Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Černá Hora ostrov
Černá Hora Černá Hora

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Černá Hora (ME)

Název se objevuje poprvé v r. 1296 v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r. 1348 jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro. 

1.2. Rozloha

Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5%.
Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel: 620 029, z toho 50,61 % žen a 49,39 % mužů (dle oficiálního sčítání lidu a domácností /dále censu/ v roce 2011)

 

Průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyv./km2

 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (stav k září 2011) 

obyvatelé v produktivním věku (15 - 65 let) - 422.509

aktivní obyvatelstvo - 261.700

neaktivní obyvatelstvo - 172.384

zaměstnaní - 161.742

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V období 1991-2008 průměrný roční přírůstek obyvatel klesnul z 9,7 na 4,1 promile a nadále vykazuje mírně klesající tendenci.

1.5. Národnostní složení

Složení obyvatel v Černé Hoře bylo podle sčítání lidu v roce 2011 následující:

  • Černohorci                              44,98 %                  278.865
  • Srbové                                     28,73 %                   178.110
  • Bošňaci                                     8,65 %                     53.605   
  • Albánci                                       4,91 %                     30.439   
  • Muslimové                                 3,31 %                     20.537
  • Romové                                     1,01 %                        6.251
  • Chorvati                                     0,97 %                        6.021
  • Srbové/Černohorci                  0,34 %                        2.103              
  • Egypťané                                   0,33 %                        2.054  
  • Černohorci/Srbové                  0,30 %                        1.833
  • Jugoslované                             0,19 %                        1.154
  • regionální příslušnost            0,19 %                        1.202  
  • nedeklarovaní                          4,87 %                      30.170

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části Černé Hory. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. V porovnání s censem v r. 2003 počet Černohorců se zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %. Prudce vzrostl počet Romů a Rusů, velmi mírně poklesl počet Bošňaků, Albánců a Chorvatů.    

1.6. Náboženské složení

  • 72, 07 % pravoslaví (446.857)
  • 15, 97 % islám (99.038)
  • 3, 44 % katolíci (21.299)
  • 3,14 % muslimové (19.439)
  • 0,24 % křesťané (1.460)
  • 2, 61% nedeklarovaní (16.180)

(Zdroj: Úřad pro statistiku Černé Hory Monstat - census 2011, dobrovolný údaj)


Černohorská Ústava zakládá odluku státu a církve a náboženské organizace mají stejná práva.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a jazyky pro úřední použití jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Před vyhlášením obnovy nezávislosti Černé Hory v r. 2006 se většina obyvatel deklarovala jako hovořící srbsky s ijekavským nářečím. Černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně, než je tomu v případě češtiny a slovenštiny.

Rovnocennými písmy jsou  cyrilice (varianta azbuky) a latinka.

V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou, zřídka ruštinou (u menší části starší generace). 

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Černá Hora je rozdělena na 19 opštin (okresů/obvodů), hlavní město Podgorica a sídelní město Cetinje. Součástí Podgorice jsou dvě městské opštiny – Golubovci a Tuzi. Samostatnými opštinami jsou: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Šavnik. V Černé Hoře je 1256 obcí.

V Černé Hoře delší dobu probíhá vnitropolitická diskuse o vzniku několika nových opštin.

Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (do r. 1992 Titograd), dle censu z r. 2011 se 156 tisíci obyvateli, včetně předměstí se 187 tis obyvateli. Sídelním městem je Cetinje se 14 tisíci obyvateli. Počtem obyvatelstva je druhým největším městem Nikšić (57.278), přes 10 tisíc obyvatel také mají Bijelo Polje, Pljevlja, Bar, Herceg Novi, Budva, Kotor, Berane, Ulcinj a Tivat.

S výjimkou Podgorice, Danilovgradu a přímořských opštin zaznamenává černohorské vnitrozemí dlouhodobě pokles obyvatelstva. Velmi zřetelné je zejména vylidňování venkovských horských oblastí.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měnou v Černé Hoře je od 1. 1. 2002  EURO.

Mimo Podgorici, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. Při nákupech se doporučuje disponovat větším množstvím hodnotově menších bankovek a větším počtem drobných mincí. V Černé Hoře neexistuje směnárna, která  směňuje české koruny. 

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1. leden - Nový rok

7. leden – pravoslavné vánoce

      14. leden – pravoslavný Nový rok

Velký pátek *

Velikonoční pondělí *

*/  Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý – juliánský kalendář

1. květen -  Mezinárodní den práce

9. květen – Den vítězství

21. květen - Den nezávislosti

(státní svátek u příležitosti  výročí referenda o nezávislosti z r. 2006)

 

13. červenec – Den státnosti

(hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13.7.1941)

Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna.


Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý.


Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama


Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den


Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po – so  09 – 20 hod., prodejen s potravinami/drogerií obvykle 07 – 22 hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 20 hod. Non stop prodejny existují jen zřídka, jejich síť se však ve větších městech postupně rozšiřuje. V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele dosud méně supermarketů. Postupně bylo vybudováno i několik hypermarketů, nejnověji i vně Podgorice.    

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Místní zvyklosti a pracovní obyčeje jsou nejbližší Srbsku, rodinné tradice, zejména na venkově a zvláště pak v horských oblastech, jsou v lecčems blízké Albánii. Při obchodních jednáních lze používat angličtinu, podstatně řidčeji se lze domluvit francouzsky, německy či rusky (s výjimkou Budvy a několika dalších přímořských oblastí se značným počtem rusky hovořících občanů). 

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V souladu se sukcedovanou Smlouvou mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávie (SRJ) o sociálním zabezpečení z r. 2002 nese náklady na zdravotní péči za své pojištěnce každá ze signatářských stran. Pojištěnci s krátkodobým pobytem v Černé Hoře za účelem turistiky či obchodu mají právo na neodkladnou zdravotní péči, pojištěnci s přechodným či trvalým pobytem mají v zásadě nárok na zdravotní péči v podobném rozsahu jako občané Černé Hory. Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář dokládá nárok na neodkladné věcné plnění během pobytu na území Černé Hory. Pojištěnec po příjezdu do Černé Hory předloží uvedený dokument příslušné pobočce Fondu pro zdravotní pojištění (Fond za zdravstveno osiguranje) dle místa svého přechodného pobytu. Pobočka Fondu pojištěnci na základě formuláře CR/YU 111 vydá tzv. “nemocniční list“ (bolnički list), s nímž může následně nárokovat neodkladné/ou ošetření/hospitalizaci ve veřejných zdravotnických zařízeních. Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení pak hradí jen spoluúčast jako občan Černé Hory, ostatní náklady si vzájemně uhrazují fondy zdravotního pojištění ČR a Černé Hory. Pokud je pacient v ČR pojištěn, potřebuje náhle neodkladnou zdravotní péči, avšak „nemocniční list“ si předtím nevybavil, veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře je povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu. Pokud se však nepodaří tento dokument uvedenou cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce.

Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje hrazení vyšších poplatků asistenční službou pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.

Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad.

Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu.

Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika včetně možných vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný a adekvátně vybavený systém horské služby.

Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. 

V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Kancelář CzechTrade Podgorica:

Izudin Gušmirović 

Tel/FAX: 00382 (0) 20 230 221 

e-mail: czech.mne@gmail.com 

mobil: 00382 (0) 69 334 521

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Volací předčíslí do Černé Hory: 00 382

Důležitá předčíslí: Podgorice 020; Bar 030; Bijelo Polje 050; Budva 033; Cetinje 041; Herceg Novi 041; Kolašin 020; Kotor 032; Nikšić 040; Tivat 032; Ulcinj 030; Žabljak 052;

  • policie (policija) – 122, 622 222
  • hasiči (vatrogasci) – 123
  • rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć) – 124

V Černé Hoře lze nově použít i číslo integrovaného záchranného systému 112.

  • pomoc při poruše vozidla – 1280
  • informace a pomoc při cestování: 234 999, amscg@t-com.me

AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore)

Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: prostřednictvím rozvětvené sítě automotodružstev a jejich specializovaných firem zajišťuje technickou pomoc na cestách včetně odtahoví služby či servis ve větších městech; poskytuje informace o stavu na silnicích.

Tel. kontakt ze zahraničí: +382 20 19807, +382 20 234 999, + 382 63 239 987, 

Fax ze zahraničí: +382 20 234 467 

Tel. kontakt z Černé Hory: (020) 19807, (020) 234 999, 063 239 987 

Fax: (020) 234 467

 

Info linky:

  • informace o telefonních číslech – 1181
  • předpověď počasí – 1325

Cestovní ruch:

  • Národní turistická organizace: 020/235 155, 235 156, Call center: 1300, Fax: 020/235 159, E-mail: info@montenegro.travel ; Web site: www.montenegro.travel
  • Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti) 1300

Letiště, nejvýznamnější letecké společnosti, nádraží

letiště Podgorica – 020/444 222, 020/444 244, 020/444 246, fax 020/444 221, E-mail: apm.pg.dispatch@t-com.me

letiště Tivat - 032/671337, 032/670930, E-mail: info.tivat@apm.co.me

1.18. Internetové informační zdroje

Predsjednik Crne Gore (Prezident Černé Hory), www.predsjednik.me

Skupština Crne Gore (Parlament Černé Hory), www.skupstina.me

Vlada Crne Gore (Vláda Černé Hory), www.gov.me + ministerstva

- predsjednik vlade (předseda vlády)

 

Media:

tisk

· deník Pobjeda, www.pobjeda.me
· deník Vijesti, www.vijesti.me
· deník Dan, www.dan.co.me

. deník Dnevne novine (vychází od konce r. 2011)

· týdeník Monitor, www.monitor.co.me

· čtrnáctidenník CG Ekonomist, www.cgekonomist.com

on-line média

PORTAL ANALITIKA, www.portalanalitika.me

MNNEWS, www.mnnews.net

PCNEN, www.pcnen.com

MAMA, www.mama-cg.com

MONTENEGROWING, www.montenegrowing.me

tiskové agentury:

MINA, www.mnnews.net

Radio Slobodna Evropa, www.slobodnaevropa.org

1.19. Adresy významných institucí

Centar za preduzetništvo i ekonomski razvoj                www.ceed-consulting.com

(Centrum pro podnikání a ekonomický rozvoj)                                                                 

Centar za razvoj nevladinih organizacija                                   www.crnvo.co.me

(Centrum pro rozvoj nevládních organizací)

Centralna Banka Crne Gore                                                    www.cb-cg.org

(Centrální banka Černé Hory)

Crveni krst Crne Gore                                                www.ckcg.co.me

(Červený kříž Černé Hory)

Institut za strateške studije i prognoze                          www.isspm.org

(Institut pro strategická studia a prognózy)

Institut za medije                                                                     www.mminstitute.org

(Institut pro média)

Jadranski sajam Budva                                                           www.adriafair.co.me

(Jadranský veletrh Budva)

Fond penzijskog i invalidskog osiguranja                                 www.rfondpio.co.me

(Fond důchodového a invalidního pojištění)

Fond za razvoj                                                            www.fzrcg.co.me

(Rozvojový fond)

Komisija za hartije od vrijednosti                                             www.scmn.co.me

(Komise cenných papírů)

Montenegro berza                                                                  www.montenegroberza.com

(Burza Montenegro)

Montenegro Biznis Alijansa                                                     www.visit-mba.org

(Obchodní aliace Montenegro)

Poreska uprava Crne Gore                                                     www.poreskauprava.gov.me

(Daňová správa Černé Hory)

Pošta Crne Gore                                                                    www.posta.co.me

(Pošta Černé Hory)

Privredna komora                                                                   www.pkcg.org

(Hospodářská komora)

Službeni list                                                                             www.sllrcg.co.me

(Sbírka zákonů)

Udruženje banaka Crne Gore                                                 www.ubcg.info

(Sdružení bank Černé Hory)

Závod za zapošljavanje                                                           www.zzzcg.org

(Institut pro zaměstnanost)                                      

 

Poskytovatelé internetu, Telefonní operátoři

067 T-COM, T-Mobile (Info: 1188)

069 Telenor (Info: 1500)

068 M:TEL (Info: 1600)

 

  • Roaming existuje se všemi zeměmi Evropy i s většinou zemí světa, v případě ČR jsou uzavřeny smlouvy se všemi operátory.
  • Pro turisty je k používání mobilu nejvhodnější “Pre paid“ karta, kterou lze zakoupit u operatérů mobilních sítí, na poštách a v trafikách.   
.