Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Bulharsko Nessebar
Bulharsko Bulharsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Bulharská republika (Република България, Republic of Bulgaria).

1.2. Rozloha

110.993 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel: 7,364 mil. (údaje za r. 2011)

Hustota osídlení: 66 obyvatele na 1 km²

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 65,2 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva za r. 2010: úbytek 4,6 %

Průměrný meziroční přírůstek obyvatelstva za období 2002-2011: úbytek 0,7%

Demografické složení: muži - 3,7 mil. (51,3 %), ženy - 3,5 mil. (48,7%) (za r. 2011)

1.5. Národnostní složení

Bulhaři 85,1 %, Turci 9,1 %, Romové 4,2 %, Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 2 %.

1.6. Náboženské složení

Pravoslavní 75,9 %, muslimové 9,4 %, protestanti 1,1 %, katolíci 0,8 %.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je bulharština. V oblastech obývaných Turky je tolerováno užívání turečtiny i v úředním styku, zákon to však neupravuje. Z cizích jazyků je nejčastěji používána angličtina a ruština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Bulharsko je rozděleno do 28 oblastí (viz administrativní mapa) a 264 obcí. Oblasti jsou řízeny oblastními administracemi. Vedoucí oblastních administrací („oblasten upravitel") jmenuje do funkcí vláda, nejsou tudíž voleni přímo. Orgánem místní samosprávy v obcích je obecní rada ("obštinski savet"), přičemž její členové jsou voleni na čtyři roky. Výkonnou moc v obci zajišťuje starosta („kmet"), jenž je rovněž volen na čtyři roky.

Hlavním a největším městem je Sofie (1.232 tis. obyvatel). Dalšími největšími městy jsou Plovdiv (507 tis.), Varna (393 tis.), Burgas (311 tis.), Stará Zagora (235 tis.), Blagoevrgad (191 tis.), Ruse (180 tis.), Pleven (179,4 tis.), Veliko Trnovo (179,2 tis.), Haskovo (177 tis.), Pazardžik (171 tis.), Sliven (131 tis.).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Bulharský lev (BGN) = 100 stotinek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátek:

3.březen - Osvobození od osmanské nadvlády (1879)

Oficiální svátky:

1. leden - Nový rok

15. duben - Velikonoce

1. květen - Svátek práce

6. květen - Den sv. Jiří ("Georgiov den") svátek bulharské armády

24. květen - Den slovanského písemnictví

6. září - Den sjednocení (1885)

22. září - Den nezávislosti BR (1908)

1. listopad - Den vůdců národního obrození

25.-26. prosinec - Vánoce

Všechny uvedené svátky jsou dny pracovního volna.

Časový posun: GMT + 2 hodiny, SEČ + 1 hodina

Pracovní doba: obvykle od 09,00 - 17,30

Prodejní doba: od 8,00 (resp. 10,00) do 20,00; většina prodejen je otevřena i o víkendu.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Mentalita a způsob jednání bulharských partnerů odpovídá známým charakteristikám balkánských zemí. Bulhaři se při jednání vyznačují schopností a ochotou vést rozsáhlou konverzaci a srdečností. Hlavní důraz je kladen na verbální komunikaci, která je vedena zpravidla v přátelském duchu a se zájmem na straně bulharského partnera. Kromě bulharštiny patří mezi nejčastěji používané jazyky angličtina (převládá hlavně u mladší generace), ruština (zejména u starší generace), němčina či francouzština. Co se týče etikety, její dodržování platí i v případech, kdy je jednání vedeno neformálnějším způsobem, pokud nejsou mezi stranami navázány skutečně dobré a přátelské vztahy. Samozřejmostí při jednání by mělo být představení všech členů delegace. Co se týče doby jednání, nebývá zvykem zahajovat jednání v ranních hodinách. Vhodnější je pozvání k pracovnímu obědu, případně večeři, jež se může protáhnout do pozdějších hodin. Dochvilnost nepatří mezi charakteristické znaky obchodního jednání v Bulharsku, nemělo by se to však praktikovat při jednání s úřady a státními institucemi. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje v rozmezí 10-20 minut. Rovněž lze těžko dopředu odhadnout dobu trvání obchodního jednání. Při oslovování se používá výrazů pan a paní ("gospodin", "gospoža"), tituly se nepoužívají s výjimkou akademických pracovníků a lékařů. U ředitelů firem či vyšších úředníků se používá při oslovení název jejich funkce. Poněkud matoucím zvykem bývá při častějším nebo delším kontaktu s bulharskými partnery plynulé přecházení z vykání na tykání a naopak. Při setkání se lidé nejčastěji pozdraví podobně jako u nás slovy "dobar den (večer)", při loučení se používá výraz "doviždane" (nashledanou). Při stolování místní lidé rádi konverzují, popíjejí, kouří nebo dokonce tancují. Konverzace se zpravidla vede v lehčí formě, nediskutuje se příliš o obchodu, obchodní otázky se řeší v závěru pracovního oběda či večeře při kávě. Rozhodně se jedná spíše o společenskou záležitost.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Přestože od vstupu Bulharska do EU (1.1.2007) je zde českým občanům poskytována neodkladná lékařská péče na základě evropského průkazu zdravotního pojištění za stejných podmínek jako bulharským občanům, lze českým občanům obecně doporučit, aby se před cestou do této země dále připojistili. Péče na základě evropského průkazu zdravotního pojištění umožňuje péči pouze u smluvních zařízení veřejné zdravotní pojišťovny a v žádném případě nezahrnuje náklady na repatriaci do ČR v případě zranění či úmrtí. V Bulharsku také existuje u některých standardních lékařských výkonů daleko vyšší finanční spoluúčast ze strany pacienta a obvyklé je i hotovostní hrazení některých lékařských pomůcek a léků, a to např. i při operacích apod. V případě provozování rizikových sportů (létání na rogalech, vodní sporty, horolezectví aj.) je nutné mít speciální připojištění pokrývající i tyto aktivity.

Občané ČR (jako členské země EU), kteří se v Bulharsku zdržují dlouhodobě (zejména za účelem výkonu povolání) a jsou plátci sociálního a zdravotního pojištění v ČR, mohou čerpat hrazení veškeré zdravotní péče z veřejného zdravotního systému v Bulharsku ve stejném objemu jako bulharský občan za podmínky, že si na základě formuláře E 101, vydaného Českou správou sociálního zabezpečení, zajistí u své zdravotní pojišťovny formulář E106, který v Bulharsku zaregistrují u Národní zdravotní pojišťovny (Nacionalna zdravna kasa).

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Česká centra

Ředitelka: Mgr. Alena Ungrová

ul. Rakovski 100, Sofia, Bulgaria

telefon: +359-2-8155430, +359-2-8155431, +359-2-8155432

fax: +359-2-8155440

e-mail: ccsofia@czech.cz

web: www.czechcentres.cz/sofia

CzechTrade

Ředitelka: Ing. Petra Bulková

blvd. Janko Sakazov 9, 1504 Sofia, Bulgaria

tel. +359-2-9486848

fax: +359-2-9433334

e-mail: sofia@czechtrade.cz

www.czechtrade.bg

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Tísňové volání: 112

Policie: 166

Hasiči: 160

Lékařská pohotovost: 150

Dopravní policie: 165

Pomoc na silnicích: 146

1.18. Internetové informační zdroje

www.informationbulgaria.com - historie, geografie, místní zvyklosti, turistické destinace

www.investbulgaria.com - informační servis pro investory

www.bulgariatravel.org - turistika

http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/bulharsko - životní a pracovní podmínky v BG

www.nsi.bg - statistika - ekonomika, turistika, demografie, atd.

www.econ.bg - ekonomické informace, aktuality, analýzy, firmy

www.investbg.government.bg - zahraniční investice, podmínky a legislativa, přehledy

www.bcci.bg - přehled odvětvových svazů Bulharské obchodní a průmyslové komory

www.business.bg - podnikatelský katalog, ekonomické informace

www.fair.bg - Mezinárodní veletrhy Plovdiv (přehled veletrhů a výstav v Plovdivu)

www.bulgarreklama.com - Expo Center Sofia (veletrhy a výstavy v Sofii)

www.aop.bg - portál veřejných zakázek (v bulharštině)

www.bia-bg.com - Bulharská průmyslová asociace, další odvětvové asociace

www.priv.government.bg - Agentura pro privatizaci

1.19. Adresy významných institucí

Kancelář prezidenta - www.president.bg

Národní shromáždění (parlament) - www.parliament.bg

Úřad vlády - www.government.bg

Ministerstvo zahraničních věcí - www.mfa.bg

Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu - www.mi.government.bg

Ministerstvo financí - www.minfin.bg

Ministerstvo dopravy, informačních technologií a spojů - www.mtitc.government.bg

Ministerstvo zemědělství a potravinářství - www.mzh.government.bg

Ministerstvo vnitra - www.mvr.bg

Ministerstvo obrany - www.md.government.bg

Ministerstvo školství, mládeže a vědy - www.minedu.government.bg

Ministerstvo zdravotnictví - www.mh.government.bg

Ministerstvo práce a sociální politiky - www.mlsp.government.bg

Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejné práce - www.mrrb.government.bg

Ministerstvo životního prostředí a vod - www.moew.government.bg

Ministerstvo spravedlnosti - www.justice.government.bg

Agentura pro privatizaci - www.priv.government.bg

Bulharská investiční agentura - www.investbg.government.bg

Bulharská národní banka - http://www.bnb.bg

Agentura pro malé a střední podniky - www.sme.government.bg

Agentura „Železniční infrastruktura" - www.iaja.government.bg

Národní statistický úřad - www.nsi.bg

Národní pojišťovací institut - www.noi.bg

Národní služba pro zaměstnanost - www.az.government.bg

Nejvyšší kontrolní úřad - www.bulnao.government.bg

Katastrální úřad - www.cadastre.bg

Státní komise pro energetickou a vodní regulaci - www.dker.bg

Komise pro mírové využití jaderné energie - www.bnsa.bas.bg

Komise pro cenné papíry - http://www.fsc.bg/

Komise na ochranu konkurence - www.cpc.bg

Centrální depozitář - http://193.22.248.196/

Daňová správa - www.nap.bg

Registrační agentura - www.registryagency.bg

Národní fond zdravotního pojištění - www.en.nhif.bg

Městský soud v Sofii - www.scc.bg

Bulharská průmyslová asociace - www.bia-bg.com

Bulharské investiční fórum - http://www.biforum.org

Komora řemeslníků - http://www.nzkbg.org/

.