2.1. Stručná charakteristika politického systému

Hlavou státu je prezident republiky. Zákonodárným orgánem HU je jednokomorový parlament. Systém parlamentních voleb je dvoukolový a kombinuje poměrný a většinový volební systém. Z 386 křesel je 176 obsazováno na základě většinového systému (176 volebních obvodů, na základě individuálních kandidátních listin). Dalších 152 poslanců je do parlamentu voleno na základě územních stranických kandidátek a zbývajících 58 na základě celostátní kandidátní listiny. (Pozn.: Koncem r. 2011 schválil parlament nový volební zákon HU, který pro příští volby výrazně mění volební systém. Volby budou nově jednokolové, sníží se počet poslanců na 199, přičemž 106 bude voleno většinově v individuálních obvodech /vítězí kandidát s největším počtem hlasů/ a 93 poměrně na základě celostátní listiny /5% hranice/. Dojde ke změně rozdělení volebních obvodů. Opozice kritizuje, že nový zákon dále posiluje možnost volebního vítězství Fidesz a je nevýhodný pro menší strany.)

Maďarsko je fungující pluralitní demokracií se standardní vnitropolitickou situací i stranickým systémem. Maďarské politické spektrum bylo postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran. Volby na jaře 2010 značným způsobem pozměnily zastoupení politických stran v parlamentu.  Vypadly dvě strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF) a současně se dostaly do parlamentu poprvé extrémně pravicová Jobbik a LMP, strana se zeleným programem. V průběhu roku 2011 se ze MSZP vyčlenila strana Demokratická koalice.

Ve volbách11. a25.4.2010 došlo k výraznému volebnímu vítězství pravostředové aliance Fidesz-KDNP, která získala 68,14% parlamentních křesel. Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů. Nová vláda aliance Fidesz-KDNP vedené premiérem Viktorem Orbánem složila svůj slib 29. května.

 

Charakteristika parlamentních stran:

 FIDESZ-MPSZ – Svaz mladých demokratů – Maďarský občanský svaz (zkráceně Fidesz). V posledních dvou volebních obdobích opoziční protipól MSZP. Od pravostředové strany zastávající liberální hodnoty při svém založení se výrazně posunula směrem ke konzervativní pravici, zejména v důsledku vývoje své politiky v národních otázkách a ve snaze sjednotit a získat pravicové voliče (včetně části extrémní pravice). Po prohraných volbách v roce 2002 změnila svou strukturu na politické sdružení menších a nevládních organizací a tzv. občanských kruhů. Navzdory deklarované pravicové orientaci vykazuje jeho praktická politika řadu výrazně levicových až populistických prvků. Strana vedená od počátku výraznou, politicky ambiciózní osobností Viktora Orbána dosáhla historického vítězství ve volbách v novém parlamentu má nebývalou 2/3 většinou (v alianci s KDNP 263 mandátů).

KDNP - Křesťansko demokratická lidová strana, tradiční pravicová strana stavějící na křesťanských hodnotách, rodině a národu, ovšem s rétorikou posílení vlivu církve ve státě. Předseda Zsolt Semjén je považován za kontroverzní osobu se silným sklonem k populizmu.  Voleb v roce2006 a 2010 se  strana zúčastnila v alianci s FIDESZ-MPSZ.

MSZP – Maďarská socialistická strana, od roku 1994 do voleb v roce 2010 jeden ze 2 hlavních pólů politického spektra. Postkomunistická strana, která se vyvinula z reformní části původní Maďarské socialistické dělnické strany. Profiluje se jako moderní levicově orientovaná liberální sociálně-demokratická strana evropského typu. Je členem Socialistické internacionály. V posledních volbách ztratila téměř polovinu voličské základny. Je proevropsky orientovaná. Předsedou strany je Attila Mesterházy. Strana byla nejsilnější opoziční stranou v novém parlamentu, nicméně v průzkumech ji občas již předstihuje Jobbik. V průběhu roku 2011 bojovala strana s vnitřní nejednotou, což ji nejen oslabovalo, ale nakonec vyústilo i ve vyčlenění skupiny poslanců kolem bývalého premiéra Gyurcsánye, kteří zformovali novou stranu Demokratická koalice. V důsledku toho se snížil počet poslanců MSZP z původních 59 na 49.  

Jobbik - Hnutí za lepší Maďarsko, krajně pravicová strana charakterizovaná xenofobní, protiromskou a antisemitskou rétorikou, antiglobalistickými postoji a sociálně laděným populismem. Strana konstantně (a doposud beztrestně) horuje proti „cikánské zločinnosti“, „pronikání židovského kapitálu", „morálnímu úpadku charakterizovanému šířením homosexuality“, nechybí ani výroky popírající holocaust. Nosným tématem strany (a pravicových radikálů v HU obecně) je nostalgie po velkém Uhersku. Od 6/2009 má 3 poslance v Evropském parlamentu, když překvapivě získala v eurovolbách 14,77% hlasů. V dubnových volbách získala 12,18% parlamentních mandátů, poprvé se dostala do parlamentu a stala se 3. nejsilnější stranou (47 křesel). Předsedou je Gábor Vona (rovněž předseda spolku Maďarská garda, která byla v prosinci 2009 pravomocně soudně rozpuštěna).

LMP (Lehet Más a Politika) – Politika může být jiná. Původně nevládní organizace ochránců přírody, hledající a nabízející „zelené“ řešení. Ve stranu se přeměnila na jaře 2009 před volbami do EP, kde však neuspěla. Velkou podporu má v hlavním městě. V posledních parlamentních volbách hned na první pokus překonala 5%-ní hranici nutnou k získání mandátů a v parlamentu a má16 poslanců. Předsedou strany byl do konce r. 2011 András Schiffer, který však odstoupil a v lednu 2012 byl do čela strany zvolen Benedek Jávor (je i novým předsedou frakce LMP v parlamentu).

DK (Demokratická koalice) – Strana vedená F.Gyurcsányem (bývalým premiérem a předsedou MSZP), která byla založena v říjnu 2011 poté, co z důvodu vnitrostranických rozepří v MSZP o dalším směřování socialistů opustil F.Gyurcsány a několik jemu blízkých poslanců tuto stranu (do té doby působila DK v rámci MSZP pouze jako názorová platforma). Přerod DK v politickou stranu proběhl na základě v květnu 2011 již založené nové strany Demokratická strana jejím přejmenováním na DK a příslušnou změnou stanov. V době vzniku disponovala DK cca 2400 členy. V parlamentu má strana 10 poslanců, jímž však nebylo z procedurálních důvodů (a odporu ostatních stran) umožněno vytvořil samostatnou frakci v parlamentu a působí jako nezávislí (frakci vytvoří po uplynutí půlroční lhůty).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Současným prezidentem HU je Pál Schmitt, který předchozího prezidenta vystřídal ve funkci dne 6.8.2005 (László Sólyom 2005-2010; Ferenc Mádl 2000-2005; Árpád Göncz 1990-2000). Prezident je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Prezident HU má poměrně omezené pravomoci, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády.

2.3. Složení vlády

Maďarský parlament po volbách v dubnu 2010 schválil do funkce premiéra Viktora Orbána (premiérem již v letech 1998-2002). Nová vláda složená z ministrů vládní aliance Fidesz-KDNP složila slib 29.5.2010 (tři z ministrů působili již v předchozí Orbánově vládě v letech 1998-2002). Oproti předchozímu složení vlády došlo k výrazné redukci počtu ministerstev. Vláda má nyní čtyři vrcholová „super“ ministerstva z celkového počtu osmi, jednoho místopředsedu vlády „bez portfeje“ a třicet státních tajemníků (náměstků ministrů). V jistém smyslu se vychází z britského modelu, kde je malý počet velmi silných ministrů a vedle nich existují politicky nominovaní státní tajemníci, kteří řídí jednotlivé dílčí oblasti (neoficiálně je užíván termín „juniorní ministr“). Pozoruhodná je na struktuře vlády také skutečnost, že za přímé řízení práce ministrů, potažmo vlády jako takové, je zodpovědný jeden z místopředsedů vlády (ministr veřejné správy), zatímco premiér stojí hierarchicky nad ministry, ale má volnější vazbu na přímý chod resortů.

 

Složení maďarské vlády

Ministerstva	Ministři
Úřad   ministerského předsedy	Mihály Varga – Fidesz
Všeobecný   místopředseda vlády	Zsolt Semjén – KDNP (předseda KDNP, má na starosti i etnické menšiny a církevní   záležitosti)
Ministerstvo   veřejné správy a spravedlnosti, místopředseda vlády	Tibor Navracsics – Fidesz (na této pozici vykonává zároveň řadu pracovních povinností předsedy   vlády - předsedá např. schůzím vlády)
Ministerstvo   národního hospodářství	György Matolcsy – Fidesz (působil ve staré Orbánově vládě; pod ministerstvo spadá vedle agendy   hospodářství a financí i agenda práce převzatá z předchozího   ministerstva práce a sociálních věcí)
Ministerstvo   národních zdrojů	Miklós Réthelyi – Fidesz (k ministerstvu patří záležitosti sociálních věcí, zdravotnictví,   kultury, vzdělání a vědy)
Obrany	Csaba Hende – Fidesz
Ministerstvo   národního rozvoje	Zsuzsanna   Németh Lászlóné – za Fidesz (od   konce r. 2011, předtím Tamás   Fellegi) (do resortu patří národní rozvoj (bez hospodářství),   vodohospodářství, doprava, spoje a energetika, hospodaření s národním   majetkem)
Ministerstvo   rozvoje venkova	Sándor Fazekas – Fidesz (agenda zemědělství, rozvoje venkova, životního prostředí)
Ministerstvo   zahraničí	János Martonyi  - Fidesz (ministr   zahraničí předchozí vlády V. Orbána)
Ministerstvo   vnitra	Sándor Pintér – nezávislý (ministrem vnitra ve staré Orbánově vládě;   ministerstvo nově zřízeno - v předchozích vládách agenda podléhala   ministrovi spravedlností)
Ministr bez   portfeje	Tamás Fellegi – Fidesz (v letech 1993-94 působil jako poradce VO ve věcech politických)   (od konce 2011 - agenda jednání s MMF a EU)