Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Moldavsko archiv vín
Moldavsko Moldavsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Moldavská republika - moldavsky Republica Moldova - anglicky the Republic of Moldova

Rumunskému zkrácenému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko (anglicky Moldova), nikoliv tedy Moldávie. Název Moldávie je asociován s obdobím existence Moldavska jako svazové republiky SSSR.

1.2. Rozloha

Moldavsko se nachází v jihovýchodní Evropě, na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou (délka hranice 939 km), na západě s Rumunskem a tudíž i s Evropskou unií (délka hranice 450 km).

Rozloha: 33 843,5 km2 + 4 163 km2 rozloha separatistického Podněstří (údaje dále uváděné obvykle neberou v úvahu Podněstří, není-li uvedeno jinak).

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Pravobřežní Moldavsko - 3.559.500 k 1. 1. 2012 (úbytek cca 900 obyvatel ve srovnání s lednem 2011); hustota osídlení je 105,2 obyvatel/km2. S Podněstřím celkem asi 4,1 miliónu obyvatel.

Relevantní instituce (jak moldavské, tak mezinárodní, např. Mezinárodní organizace pro migraci - IOM) připouštějí, že nejsou schopny zachytit přesnou situaci v počtu obyvatel, což je dáno především velkou a sezónně se měnící migrací. Podněsterské orgány udávají počet obyvatel 555.400.

Ekonomicky činné obyvatelstvo:  moldavský statistický úřad uvádí, že v roce 2010 bylo ekonomicky činných 1.124,7 tis. obyvatel (z toho zaměstnaných 1,022,6 tis. obyvatel), t. j. 37,9 % obyvatelstva (bez Podněstří); v roce 2011 bylo ekonomicky činných 1.173,5 tis. obyvatel. Počet ekonomicky činných obyvatel v posledních letech pravidelně klesá (v roce 2009 bylo ekonomicky činných 1.265,3 tisíc obyvatel, v roce 2008 1.302,8 tisíc); rok 2011 byl v tomto ohledu výjimkou. Údaje o počtu Moldavanů migrujících za prací do zahraničí nelze přesně zjistit (viz výše). Proto se pracuje vesměs s odhady, které se v různých zdrojích značně liší  - nejčastěji od 400 tisíc po 800 tisíc Moldavanů pracujících v zahraničí; maximální odhady během sezonních prací šplhají až na 1 milión obyvatel. Reálně lze předpokládat, že v zahraničí pracuje kolem 500 tisíc obyvatel. Jen v samotné Itálii pobývá legálně kolem 115.000 Moldavanů a přibližně stejný počet nelegálně a v Ruské federaci pracuje kolem 200.000 Moldavanů.

Podle údajů statistického úřadu v roce 2010 z Moldavska odešlo 4.714 osob, z toho nejvíce na Ukrajinu (2.227) a do Ruska (1.162). Do ČR emigrovalo 57 osob. V roce 2011 emigrovalo podle statistického úřadu 3.920 osob, z toho na Ukrajinu 1.827, do Ruska 858 a do USA 538. Tyto údaje nicméně nelze považovat za směrodatné, neboť reálný počet emigrantů je výrazně vyšší - kdo z moldavských gastarbeiterů získá povolení k tvalému pobytu v jiné zemi, obvykle se nehodlá vracet.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V posledních letech pokračuje trend převahy počtu úmrtí nad počtem narození a roční pokles počtu obyvatel se pohybuje mezi 0,1 až 0,25 %. Tento pokles je způsobený jak nízkou porodností (v posledních letech trvalý trend nižšího počtu živě narozených dětí než úmrtí), tak také, a to především, migrací (což platí i pro Podněstří). V roce 2011 se živě narodilo 39.182 dětí a zemřelo 39.249 osob, v roce 2010 se narodilo 40.474 dětí a zemřelo 43.631 osob, roce 2009 se narodilo 40.803 dětí a zemřelo 42.139 osob a v roce 2008 byl tento poměr 39.018/41.948.

1.5. Národnostní složení

  • Moldavané 75,8 %
  • Ukrajinci 8,4 %
  • Rusové 5,9 %
  • Gagauzové 4,4 %
  • Rumuni 2,2 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,4 %
  • Židé 0,1 %
  • další národnosti celkem 0,5 %
  • nedeklarovalo žádnou národnost 0,4 %
  • asi 350–500 Čechů


Poznámky:

Výše uvedené údaje vycházejí z dat posledního sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2004. Novější údaje nejsou k dispozici. Důvěryhodnější údaje budou k dispozici po plánovaném sčítání lidu v roce 2014.

 

 

Deklarace příslušnosti k určité národnosti bývá obecně ovlivněna momentální situací v zemi, sociálním nebo bezpečnostním statusem (např. nedeklarovat se jako Rom - podle romských organizací dosahuje skutečný počet Romů žijících v Moldavsku cca 200 tisíc) nebo i externími výhodami (je pohodlnější mít rumunský, ruský nebo ukrajinský pas, než moldavský; po vstupu do EU vzrostl zájem o občanství/pasy bulharské a především rumunské). Ústavou je povoleno dvojí občanství, což je hojně využíváno (v Podněstří především ruské, v pravobřežním Moldavsku především rumunské). V rámci vnitřního politického boje byla v dubnu 2008 přijata novela zákona o občanství, nepřipouštějící dvojí státní občanství pro vyšší státní úředníky. Novela však do parlamentích voleb v dubnu 2009 nevstoupila v platnost, a po opakovaných předčasných volbách v červenci 2009 a listopadu 2010 tato problematika už nebyla na pořadu dne. V září 2011 byla přijata úprava umožňující dvojí občanství i příslušníkům policie, což dosud nebylo možné.

Rumunské úřady signalizovaly v minulých letech zájem Moldavanů o rumunské občanství řádově ve statisících, proces verifikace žádostí byl velmi pomalý (řádově stovky až tisíce ročně), koncem roku 2007 však došlo k jeho urychlení (cca 8 - 10 tis. ročně). V dubnu 2009, po prvních volbách a po nich následujících demonstracích, bylo Rumunsko tehdy v Moldavsku vládnoucí komunistickou stranou obviňováno z účasti na "státním převratu" v MD. Přispělo k tomu i samo RO narychlo přijatou novelou zákona o občanství, usnadňující jeho získání i osobám ze třetího kolena těch předků, kteří někdy v historii rumunské občanství měli. EU tento vývoj nevidí ráda, neboť musí odolávat moldavskému tlaku na liberalizaci vízového režimu. MD totiž zdůvodňovala značný zájem o rumunské občanství možností cestovat a přehlížela hluboké příčiny nutící vysoké procento práceschopného obyvatelstva hledat práci za hranicemi.

Dlužno podotknout, že "druhé" občanství udělují Moldavanům ve větší míře nejen Rumunsko, ale také Rusko, Ukrajina a Bulharsko. Přesnější údaje o Moldavanech s dvojím státním občanstvím ani o počtech takto udělených občanství nejsou k dispozici. V případě separatistického Podněstří se všeobecně předpokládá, že ruské nebo ukrajinské občanství má podstatně více než 50% obyvatel.

1.6. Náboženské složení

  • Pravoslavní 90 %
  • Židé 1,5 %
  • Baptisté 0,5 %
  • Adventisté 7. dne 0,4 %
  • Pentekostální 0,3 %
  • Starý křest. obřad 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

V souladu s ústavou je státním jazykem moldavština (v oficiálních dokumentech je často nazývaná národním jazykem), téměř identická s rumunštinou (kolem názvu jazyka se občas odehrávají politické spory; současná opozice zásadně odmítá nazývat jazyk rumunštinou). V zemi je prakticky rovnoprávně užívána ruština - nemá však statut oficiálního jazyka. V autonomní oblasti Gagauzsko se užívá i gagauzština (dialekt turečtiny). V určitých oblastech země pak, podle národnostních menšin, které je obývají, je ve větší míře užívána ukrajinština či bulharština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • 42 okresů + 2 samosprávná města se statusem okresů + Gagauzská autonomní oblast (161 tis. obyvatel; s 1 samosprávným městem) + Podněstří (se 2 samosprávnými městy).

Hlavní město:

  • Kišiněv (Chişinău), podle údajů z ledna 2011 má municipalita 789,5 tis.obyvatel, samotné město pak 664,7 tisíc. Počet obyvatel se ve srovnání s lednem 2010 zvýšil o 3,2 tisíce. Novější údaje nejsou k dispozici, ale lze předpokládat, že mírný růst počtu obyvatel pokračuje.

Další města:

 
Tiraspol 186 tis. Podněstří
Balti 144 tis.  
Bendery/Tighina 130 tis. Podněstří
Ribniţa 63 tis. Podněstří
Cahul 41 tis.  
Ungheni 38,1 tis.  
Soroca 37,4 tis.  
Orhei 33,5 tis.  
Comrat 23,5 tis. Gagauzie

 

Obecně je možné konstatovat, že pokračuje dlouhodobý trend přesídlování obyvatelstva z venkova především do větších měst.

 

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

  • 1 Leu (mn.č. lei) = 100 bani
  • 16,68 lei = 1 EUR (8/2013)
  • mezinárodní označení "MDL“

V zemi se důsledně užívá národní měna. Měna zpevňovala bez vazby na reálnou ekonomiku v průběhu celého r. 2008 v důsledku vekých remitend od moldavských pracovníků v zahraničí a také přílivem zahraničních investic a poskytovanou zahraniční rozvojovou pomocí až na 12 lei za 1 EUR v prosinci 2008. Tento kurs, výhodný pouze pro dovozce, byl uměle udržován po celé předvolební období (2009) i za cenu riskantního snižování devizových rezerv Centrální banky. V důsledku globální ekonomické krize (snižování přílivu remitend a snižování dalších zdrojů deviz) bylo očekáváno oslabování kursu (k 15.5.2009 se kurs pohyboval kolem 15.00 lei za 1 EUR, v prosinci 2009 byl na hodnotě 16,40; v lednu 2010 dokonce 17,80). Následně pak v důsledku oslabení Eura v jarních měsících 2010 došlo ke "zpevnění" kursu MDL. V průběhu let 2010 i 2012 kurs poměrně značně kolísal, a to v rozpětí od 14.50 do 17.50 MDL za 1 EUR. Od počátku roku 2012 se kurs pohyboval v rozmezí od 15,00 do 16,00 MDL za 1 EUR.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky v Moldavsku
1. ledna Nový rok
7. a 8. ledna pravoslavné vánoce
8. března Mezinárodní den žen
podle pravoslavného kalendáře (neděle a pondělí) Velikonoce
týden po Velikonocích (pondělí) Paştele blajinilor - vzpomínka na zesnulé
1. května Mezinárodní den práce
9. května Den vítězství
27. srpna Den nezávislosti
31. srpna Den národního jazyka

V zemi jsou také oslavovány další celostátní svátky a významné události (např. Den státní vlajky), které však nejsou dny pracovního volna.

Dále je třeba zmínit náboženské svátky, což jsou dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují - tudíž není vhodná návštěva či služební cesta (např. v roce 2010 se na začátku ledna, tzn. mezi Novým rokem a pravoslavnými vánocemi nepracovalo prakticky 10 dní; v lednu 2011 pak o několik dní méně). V roce 2012 premiér "propojení" Nového roku s pravoslavnými vánocemi v administrativě a státních podnicích zakázal. Věřící pravoslavní podnikatelé navštěvují bohoslužby pravidelně v neděli dopoledne. Církevní kalendář obsahuje celkem 103 titulů. V posledních letech bývá svátkem také první svátek vánoční (25. 12.) a periodicky pokračují diskuse o tom, zda slavit "naše" Vánoce nebo pravoslavné. Vláda vždy krátce před vánočními svátky rozhoduje o dalších dnech pracovního volna, které obvykle více či méně "spojují" Nový rok s pravoslavnými vánocemi.

Existují i respektované civilní oslavné dny - Den města vyhlašovaný místními municipalitami (v Kišiněvu 14. 10.), celostátní Dny vína - obvykle 2. víkend v říjnu a další.

Obvyklá pracovní doba

Státní úřady a instituce  pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak nejčastěji od 09:00 do 18:00.

Obvyklá prodejní doba: potraviny apod. 08:00-20:00, obchody velkých řetězců 09:00-21:00 (některé mají otevřeno již od 06:00 nebo 07:00), o sobotách a nedělích různě; řetězce a jednotlivé potravinářské prodejny většinou pracují i v neděli, některé obchody pracují non-stop.

V Moldavsku je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v zemích EU.

 

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Moldavští lidé jsou většinou velmi milí a otevření; ve styku s oficiálními orgány či policejními složkami lze narazit na chladnější nebo komisnější přístup, často z nejistoty nebo z  neochoty rozhodnout nebo nést odpovědnost.

V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u  prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. Potraviny v pohostinstvích ve větších městech obvykle vyhovují chuťově a většinou i hygienicky, podobně jako stav těchto podniků; výjimkou může být stav toalet. Ceny jsou v naprosté většině případů nižší než v ČR. Historie a zejména sovětské období zanechaly stopy na způsobech stolování. V průběhu politických, obchodních a jiných jednání s partnery, včetně zahraničních bývají během jídla celkem obvyklé časté oslavné přípitky atd. Dary jsou většinou vítány.

Cizinec přijíždějící do země by si měl uvědomit, že Moldavsko je mladá nezávislá země, v mnoha oblastech objektivně chudší či méně rozvinutá, ale svou nezávislost tvrdě hájící a je velice citlivá na jakákoli velmocenská, "otcovská" či "misionářská" a jiná podobná gesta. Zejména v oblasti Podněstří je potřeba počítat s větším  vlivem ruské, potažmo sovětské, mentality.

Moldavsko je sice víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech se výrazně upřednostňuje moldavština (rumunština s drobnými odchylkami a vyslovována měkčeji) a jinde se může stát, že bude dominovat ruština, případně ukrajinština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak turečtina, v některých vsích či osadách to může být např. bulharština.

Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejména pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace pak stále častěji také anglicky, což platí především pro větší města.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Úroveň zdravotního ošetření v Kišiněvu a ve větších městech je na základní úrovni, i když je třeba být připraven na neočekávaná specifika, ať již pokud jde o vybavení, zařízení a servis ve zdravotnických zařízeních, tak ve vztahu lékař-pacient. Korupce nebo neregistrovaná platba i za malé úsluhy je běžnou záležitostí. Vzhledem ke složité ekonomické situaci v zemi byla činnost některých zdravotnických zařízení omezena, a postupuje se cestou centralizace. Oficiálně je třeba rekonstruovat všech 32 regionálních nemocnic. Zdravotnictví je silně podfinancováno. Sortiment za peníze (tzn. bez receptu) v lékárnách je širší než v ČR, k dostání je i řada léků, které jsou v ČR/EU na předpis. Novým problémem je nedostatek lékařů a kvalifikovaných zdravotních sester, odcházejících do zahraničí. Široce chápané zdravotnictví je také jednou z oblastí, kam směřuje zahraniční rozvojová pomoc a donorské příspěvky.

Pokud je to možné, doporučuje se omezit se jen na nejnutnější/akutní ošetření. Zubní ambulance, zejména ty dražší, soukromé, jsou v mnoha případech na vysoké evropské úrovni, se srovnatelným vybavením a materiály a při výrazně nižších cenách, než jsou ty evropské.

Do smluv mezi ČSSR a SSSR o bezplatném poskytování zdravotní péče ČR v devadesátých letech nesukcedovala. Při cestách do teritoria se proto doporučuje sjednat zdravotní pojištění a současně být připraven hradit ošetření v hotovosti. Jinak ve světě uznávané platební karty jsou akceptovány jen ve velkých zdravotnických zařízeních a lékárnách.

Vysoké procento pracovní migrace  (vč. prostituce obou pohlaví) přináší vysoké riziko nákazy pohlavními a infekčními chorobami, HIV/AIDS a TBC.

Země leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, tedy na migračních tazích ptáků mezi oblastmi kde byl zaznamenán výskyt tzv. ptačí chřipky; v Moldavsku však tato oficiálně diagnostikována nebyla. Rovněž tzv. pandemická chřipka 2009/2010 zemi příliš výrazně nezasáhla.

Očkování zejména pro krátkodobý pobyt není povinné, ale vzhledem k dlouholetému propadu ani předtím nijak skvělého zdravotnictví se doporučuje především pro dlouhodobější pobyt, a to zejména mimo hlavní město, očkování proti hepatitidám a tyfusu, dále pak případně proti encefalitidě, záškrtu, eventuálně meningitis. Důležitou v celém postsovětském prostoru je kontrola protilátek na TBC.

  • Lékařská pohotovost 903
  • Policie 902
  • Hasiči 901
  • Informace o tel. číslech 1188

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Moldavsko by mělo být pokrýváno kancelářemi Českých center a CzechTrade z Bukurešti.

České centrum
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. +4021 303 92 91, +4021 303 92 84
fax: +4021 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz

CzechTrade
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. : +4021 3039239, 30392230
fax : +4021 3122537
www.czechtrade.ro
E-mail: bucuresti@czechtrade.cz
michal.holub@czechtrade.cz

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Jednotná nouzová linka 112
  • Pohotovost v Kišiněvě (Spitalul de Urgenta) (+373 22) 235285
  • Záchranná služba 903
  • Hasiči 901
  • Policie 902
  • Taxi 14006, 14100, 14222, 14441, 14448, 14499, 14545 a další (od 1. 2. 2012 došlo ke změně telefonních čísel taxislužeb ze 4-místných na 5-místná). Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR. S výjimkou letiště, železničního a autobusových nádraží prakticky neexistují stálá stanoviště taxislužeb. Taxíků je však v Kišiněvu značné množství - méně pouze během weekendů.
  • Vlakový jízdní řád - informace Kišiněv (+373 22) 832736, 832737
  • Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei)

1.18. Internetové informační zdroje

1.19. Adresy významných institucí

Adresy významných institucí MD / Adresele celor mai importante institutii
Nr Instituce / Denumirea adresa
1 Úřad vlády / Guvernul RM MD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
2 Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace / Ministerul Afacerilor Externe si Integrare Europeana Chisinau, str. 31 August 1989, nr. 80
3 Ministerstvo hospodářství / Ministerul Economiei MD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
4 Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu / Ministerul Agriculturii si Industriei Alimentare Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
5 Ministerstvo ekologie / Ministerul Mediului Chisinau, str. Cosmonautilor 9
6 Ministerstvo školství / Ministerul Educatiei MD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
7 Ministerstvo mládeže a sportu / Ministerul Tineretului si Sportului MD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
8 Ministerstvo zdravotnictví / Ministerul Sanatatii 2009, Chişinău, str. Vasile Alecsandri, 2
9 Ministerstvo spravedlnosti / Ministerul Justitiei Chisinau, str. 31 August 1989, 82, MD-2012
10 Ministerstvo technologií a spojů / Ministerul Dezvoltarii Informationale Chisinau, str. Puskin 42
11 Ministerstvo financí / Ministerul Finantelor Chisinau, str. Cosmonautilor 7
12 Ministerstvo vnitra / Ministerul Afacerilor Interne Chisinau, bd. Stefan cel Mare, MD-2001
13 Ministerstvo obrany / Ministerul Aparari Chisinau, Hincesti 84
14 Ministerstvo stavebnictví a regionálního rozvoje / Ministerul Constructiilor si Dezvoltarii Regionale Chisinau, str. Cosmonautilor 9
15 Ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury / Ministerul Transportulilor si Infrastructurii Drumurilor Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
16 Ministerstvo kultury / Ministerul Culturii MD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
17 Ministerstvo práce, sociální ochrany a rodiny / Ministerul Muncii, Protectiei Sociale si Familiei Chisinau, str. V. Alexandri 1
18 Akademie věd MD /Academia de Stiinte al RM  Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 1, MD-2001
19 Parlament Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 105, MD-2001
20 Delegace EU v MD / Delegatia Uniunii Europene in RM Chisinau,    str. Kogalniceanu, nr 12
.