Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Lotyšsko Riga
Lotyšsko Lotyšsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Latvijas Republika (Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko, lotyšsky Latvija)
  • Politický systém: demokratická parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident
  • Kód země: LV


Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgali), ze kterého vzešly kořeny budoucího lotyšského národa.

Název státu v jiných jazycích:

  • Anglicky – Latvia
  • Německy – Lettland
  • Francouzsky – Lettonie
  • Španělsky – Letonia

Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její znovuzrození se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 postaral Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.

  • Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

1.2. Rozloha

  • Rozloha: 64 589 km2
  • Ze západu na východ je Lotyšsko dlouhé 450 km a ze severu na jih měří pouhých 210 km.
  • Celková délka hranic: 1 862 km, z toho 494 km mořská hranice
  • Sousední státy: Litva (576 km), Estonsko (343 km), Rusko (282 km), Bělorusko (176 km)

Lotyšsko je situováno v SV Evropě na pobřeží Baltského moře. Již od středověku Lotyšsko zaujímalo klíčovou pozici na tradiční obchodní křižovatce. Tvoří vlastně most mezi západní Evropou a Ruskem. Známá „Cesta Vikingů k Řekům“, o které se píše již ve starých kronikách, vedla ze Skandinávie přes lotyšské teritorium podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.

Další geografické údaje

  • průměrná nadmořská výška 87 m n.m.
  • nejvyšší vrchol – Gaiziňkalns 311,6 m n.m.
  • řeky – cca 12 000 o celkové délce 38 000 km
    • největší Daugava (1020 km, z toho 357 km v Lotyšsku)
    • nejdelší na lotyšském teritoriu – Gauja (452 km)
  • jezera a rybníky cca 3 000
    • největší jezero Lubáns 80,7 km2
    • nejhlubší jezero Drídzis 65,1 m
  • Vodní zdroje zabírají 1,7 % lotyšského území
  • roční srážky 677 mm
  • průměrná vlhkost 83 %
  • průměrná teplota 6,3 °C

Klima

Počasí v Lotyšsku je ovlivňováno mírným přímořským klimatem s častými změnami vysokého a nízkého tlaku a poměrně vysokým množstvím srážek. Průměrná teplota v létě 15,8°C, (v hl.městě 16,1°C), v zimě -4,5°C (v hl. městě -3,8°C) Nejteplejší měsíc – červenec, nejstudenější – leden, velmi charakteristická je vysoká vlhkost vzduchu.

Fauna a flora

Lotyšsko se nachází v oblasti mírného pásu. Díky blízkosti Baltského moře zde můžete najít specifické přímořské druhy rostlin i zvířat. Na druhou stranu se tu vyskytuje i silně zastoupená kontinentální vegetace.Lesní porosty zaujímají 55,7 % celkové rozlohy Lotyšska (3,6 mil. ha) a tento ukazatel neustále mírně vzrůstá.

Množství volné krajiny zaručuje výskyt i ohrožených druhů zvířat – např. existuje zde největší evropská populace bobrů a vlků. Klimatické podmínky jsou ideální pro ptactvo, kterého tu hnízdí na 223 druhů např. orel mořský, volavky a tisíce čápů. Okolo 9 % lotyšské krajiny je přírodní rezervací.

Nerostné suroviny

Lotyšsko není příliš bohaté na užitečné nerosty. Jediným minerálem, který má svým objemem zásob (cca 530 000 000 t ) pro Lotyšsko větší ekonomický význam, je rašelina, sloužící jako topivo. Největší naleziště rašeliny jsou v okolí Rigy,v okresech Preili, Ludza, Valka a Aizkraukle. Ekonomicky významná jsou rovněž naleziště dolomitu, který slouží jako stavební materiál (střední a východní Lotyšsko), dále pak vápence (okres Saldus), sádry (okolí Rigy a Bausky), jílu, oblázkového štěrku a písku (po celém území státu).

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel

V okamžiku posledního sčítání lidu, tj. k 1. březnu 2011, mělo Lotyšsko celkem 2 067 887 obyvatel, což bylo o 309 tisíc osob neboli o 13 % méně než při předchozím censu v roce 2001.

Tempo úbytku populace zejména v posledních letech zrychluje , což je zapříčiněno zejména dvěma souběžnými jevy – poklesem přirozeného přírůstku a poměrně masivní emigrací. Za roky 2011 - 2012 ubylo odhadem dalších 50 tisíc lidí. Pokud by se tento trend udržel, a zatím nic nenasvědčuje, že by se vývoj zlepšoval, může populační křivka Lotyšska brzy prolomit psychologickou hranici dvou miliónů obyvatel.

Jak uvedl ve zprávě o výsledcích sčítání Lotyšský statistický úřad, pokles přirozeného přírůstku se na celkovém snížení populace v “nulté” dekádě podílel 119 tisíci osob, zatímco na zahraniční emigraci připadlo až 190 tisíc statisticky podchycených případů (ve skutečnosti jich bylo zřejmě ještě víc, protože ne všichni obyvatelé svůj dlouhodobý pobyt v jiné zemi EU hlásí).

V celé zemi žilo v okamžiku sčítání 946,8 tis. mužů a 1121,1 tis. žen, přičemž podíl mužské populace se za dekádu snížil z 46,1 na 45,8 % a podíl žen stoupl z 53,9 na 54,2 %.  Nejmarkantnější odliv populace zaznamenala čtyři velká města: Daugavpils (-19,3 %),  Rezekne (-18,1 %), Liepája (-14,6 %), Riga (-14,2 %). Podle jiného šetření, které prováděl Národní pozemkový úřad, lze bezmála 500 lotyšských vesnic považovat fakticky za vymřelé – nikdo v nich nežije a nezbyly v nich žádné obyvatelné domy.

Hustota na km2

  • 35,16 obyv./ km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Vlivem hospodářské krize se podíl ekonomicky činného obyvatelstva na celkovém počtu obyvatelstva  v uplynulých letech snížil. Jestliže v r. 2009 činil 986,7 tis. osob (ve věku 15-74 let) a míra ekonomické aktivity osob ve věku 15-64 let činila 73,9 %, pak podle údaje z konce r. 2011 to bylo adekvátně 965,2 tis. a 73,2 %, poslední údaj se však jeví jako nadhodnocený.  Míra nezaměstnanosti v krizovém roce 2009 činila 16,9 %, v roce 2010 se situace na pracovním trhu začala postupně zlepšovat a na konci roku 2012 vykazovala podle různých zdrojů od 11,0 do 13,5 % (v závislosti na zvolené metodice). Lotyšsko patří k zemím s  vysokým podílem stínové ekonomiky a tedy i neregistrované zaměstnanosti.

Míra zaměstnanosti mužů koncem r. 2011 činila 63,7 %, u žen to bylo 61,7 %. V krizi byl vzhledem k útlumu průmyslových oborů zaznamenán větší úbytek zaměstnanosti mužů, nyní jsou to opět oni, kdo se rychleji vracejí na pracovní trh.

Podle jednotlivých sektorů hospodářství vypadala koncem r. 2011 struktura zaměstnanosti následovně         (% podíly osob ve věku 15-74 let) :

  • zemědělství a lesní hospodářství  - 9,7
  • zpracovatelský průmysl  -  13,7
  • jiný průmysl  -  2,6
  • stavebnictví   -  7,3
  • obchod  -  18,8
  • doprava a manipulace se zbožím  -  8,7
  • jiné komerční služby  -  17,5
  • veřejné služby  -  21,7  (zahrnuje školství, zdravotnictví, policii apod.)

 

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

údaje budou doplněny po zveřejnění výsledků sčítání lidu 2011

1.5. Národnostní složení

NárodnostObčané LotyšskaBez občanstvíS cizím občanstvímCelkem%
Lotyši  1 340 648     1 616     1 175 1 343 439 59,2 %
Rusové     374 200 235 908   26 697   636 805 28,0 %
Bělorusové      33 132   48 104     2 284      83 520 3,7 %
Ukrajinci      17 753   34 106     4 881      56 7401 2,5 %
Poláci      40 966   12 148        910      54 024 2,4 %
Litevci      18 733 9 666     2 344      30 743 1,3 %
Židé       6 606     3 060        473     10 139 0,5 %
Romové       8 000        537     45       8 582 0,4 %
Němci       2 084     1 339        934        4 357 0,2 %
Estonci       1 496        540        461        2 497 0,1 %
Češi            57          16        108           181 0,008 %
Ostatní      12 215    11 021      16 631      39 867 1,7 %
Celkem 1 855 890 358 061 56 943 2 270 894 100 %

Pramen: Naturalizační úřad, stav k 31. 12. 2008

Podíl občanů Lotyšska na celkovém počtu obyvatel: 81,7 % (loni 81,6 %) napovídá o tom, že neustále mírně roste počet obyvatel – občanů a relativně klesá počet lidí bez lotyšské státní příslušnosti ( 15,8 % „neobčanů“ v r. 2008, 16,3 % v r. 2007).

1.6. Náboženské složení

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v oblasti Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství  tvoří cca 8 % a 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Oficiálním jazykem v Lotyšsku je lotyština, která patří k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků, s níž jsou nejpříbuznější jazyky slovanské. Lotyštině nejbližším jazykem je litevština. Lotyština převzala při své gramatické reformě z češtiny čárky a háčky nad písmeny. Lotyština je mateřským jazykem pro 59,2 % obyvatel, což představuje cca 1,34 mil. obyvatel. Mimo území Lotyšska hovoří tímto jazykem cca 150 000 lidí.

Nový jazykový zákon byl přijat Saeimou 9. 12. 1999 (vstoupil v platnost 1. 9. 2000). Tento zákon odpovídá mezinárodním standardům a zároveň zajišťuje šíření a ochranu lotyšského jazyka. Následné vládní vyhlášky upravují vyžadovanou úroveň znalosti jazyka pro určitá povolání, tlumočení veřejných akcí do státního jazyka, pravidla transkripce nelotyšských jmen apod. Ruská strana tento zákon kritizuje a odsuzuje, neboť dle jejího názoru diskriminuje ruskojazyčnou menšinu.

Většina obyvatel Lotyšska ovládá ruštinu. Mladší generace a pracovníci veřejné správy, státních orgánů a institucí, služeb, oblasti cestovního ruchu v čím dál větší míře ovládají angličtinu, méně je používána němčina a další světové jazyky.

Historicky vždy převládaly na území Lotyšska v souvislosti s politickou nadvládou 2 jazyky – němčina a ruština. Proto výuce lotyšského jazyka a rozvoji lotyšské kultury vláda věnuje mimořádnou pozornost.

Základní výrazy v lotyštině:

  • Ahoj – sveiks
  • Děkuji – paldies
  • Na shledanou – uz redzéšanos
  • Prosím – lúdzu
  • Ano – já
  • Promiňte – Atvainojiet
  • Ne – né

Stručná historie Lotyšska

  • První osídlení dnešního Lotyšska proběhlo 9000 let před naším letopočtem. Baltské kmeny a samotní Lotyši přišli na toto území 2000 let před naším letopočtem. Současní Lotyši jsou potomci nejen původních Baltských kmenů, ale také Ugro-finských obyvatel.
  • Díky strategické poloze na obchodní stezce bylo Lotyšsko po celý středověk i novověk ve středu zájmu velkých mocností a pod jejich vlivem (Rusové, Švédové, Němci, Poláci).
  • V roce 1201 byla založena Riga. O něco později se stala jedním z klíčových členů Hanzovní ligy.
  • Na konci 19. století byla Riga třetím největším průmyslovým centrem a čtvrtým největším městem carského Ruska.
  • Po konci První světové války se Lotyšsko poprvé osamostatňuje – 18. listopadu 1918.
  • Během necelých 20 let samostatné republiky Lotyšsko zaznamenává obrovský růst v ekonomické, mezinárodně-obchodní, ale také kulturní sféře.
  • 23. října 1939 byl představiteli Německa a Sovětského svazu podepsán pakt Molotov-Ribbentrop o rozdělení vlivu v Pobaltských státech.
  • Mezi lety 1939 až 1944 bylo Lotyšsko okupováno nejdříve Sovětským svazem, pak Německem a poté od roku 1944 až 1991 opět Sovětským svazem.
  • Během okupace byly tisíce lidí přemístěny na Sibiř. Naprostá většina z nich transport nebo následný pobyt nepřežila.
  • 21. října 1991 získalo Lotyšsko opět nezávislost.
  • V roce 2004 se Lotyšsko stalo členem Evropské Unie a NATO.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Územní reformu a vytvoření nových regionálních celků Lotyšsko připravovalo 15 let. Zákon o územně správní reformě byl přijat v r. 1998, reforma však nebyla až do prosince 2008 v plné míře uskutečněna a implementace uvedeného zákona probíhala se značnými problémy. K urychlení jeho definitivního přijetí bezesporu přispěla hluboká ekonomická a sociální krize v zemi.Tečkou za tímto zdlouhavým procesem se stalo dne 18. prosince 2008 schválení „Zákona o územním členění“ podle kterého má být Lotyšsko rozděleno na 109 celků a  z toho 9 republikových měst.

Administrativně bylo území Lotyšska až dosud rozděleno na 467 samosprávných obcí, 11 oblastí, 26 okresů, 65 měst a 7 velkých měst. Celkově je na území Lotyšska 77 měst, z nich 22 má více než 10 000 obyvatel.

Hlavním cílem této reformy bylo vytvoření větších správních jednotek (krajů) spojením dosavadních menších správních celků. S tím bylo samozřejmě spojeno radikální snížení počtu administrativně-správních úředníků a tím i nákladů SROV.

Transformace územních celků předpokládá snížení počtu samosprávných celků z  553  na  109 (100 krajů a 9 republikových měst), nejmenší z těchto samosprávných celků mají mít minimálně 3 300 obyvatel, největší pak okolo 60 000.

K republikovým městům byla zařazena vedle Rigy města: Jelgava, Liepája, Rezekne, Daugavpils, Ventspils, Jurmala, Valmiera a Jekabpils. Hlavním městem je  Rīga,.

Rīga (720 tisíc obyvatel)

Riga je hlavním městem Lotyšska, ale také největším městem celého Pobaltí. Město se rozkládá při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu. Riga je hospodářským a kulturním centrem celého Lotyšska. V roce 2001 oslavilo město významné výročí 800 let od  svého založení. Staré město je turisticky velice atraktivní, i proto je zapsáno na seznam celosvětového kulturního dědictví UNESCO.

Mezi hlavní průmyslová odvětví, zastoupená v Rize, patří strojírenství, potravinářství a dřevozpracující průmysl. Riga je důležitým dopravním uzlem, kříží se tu významné silnice železnice. Město disponuje také přístavem a největším mezinárodním letištěm v Pobaltí.

Více informací na:

Daugavpils (105 958 obyvatel)

Druhým největším lotyšským městem je Daugavpils. Město se rozprostírá na obou březích řeky Daugavy. Daugavpils je jednou z nejvýznamnějších dopravních křižovatek v zemi, rozbíhají se tu silnice i železnice na Rigu, Rēzekne, do Běloruska i Litvy. Město je centrem různých průmyslových odvětví jako je strojírenství, chemie,  potravinářský a dřevozpracující průmysl.

Další informace:

Liepāja (85 050 obyvatel)

Přístav Liepāja je třetím největším lotyšským městem. Město je obklopené Baltským mořem a jezery Liepāja a Tosmāre. Jezero Liepāja je propojeno s mořem Obchodním kanálem, který prochází středem města. Liepāja je významným administrativním, kulturním a průmyslovým centrem západní části země, v létě je okolí Liepāji hojně využíváno k rekreaci.

Další informace:

Jelgava (65 635 obyvatel)

Čtvrté největší lotyšské město leží na řece Lielupeasi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním městem. Je nejen významným průmyslovým střediskem, ale také důležitou dopravní křižovatkou.

Další informace:

Jūrmala (55 580 obyvatel)

Podlouhlé přímořské letovisko, táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je pátým největším lotyšským městem. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro klasické dovolené rodin s dětmi. Severní okraj Jūrmaly lemuje pobřeží Rižského zálivu, zatímco podél jižního teče řeka Lielupe, která mezi Rigou a Jūrmalou ústí do moře.

Další informace:

Ventspils (43 299 obyvatel)

Celoročně nezamrzající přístav Ventspils leží v severozápadní části země při ústí řeky Venty do Baltského moře. Na tradiční rybolov v této oblasti navazuje zpracování ryb, který je nejdůležitějším průmyslovým oborem ve městě.

Další informace:

Kulturně a historicky se Lotyšsko dělí na 4 kraje: Kurzeme (Kurzemsko) v západní části země, Zemgale (Zemgalsko) v jižní části, Vidzeme (Vidzemsko) ve střední a severní části země včetně Rigy a Latgale (Latgalsko) ve východní části.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Základní peněžní jednotkou je lat (1 Lats, mezinárodní zkratka je LVL, na domácím trhu označován zkratkou Ls). Jeden lat má sto santimů (1 santims – zkratka se neužívá). Lat byl zaveden v říjnu r. 1993. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností od 1. 1. 2005 zafixován kurs latu k euro (1 EUR/0,702804 LVL) a od 2. 5. 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo v důsledku krize odloženo na rok 2014. Podle nejnovějšího vývoje základních ukazatelů je Lotyšsko na nejlepší cestě tento termín dodržet, i když mnohé bude záviset také na vývoji hospodářské a finanční situace ve světě.

Ve velkých hotelích je možné platit světovými měnami. Ve směnárnách (lotyšsky „maiňa“) a bankách je možno měnit hlavní světové měny a také měny sousedních států. Česká koruna není směnitelná ve všech směnárnách, naopak je k dispozici prakticky ve všech bankách (např. Parex, Unibanka). V Lotyšsku je možné směnit valuty v kteroukoliv denní i noční dobu, směnárny jsou četné, zejména v Rize. V pouličních směnárnách i v bankách je podobný, nevýhodný je v pouličních směnárnách ve večerních a nočních hodinách a o sobotách a nedělích, kdy jsou kursy daleko nevýhodnější než během týdne. Dolarové bankovky jsou přijímány jen od roku emise 1995, a to v čistém nepoškozeném stavu, u eur zase není možné vyměnit mince. Banky jsou otevřeny převážně od 9:00–17:00 od pondělí do pátku.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Hlavním státním svátkem Lotyšska je 18. listopad – vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky roku 1918. Druhým nejdůležitějším svátkem je pak 4. květen – den obnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990.

Dalšími svátky, kdy se nepracuje, jsou:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velký pátek a Pondělí velikonoční
  • 1. květen – Svátek práce
  • 8. květen – porážka fašismu
  • 23. červen – Lígo (letní slunovrat)
  • 24. červen – Jánis (letní slunovrat)
  • 24. prosinec (nově od r. 2008)
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční
  • 31. prosinec – Silvestr

Běžná pracovní doba je 8 hodin. Pracovní doba v úřadech nejčastěji začíná v 8:30 hod., základní a střední školy zahajují vyučování v 8:00 hod. Supermarkety a obchody se základním zboží mají vesměs otevřeno od 8:00 do 20:00 hod., často i do 22:00. Mnoho hlavně menších soukromých obchodů s potravinami a některé lékárny mají otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Obchodní jednání je možno uskutečnit kromě měsíce srpna, kdy má dovolenou téměř celé Lotyšsko, po celý rok a kromě státních svátků, které Lotyši slaví poměrně hodně horlivě.

Je zvykem oslovovat se křestními jmény, a to prakticky hned od prvního momentu navázání kontaktu, tituly se používají zřídka. Nebuďte překvapeni, pokud Vám Lotyši prakticky hned začnou tykat.

Lotyši všeobecně jsou zvyklí chodit později spát a také pak později ráno vstávat, obědvají okolo 14:00 hod.

Velkou výhodou bývá nalezení obchodního partnera s kontakty na orgány státní či místní správy. Je nutné počítat s přetrvávajícími byrokratickými omezeními a návyky.

Mnohem častěji než v ČR jsou darovány květiny (i mužům), při návštěvě jsou pravidlem. Ženy mají v lotyšské společnosti viditelně vyšší postavení než v ČR, včetně nejvyšších politických postů.

Malé zpoždění je spíše pravidlem než výjimkou a bývá samozřejmě i z druhé strany  tolerováno (dopravní zácpy v hlavním městě Rize), přesto doporučujeme chodit včas.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Obecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, za vše ostatní se platí.

I přes existenci evropské karty zdravotního pojištění doporučujeme proto mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané si částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují české zdravotní pojišťovně.

Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (nehovoříme samozřejmě o turistech) se může zaregistrovat u lékaře prvního kontaktu (praktický lékař). Předtím se vyplatí zjistit, zda je lékař napojený na síť zdravotního pojištění, anebo zda pracuje pouze za hotovost. Registrace u lékaře je bezplatná, ale je třeba si přinést povolení k pobytu s přiděleným individuálním osobním číslem. Poté je nutné zajít na úřad, který spravuje zdravotní péči o obyvatele (Primary Health Care Administration), poslat potvrzení o výběru lékaře a do 30 dnů úřad pacientovi přidělí registrační kartu a číslo pojištění. Tato kartička pojištěnce je jakousi vstupenkou do všech státních zdravotnických zařízení. Kdo má zájem o vyšší standard péče, o lepší vyšetření na modernějších přístrojích a podobně, může se připojistit.

V případě přírodní turistiky( případně agroturistiky) po Lotyšsku doporučujeme podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě, protože výskyt infikovaných klíšťat patří mezi největší v Evropě.

Léky a jiné medicínské pomůcky se dají koupit pouze v lékárnách ( „Aptieka“).

Důležitá telefonní čísla:

  • První pomoc 03
  • Tísňové volání 112
  • Policie 02
  • Hasiči 01
  • Informace 118

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Původní adresa:

CzechTrade-Riga
Elizabetes iela 13, LV-1010 Riga, Latvia

Tel.: 00371/ 6 7 508 371
Fax: 6 7 508 370

Zde byl od 1. 8. 2008 byl opět zahájen provoz.

Mailová adresa zůstává stejná: riga@czechtrade.cz, telefon a fax rovněž: tel:+371/ 6750 8371, fax: +371/ 6750 8370.

Novým ředitelem zastoupení se stal Ing.Milan Mézl (mobil:+371/ 26628 156), který kromě Lotyšska má na starosti i agendu Estonska.

Ostatní instituce v Lotyšsku zastoupení nemají.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • internetová doména: lv
  • mezinárodní telefonní předčíslí: +371
  • požární služba: 01 (z pevné linky, zdarma)
  • policie: 02 (z pevné linky, zdarma)
  • první pomoc: 03 (z pevné linky, zdarma)
  • nebo lze volat na číslo integrovaného záchranného systému (z mobilního telefonu): 112
  • informace: 118 nebo 117 (v lotyštině, ruštině, angličtině)

1.18. Internetové informační zdroje

Internetové stránky zaměřené na Lotyšsko
State police http://www.pd.gov.lv
State Border Gard http://www.rs.gov.lv
Citizenship and Migration Issues Board http://www.pmlp.gov.lv
State Fire Fighting and Rescue Service http://www.ugdd.lv
Information Centre http://www2.ic.iem.gov.lv
Instituce  
Prezidentská kancelář www.president.lv
Lotyšská politická scéna www.politics.lv
Vláda (s odkazy na ministerstva) www.gov.lv
Parlament www.saeima.lv
Ministerstvo zahraničních věcí www.mfa.gov.lv
Ministerstvo hospodářství www.em.gov.lv
Ministerstvo financí www.fm.gov.lv
Ministerstvo pro regionální rozvoj a životní prostředí www.varam.gov.lv
Ministerstvo vzdělávání a vědy www.izm.gov.lv
Ministerstvo kultury www.km.gov.lv
Ministr speciálního pověření pro záležitosti sociální intergaci www.integracija.gov.lv
Ministr speciálního pověření pro záležitosti dětí a rodiny www.bm.gov.lv
Ministerstvo sociálních věcí www.lm.gov.lv
Ministerstvo regionálniho rozvoje a samosprávy www.raplm.gov.lv
Ministerstvo dopravy a spojů www.sam.gov.lv
Ministerstvo životního prostředí www.vidm.gov.lv
Ministerstvo zemědělství www.zm.gov.lv
Ministerstvo obrany www.mod.gov.lv
Ministerstvo spravedlnosti www.tm.gov.lv
Ministerstvo zdravotnictví www.vm.gov.lv
Lotyšská národní banka – Bank of Latia www.bank.lv
Komise finančního a kapitálového trhu www.fktk.lv
Statistický úřad www.csb.gov.lv
Rižská burza www.rfb.lv
Lotyšská rozvojová agentura – podpora investic a obchodu www.lda.gov.lv
Lotyšská privatizační agentura www.lpa.bkc.lv
Obchodní a průmyslová komora www.chamber.lv
Databáze lotyšských firem www.zl.lv
Informace o tranzitu www.transit.lv
World Trade Center Riga (Světové obchodní centrum) www.wtcr.bkc.lv
Státní pozemkový úřad www.zemesgramata.lv
Centrum ochrany práv spotřebitelů www.ptac.lv
Sociální politika www.politika.lv
Lotyšská akademie věd www.lza.lv
Ostatní  
Lotyšské umění www.gallery.lv
Lotyšské umění www.art.lv
Hudební a taneční folklórní festival www.dziesmusvetki2003.lv
Internetový katalog www.madeinlatvia.lv, www.goods.lv
Lotyšsko-anglický slovník http://dictionary.site.lv/dictionary
Lotyšský jazyk http://ai1.mii.lu.lv
Mezinárodní letiště Riga (RIX) www.riga-airport.com
CIA – The World Factbook – Latia www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/lg.html
Welcome to Latvia – Vítejte v Lotyšsku www.lanet.lv
Internetový katalog „Made in Latvia“ – nejvýznamnější produkty a suvenýry Lotyšska www.goods.lv, www.madeinlatvia.lv
Latvia Online – Lotyšsko online www.EUnet.lv
Kultura v Lotyšsku www.vip.latnet.lv/culture
Telefonní seznam www.118.lv
Tourist info „Riga in your pocket“ www.inyourpocket.com
Lursoft Databáze www.lursoft.lv
Největší lotyšská CK www.novatours.lv

Další praktické internetové stránky:

  • Daně pro právnické a fyzické osoby – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Tax system in Latvia
  • Speciální ekonomické zóny – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Tax system in Latvia
  • Zakládání s.r.o. v Lotyšsku – TTC – hlavní překladatelský servis (http://www.ttc.lv), English – Translations – Latvian Legislation – The Commercial Law (E 0040, Div. X)
  • Zaměstnávání českých státních příslušníků – Imigrační úřad republiky Lotyšsko (http://www.ocma.gov.lv, bezpl. linka +371 800 7657, rovněž v ruském jazyce)
  • Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců – Ministerstvo práce a sociálních věcí republiky Lotyšsko (http://www.lm.gov.lv), English – European Union, Branch Information
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Conventions

1.19. Adresy významných institucí

Ministerstvo zahraničních věcí
Brīvibas bulvāris 36, Rīga, LV – 1395
tel. +371 7016 210, +371 7016 201
e-mail:mfa.cha@mfa.gov.lv
webová stránka: www.mfa.gov.lv

Konzulární oddělení MZV LV
Elizabetes iela 57, Rīga, LV – 1050
tel. +371 7016 364
tel. v případě nouze: +371 9287 398
e-mail: mfa.cd.cha@mfa.gov.lv

Imigrační oddělení
Raina bulvaris 5, Riga, LV- 1050
tel. +371 8007 657
e-mail: pmlp@pmlp.gov.lv
webová stránka: www.pmlp.gov.lv

Latvian Chamber of Commerce and Industry
Brivibas Bulvaris 21, LV-1849 Riga,
tel. +371-7-225595,
tel./fax 7-820092, fax 7-332276
e-mail: chamber@lcc.org.lv,
web: www.chamber.lv

Pobočky:

Peldu iela 1/5-11, č.508, LV-3401 Liepája
tel. +371-34-29019, fax +371-34-80223
e-mail: girts@chamber.apollo.lv

Imantas iela 9, LV-5401 Daugavpils
tel. +371-54-25114, fax +371-54-11400

Stacijas iela 26, LV-4201 Valmiera
tel. +371-42-36320, fax +371-42-81214

Bérzaines iela 5, LV-4100 Césis
Tel./fax +371-41-22237

Andreja iela 7, LV-3600 Ventspils
Tel./fax +371-36-25658

Atbrívošanas aleja 93, LV-4601 Rézekne
Tel./fax +371-46-25241

Central Statistic Bureau of Latvia
Lačplesa iela 1, LV-1301 Riga, Latvia
fax +371-7-830137
www.csb.gov.lv
e-mail: csb@csb.gov.lv,
information center – ic@csb.gov.lv

LIDA – Latvian Investment and Development Agency (podpora investic a exportu)
Pérses iela 2, LV-1442 Riga
tel. +371-7-283425, 7-320619,
fax 7-282524, 7-820458, 7-830035
e-mail: info@liaa.gov.lv
web: www.liaa.gov.lv

World Trade Center Riga (zprostředkování kontaktů, organizace podnikatelských misí,...)
Elizabetes iela 2a, LV-1340 Riga, Latvia
tel. +371-7-320619, 322242, 321546,
fax 830035
e-mail: mail@wtc-riga.lv
web: www.wtcr.bkc.lv

kontakt: Arvids Sakainis – Economic Information Department, e-mail: arvids@wtc-riga.lv

State Employment Agency
K.Valdemara street 38 k-1, Riga, LV 10-10
Tel:+371/67021706
Fax: +371/6702180
e-mail: nva@nva.gov.lv
www.nva.gov.lv
bezplatná linka: 8000072

Pobočka EURES
18.Novembra 35, Rezekne, LV - 4600, Latvia
Tel. + 371/ 646 07807
http://www.nva.lv/eures
Eures poradce: Inga Gerasimova e-mail: inga.gerasimova@nva.gov.lv

.