Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Chorvatsko pobřeží Fazana
Chorvatsko Chorvatsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • v češtině : Chorvatská republika
  • v úředním jazyku země : Republika Hrvatska

1.2. Rozloha

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním sousedem země je Srbsko , jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina, zcel na jihu sousedí s Černou Horou.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2. Celková rozloha země činí 87.661 km2.

Celková délka mořského pobřeží činí 5835 km, z čehož pevninská část tvoří 1777 km a ostrovy 4058 km. Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z čehož je 47 trvale obydlených.

Nejvyšší hora Chorvatska je Dinara, 1831 m.n.n

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

            Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 dílčí část výsledků sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Demografický obraz chorvatské společnosti se zhoršuje. Ve srovnání se sčítáním z roku 2001 populace ubývá a stárne, národnostně se stává homogennější, mírně se snižuje počet katolíků.

             V současném Chorvatsku rezidentně žije 4 284.889 obyvatel, tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001.  Žen je v populaci 51,8 % (2 218 tis.) a mužů 48,2 % (2 066 tis.), Za deset let obyvatelstvo v průměru zestárlo o cca 2,4 roku na průměrných 41,7 let.  Údaje o celkovém snížení počtu obyvatel jsou nicméně mírně zkresleny vlivem změny metodiky, která ze soupisu vyloučila obyvatele Chorvatska, kteří zemi jen občasně navštěvují, ale nemají zde trvalé bydliště.

              Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii,  našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

             Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Počet obyvatel na kmčiní 78,81 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí  84,6 obyvatel / km2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

        Přirozený přírůstek obyvatelstva v CHR je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách a má alarmující klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel.

1.5. Národnostní složení

             Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se ve sčítání ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %)  a Čechů, kterých v březnu 2011 v Chorvatsku žilo 0,22 %.

Podle výsledků sčítání lidu z března  roku 2011 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska následovně:

  • 90,42 % Chorvaté
  • 4,36 % Srbové
  • 0,73 % Bosňáci
  • 0,42 % Italové
  • 0,41 % Albánci
  • 0,40 % Rómové
  • 0,33 % Maďaři
  • 0,25 % Slovinci
  • 0,22 % Češi
  • 0,11 % Černohorci
  • 0,11 % Slováci
  • 0,10 % Makedonci
  • 0,07 % Němci
  • 0,05 % Rusíni
  • 0,04 % Ukrajinci
  • 0,03 % Rusové
  • 0,02 % Poláci
  • 0,01 % Židé
  • 0,01 % Rumuni
  • 0,01 % Bulhaři
  • 0,01 % Turci
  • 0,01 % Rakušané
  • 0,44 % ostatní

Celkově přes 1,5% obyvatelstva se hlásí k regionální příslušnosti, dalším národnostem či se k otázce národnosti nevyjadřuje. 

 Zdroj:  Státní statistický úřad, www.dzs.hr

 Migrace obyvatelstva:

     Území Chorvatska opustilo v důsledku války v letech 1991-95 okolo 200 tis. chorvatských Srbů. Podle oficiálních čísel, které uvádí  OBSE, se do svých původních domovů v Chorvatsku zatím vrátilo cca 141 000 uprchlíků (zejména srbské národnosti). a přibližně 70.000 jich stále žije v okolních zemích, především v Srbsku.  

     Na území Chorvatska stále žije přes 100 000 osob z Bosny a Hercegoviny, z nichž pouze 8000 má oficiální statut uprchlíka.  Většina těchto bosenských Chorvatů  získala chorvatské občanství a jen asi málo z nich se ještě někdy vrátí do BaH  (jde především o Chorvaty, kteří se stali obětí etnických čistek v BaH již v polovině roku 1992 a pocházejí z území dnešní Republiky srbské v BaH).

     Zásadním momentem v roce 2004 byla sarajevská trojstranná schůzka Chorvatska, (tehdejšího) Srbska a Černé Hory a Bosny a Hercegoviny pod patronátem OBSE, která se zabývala otázkou uprchlíků a ochranou národnostních menšin ve všech třech zemích a kde se tyto země dohodly na spolupráci v této oblasti. V průběhu přístupových rozhovorů Chorvatska a EU bylo úsilí věnováno zlepšení podmínek pro návrat uprchlíků a jejich bydlení. V současnosti se pod patronací OSN připravuje mezinárodní projekt (prostřednictvím dárcovského fondu, do kterého velkou částkou přispívá i EU) k vybudování dostatečného počtu obydlí pro uprchlíky v Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře.

V roce 2012 bylo stále ještě evidováno přinejmenším 1700 nezvěstných osob z období válečného konfliktu v 90. letech.

1.6. Náboženské složení

         Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 dílčí část výsledků sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011, které obsahovaly i údaje o náboženském vyznání. Ve srovnání se sčítáním z roku 2001 se v populaci mírně snižuje počet katolíků.

         Ačkoliv tvoří katolíci přes 86% obyvatelstva, za deset let jich ubylo přes 200 tisíc. Značná část odlivu od náboženství obecně a katolické víry specificky, kromě vlivu celkového snížení počtu obyvatelstva, je kompenzována nárůstem deklarovaných nevěřících (nyní 3,87%) a agnostiků (tj. nevěřících v existenci boha obecně). Mírný nárůst zaznamenaly i počty muslimů, protestantů a pravoslavných.

Náboženské složení obyvatelstva:

  • 86,28 % - katolíci
  • 4,44 % - pravoslavní
  • 1,47 % - muslimové
  • 0,34 % - protestanti
  • 0,30 % - ostatní křesťané
  • 0,06 % - východní náboženství
  • 0,06 % - ostatní náboženství, hnutí a světonázory
  • 0,01 % - židé
  • 3,81 % - bez vyznání a ateisté
  • 0,76 % - agnostici
  • 0,29 % - nevyjádřili se

Zdroj:  Státní statistický úřad, www.dzs.hr

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

         Úředním jazykem je chorvatština. Podle výsledků sčítání lidu z března 2011 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

  • 95,6 % - chorvatština
  • 1,23 % - srbština
  • 0,43 % - italština
  • 0,40 % - albánština
  • 0,39 % - bosenština
  • 0,34 % - rómština
  • 0,24 % - maďarština
  • 0,22 % - slovinština
  • 0,25 % - srbochorvatština
  • 0,15 % - čeština
  • 0,09 % - slovenština
  • 0,08 % - makedonština
  • 0,07 % - němčina.

Dále byly při sčítání lidu deklarovány jako mateřské jazyky rusínský, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a vlaština.

 Zdroj:  Státní statistický úřad, www.dzs.hr

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

         Země je administrativně rozdělena na dvacet žup (županija) a hlavní město Zagreb, které má stejný statut. Nižšími stupni místní správy jsou opštiny, v zemi je 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí), dále 21 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut a 6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru.

         Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 činil počet jeho obyvatel 790.000 osob.

         Dalšími velkými městy jsou :

  • Split (Dalmatinsko-splitska župa) - 178.000 obyvatel,
  • Rijeka (Primorsko-goranska župa) - 128.000 obyvatel
  • Osijek (Osječko-baranjska župa) - 108.000 obyvatel
  • Zadar (Zadarska župa) - 75 000 obyvatel
  • Velika Gorica (Zagrebačka župa) - 63.000 obyvatel
  • Slavonski Brod (Brodsko-posavska župa) - 59 000 obyvatel
  • Pula (Istrijská župa)  - 57.000 obyvatel
  • Karlovac (Karlovačka župa) - 55 000 obyvatel
  • Sisak (Sisačko-moslavanská župa)  47.000 obyvatel

         Další větší města jsou Dubrovnik (49 285), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

 Zdroj:  Státní statistický úřad, www.dzs.hr

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

         Národní měna je kuna, která byla zavedena 30. května 1994 (na Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu bez problémů. Velmi častým a obecně přijímaným alternativním platidlem je €.


        Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 14.2. 2013): (zdroj: www.hnb.hr)

1,- €       = 7,580358 HRK

1,- USD = 5,687117 HRK

1,- CZK = 0,298828 HRK

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři králové
  • březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • červen - Boží Tělo (pohyblivé)
  • 22. červen - Den protifašistického boje
  • 25. červen - Den státnosti
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
  • 8. říjen - Den nezávislosti
  • 1. listopad - Svátek všech svatých
  • 25. prosinec - Vánoční svátek
  • 26. prosinec - Sv.  Štěpán

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Chorvatské běžné obchodní zvyklosti se nikterak zvláště neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, oblečení, automobil, drahé hodinky,  atd.), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10 min zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrává, tím jsou výše zmíněné aspekty výraznější.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče od 1. 7. 2000 jsou v platnosti ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, podepsaná 22. ledna 1999,  včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči má občan ČR v Chorvatsku  na základě mezinárodní smlouvy. Má nárok na věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle chorvatského práva a na účet vlastní české zdravotní pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejich poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života a které se nedají odsunout až do doby návratu do ČR. Pro cestování je třeba vlastnit Evropský průkaz zdravotního pojištění, potvrzující nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska. Se souhlasem vlastní české zdravotní pojišťovny můžete během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje (Chorvatský ústav zdravotního pojištění je jediným nositelem veřejného zdravotního pojištění v Chorvatsku). Seznam poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší obci (90% lékařů v Chorvatsku je smluvních) a lze je nalézt  podle názvu „Ugovorna zdravstvena ustanova“, nebo „Ugovorni lječnik privatne praxe“, popřípadě „Ugovorni zdravstveni djelatnik“.  Všechna zdravotní střediska a všechny nemocnice jsou smluvní. V případě potřeby doporučujeme vyhledat tzv. „Dom zdravlja“(zdravotní středisko), který je v každém větším sídle. V případě stomatologů je situace jiná a většina stomatologů je soukromá. Pokud budete potřeba poskytnout neodkladnou péči u stomatologa bez toho, aby byla hrazena v hotovosti je se opět třeba  obrátit na Dom zdravlja, kde je vždy smluvní stomatolog.

 Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme občanům ČR, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, je zdravotní péče poskytována na základě stených pravidel jako v dalších členských zemích EU.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

CzechTrade
Zahraniční kancelář v Záhřebu
Trg Nikolaje Šubiča Zrinskog 10/1
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
tel./fax : + 385 1 492 0946
e-mail : zagreb@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz

Ostatní instituce (Česká centra, CzechInvest a CzechTourism) v Chorvatsku svá zastoupení nemají.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Tísňová linka - jednotný integrovaný záchranný systém: 112
  • Policie: 192
  • První pomoc: 94
  • Požárníci: 93
  • Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
  • Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572
    mobil: 098 255 945. 098 219 225
    SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980

1.18. Internetové informační zdroje

Vlada Republike Hrvatske www.vlada.hr
Hrvatski sabor (Parlament) www.sabor.hr
Ministarstvo vanjskih i europskih poslova www.mvep.hr
Ministarstvo unutarnjih poslova                               www.mup.hr
Ministarstvo financija www.mfin.hr
Ministarstvo financija -Porezna uprava www.porezna-uprava.hr
Ministarstvo pravosuđa www.pravosudje.hr
Ministarstvo rada i mirovinskog sustava                                                                  www.mrms.hr
Ministarstvo gospodarstva www.mingorp.hr
Ministarstvo poduzetništva i obrta www.minpo.hr 
Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture  www.mmpi.hr
Ministarstvo turizma www.mint.hr
Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU www.mrrfeu.hr
Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja www.mgipu.hr
Ministarstvo obitelji, branitelja i međugeneracijske solidarnosti www.mobms.hr
Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta www.mzos.hr
Ministarstvo kulture www.min-kulture.hr
Ministarstvo obrane 
Ministarstvo socijalne politike i mladih
www.morh.hr   
 www.mspm.hr 
Hrvatska gospodarska komora – HGK  www.hgk.hr
Hrvatska javnobilježnička komora (notářská)  www.hjk.hr
Hrvatska obrtnička komora (živnostenská)          www.hok.hr
Hrvatska odvjetnička komora  (právnická) www.hok-cba.hr
Državni zavod za mjeriteljstvo  www.dzm.hr
Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad)   www.dzs.hr
Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje  (Důchodové zabezpečení) www.mirovinsko.hr
Hrvatski zavod za zapošljavanje (Pracovní úřad) www.hzz.hr
Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje www.hzzo-net.hr
Agencija za upravljanje državnom imovinom AUDIO www.audio.hr
Agencija za investicije i konkurentnost www.aik-invest.hr
HAMAG - Hrvatska agencija za male gospodarstvo i investicije www.hamaginvest.hr
CARINA   HR – Celní správa www.carina.hr
HITRO  HR -Služba chorvatské vlády pro urychlenou komunikaci www.hitro.hr
Narodne novine  (legislativní věstník) www.nn.hr
Zagrebački Velesajam (Záhřebské veletrhy)    www.zv.hr
Nekretnine HR (nemovitosti) www.nekretnine.hr
Večernji list  (chorvatský deník) www.vecernji.hr
Jutarnji list    (chorvatský deník) www.jutarnji.hr
KOMPASS INFO www.kompass.hr
Podnikatelské fórum www.poslovniforum.hr

1.19. Adresy významných institucí

Vlada Republike Hrvatske  (Vláda Chorvatské republiky)

Trg sv. Marka 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222 , www.vlada,hr

Hrvatski Sabor (Parlament Chorvatské republiky)

Trg sv. Marka 6-7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222, Fax: 4569611, www.sabor.hr

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova   (Ministerstvo zahraničních a evropských věcí)

Trg Nikole Šubića Zrinjskog 7-8, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 964, www.mvep.hr                             

Ministarstvo unutarnjih poslova   (Ministerstvo vnitra)

Ulica grada Vukovara 33, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6122 111. www.mup.hr

Ministarstvo financija    (Ministerstvo financí)

Katančićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4591 333, www.minf.hr

Ministarstvo socijalne politike i mladih (Ministerstvo sociální politiky a mládeže)

Trg hrvatskih velikana 6, Telefon: +385 1 2308 888; web: http://www.mspm.hr/

Ministarstvo pravosuđa   (Ministerstvo spravedlnosti)

Dežmanova 6 i 10, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3710 666, www.mprh.hr

Ministarstvo gospodarstva (Ministerstvo hospodářství)

Ulica grada Vukovara 78, Zagreb  tel : 01/6106-111  web : http://www.mingorp.hr

Ministarstvo poduzetništva i obrta   (Ministerstvo podnikání a řemesel)  

Ulica grada Vukovara 78, 10 000 Zagreb, tel : 01/6106-111 web: http://www.minpo.hr/

Ministarstvo rada i mirovinskoga sustava (Ministerstvo práce a penzijního systému)          

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111, www.mrms.hr

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture   (Ministerstvo námořnictví, dopravy a infrastruktury)

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111, www.mppi,.hr

Ministarstvo turizma (Ministerstvo turistiky)

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111, www.mint.hr

Ministarstvo poljoprivrede (Ministerstvo zemědělství)

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111, www.mps.hr

Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova Europske unije (Ministerstvo regionálního rozvoje a fondů EU)

Trg kralja Petra Krešimira IV br.1, 10000 Zagreb, Tel: +385-1-6400-600, www.mrrfeu.hr 

Ministarstvo zaštite okoliša i prirode (Ministerstvo životního prostředí a přírody)

Ulica Republike Austrije 14, 10000 Zagreb, Tel: +385-1-3782 111, www.mzoip.hr

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja  (Ministerstvo stavebnictví a územního plánování)

Ulica Republike Austrije 20, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3782 444, www.mgipu.hr

Ministarstvo zdravlja  (Ministerstvo zdraví)

Ksaver 200a, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4607 555, www.miz.hr

Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta   (Ministerstvo vědy, vzdělávání a sportu)

Donje Svetice 38, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4569 000, www.mzos.hr

Ministarstvo kulture   (Ministerstvo kultury)

Runjaninova 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4866 666, www.min-kulture.hr

Ministarstvo obrane   (Ministerstvo obrany)

Sarajevska cesta 7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4567 111, www.morh.hr

Ministarstvo uprave (Ministerstvo administrativy)

Maksimirska 63, 10 000 Zagreb, Tel: 01 235 75 55, web  http://www.uprava.hr 

Ministarstvo branitelja (Ministerstvo válečných veteránů)

Trg hrvatskih velikana 6,  Tel: 01 / 2308 888,  web: http://branitelji.hr/

 x-x-x-x-x-x-x-x

Ministarstvo financija -Porezna uprava   (Ministerstvo financí – Daňový úřad )

Boškovićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4809 000; Avenija Dubrovnik 32, 10000 Zagreb, Tel.: 00385-1-6501111

Hrvatska narodna banka   (Chorvatská národní banka )

Trg hrvatskih velikana 3, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4564 555

Hrvatska gospodarska komora   (Chorvatská hospodářská komora)

Rooseveltov trg 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4561 555

.