Zahraničně-politická orientace
Zahraničně politická orientace Malty dnes stojí na základech členství země v EU a na principu neutrality. Malta má tradičně nadstandardně dobré vztahy s Libyí a dalšími severoafrickými státy. Spolupráce s maltskými podnikateli může být přínosná i při hledání uplatnění na libyjském trhu. Úzké vztahy pojí Maltu s Itálií a se Španělskem. Všechny tyto země spojuje úsilí o rozvoj středomořské oblasti a boj proti nelegální imigraci. Malta se po vyhlášení nezávislosti na britské nadvládě v roce 1964 stala členem Britského společenství národů (Commonwealthu) a z toho plynou dále tradiční úzké vazby na Velkou Británii.
Prioritou maltské zahraniční politiky je zachování míru ve středomořské oblasti a rozvoj dobrých vztahů se severoafrickými sousedy, především s Libyí a s Tuniskem.
Strategické cíle zahraniční politiky Malty:
I. Využít geopolitický význam Malty k maximalizaci politických a ekonomických přínosů
II. Učinit ze svého členství v EU skutečný úspěch a přispět k budování smysluplné EU
III. Posilovat bilaterální vztahy, zejména se sousedními zeměmi
IV. Zvláštní ohled na posilování dialogu, míru a stability a prosperity ve Středomoří a na Blízkém východě
V. Posilovat vztahy se současnými a nastupujícími hospodářskými velmocemi
VI: Maximalizovat užitek z existující sítě ambasád a konzulátů Malty
VII. Přispívat k řešení problémů mezinárodní migrace
VIII. Aktivně přispívat k rozvoji a dobrému fungování Commonwealthu
IX. Efektivně udržovat kontakty s krajany v zahraničí
X. Podporovat silné vazby se zeměmi s početnou krajanskou komunitou
Malta a EU
Postoj Malty k evropské integraci vychází ze specifických podmínek malé ostrovní země a principu neutrality. Malta proto prosazuje princip rovnoprávného postavení členských zemí v EU a zachování otevřené možnosti účasti ve společných politikách EU. Má zájem o roli zprostředkovatele mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem. Spolupráce EU - Středomoří je jednou z priorit členství Malty v EU. Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen dne 8. 3. 2003 referendem , jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů (145 tisíc) a 46,35 % bylo proti (125 tisíc). Bezprostředně po referendu podepsala Malta 16. 4. 2003 v Aténách Smlouvu o přistoupení k EU a následně ji v červenci 2003 ratifikoval maltský parlament .
Malta vstoupila do EU stejně jako ČR dne 1.5.2004. Z výsledného negociačního balíku opatření, dohodnutých před vstupem Malty do EU vyplývají následující ujednání a závazky:
Neutralita země: deklarace o neutralitě tvoří přílohu Smlouvy o přistoupení, neutralita není členstvím v EU nijak dotčena. EU nemůže na Maltu naléhat, aby země sloužila jako vojenská základna.
Kultura a identita: maltský jazyk je jedním z oficiálních jazyků EU.
Životní hodnoty: ke Smlouvě o přistoupení byl připojen protokol k otázce potratů s tím, že další postup bude podléhat rozhodnutí maltské vlády.
Myslivost: postupně je přijímáno omezení vydávání nových loveckých povolení a je zaváděn systém přísných kontrol dodržování loveckých předpisů.
Dovozní přirážky: všechny dovozní přirážky na zboží ze zemí EU byly odstraněny 1.1.2003 s výjimkou potravin a zemědělských výrobků (do okamžiku vstupu).
Pořizování nemovitostí: cizinci si mohou pořídit pouze jednu nemovitost; občané EU si mohou pořídit více než jednu nemovitost, pokud trvale bydleli na Maltě alespoň 5 let.
Čerpání z fondů EU: Malta spadá do Cíle 1 a získala od EU do konce roku 2006 po odečtení svých příspěvků 194 mil. EUR. V programovacím období 2007-2013 je zařazena v cíli Konvergence, finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU čerpá prostřednictvím dvou operačních programů.
Ostrovní region Gozo: umožněno zařazení ostrova Gozo s 30 tis. obyvateli jako regionu do Cíle 1, a to i v případě, že by se HDP na obyvatele dostal nad stanovenou hranici 75% průměru EU.
Volný pohyb pracovníků: Malta získala možnost omezit do roku 2011 zaměstnání pracovníků z ČZ EU, pokud by nastalo ohrožení vnitřního trhu práce a zaměstnanosti občanů Malty.
Rybolov: vyjednání 25 mílového konzervačního pásma kolem pobřeží Malty, ve kterém se nesmí objem rybolovu zvýšit.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
Z hlediska členství v mezinárodních organizacích je pro Maltu v současnosti klíčové její působení v Evropské unie od roku 2004 a v Eurozóně od roku 2008.
Malta se aktivně účastní regionální spolupráce ve Středomoří (Barcelonský proces, Středomořské fórum, Unie pro Středomoří aj.). Malta má zájem na posilování stability a bezpečnosti v oblasti (princip nedělitelnosti bezpečnosti a stability v Evropě a ve Středomoří).
Malta je členem OSN a mezinárodních agencií OSN.
Vzhledem k dlouhodobé příslušnosti k územím pod správou britského impéria má Malta po získání nezávislosti v roce 1964 úzké vazby na Velkou Británii a zůstává součástí Commonwealthu.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Mezi nejdůležitější mnohostranné smlouvy patří zejména ty, k nimž přistoupila v souvislosti se vstupem do EU v roce 2004.
Malta je členem OSN a v souvislosti se členstvím v OSN přistoupila k řadě konvencí a mnohostranných dohod. V oblasti ochrany životního prostředí Malta přistoupila k mezinárodním dohodám: o znečišťování ovzduší, ochraně biodiverzity, změně klimatu, Kjótskému protokolu rámcové úmluvy o změně klimatu, rozšiřování pouští, ochraně ohrožených druhů, nebezpečných odpadech, právu mořském, ochraně ozonové vrstvy atd.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
V chronologickém pořadí:
1. Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících
Londýn, 31.01.1923
č. 185/1923 Sb., 55/1925 Sb.
2. Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií ze dne 31. ledna 1923, týkající se vzorků obchodních cestujících sjednaná výměnou nót
Londýn , 02.01.1924
č. 55/1925 Sb.
3. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky
Praha , 10.09.1979
č. 76/1980 Sb.
4. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví změněná výměnou nót ze dne 24.11. 1994 a 8.2. 1995
Praha , 11.01.1980
č. 2/1981 Sb., 97/1997 Sb.
5. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Republiky Malta o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty sjednaná výměnou nót
Sliema , 28.09.1990
č. 12/1991 Sb.
6. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót
La Valletta , 28.04.1999
7. Program spolupráce v oblasti školství, kultury, vědy, mládeže a sportu mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky na léta 2009 - 2011
Praha , 09.12.2008
č. 9/2009 Sb. m. s.
Pozn.: Sukcese do dohod, uzavřených mezi Československou socialistickou republikou, resp. Československou federativní republikou a Maltskou republikou, proběhla formou výměny nót v dubnu 1999 (nóta MZV ČR z 28.10. 1998 a nóta MZV Malty z 28.4. 1999). Tím byla potvrzena platnost smluv sjednaných za existence Československa.