Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Makedonie Ohrid
Makedonie Makedonie

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Ústavní název země je Makedonská republika (Republika Makedonija).
  • V EU a na multilaterálních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia FYROM), pod nímž byla MK přijata do OSN a pod nímž ji oficiálně uznala ČR.
  • V bilaterálních vztazích mezi ČR a Makedonií se používá název Makedonie/Makedonská republika (MK).

1.2. Rozloha

Celková rozloha 25 713 km2 (z toho vodní plocha 477 km2).

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • 2 057 284 obyvatel (podle údajů Státního statistického úřadu za r. 2010*)
  • Počet ekonomicky činného obyvatelstva (produktivní věk 15–64 let) – 942 395 (III/2011).
  • Průměrná hustota obyvatel na km2 je 78,66.

Poslední sčítání lidu proběhlo v r. 2002. Oba pokusy o řádné sčítání lidu v r. 2011 skončily fiaskem, nový termín sčítání je v nedohlednu.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V roce 2010 se narodilo 24 507 dětí, ve stejném roce zemřelo 19 113 občanů. Přirozený přírůstek činil 5183 obyvatel.

1.5. Národnostní složení

  • Makedonci 64,2 % (1 297 981)
  • Albánci 25,2 % (509 083)
  • Turci 3,9 % (77 959)
  • Rómové 2,7 % (53 879)
  • Srbové 1,8 % (35 939)
  • ostatní (Vlaši, Bulhaři, ...) 2,2 % (Vlaši – 9 695, ...)

Poslední a diskutabilní census v r. 2002 přinesl ve srovnání se sčítáním v r. 1994 snížení procentuálního podílu Makedonců ze 67 % na současných 64,2 % a naopak zvýšení počtu Albánců z 22,4 % na 25,2 %. Uvedené údaje jsou pouze indikativní, přesný obrázek o národnostním složení neexistuje.

1.6. Náboženské složení

Většinové: pravoslaví, islám

  • 67 % pravoslavné
  • 30 % islám
  • 0,5 % římskokatolické
  • 2,5 % ostatní

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je makedonština, v oblastech s více než 20% podílem jiné národnosti, je možno používat jako úřední jazyk i jazyk této národnosti, např. albánštinu. Úředně dvojjazyčné je i hlavní město Skopje (podíl albánské menšiny připojením dalších dvou občin s převážně albánským etnikem překročil hranici 20 %). Z minulosti většina obyvatel rozumí nebo hovoří srbsko-chorvatsky. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina. V převážně albánských částech země lze komunikovat i v němčině.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • Hlavní město: Skopje + 83 municipalit/občin
  • celkem 1 795 osídlených míst (29 měst), největší města

Decentralizace je jedním z aktuálních úkolů země. V druhé polovině roku 2004 byly schváleny decentralizační zákony (zákon o nové teritoriální organizaci, zákon o hlavním městě Skopji, zákon o financování lokálních samospráv, atd.), které předpokládají snížení počtu lokálních samosprávných celků (občin) ze 123 na 84 (resp. na 76 do roku 2008) a posilování kompetencí místních samospráv. Další pokračování decentralizace bylo zpomaleno a pravidelně je předmětem výhrad hodnotících zpráv Evropské komise.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Národní měnou je makedonský denár (MKD). Jeden MKD je i nejmenší peněžní jednotkou a dále se nedělí. V platebním styku se dle zákona používá výhradně makedonský denár, ale některá pohostinská zařízení přijímají i platby v EUR. Inflační úroveň je nízká a střední devizový kurz se dlouhodobě pohybuje na úrovni 1 EUR = 61,30–61,40 MKD

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

  • 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských věrozvěstů
  • 2. srpen – Den republiky – výročí: Ilindenského povstání proti Turkům 2. 8. 1903 a dále dne 2. 8. 1944 – zasedání Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM)
  • 8. září – Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy se většina obyvatelstva vyslovila pro „suverénní a samostatnou Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“
  • 11. říjen – Den národního povstání (2. světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla zahájena osvobozenecká válka
  • 23. říjen – Den makedonského revolučního boje
  • 8. prosinec – Sv. Kliment Ochridski

Dny pracovního klidu (svátky):

  • 1. leden – Nový rok
  • 7. leden – 1. svátek vánoční (pravoslavný)
  • pravoslavné Velikonoce – pohyblivý svátek
  • 1. květen – Svátek práce
  • Ramazan Bajram – pohyblivý svátek muslimů

Svátky národnostních menšin:

  • 27. leden – Sv. Sava, den srbské menšiny
  • 8. duben – Mezinárodní den Rómů
  • 23. květen – Den Vlachů
  • 28. září – Mezinárodní den Bosňáků
  • Jom Kipur – den židovské menšiny (pohyblivý svátek)
  • 22. listopad – den albánské abecedy
  • 21. prosinec – den vyučování v tureckém jazyku

Náboženské svátky:

  • 6. leden – Štědrý den (pravoslavný)
  • 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)
  • Velikonoce (pravoslavné) – pohyblivý svátek
  • Velký pátek (pravoslavné) – pátek před Velikonocemi
  • 28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopad – Den všech svatých
  • Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), vždy v pátek
  • 25. prosinec – Vánoce (katolické)
  • Kurban Bajram – pohyblivý svátek (muslimský)

Pracovní doba:

Veřejná administrativa (státní úřady):

  • pondělí až pátek od 8:00–16:00 hod.
  • v létě za vysokých teplot bývá pracovní doba zkrácená: od 7:00–13:00 hod.

Soukromý sektor (firmy, řemeslnící apod.):

  • pondělí až pátek zpravidla od 8:00 až 9:00 do 16:00 až 17:00 hod.
  • v létě za vysokých teplot zkrácená pracovní doba od 7:00–11:00 a od 18:00–20:00 hod.

Otevírací doba obchodů:

  • obchody s potravinami: pondělí až sobota 7:00–20:00 hod. a některé i v neděli od 7:00–15:00 hod.
  • obchody s ostatním zbožím: pondělí až pátek 9:00–20:00 hod.,v sobotu 8:00–15:00 hod.
  • Od 19:00 do 6:00 platí zákaz prodeje alkoholických nápojů (mimo restauračních zařízení a kaváren).

Restaurace a kavárny:

  • od neděle do čtvrtku – od 9:00 nebo 10:00 hod. do 24:00 hod.
  • pátek a sobota – od 9:00 nebo 10:00 hod. do 1:00 hod. 

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Při většině obchodních jednání zaznamenáte balkánská specifika. Ignoruje-li makedonský partner dotaz, poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu a omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání familiérní tón, včetně nabídky na tykání (někdy k němu přistoupí i bez předběžného souhlasu).

Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k rozhovorům využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina.

Ve většinově pravoslavné Makedonii/FYROM se uznávají i religiózní svátky římsko-katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících školní prázdniny, tj. od 15. 6. do 15. 9., kdy denní teploty ve Skopji přesahují 40° C.

Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (zvláště pak mírové rozdělení státu a členství v EU a NATO). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a situace se ještě zlepšila zavedením vízové liberalizace v r. 2009. Je proto dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Makedonie/FYROM.

Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 jsou dlouhodobě zanedbané a postrádají důvěru. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Makedonii/FYROM chápána v širším smyslu než je běžné ve střední Evropě. V relativně malé zemi jakou je Makedonie, se pak nezřídka setkáváte s tím, že „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.

V oblastech obydlených převážně makedonskými Albánci (sever a západ), převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, ve slovansko-makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních byla u Makedonců tradičně nejvýše rodina a zdraví, s postupem konzumní kultury se více prosazují i peníze, práce nebo volný čas. Ani vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně, jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou vstřícnější, mnohdy až rodinné. Majitel podniku svým zaměstnancům často tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.

Bez rozdílu národnosti má čas v Makedonii/FYROM zcela jinou hodnotu než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři mnohdy nebývají dochvilní. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.

Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. K vyvarování se netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.

Makedonci si potrpí na vzhled, který nicméně určuje balkánská estetika. Snobství a prokazování majetku zjevem je běžné od střední třídy výše. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.

Jídlo nelze v Makedonii/FYROM uspěchat, dlouze se při něm konverzuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Jako aperitiv se podává makedonská rakija nebo mastika, event. řecké ouzo. Předkrmem bývá často salát či „meze“ (výběr pikantních past, sýrů a dalších pochutin). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je často připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka tzv. čorba se konzumuje dopoledne a často nahrazuje snídani.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. ledna 2007 vstoupila v platnost Smlouva mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení Zásadní změnou je zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. ZÚ Skopje doporučuje cestovatelům uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění/připojištění. Při lékařském ošetření ve státním zdravotním zařízení je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (průkazkou příslušné zdravotní pojišťovny). V soukromých zdravotnických zařízeních se ošetření hradí hotově.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Teritorium MK zpracovává zástupce CzechTrade v Bělehradě:

CzechTrade
Pavel Svoboda, ředitel
Bulevar Kralja Aleksandra 32, 11000 Bělehrad, Srbsko
Tel.: +381 11 323 94 71
Fax: +381 11 323 94 71
E-mail: belgrade@czechtrade.cz

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Policie /Полиција/ 192
Rychlá zdravotní pomoc /Брза   помош/ 194
Požárníci /Противпожарна бригада/ 193
Informační centrum /Центар за   известување и тревожење/ 985
Asistenční služba motoristům   /АМСМ-помош на патишта/ 196
Informace /Информации/ 188
Telegramy /Телеграми/ 186
Letiště ve Skopji /Аеродром   Скопје/ 3148-333
Mezinárodní autobusové nádraží   /Меѓуградска автобуска станица/ 2466-011
Železniční nádraží /Железничка   станица/ 3164-255
Lékárny /Дежурни аптеки/:  
- Městská lékárna 3130-333
- Objednání léků /Резервација на   лекови/ 3299-070
Makedonské telekomunikace /инфо   центар/ 971

Hospodářská komora
Stopanska komora na Makedonija
Ul.Dimitrie Cupovski 13, Skopje, Republic of Macedonia
Tel.: +389 23244000
Fax: +389 23244088
Web: www.mchamber.org.mk

Statistický úřad
Tel.: +389 2295850, 2295750
Fax: +389 2111336
Web: www.stat.gov.mk

1.18. Internetové informační zdroje

1.19. Adresy významných institucí

.