 189 obyv./ km2

Údaje o počtu a hustotě obyvatelstva vycházejí z předběžných výsledků sčítání obyvatel, jež proběhlo v r. 2013. Konečné výsledky budou zveřejněny během r. 2015 

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Dle odhadu Statistického úřadu BA za r. 2011:

  • porodnost (podíl živě narozených na 1000 obyvatel): 0,8%
  • přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel): - 0,08%
  • průměrný očekávaný životní věk: 74 let, 72,1 muži, 77,3 ženy
  • dětská úmrtnost (počet mrtvě narozených na 1 000 živě narozených): 3,7
  • ženy tvoří 51,1 %, muži 48,9 % (odhad Statistického úřadu BA za r. 2007)
  • počet obyvatelstva podle věku (odhad Statistického úřadu BA za r. 2007): 0-5: 5,4 % 6-17 let: 15,3  % 18-34 let: 22,0 % 35-64 let: 40,3 % 65+ let: 17 %
  • průměrné stáří obyvatelstva: ženy 40 let, muži 37 let (odhad Statistického úřadu BA za r. 2007)

Bosenská diaspora v zahraničí (první, druhá a třetí generace) dosahuje podle údajů Ministerstva pro lidská práva a uprchlíky BA z r. 2011 odhadem 1,7 mil. osob. Podle stejného zdroje, 1.196.577 osob narozených v BA žilo v r. 2011 ve čtrnácti zemích s nejvyšším počtem BA emigrantů. Jedná se o (v uvedeném pořadí): Chorvatsko, Německo, Rakousko, Srbsko, USA, Slovinsko, Švýcarsko, Švédsko, Austrálii, Kanadu, Itálii, Dánsko, Černou Horu a Norsko). Ve válečných letech 1992–1995 opustilo BA nebo bylo vnitřně vysídleno (podle údajů UNDP) asi 2,2 mil. osob. Vrátila se asi polovina, proces návratů dosáhl vrcholu v letech 2002–2003, od té doby klesá.  Na základě výzvy k podávání žádostí o příspěvek na obnovu a návrat do předválečného bydliště evidovalo Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky BA ještě v r. 2005 120.000 zájemců, z toho 17.943 uprchlíků, 47.277 vnitřně vysídlených osob a 56.131 navrátilců (osob, které již žijí v obci, kde bydlely již před válkou, ale nežijí ve stejném objektu, jako před válkou, neboť ještě nebyl obnoven). 

1.5. Národnostní složení

Výsledky nového sčítání obyvatelstva zatím nejsou k dispozici. Podle sčítání lidu provedeného v roce 1991 bylo národnostní složení následující:

  • Bosňáci: 1 902 956 (43 %)
  • Srbové: 1 366 104 (31 %)
  • Chorvati: 760 852 (17 %)
  • ostatní (Jugoslávci, příslušníci národnostních menšin, osoby odmítající se národnostně zařadit): 242 682 (6 %) 

1.6. Náboženské složení

Výsledky nového sčítání obyvatelstva zatím nejsou k dispozici. Podle sčítání lidu provedeného v roce 1991 bylo národnostní složení následující:

42,8 % muslimů, 29,4 % pravoslavných, 13,57 % římských katolíků, 5,73 % ateistů, dále mj. také 3139 řeckých katolíků (0,07 %), 1823 protestantů (0,04 %) a 228 židů (0,005 %).

 

 

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Bosenština, srbština a chorvatština jsou dnes na území BA uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné, ve FBA se používá latinka, v RS v BA převážně cyrilice. Srbština v RS v BA se od srbštiny v Srbsku liší především tím, že jde o tzv. ijekavskou verzi, tj. bližší chorvatštině. Pro chorvatštinu (a v menší míře i pro bosenštinu) jsou patrné silné tendence ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů s cílem zdůraznit národnostní specifičnost; tento trend se také odráží v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích.

Nejrozšířenějším cizím jazykem, vyučovaným na většině základních škol v BaH, je angličtina. Vyučuje se též ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Administrativně správní členění země

Bosna a Hercegovina se člení na dvě tzv. entity a jeden distrikt: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBA), Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině (RS v BA) a Distrikt Brčko. FBA se dále dělí na 10 federálních kantonů s širokou mírou samosprávy, RS v BA je centralizovaná. Na nejnižší úrovni v obou entitách existují obce.(„općina/opština“), odpovídající rozlohou a pravomocemi zhruba našim obcím s přenesenou působností, v čele s přímo voleným starostou („načelnik općine/opštine“). BA se v současnosti skládá ze 142 obcí, z toho 79 jich je ve FBA a 62 v RS v BA. Distrikt Brčko má charakter samostatné obce.

Některé obce mají status města (Sarajevo, Istočno Sarajevo, Mostar, Banja Luka, Prijedor, Doboj, Bijeljina a Trebinje). Sarajevo a Istočno Sarajevo se skládají z více obcí (v nich tak vedle jednotlivých obecních zastupitelstev a starostů působí i nepřímo volené městské zastupitelstvo a nepřímo volený primátor). Nepřímo jsou voleni rovněž starostové Mostaru a Distriktu Brčko. Obce se ještě dále člení na tzv. místní společenství („mjesna zajednica, MZ“), což je určitá forma uličních výborů, které však obvykle nemají samostatnou právní subjektivitu, právní úprava jejich fungování není jednotná a jejich kompetence jsou velmi omezené (obvykle spočívají v tom, že se představitelé MZ mohou jménem MZ obracet na obecní/městské zastupitelstvo s různými iniciativami, požadavky a stížnostmi).

Zvláštní, ústavou BA garantovaný, status má tzv. Distrikt Brčko, který je společným dominiem obou entit s nezávislou samosprávou. V praxi to znamená, že je Distrikt Brčko na entitách nezávislý, má vlastní vládu, starostu, soud a parlament a s celostátními orgány komunikuje přímo, tj. ne prostřednictvím entit. Obyvatelé Brčka sami volí, ke které entitě se přihlásí, a z toho pak plynou jejich volební a jiná práva a povinnosti.

Hlavní město:

  • BA a FBA: Sarajevo ( 291 422 obyvatel na území čtyř obcí, jež tvoří statutární město; 438 443 obyvatel na teritoriu Kantonu Sarajevo /Kanton je tvořen statutárním městem a dalšími pěti okolními obcemi/)
  • RS v BA: Podle ústavy je hlavním městem (Istočno) Sarajevo (statutární město, skládá se ze šesti obcí s celkem 64.966 obyvateli), všechny entitní instituce se však nacházejí ve městě Banja Luka (199 191 obyvatel)

Další větší města:

  • Tuzla (120 441 obyvatel)
  • Zenica (115.134 obyvatel)
  • Bijeljina (114 663 obyvatel)
  • Mostar ( 113 163 obyvatel)

 Údaje o počtech obyvatel měst vycházejí z předběžných výsledků sčítání obyvatel, jež proběhlo v r. 2013. Konečné výsledky budou zveřejněny během r. 2015 

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Konvertibilní marka (BAM, zkracovaná též KM) = 100 feningů (feniků).

Kurz BAM je vázán k euru v poměru 1 EUR = 1,95583 BAM. Z cizích měn se nejpoužívanější devizou stalo euro. Jeho používání je zákonem omezeno pouze na vybrané transakce (viz níže), v praxi je však euro (v rozporu se zákonem) přijímáno mnohem šířeji.

Ke dni 23. 9. 2014 platily v BaH následující kurzy (střed):

  • 1 EUR = 1,9558 BAM
  • 1 USD = 1,5170 BAM
  • 1 CZK = 0,0710 BAM

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Bosna a Hercegovina nemá na celostátní úrovni zákonnou úpravu státních svátků. V každé entitě se tudíž slaví jiné svátky.

Mezi pravidelně slavené sekulární svátky patří:

  • 1. a 2. leden – Nový rok - slaví se v obou entitách
  • 9. leden – Den státnosti RS – respektovaný jen v RS v BA
  • 1. březen – Den nezávislosti – respektovaný jen ve FBA
  • 1. a 2. květen – Svátek práce - slaví se v obou entitách
  • 21. listopad – Den státnosti (podpis Daytonské dohody) – respektovaný jen v RS v BA
  • 25. listopad – Den státnosti – respektovaný jen ve FBA

Kromě uvedených státních svátků se dodržují náboženské svátky, a to především v oblastech, kde tvoří dané etnikum (které v BA do velké míry zároveň implikuje náboženskou příslušnost) většinu. Mezi pravidelně slavené náboženské svátky patří zejména:

  • katolické Vánoce a Velikonoce (Chorvati)
  • pravoslavné Vánoce a Velikonoce (Srbové)
  • Ramazan bajram a kurban bajram (Bosňáci)

Během svátků bosenské entitní, kantonální a obecní instituce nepracují. Celostátní instituce o svátcích mohou pracovat (konkrétně v případech, kdy jde o náboženské svátky či o ty sekulární svátky, které neuznává jedna z entit), ovšem fungování těchto institucí je v dané dny omezené (celostátní instituce mají nejvíce etnicky smíšeného personálu a jsou o těchto svátcích tudíž personálně oslabené).

V případě, že datum sekulárního svátku spadá na neděli, je zvykem prohlásit za nepracovní rovněž následující pondělí.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Terciární sféra (obchod a služby) je v BA podstatným zdrojem státních příjmů, vyvíjí v ní činnost převažující část podnikatelských subjektů. V BA dosud neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní odvětví s ustálenou judikaturou. V praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ; ve vztazích se zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tj. i českého právního řádu. Takto sestavené smlouvy jsou na území BA uznávané a závazky z těchto smluv soudně vymahatelné. Přesto je nutné k obchodům přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat veškerá rizika.

Ze strany bosenských partnerů je kladen důraz na profesionální úroveň jednání. Příprava k obchodnímu jednání by měla zahrnovat důkladné seznámení se s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně historických. Jednou z možností je též najít si místních specifik znalého BA obchodního zástupce. Při jeho výběru je nutno přihlédnout též k jeho etnické příslušnosti podle toho, ve které části BA chce česká společnost působit.

Prezentaci své společnosti může český investor připravit ve spolupráci s entitními hospodářskými komorami v BA , ale zde není vždy zárukou, že se sejdou přesně ti partneři, které by prezentující společnost potřebovala. Vhodnější je požádat hospodářskou komoru v BA o adresy několika odpovídajících partnerů, které zástupci české strany osobně navštíví a provedou na místě i prezentaci. Bosenský partner pak zpravidla ochotně přebírá úlohu hostitele a je vstřícný.

Na začátku obchodního jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah. Důležité je získat si obchodního partnera po lidské stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka aj. Pokud se tato část jednání dobře zvládne, jde technická i obchodní část jednání celkem snadno. V současné době jsou v BA české společnosti přijímány pozitivně, obvykle navazují na dřívější dobré obchodní vztahy z období existence SFRJ a někdy i na společnou historii v době Rakouska Uherska (BA byla pod správou Rakouska Uherska v letech 1878 – 1918). Čeští partneři mají v BA renomé vysoké odbornosti a profesionality.

Témata na úvod mohou být různá – především všeobecně konverzační. Obsah není příliš důležitý, mohou se objevit také osobní dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu v BA. Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických změn v ČR a BA po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992–1995. Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma války, náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v BA .

Jako místo jednání je vhodné zvolit sídlo BA partnera, což umožňuje vytvořit si dostatečnou představu o možnostech partnera a seznámit se na místě s technickým zázemím jeho společnosti. Neformální část jednání lze následně přenést do příjemného prostředí některé z typických místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není podmínkou, bývá spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.

Ve státě se používají tři oficiální jazyky – bosenština, srbština a chorvatština. Z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí stejného jazyka, známého před válkou jako srbochorvatština. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích. Používání názvů oficiálních jazyků je značně zpolitizováno, v hovoru se doporučuje mluvit o „místním“ jazyce. Při tlumočení lze uplatnit jakoukoli variantu. Při sepisování obchodních smluv se doporučuje použít třetí jazyk (obvykle angličtinu) a překlady do jazyků obou partnerů nechat autorizovat. Je nutné požadovat, aby autorizovaný překlad byl opatřen razítkem soudního překladatele pro daný jazyk. Obchodní jednání lze zpravidla vést i přímo v angličtině, někdy i v němčině. Není výjimkou setkat se s návrhem jednat také v italštině, ruštině a občas i v jiných světových jazycích.

Používání titulů při jednání není podmínkou.

Jednání není obvyklé zahajovat časně ráno, využívá se běžně doba od 9 do 17 hodin. Délka jednání je minimálně hodinová a je nutno počítat s prodlevami. V takovém případě je vhodné mít mobilní telefonní kontakt na obchodního partnera a na odchylkách v časovém harmonogramu jednání se dohodnout. Během jednání je běžné malé občerstvení. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu. Pokud je zájem o neformální setkání s obchodním partnerem, obvykle se to vyjadřuje pozváním na kávu, i když pak na druhu konzumovaného nápoje vůbec nezáleží.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Stav zdravotnictví v BA nevyhovuje zcela evropským standardům, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje Smlouva mezi ČSSR a SFRJ o spolupráci v oblasti zdravotnictví z 5. 10. 1963, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti, proto doporučujeme zajistit si před cestou zdravotní připojištění.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V BA není žádné další zastoupení českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Společné předčíslí země: +387
  • Policie: 122
  • Hasiči: 123
  • Záchranná služba: 124
  • Taxislužba v Sarajevu: 033 1515 (Sarajevo taxi), 033 663 555 (Žuti taxi), 033 760 600 (Crveni taxi), 033 1516 (Samir i Emir taxi), 033 570 900 (Kale taxi), 033 1522 (Paja taxi), 033 531 200 (Boss taxi)
  • Odtahová služba: 1282 (FBA), 1285 (RS v BA), 1288 (Chorvaty osídlené oblasti BA)
  • Informace o telefonních číslech: 1182 (FBA), 1185 (RS v BA) 1188 (Chorvaty osídlené oblasti BA)
  • Mezinárodní telefonní ústředna: 1200, 1201

1.18. Internetové informační zdroje

Instituce Bosny a Hercegoviny:

Instituce Federace Bosny a Hercegoviny:

Instituce Republiky srbské v Bosně a Hercegovině:

1.19. Adresy významných institucí

Ministerstvo zahraničních věcí BA
Musala 2
71000 Sarajevo

Ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářských vztahů BA
Musala 9
71000 Sarajevo

Agentura pro podporu zahraničních investic – FIPA
Branilaca Sarajeva 21/III
71000 Sarajevo

Zahraničně-obchodní komora BA
Branislava Đurđeva 10
71000 Sarajevo

Hospodářská komora RS v BA
Đure Daničića 1/2
78000 Banja Luka

Hospodářská komora FBA
Branislava Đurđeva 10
71000 Sarajevo

.