4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Dánská ekonomika patří celosvětově mezi nejsilnější a nejefektivnější. Právě proto je mnohdy Dánsko uváděno politiky i ekonomy jako "vzorová země". Má vysoké daně, štědrou sociální síť a pružný trh práce (flexicurita). Stejně výbornou má kvalitu veřejných služeb, školství  a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Často vychází z různých multikriteriálních mezinárodních srovnání jako "nejšťastnější", nejblahobytnější země. Vysoké hodnocení je uváděno i v analýzách Evropské komise.

Na základě hodnocení Světového ekonomického fóra je Dánsko již několik let uváděno na prvním či druhém místě EU z hlediska konkurenceschopnosti a dynamiky hospodářského vývoje. V celosvětovém srovnání bylo v roce 2009 vyhodnoceno na 5. místě (The Global Competitiveness Report 2009 - 2010).

Dánská ekonomika není samozřejmě imunní vůči vlivům globální finanční a ekonomické krize. Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se Dánsko dostalo ve druhém pololetí 2008 do recese, která vyustila ve značný hospodářský propad v roce 2009.

Celoroční pokles za rok 2009 činil - 4,7 %, což je historicky nejhorší výsledek od konce 2. světové války.  

Na začátku roku 2010 se hospodářská situace poměrně stabilizovala a výsledky za II. Q dokonce indikují nárůst HDP o +2,8 % (na meziroční bázi). Přesto je hospodářská situace (HDP) téměř o 5 procent slabší než na začátku globální krize (IV.Q 2007).

V důsledku krize začala v Dánsku extrémně růst nezaměstnanost, a to z úrovně 1,8 % (2008) na 4,3 % (prosinec 2009). V nejnovějších makroekonomických prognózách se uvádí dokonce další nárůst, který by měl kulminovat koncem roku 2010 či začátkem roku 2011. Počet nezaměstnaných by mohl dosáhnout až úrovně 180.000-200.000, tj. čtyřnásobku stavu před začátkem recese (47.000). Přesto ve srovnání s řadou dalších vyspělých západoevropských zemí by tato úroveň nezaměstnanosti byla relativně přijatelná (cca 6,4-7,1 %).

Veřejné finance byly do recese velmi silné se stálým rozpočtovým přebytkem, který byl nejvyšší v rámci ČS EU. Nyní je ale již zřejmé, že tohoto stavu v roce 2010 dosaženo nebude a že Dánsko bude dokonce muset čelit značnému rozpočtovému schodku (cca -5,5 % HDP). EU proto uplatnilo vůči Dánsku tzv. Proceduru nadměrného schodku a požaduje opatření pro stabilizaci veřejných financí. Konvergenční plán, který v únoru 2010 zveřejnila dánská vláda, předpokládá postupné snižování rozpočtového deficitu na úroveň -3,1% v roce 2013 a -1,8 % v roce 2015.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa velmi vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše činí 35.677 USD/os, což je nad průměrem  EU 27. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko.  (Pozn. dle IMD - The World Competitiveness Yearbook 2009.)

Stabilita měny

Diskontní sazba Dánské národní banky v posledních deseti letech postupně klesala – z 6,25 % p.a. koncem roku 1993 na 2,00 % p.a. koncem roku 2003; tato hodnota se udržela až do začátku prosince 2005, kdy byla zvýšena na 2,25 % p.a. V roce 2006 došlo k dalšímu zvýšení, a to na 2,50 % p.a. (od 3. března 2006), na 2,75 % p.a. (od 9. června 2006), na 3.00 % p.a. (od 4. srpna 2006), na 3,25 % p.a. (od 6. října 2006) a na 3,50 % p.a. (od 8. prosince 2006). Nárůst sazeb pokračoval i v roce 2007, konkrétně k úpravě došlo na 3,75 % (od 9. března 2007) a na 4,0 % (od 7. června 2007).

V roce 2008 byla nejprve zvýšena sazba na 4,25 % p.a. (od 4. července), poté na 4,50 % p.a. (od 8. listopadu). V důsledku vývoje globální finanční krize byly úrokové sazby snižovány, konkrétně na 4,0 % p.a. (od 7. listopadu) a na 3,5 % p.a. (od 5. prosince).

V roce 2009 nastala první změna k 16. lednu, kdy došlo k dalšímu snížení na 2,75 % p.a. Další vývoj v roce 2009 byl následovný: 2,00 %( 6.3.), 1,75 % (3.4.), 1,40 % (11.5.), 1,20 % (8.6.), 1,10 % (14.8.), 1,00 % (28.8.).

Na začátku roku 2010, konkrétně k 15. lednu došlo k dalšímu snížení na 0,75 % p.a.

 Vývoj průměrného kurzu národní měny vůči euru se v pohyboval v posledních deseti letech v rozmezí 7,4304 – 7,4631 DKK/EUR.

Za rok 2009 byla vykázána průměrná hodnota 7,4462 DKK/EUR, což je téměř identická výše jako v roce 2000 (7,4537 DKK/EUR).

K  1.9.2010 byl dle údajů Dánské národní banky vykazovaný aktuální oficiální kurz 7,4446 DKK/EUR.

Provázanost dánské koruny s eurem měla však za následek značné výkyvy vůči americkému dolaru. V posledním desetiletí byl nejsilnější průměrný kurs v roce 1995 – 5,6053 DKK/USD a nejslabší byl v roce 2001 – 8,3188 DKK/USD; poté došlo k postupnému posilování, a to v roce 2002 na 7,8812 DKK/USD, v roce 2003 na 6,5899 DKK/USD, v roce 2004 na 5,9893 DKK/USD, v roce 2005 na 6,0034 DKK/USD, v roce 2006 na 5,9470 DKK/USD, v roce 2007 na 5,4456 DKK/USD, v roce 2008 na 5,098641 DKK/USD a v roce 2009 na 5,3551.

K  1.9.2010 byl dle údajů Dánské národní banky vykazovaný aktuální oficiální kurz 5,8161 DKK/USD.

Inflace a koupěschopnost obyvatelstva

Jako spolehlivý indikátor odrážející koupěschopnost zboží a služeb lze brát trend v poměru mezi hodinovými výdělky a spotřebitelskými cenami (inflací). Od počátku 60. let až do poloviny 70. rostly hodinové výdělky velmi razantně a také daleko rychleji než spotřebitelské ceny; v tomto období tedy došlo ke značnému zvýšení reálných příjmů. Na konci let 70. se tento trend otočil a trval až do poloviny let 80., kdy se zaměstnanci mohli opět těšit z vyšších reálných příjmů. V průběhu 90. let již k velkým výkyvům v hodnotách obou ukazatelů nedocházelo; vývoj ve prospěch vyšších reálných příjmů obyvatelstva nadále přetrvává. Současná vysoká úroveň mezd však i přes vysoké tempo nárůstu produktivity práce vyvolává obavy o udržení konkurenceschopnosti dánské ekonomiky.

V roce 2010 dochází již k navyšování inflace. V září 2011 (poslední zveřejněný oficiální údaj) byla inflace na úrovni 2,4 %.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti byla v Dánsku do roku 2005 na úrovni 5 až 6 %. V roce 2006 se však postupně dostala i pod 4% hranici, v roce 2007 pak pod 3% hranici a v roce 2008 dokonce pod 2% hranici, což je nejnižší hodnota za posledních 34 let.

Počet registrovaných nezaměstnaných v závěru roku 2008 činil 59.300, což odpovídá hodnotě 2,1 %. Poté již od začátku roku 2009 dochází v důsledku hospodářské recese k progresivnímu nárůstu.

Pozn.: Za září 2011 (poslední zveřejněný oficiální údaj) byla vykázána nezaměstnanost na úrovni 5,6 % (148.661 registr. nezaměstnaných).

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP cca 18 %.

Nosnými obory jsou tradičně výroba potravin, výroba léků a farmaceutik, výroba vyspělé zdravotní techniky, elektrotechnický průmysl (větrné elektrárny), výroba plastů, zpracování barevných kovů i oceli a nábytkářský průmysl, který má ve světě věhlas zejména díky originálnímu designu.

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví se podílí na celkovém HDP cca 6 % a na celkové zaměstnanosti cca šesti procenty.

Největšího růstu zaznamenalo v letech 1999 až 2002, kdy investice do obnovy obytných nemovitostí následkem orkánu v roce 1999 dosahovaly až 10 % HDP. Hospodářská recese v roce 2003 se projevila poklesem o cca 4,5 %. Obnovená chuť obyvatelstva ke spotřebě měla v letech 2005 -2007 za následek oživení především bytové výstavby, které ale opět v důsledku krize na realitním trhu začalo v roce 2008 stagnovat. Aktuální údaje lze nalézt na stránkách Danmarks Statistik http://www.dst.dk/.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství, vč. lesnictví a rybolovu, se podílí na celkovém HDP cca 2 %; na plný úvazek zaměstnává cca 70 tisíc lidí, což představuje zhruba 2,5 % podílu na celkové zaměstnanosti. Včetně sezónních zaměstnanců je počet cca 3x větší.

Dánská zemědělská výroba je tradičně známa svou efektivností a kvalitou. Prvovýroba a zpracovatelský průmysl jsou specializovány zejména na mléčné výrobky, vepřové maso a rybí konzervy. Okolo 70 % produkce potravin a ryb se vyváží (hlavním teritoriem je V. Británie a Německo) a vývoz těchto výrobků stále představuje více než 16 % celkového dánského exportu. Dánské rybářství i zemědělství bylo v posledních letech negativně ovlivněno klesajícími světovými cenami i systémem vývozních kvót Evropské unie.

V Dánsku je v současné době cca 45 tis. zemědělských farem, což odpovídá dlouhodobému trendu, kdy se vývoj ubírá směrem k menšímu počtu větších usedlostí. Malé farmy do 30 ha naprosto dominují celému severskému zemědělství vč. Dánska, kde jejich podíl činí cca 50 %. Dynamicky se rozvíjí tzv. ekologické zemědělství; v současnosti je v zemi registrováno cca 3,5 tisíce autorizovaných ekologických farem s průměrnou rozlohou 47,9 ha.

Z celkové plochy Dánska je obděláváno cca 69 % (2,6 mil ha). Poměr mezi živočišnou a rostlinnou produkcí je cca 63 : 37. V rámci živočišné výroby se nejvíce chovají prasata (počet cca 13,2 miliónů) a drůbež (16,1 miliónů). Významná je i výroba kožešin (především z norků). Dánsko je proslulé svými aukcemi kožešin, které patří k největším na světě. V rostlinné výrobě převažují obilniny (90 %) nad okopaninami (10 %).

V průmyslu zpracování ryb jsou hlavními produkty konzervované ryby (36 %), rybí moučka (20 %) a dále rybí filé a sušené ryby (obojí po 16 %).

Na rozdíl od ostatních skandinávských zemí je Dánsko velmi spoře pokryto lesy; 4,7 tisíce km² znamená pouhých 11,3 % z celkové plochy. Tato skutečnost také znamená, že Dánsko je čistým dovozcem dřeva, korku, papíru, celulózy a kartónů (cca 1,25 miliardy EUR).

Dánské právo obsahuje významná ustanovení na regulaci dánského zemědělství. Jejím účelem je zachování rodinného farmářství, udržení kvality půdy, stejně jako vynucení jistoty, že kultivace půdy, její vlastnictví, soulad s životním prostředím a vedení farem budou prováděny nejlepším možným způsobem. Nabývání vlastnictví farem se děje prostřednictvím kupní smlouvy. Zakoupení farmy nad 30 ha je možné teprve po pětiletém formálním „tréninku", který budoucímu majiteli/farmáři zajistí odpovídající kvalitu řízení. Veškerá území nad 2 hektary musí být kultivována, což znamená, že vlastník je nucen provádět na svém pozemku zemědělskou výrobu. Aby mohl vlastník půdu obdělávat, je povinen zde také žít. Aktuální údaje lze nalézt na stránkách Danmarks Statistik http://www.dst.dk/.

4.6. Služby

Služby jsou v Dánsku na velmi vysoké úrovni a jejich podíl na tvorbě HDP činí cca 74 %. Mezi nejvýznamnější oblasti patří finanční a obchodní aktivity, dále veřejné a osobní služby, velkoobchod, hotely a restaurace.

Na celkové zaměstnanosti se služby v Dánsku podílejí z cca 80 %. Na rozdíl od výrobních odvětví, kde může nastat další pokles zaměstnanosti, se dá předpokládat, že počet zaměstnanců (zejména v soukromých službách) bude stabilní. Především finanční a telekomunikační služby, pojišťovnictví a poradenské služby se v uplynulých letech velmi rychle přizpůsobily jednotnému trhu EU (bez výraznější státní pomoci) a jsou velmi výkonné. Rychle se rozvíjející oblastí je i turistika.

Aktuální údaje lze nalézt na stránkách Danmarks Statistik http://www.dst.dk/.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Je na špičkové úrovni. Rozvinutá infrastruktura má lví podíl na skutečnosti, že Dánsko je v konkurenceschopnosti zařazeno na třetí místo v celosvětovém pořadí a v rámci členských zemí EU je dokonce na prvním místě (The World Competitiveness Report).

Pro Dánsko jako ostrovní zemi má značný význam neustálý rozvoj dopravní sítě. V současné době Dánsko značně investuje do této oblasti. Významné spojení mezi ostrovy Fyn a Sjaelland přes Store Baelt (most a železniční tunel v celkové délce 13,4 km) umožňující pozemní spojení Kodaně/ostrova Sjaelland s evropským kontinentem bylo pro vlakovou dopravu dokončeno v květnu 1997 a od června 1998 je v provozu pro dopravu silniční. V roce 2000 (1. července) došlo k otevření pevného spojení (tunel a most) mezi Kodaní a švédským Malmö.

Nyní je připravován další významný dopravní projekt, který by měl spojit Dánsko (Lolland) s Německem a dovršit tak komunikační mobilitu mezi Skandinávií a kontinentální Evropou. Výstavba dopravního spojení přes Femernskou úžinu by měla být ukončena v červenci 2018.

Dánský systém distribuce patří mezi nejvýkonnější na světě. Kodaňské letiště je jedno z nejmodernějších v Evropě, s ohledem na počet přepravených osob šesté největší; čas tranzitního odbavení zboží (3 hodiny) je nejkratší na světě.

V roce 1992 dosáhlo Dánsko soběstačnosti ve spotřebě ropy a zemního plynu. V současné době je třetím největším producentem ropy v Severním moři. Současné mezinárodní statistiky potvrzují, že Dánsko je čistým exportérem ropy i zemního plynu. První ropa z dánských plošin byla vyprodukována v roce 1972. Růst cen ropy v posledních letech pomáhá Dánsku jako významnému vývozci této komodity výrazně vylepšit obchodní bilanci.

Na rozmachu produkce mají kladný vliv též nová pole - Halfdan, Siri a Syd Anre, která byla zprovozněna v r. 1999; k nim se v r. 2003 přidala pole Nina and Cecilie. Největšími odběrateli dánských ropných surovin jsou Německo a Švédsko.

Pokud jde o produkci energie, Dánsko se zřeklo používání jaderných zdrojů a k výrobě tepla a elektrické energie využívá ropné produkty, zemní plyn, dovážené uhlí, biomasu a obnovitelné zdroje, zejména vítr. Pevná paliva, ropa a zemní plyn se na celkové dodávce energie podílí zhruba 88 %, obnovitelné a geotermální zdroje zhruba 17 %. Dánsko je dlouhodobě energeticky nezávislé a je čistým vývozcem energie. Více informací o dánské energetice je k nalezení na http://www.energistyrelsen.dk/.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Dánsko je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci na světě. Hlavním cílem dánské rozvojové pomoci je snižování chudoby v rozvojových zemích. Znamená to podporu ekonomického růstu, jakož i rozvoj vzdělávání a zdravotních služeb, zlepšování hygienických podmínek. Důraz je kladen i na posouzení vlivu na životní prostředí, postavení žen ve společnosti a posilování demokracie a lidských práv.

Dánsko v souladu s parlamentní rezolucí z roku 1985 postupně zvyšovalo objem oficiální rozvojové pomoci a od roku 1992 do roku 2001 věnovalo ročně 1 procento HDP. Vzhledem ke změně vlády po volbách v listopadu 2001 a nástupu strany Venstre do vlády byla s souladu s jejím předvolebním programem rozvojová pomoc na rok 2002 snížena o 1,5 mld. DKK ve prospěch snížení domácího daňového zatížení a pečlivějšího výběru rozvojových projektů a kontroly využití těchto investic v cizině. V roce 2003 tato částka dále klesla na 9,995 mld DKK. Dle rozhodnutí vlády z června 2003 se tato suma (měřeno cenami roku 2003) dále postupně navyšovala, až na úroveň 14,5 mld. DKK, která v procentuálním vyjádření znamená podíl 0,82 % HDP (r. 2009). Dánsko patří do skupiny 5 zemí OECD, které jediné plní požadavek OSN na poskytování rozvojové pomoci nad úrovní 0,7 %.

Aktuální informace o dánské rozvojové pomoci jsou ke stažení na webových stránkách: http://www.danida.dk.