MZV > státy světa - informace... > Evropa > Kosovo

Kosovo

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Kosovská republika (albánsky: Republika e Kosovës, srbsky: Република Косово, Republika Kosovo).

1.2. Rozloha

10 908 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Podle výsledků sčítání obyvatelstva z dubna 2011 žilo v Kosovu 1 739 825 osob. Census ovšem neproběhl na severu, kde žije cca 40 – 60 tisíc osob především srbské národnosti, poněkud problematické bylo i řešení otázky (ne)započítání kosovské diaspory, která čítá přibližně šest set tisíc osob. Započítány byly osoby, které se v Kosovu zdržovaly nejpozději 1 rok před sčítáním. Celkově bylo podle většiny odborníků sčítání provedeno nepříliš kvalitně. Všechna statistická data je tudíž nutné brát s rezervou.

Hustota obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): 175 obyv./km²

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (2009): 48,1 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Celkový přírůstek obyvatelstva (odhad 2008): 0,56 %

Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): do 15 let: 28,0 %

15 – 65 let: 65,3 %

nad 65 let: 6,7 %

Průměrný věk (odhad 2010): 26,3 let (nejnižší v Evropě)

Střední délka života při narození (odhad 2003): 69 let (muži 67, ženy 71)

1.5. Národnostní složení

Albánci 89,9%, Srbové (včetně Černohorců) 6,3%, Muslimové (Bosňáci a Gorané) 1,8%, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7%, Turci 0,2%, ostatní 0,1%

1.6. Náboženské složení

89% muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjové)

6% pravoslavní křesťané

3% katoličtí křestané

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

úřední jazyky: albánština a srbština

V municipalitách Prizren a Mamuša je úředním jazykem také turečtina. Dalšími užívanými jazyky jsou bosenština a romština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Jednostupňová státní správa o 37 municipalitách

Hlavní město: Priština – 198 214 obyv. (2011)

Další významná města: Prizren, Peja/Peć, Ferizaj/Uroševac, Mitrovica/Kosovska Mitrovica, Gjilan/Gnjilane, Gjakova/Đakovica

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Zákonným platidlem v Kosovu je euro. V některých Srby obývaných oblastech se stále paralelně používá srbský dinár.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1. leden - Nový rok (volno je i 2. ledna)

7. leden – pravoslavné Vánoce

17. únor – Den nezávislosti

březen/duben - Velikonoce (katolické a následně pravoslavné)

9. duben – Den ústavy (volný den ale bývá v den vstupu ústavy v platnost 15.června)

1. květen - Svátek práce

9. květen – Den Evropy

25. prosinec - Vánoce

Konec ramadánu (Íd al-Fitr, albánsky Fitër Bajrami)– v závislosti na muslimském kalendáři

Svátek oběti (Íd al-Adhá, albánsky Kurban Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři

6. březen – Den veteránů a 28. listopad – Den albánské vlajky – nejsou oficiální státní svátky, avšak také se slaví a bývají spojeny se dnem volna (v závislosti na momentálním politickém rozhodnutí). Obyvatelé Kosova slaví katolické, pravoslavné i muslimské církevní svátky bez ohledu na vyznání. V případě, že státní svátek připadá na víkend, přesouvá se den volna na nejbližší pracovní den.

Obvyklá pracovní doba: státní úřady pracují od 8:00 do 16:00 hod. (12:00 – 13:00 polední přestávka)

Obvyklá prodejní doba: většina obchodů má otevřeno v pondělí – sobotu od 8:00 do 20:00 (supermarkety a obchodní centra i v neděli)

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Obchod a podnikání obecně bylo v Kosovu tradičně založeno na principech „besa“ (česky důvěra), tedy na dodržování ústně uzavřených smluv. V současnosti se tyto zvyklosti výrazně mění a jsou nahrazovány standardním právním rámcem. Zvykové právo je v Kosovu nicméně i nadále třeba vnímat jako relevantní prvek.

Praktická situace pro rozvoj obchodu v Kosovu je všeobecně lepší, než většina cizinců předpokládá. Celkové prostředí, návyky a reakce lidí se nikterak dramaticky neodlišují od parametrů, běžných v jiných evropských zemích. Takřka na každém kroku, zvláště pak ve městech, je vidět, že dramatický vývoj v posledních letech nezpřetrhal intenzivní vazby Kosova a jeho obyvatel s Evropou. Tyto vazby jsou navíc umocněné dlouhodobou masivní přítomností mezinárodního faktoru v Kosovu.

Navázání obchodních kontaktů vyžaduje obecně větší trpělivost, než je obvyklé v našich podmínkách. Je potřeba poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry. Pokud se podaří navázat obchodní kontakty, otevírá se možnost perspektivní a dlouhodobé spolupráce. Znalost místního jazyka samozřejmě usnadňuje první kontakt, značný podíl kosovské populace ovšem ovládá světové jazyky (angličtinu, němčinu). Předpokladem úspěchu je samozřejmě důkladná příprava a (nejlépe osobní) seznámení se s místním prostředím, jasná podnikatelská vize a schopnost orientovat se v každé fázi konkrétní obchodní transakce.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Je třeba počítat s tím, že za lékařské ošetření bude vyžadována platba v hotovosti.

Kvalita veřejné zdravotní péče v Kosovu je ve srovnání se standardem v ČR na poměrně nízké úrovni. Na kosovském zdravotnictví se negativně projevuje odchod kvalifikovaného personálu do zahraničí. Je třeba počítat s tím, že obzvláště ve venkovských oblastech je i dostupnost rychlé lékařské pomoci omezená. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která však většinou nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem. V Prištině funguje velká státní nemocnice, která se ovšem vyznačuje nízkým standardem zdravotní péče (v této souvislosti lze zmínit rozvojový projekt ČR mezi Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Prištinskou nemocnicí, který velmi zkvalitnil traumatologickou péči v Kosovu).

Ve větších městech (Priština, Gjilan/Gnjilane, Mitrovica, Ferizaj/Uroševac, Prizren, Peja/Peć, Gjakova/ Đakovica) vznikla soukromá lékařská zařízení, poskytující péči na dobré úrovni, za niž je ovšem nutno platit hotově. Jednou z největších a nejlépe vybavených klinik v Prištině je American Hospital, tel. +381 38 221 661, http://kosovo.spitaliamerikan.com/al/, případně Euromed na adrese Fushë Kosovë 158, tel. +381 38 534 072, http://www.obscuredesign.net/klinika-euromed/2010/doc.html. Zejména ve větších městech je dostatek lékáren, které jsou relativně dobře vybavené, i když ne vždy lze najít konkrétní přípravek, častá jsou indická generika. Podle průzkumů je značné procento v Kosovu prodávaných léků padělaných, což může představovat zdravotní riziko. Lze jen doporučit se před cestou do Kosova vybavit potřebnými léky.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V Kosovu nepůsobí žádná z výše uvedených institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Linky tísňového volání:

Všeobecná – 112
Policie – 192
Hasiči – 193
První pomoc – 194

Dopravní kontakty

Prištinské letiště: +381 38 548 900, +381 38 548 430

Autobusové nádraží Priština: +381 38 550 011

Kosovské železnice: +381 38 518 449

Taxislužba: VIP +377 44 333 444; VICTORY : + 377 44 111 222, BEKI : + 377 44 503 603

Důležité letecké společnosti a cestovní agentury: ADRIA AIRLINES: +381 38 543 411; ALBANIAN AIRLINES: +381 38 548 455; AUSTRIAN AIRLINES: +381 38 548 435; BRITISH AIRWAYS: +381 38 548 664; ALTAVIA TRAVEL: +381 38 243 516; EUROKOHA REISEN: +381 38 502 061; KOSOVA AIRLINES: +381 38 243 480; KOSOVA REISEN: +381 38 241 111; MCM TRAVEL AGENCY: +381 38 242 424; REISBURO PRISHTINA: +381 38 243 702; VENETA TRAVEL: +381 38 233 442