Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Polsko hrad Wawel v Krakowě
Polsko Polsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

1.2. Rozloha

Celková rozloha Polska činí 322 575 km², z toho pevnina zabírá 311 889 km², vnitřní moře 2004 km² (Wiślanski a Štětínský záliv), teritoriální moře 8682 km². Je devátou největší evropskou zemí. 

Leží mezi 49°00′ s.z.š. (Opołonek) a 54°50′ s.z.š (Jastrzębia Góra) a mezi 14°07′ v.z.d. (Osinow Dolny) a 24°09′ v.z.d. (Zosin).

Vzhledem k velikosti země jsou poměrně velké rozdíly mezi délkou dne a noci na severu a na jihu. V létě při Baltickém moři je den o více než hodinu delší než na jihu, v zimě je tomu naopak. Časový posun mezi západem a východem země je 40 minut.

Délka polských hranic činí 3 511 km, z toho mořská hranice 440 km. Polsko sousedí na západě s Německem (467 km), na jihu s Českem (796 km), Slovenskem (541 km), na východě s Ukrajinou (535 km) a Běloruskem (418 km), na severu s Litvou (104 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 210 km).

99,7% rozlohy Polska se nachází v pomoří Baltského moře (povodí Visly, Odry a Niemenu), malé oblasti na jihu patří k pomoří Černého moře (Orawa, Strwiąż) a Severního moře (Divoká Orlice, Jizera). Nejdelšími řekami jsou Visla (1047 km), Odra (854,3 km, z toho na polském území 741,9 km), Warta (808 km) a Bug (772 km, z toho na polském území 587 km).

Země má velké množství přírodních jezer, zejména na severu země na Mazurech (největší Śniardwy: 113,8 km² i Mamry: 104 km²). Celkem má Polsko 7081 jezer, jejichž plocha zabírá 0,9 % rozlohy země.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • 38 464 000  k 31. 12. 2010 (6 místo v EU, 8. místo v Evropě)
  • 122 na km2

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Z celkového počtu obyvatel 15,5 % je v dětském věku do 14 let, 71,1 % je v produktivním věku 15–64 let a 13,3 % obyvatel je starších 64 let. 59 % osob v produktivním věku je ekonomicky činných (průměr EU činí 64 %).

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Roční přírůstek se v posledních letech snížil na minimum a v r. 2009 činil 0,1 %. Dlouhodobá demografická prognóza Polska až do roku 2035 je krajně nepříznivá. V roce 2020 se počítá s poklesem počtu obyvatel o 250 tis. ve srovnání se současností a v r. 2035 by počet obyvatel Polska měl poklesnout až pod 36 milionů.

1.5. Národnostní složení

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70 %, Ukrajinci tvořili 14 %, Židé 9 %, Bělorusi a Němci po 3 %. Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů).

Německá menšina, zejména kolem Opole, činí asi 170 tis. obyvatel. lorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes 30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národními menšinami Arméni, Češi (v městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům a Tatarům.

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující:

  • Poláci 96,7 %
  • Slezané 0,4 %
  • Němci 0,1 %
  • Bělorusové 0,1 %
  • Ukrajinci 0,1 %
  • V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1% , Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3 %.

Obyvatelé německé národnosti žijí zejména ve vojvodstvích Opolském a Slezském. V 27 obcích těchto vojvodství platí němčina za tzv. pomocný úřední jazyk.

Podle ústavy za národnostní menšinu jsou uznáni i Češi, jejich počet oproti minulosti se ale pohybuje kolem 1000 osob, kteří žijí zejména v městě Zelow v Lodžském vojvodství a okolo Střelína v Opolském vojv. Před válkou jejich počet se pohyboval kolem 10 000, většina po r. 1945 reemigrovala do Československa.

1.6. Náboženské složení

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Dz. U. z 2000 r. Nr 26, poz. 319). Pouze 6 % Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, a to zejména římsko-katolická má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí 89 % Poláků, tj. 33,7 mil. osob. K pravoslaví náleží kolem půl milionu osob, k některému z protestantských vyznání kolem 150 tis.

  • římskokatolické: 88 %
  • pravoslavní: 1,3 %
  • Svědkové Jehovovi: 0,3 %
  • evangelické - augsburského vyznání: 0,2 %
  • řečtí katolíci: 0,15 %
  • starokatolíci: 0,05 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je polština, která patří do skupiny západoslovanských jazyků. Blízká polštině je kašubština, která se považuje za samostatný jazyk. Naproti tomu slezština je pouze tzv. etnolektem, jakož i Slezané nejsou považování za národnostní, ale etnickou menšinu. Polštině nejbližším jazykem je slovenština, pak čeština a ukrajinština. Čech v základních situacích se obejde bez znalosti polštiny, avšak upozorňujeme, že byť jsou si oba jazyky podobné, význam některých slov je diametrálně odlišný.

Vzhledem k velké německé minoritě je v Opolském vojvodství druhým, tzv. pomocným jazykem němčina celkem v 27 obcích. Obdobné postavení má v 12 obcích Podleského vojvodství běloruština a v 1 obci litevština, v Pomořandském vojvodství v 10 obcích má stejná práva jazyk kašubský.

Z cizích jazyků většina mladých Poláků ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a ve velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto přes polovina Poláků podle průzkumu TVP uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. 22 % uvádí znalost ruštiny, 20 % angličtiny, 14 % mluví německy.

Znalost polštiny pro cizince však otvírá dveře při obchodních jednáních, tak i v každodenní konverzaci.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Od 1. 1. 1999 je v platnosti nové trojstupňové teritoriální rozdělení státu, jehož jednotkami jsou województwa (vojvodství-kraje), powiaty (okresy) a gminy (obce). Představitelem státní moci ve vojvodství je vojvoda, nejvyšším zástupcem samosprávy ve vojvodství je maršálek. Okresy a obce jsou samosprávné. V čele okresu je starosta, nějvyšším představitelem obce je fojt (wójt), města burmistr nebo prezident (ve velkých městech).

Ke konci roku 2009 bylo Polsko rozděleno na 16 vojvodství, 379 okresů (z toho 65 měst s právy okresu) a 2478 obcí. Polské obce oproti obcím v ČR jsou zpravidla větší, spíše odpovídají obvodům pověřených obecních úřadů.

Ze statistického hlediska EU je Polsko rozděleno do 6 regionů (NUTS 1), 16 vojvodství (NUTS 2), 66 subregionů (NUTS 3). Bývalé NUTS 4 (dnes LAU 1 – local administrative units) jsou okresy a NUTS 5 (LAU 2) obce.

Region Vojvodství Hl. město
Południowo-zachodni Dolnoslezské
Opolské
Wrocław
Opole
Północno-zachodni Lubuské
Velkopolské
Západopomořanské
Gorzów Wlkp. (Zielona Góra - sídlo sejmiku)
Poznań
Szczecin
Północny Kujavsko-pomořanské
Pomořanské
Varmiňsko-mazurské
Bydgoszcz (Toruń - sídlo sejmiku)
Gdańsk
Olsztyn
Centralny Lodžské
Mazovské
Łódź
Warszawa
Południowy Malopolské
Slezské
Kraków
Katowice
Wschodni Lublinské
Podkarpatské
Podleské
Svatokřížské
Lublin
Rzeszów
Białystok
Kielce

V Polsku je celkem 897 měst, z toho 39 má nad 100 tisíc obyvatel. Polská města vytvářejí dnes aglomerace, které známe ze západní Evropy. Největší aglomerací je tzv. Slezská konurbace, která zahrnuje konglomerát 19 obcí s celkovým počtem obyvatel 2,2 mil. Následující přehled uvádí největší polská města podle počtu obyvatel v administrativních hranicích i v aglomeracích (v tis. ob.):

  • Warszawa (česky Varšava): 1717 (2785)
  • Kraków (Krakov): 756 (1236)
  • Łódź: 740 (1165)
  • Wrocław (Vratislav): 633 (861)
  • Poznań (Poznaň): 553 (919)
  • Gdańsk: 457 (tzv. Trojměstí - Gdaňsk, Gdynia, Sopot: 993)
  • Szczecin (Štětín): 406 (610)
  • Bydgoszcz (Bydhošť): 357 (485)
  • Lublin: 349 (451)
  • Katowice (Katovice): 308 (Slezská  aglomerace 2201)
  • Białystok: 295 (403)
  • Gdynia: 248 (viz Gdańsk)
  • Częstochowa (Čenstochova): 239 (365)
  • Radom: 223 (280)
  • Sosnowiec: 218 (viz Katowice)
  • Toruń: 206 (236)
  • Kielce: 204 (319)
  • Gliwice: 196 (viz Katowice)
  • Zabrze: 187 (viz Katowice)
  • Bytom: 182 (viz Katowice)
  • Rzeszów: 178 (314)
  • Olsztyn: 177(222)
  • Bielsko-Biała: 175
  • Ruda Śląska: 143
  • Rybnik: 141
  • Tychy: 129 (viz Katowice)
  • Dąbrowa Górnicza: 128 (viz Katowice)
  • Płock: 126 (162)
  • Elbląg: 126 (144)
  • Opole: 126
  • Gorzów Wlkp.: 125 (153)
  • Wałbrzych: 121(aglomerace tzv. Soví hory - 417)
  • Zielona Góra: 118 (160)
  • Włocławek: 117 (138)
  • Tarnów: 115 (269)
  • Chorzów: 113 (viz Katowice)
  • Koszalin: 108 (152)
  • Kalisz: 107 (Kalisz-Ostrów Wlkp. 261)
  • Legnica: 104 (125)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

  • 1 zlotý (PLN) = 100 grošů; (1 PLN = cca 6,30 CZK)
  • V roce 1995 došlo k denominaci starého zlotého (10 000 PLZ = 1 PLN)
  • V oběhu jsou mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 gr, 1, 2 a 5 zl., bankovky 10, 20, 50, 100 a 200 zl.
  • Směnárny i hotely běžně přijímají Eura (ve směnárnách může být kurs výhodnější než v bankách). Polsko podle posledních informací uvažuje o přijetí Eura po r. 2015.
  • Více než v Česku je možno platit bankovními kartami. I v malých obchodech, na nádražích atp. Rozšíření karet podle druhů je stejné jako u nás (nejužívanější MC/EC, Visa).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Svátky

  • 1. 1. Nový rok
  • 6. 1. Tři králové, nový svátek od r. 2011
  • duben – Velikonoce, proměnné datum
  • 1. 5. Svátek práce
  • 3. 5. Den Ústavy – vyhlášení první ústavy 1791, hlavní svátek
  • 27. 5. Svatodušní svátek
  • červen – Boží tělo, proměnné datum
  • 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie, Svátek polské armády
  • 1. 11. Všech svatých
  • 11. 11. Svátek nezávislosti, obnovení státní suverenity v r. 1918
  • 25. a 26. 12. Vánoce

Obvyklá pracovní a prodejní doba (neplatí stoprocentně)

  • úřady: 08:00–16:00 nebo 09:00–17:00
  • banky: 08:15–14:00
  • firmy: 09:00–17:00
  • obchody: 08:00–19:00 (obchodní domy), 07:00–19:00 (potraviny), 11:00–19:00 (ostatní obchody)
  • pošty: 08:00–20:00 (sobota: 08:00–16:00)
  • hypermarkety: 9:00–22:00 hod, během státních svátků uzavřeny

Během vánočních svátků (25. a 26. 12.) a Velikonoc je uzavřena i většina restaurací.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Především je třeba brát v úvahu hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné postavení katolické církve, které je patrné např. ve vzájemném vztahu politiky a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků (v kontrastu s profánností českých Vánoc a Velikonoc), vliv církve především v základním školství apod.

V mezilidských a společenských kontaktech je patrná okázalá galantnost mužů vůči ženám a prokazovaná úcta vůči společenskému postavení partnera. Z toho vyplývají dva principy oslovování při písemném styku i ústně při jednání: Partner se oslovuje podle vykonávané funkce – pane premiére, pane ministře/paní ministryně, pane řediteli/paní ředitelko, atd. Při oslovování jejich zástupců užíváme funkce o stupeň vyšší – takže vicepremiér, resp. náměstek ministra se oslovují pane premiére, pane ministře...

Oblíbené jsou pracovní snídaně (10:00–12:00 hod.), obědy (14:00–16:00 hod.), večeře (19:00–22:00 hod.).

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Polská republika je členem EU – návštěvníci z ČR mají právo na poskytnutí nezbytného zdravotního ošetření za podmínek stejných, jako jsou poskytovány polským občanům. Pacient se prokazuje platným Evropským průkazem zdravotního pojištěnce.

Státní zdravotnické zařízení jsou na nižší úrovni než v ČR. V  Polsku dobře funguje síť soukromých nemocnic, ne však všechny mají smlouvu s NFZ (Narodowy Fundusz Zdrowia – obdoba naší VZP). V případě ošetření u zubního lékaře je třeba počítat s plnou úhradou za provedený výkon.

I přes přistoupení Polska do EU se český občan může setkat – zvláště v periferních částech země – s potížemi při uznávání zdravotního pojištění. V tom případě požadovat účet s podrobným vypsáním provedených úkonů a předložit dodatečně zdravotní pojišťovně v ČR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

České centrum Varšava
ředitel: PhDr. Petr Janyška
Al. Róż 16
00-556 Warszawa
Polsko
Tel.: 0048/226 297 271
Fax: 0048/226 283 320
E-mail úřadu: ccwarszawa@czech.cz
Web: www.czechcentres.cz/warsaw

CzechTrade
ředitel: Adam Suchánek
ul. Koszykowa 18
00-555  Warszawa
Polsko
Tel.: 0048/225 251 887, 0048/225 251 871
Fax: 0048/225 251 875
E-mail: warsaw@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.pl

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
ředitelka: Ivana Bílková
Al. Róż 16
00-556 Warszawa
Polsko
Tel.: 0048/226 292 916
Fax: 0048/226 279 555
E-mail: bilkova@czechtourism.cz
Web: www.czechtourism.com

Přepravní společnosti

ČSA
ředitel v Polsku: Krzysztof Baranowski
Czech Airlines
Nabielaka 6/1
00-743 Warszawa
Tel.: 0048/225 593 930
Fax: 0048/225 593 938
E-mail: warsaw@czechairlines.pl
Web: www.czechairlines.pl

České dráhy – CD Cargo
ředitel v Polsku: Zbyszek Wacławik
Grzybowska 4 lok. 3
00-131 Warszawa
Tel.: 0048/223 803 390
Fax: 0048/223 803 390
E-mail: sekretariat@kolejeczeskie.pl
Web: www.kolejeczeskie.pl

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Pohotovostní linka: 112 – koordinuje policii, zdravotníky a hasiče
  • Policie: 997
  • Záchranná služba: 999
  • Hasiči: 998
  • Informace o telefonních číslech: 118 913

železnice:
PKP (W-wa Centralna)
Web: www.pkp.pl
rezervace on-line: https://bilet.intercity.pl/irez/

letecký polský dopravce:
LOT ( Okęcie)
Web: www.lot.com
rezervace + informace, info letiště OK
Tel.: 0048/226 504 514
Fax: 0048/228 460 934

1.18. Internetové informační zdroje

Vyhledávací servery:

Všeobecné informační portály:

Byznysové  právní a finanční portály:

 Komory a agentury:

 B2B databáze:

Mapy:

 Ostatní:

1.19. Adresy významných institucí

Ministerstvo hospodářství
Ministerstwo Gospodarki
Plac Trzech Krzyzy 3/5
00-507 Warszawa
Tel.: 0048 226 935 000
Fax: 0048 226 286 808
E-mail: mg@mg.gov.pl
Web: www.mg.gov.pl

Ministerstvo financí
Ministerstwo Finansów
Świętokrzyska 12
00-916 Warszawa
Tel.: 0048 226 945 555
E-mail: kancelaria@mofnet.gov.pl
Web: www.mf.gov.pl

Ministerstvo státního majetku
Ministerstwo Skarbu Państwa
Krucza 36/Wspólna 6
00-522 Warszawa
Tel.: 0048 226 958 000
Fax: 0048 226 959 000
E-mail: minister@msp.gov.pl
Web: www.msp.gov.pl

Ministerstvo zemědělství
Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi
Wspólna 30
00-930 Warszawa
Tel.: 0048 226 231 000
Fax: 0048 226 232 750
E-mail: kancelaria@minrol.gov.pl
Web: www.minrol.gov.pl

Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstwo Sprawiedliwości
Al. Ujazdowskie 11
00-950 Warszawa
Tel.: 0048 225 212 888
Fax: 0048 225 212 888
E-mail: wi@ms.gov.pl
Web: www.ms.gov.pl

Ministerstvo dopravy
Ministerstwo Transportu, Gospodarki Morskiej i Budonictwa
Chałubińskiego 4/6
00-928 Warszawa
Tel.: 0048 226 301 000
Fax: 0048 226 301 116
E-mail: info@mi.gov.pl
Web: www.mi.gov.pl

Hlavní statistický úřad
Główny Urząd Statystyczny
Al. Niepodleglości 208
00-925 Warszawa
Tel.: 0048 226 083 000
Fax: 0048 226 083 869
E-mail: dane@stat.gov.pl
Web: www.stat.gov.pl

Celní služba
Centrum Informacji Służby Celnej
Bielska 47a
43-400 Cieszyn
Tel.: 0048 338 576 251
E-mail: info.sluzbacelna@kat.mofnet.gov.pl

Celní tarif
Taryfa Celna
Web: www.mg.gov.pl/Wspolpraca+z+zagranica/Clo/TaryfaCelna

Polská národní banka
Narodowy Bank Polski
Świętokrzyska 11/21
00-919 Warszawa
Tel.: 0048 226 531 000
Fax: 0048 226 208 518
E-mail: listy@nbp.pl
Web: www.nbp.pl

Hospodářská komora PR
Krajowa Izba Gospodarcza
Trębacka 4
00-074 Warszawa
Tel.: 0048 226 309 600
Fax: 0048 228 274 673
E-mail: kig@kig.pl
Web: www.kig.pl

Arbitrážní soud
Sąd Arbitrażowy
Trębacka 4
00-074 Warszawa
Tel.: 0048 228 274 754
Fax: 0048 228 279 401
E-mail: info@sakig.pl
Web: www.sakig.pl

Státní agentura pro zahraniční investice
Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych (PAIZ)
ul. Bagatela 12
00-585 Warszawa
Tel.: 0048 223 349 800
Fax: 0048 223 349 990
E-mail: post@paiz.gov.pl
Web: www.paiz.gov.pl

Polské ústředí pro zkoušení a certifikaci
Polskie Centrum Badań i Certyfikacji
Kłobucka 23 A
02-699 Warszawa
Tel.: 0048 224 645 200
E-mail: pcbc@pcbc.gov.pl
Web: www.pcbc.gov.pl

Úřad hlavního veterináře
Glówny Inspektorat Weterynarii
Wspólna 30
00-930 Warszawa
Tel.: 0048 226 232 089
Fax: 0048 226 231 408
E-mail: wet@wetgiw.gov.pl
Web: www.wetgiw.gov.pl

Státní hygienický ústav
Narodowy Instytut Zdrowia Publicznego
Chocimska 24
00-791 Warszawa
Tel.: 0048 225 421 400
Fax: 0048 228 497 484
E-mail: pzh@pzh.gov.pl
Web: www.pzh.gov.pl

Úřad pro veřejné zakázky
Urząd Zamówień Publicznych
Postępu 17a
02-676 Warszawa
Tel.: 0048 224 587 701
Fax: 0048 224 587 700
E-mail: uzp@uzp.gov.pl
Web: www.uzp.gov.pl

Korporace pro pojišťování exportních úvěrů
Korporacja Ubezpieczeń Kredytów Eksportowych
Sienna 39
00-121 Warszawa
Tel.: 0048 223 568 300
Fax: 0048 223 130 119
E-mail: kontakt@kuke.com.pl
Web: www.kuke.com.pl

Burza cenných papírů
Giełda Papierów Wartościowych
Książęca 4
00-498 Warszawa
Tel.: 0048 226 283 232
Fax: 0048 226 281 754
E-mail: gpw@gpw.pl
Web: www.gpw.pl

Poznaňské mezinárodní  veletrhy
Miedzynarodowe Targi Poznańskie
Głogowska 14
60-734 Poznań
Tel.: 0048 618 692 000
Fax: 0048 618 692 999
E-mail: info@mtp.pl
Web: www.mtp.com.pl

Polská veletržní komora
Polska Izba Przemysłu Targowego
Głogowska 26
60-734 Poznań
Tel.: 0048 618 661 532
Fax: 0048 618 661 053
E-mail: info@polfair.com.pl
Web: www.polfair.com.pl

Generální ředitelsví silnic a dálnic
Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad
Żelazna 59
00-848 Warszawa
Tel.: 0048 223 758 888
E-mail: kancelaria@gddkia.gov.pl
Web: www.gddkia.gov.pl

Česko-polská obchodní komora
Czesko-Polska Izba Handlowa
ul. Janáčkova 10
702 00 Ostrava
Tel.: 00420 596 612 230
Fax: 00420 596 612 231
E-mail: cpok@opolsku.cz
Web: www.opolsku.cz

.