Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Rakousko palác Shonbrun
Rakousko Rakousko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Rakouská republika (Republik Österreich)

1.2. Rozloha

  • 83.879 km2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel :

·        8.443,018 (2012)

Hustota obyvatel:

·        100/km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

·        67,7% (2012)

Průměrný věk:

·        ženy 83,4 let

·        muži 78,1 let

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek:

·        + 0,71% (2011)

Demografické složení (2011):

·        muži 48,8%

·        ženy 51,2%

·        děti do 14 let  14,6%

·        penzisté (> 60 let) 21,4%

1.5. Národnostní složení

Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva z 15.5.2001 žilo v Rakousku 90,9 % Rakušanů a 9,1 % cizinců (což reprezentuje cca 710.000 osob). V této skupině zaujímají největší podíl Srbové a Černohorci (155.800 - tj. 21,3 %), Turci (17,8 % - tj. 130.100), osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (13,2 % - 96.200), Německa (10,2 % - 74.400), Chorvatska (7,9 % - 57.600), Polska (3,1 % - 22.600), Rumunska (2,5 % - 18.400), Maďarska (1,8 % - 13.000), Makedonie (1,7 % - 12.400), Itálie (1,5 % - 10.700), Slovenska (1 % - 7.300) a České republiky (rovněž 1% - 7.300; česká menšina v Rakousku je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na milion). Asi 400.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 180.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).

1.6. Náboženské složení

·        římsko katolické 73,6 %

·        evangelické (AB, HB) 4,7 %

·        islámské 4,2 %

·        ortodoxní křesťanské 2,5 %

·        židovské 0,1%

·        bez vyznání 12 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je němčina. Rakušané hovoří hornoněmeckými dialekty (dolnoalemanským, středněbavorským a dolnobavorským), které se dosti odchylují od spisovného německého jazyka. Vlivem výrazných dialektů je do značné míry poznamenána i rakouská spisovná němčina. Své zvláštnosti má vídeňský dialekt. Dialekt obyvatel Vorarlberska je v podstatě shodný s německým dialektem sousedního Švýcarska. Podle zákona o menšinách z r. 1976 se v některých oblastech připouští jako dodatečný úřední jazyk i jazyk menšiny, zejména pro styk obyvatelstva s úřady. Jeho používání má však svá pravidla, která jsou obsažena v zákoně. Takto používanými jazyky jsou především chorvatština, maďarština a slovinština. Český jazyk jako svou obcovací řeč uvádí v Rakousku pouze něco přes 0,1 % obyvatelstva.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Rakousko se člení na 9 spolkových zemí a na 99 politických okresů s 2359 obcemi.

Administrativní členění - přehled spolkových zemí

Spolková země Hl. město Zemský hejtman
Vídeň (Wien) Wien Michael Häupl (SPÖ)
Horní Rakousy (Oberösterreich) Linz Josef Pühringer (ÖVP)
Dolní Rakousy (Niederösterreich) St.Pölten Erwin Pröll (ÖVP)
Burgenlandsko (Burgenland) Eisenstadt Hans Niessl (SPÖ)
Korutany (Kärnten) Klagenfurt Peter Kaiser (SPÖ)
Štýrsko (Steiermark) Graz Franz  Voves (SPÖ)
Tyrolsko (Tirol) Innsbruck Günther Platter (ÖVP)
Solnohradsko (Salzburg) Salzburg Wilfried Haslauer (ÖVP)
Vorarlbersko (Vorarlberg) Bregenz Herbert Sausgruber (ÖVP)

Hlavní město:

  •        Wien/Vídeň (1,731 mil. obyvatel k 1.1. 2012)

Další velká města: (počet obyvatel k 1.1. 2012)

  •       Graz/Štýrský Hradec (265 tis.)
  •       Linz/Linec (191 tis.)
  •       Salzburg/Salcburk (149 tis.)
  •       Innsbruck (118 tis.) a dále podle počtu obyvatel:
  •       Klagenfurt
  •       Villach
  •       Wels
  •       St.Pölten
  •       Dornbirn
  •       Steyr

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Od 01. 03. 2002 je výhradním platidlem 1 EURO (EUR, €) = 100 EURO CENT (v období 01. 01. 2002–01. 03. 2002 paralelně používána původní měna Schilling).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Níže uvedené svátky platí na celém území Rakouska. Jednotlivé spolkové země mohou mít ještě některá specifika, např. každá země má svého patrona.

  • Nový rok (01. 01.)
  • Tři králové (06. 01.)
  • Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
  • Svátek práce (01. 05.)
  • Nanebevstoupení Páně
  • Svatodušní svátky
  • Boží tělo (pohyblivé svátky)
  • Nanebevzetí Panny Marie (15.08.)
  • Státní svátek Rakouské republiky (26. 10.)
  • Svátek všech svatých (01. 11.)
  • Zvěstování Panny Marie (08. 12.)
  • První svátek vánoční (25. 12.)
  • Druhý svátek vánoční (26. 12.)

Obvyklá pracovní doba v Rakousku je na úřadech od 08,00 do 17,00, v pátek odpoledne některé úřady končí dříve. V obchodech je otevřeno ve všední dny od 09,00 do 19,00, v sobotu od 09,00 do 13,00. Ve vídeňské oblasti se prodloužila otevírací doba některých větších obchodů a řetězců ve čtvrtek až do 22,00 a v sobotu do 17,00 až 18,00

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní, vědí čeho chtějí dosáhnout a mají předem informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušan bývá sebevědomý. Je ochoten přistoupit na kompromisy, ale zná dobře jejich hranice.

Rakušané umí vytvořit pro jednání dobré prostředí. Jsou dobří hostitelé a rozhovory mimo jednání jsou pokračováním procesu nastolení nebo prohloubení důvěry. Často bývá připomínána společná historie (v kladném slova smyslu).

Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že téměř považují za samozřejmost, že Čech německy rozumí. Nutno ovšem podotknout, že rakouská a obzvláště vídeňská němčina se od spisovného jazyka dost liší a ne vždy partneři berou ohled na schopnost cizince porozumět dialektu. Zejména vysokoškolsky vzdělané společenské kruhy ovládají angličtinu, popř. francouzštinu. Ovšem cestu k srdci Rakušana si otevřete spíše použitím němčiny. V příhraničí a ve Vídni se často stane, že Rakušan mluví nebo rozumí česky.

Zvyk používání titulů je zde zakonzervován z dob monarchie. Lze však říci, že ve firemním styku se toto - někdy až přehnané - titulování tolik nepoužívá a mladší generace si na něm již tolik nezakládá.

Na jednání je nutné se ohlásit s dostatečným předstihem. Nejvhodnější doba je mezi 09,00–11,00 dopoledne a odpoledne mezi 14,00 –15,30. Po 11,00 evokujete pozvání na oběd. Neohlášené návštěvy jsou nevhodné. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí. Zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že nebude moci termín dodržet je třeba včas na to upozornit a dohodnout nové jednání.

Rakušané jsou v naprosté většině katolíci. Lze konstatovat, že pro ně jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot. Znatelně vyšší respekt než u nás je zde k zákonům a dalším právním normám, úřadům a úředníkům, institucím a ochráncům pořádku.

Rakouští obchodní partneři se dobře oblékají a značkové oblečení je pro ně standart. Dbají pečlivě i na svoji úpravu. Při jednáních je však možné se setkat i s partnery oblečenými méně formálně (převážně mladší generace).

Obvyklou dobou oběda je čas mezi 12,30 –14,30, večeře po 19. hodině. Pozvání do rodiny je poměrně řídký jev.

Dá se říci, že dávnou slávou monarchie se v Rakousku stále žije. Navíc ji lze potkat doslova na každém kroku. Rakušané jsou zvyklí žít a jednat s cizinci, vždyť i dnes jich v Rakousku žije skoro 10 % a samotná Vídeň má jasný multinárodnostní původ. Citlivou je pro Rakušany otázka historického hodnocení role Rakouska za 2. světové války. Kulturní zvláštností je obrovské kulturně-historické bohatství a dědictví samo o sobě. Velké množství divadel, operních scén, muzeí, výstav a jejich vernisáží i jejich návštěvnost je v porovnání s řadou zemí nesrovnatelně vyšší. Kulturní vzdělání a zájmy patří ke společenským povinnostem.Jako pro občany sousední země, navíc s dlouhou společnou minulostí, by pro nás mělo být jakousi nepsanou samozřejmostí znát základy naší společné i nedávné historie. Zvýší to naši autoritu v očích partnera, a tato skutečnost může také napomoci vytvoření ovzduší důvěry při jednání.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

I přes platnost Smlouvy mezi ČR a RR o sociálním zabezpečení, ze které vyplývá občanům ČR nárok na nutnou bezodkladnou péči na území Rakouska, mají v této oblasti přednost příslušná nařízení EU. V souladu s nimi má občan ČR v Rakousku právo na bezodkladnou zdravotní péči. Pro případ nutného standardního a bezplatného ošetření (na které má nárok) občana ČR v době jeho přechodného pobytu v Rakousku je nutné, aby se pacient vykázal následujícími doklady:

  • „Evropský průkaz zdravotního pojištění" (tj. v pravém rohu v poli s hvězdičkami s označením CZ)
  • případně „Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění"
  • platný průkaz totožnosti

V místě ošetření musí pacient vyplnit „Prohlášení pacienta pojištěného v členském státu EU, EHP nebo ve Švýcarsku při použití odborných služeb během přechodného pobytu v Rakousku".

Veškeré podklady o ošetření postupuje smluvní lékař místně příslušné oblastní zdravotní pojišťovně (Gebietskrankenkasse), která následně uplatňuje nároky na finanční vyrovnání u příslušných zdravotních pojišťoven v ČR.

Jak ovšem vyplývá ze zkušeností pracovníků ZÚ, rakouský zdravotnický personál není vždy dobře informován o výše uvedeném postupu a často požaduje neoprávněně úhradu za lékařské ošetření. Za ošetření se platí  v soukromých zdravotních zařízeních a klinikách, a také za převoz leteckou záchranou službou. ZÚ proto doporučuje před cestou uzavřít příslušné připojištění pro cesty a pobyt, které by krylo i případnou repatriaci zraněného, nemocného či zemřelého.

V případě nejasností při ošetření je možné se obrátit na Vídeňskou územní  zdravotní pojišťovnu, která je sběrnou pojišťovnou pro občany z ČR. Kontaktní adresa:

Wiener Gebietskrankenkasse (WGKK) - Vídeňská územní zdravotní pojišťovna
Wienerbergstraße 15-19
A - 1100 Wien
Telefon: (+43 1) 60122-0, Fax: (+43 1) 60246-13
E-mail:office@wgkk.sozvers.at
Web: http://www.wgkk.at

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

České centrum Vídeň
adresa: Herrengasse 17, 1010 Wien
tel: 0043 1 5352361
fax: 0043 1 535236014
e-mail: ccwien@czech.cz

CzechTrade, zahraniční kancelář Vídeň
adresa: Millenium Tower, Handelskai 94-96, 1200 Wien
tel.: 0043 1 240 27390
fax: 0043 1 2402766 390
e-mail: vienna@czechtrade.cz

 

 

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Centrální tísňové volání: 112
  • Záchranná služba: 144
  • Policie: 133
  • Hasiči: 122
  • Poruchy vozidel:
    • ÖAMTC 120
    • ARBÖ 123

1.18. Internetové informační zdroje

1.19. Adresy významných institucí

Statistické přehledy pro potřeby této zprávy jsou z důvodu větší přehlednosti uvedeny přímo v textu. Pro účely podrobného zkoumání jsou další rozsáhlé statistiky k dispozici, např. na www.statistik.at (statistický úřad), www.oenb.at (Rakouská národní banka), www.wko.at (Rakouská hospodářská komora), www.ba-ca.com (Bank Austria Creditanstalt) nebo www.bmf.gv.at (Spolkové ministerstvo financí).

Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže:
Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend
Stubenring 1
A-1011 Wien
tel. centrála: +431/71100-0
http://www.bmwfj.gv.at

Ministerstvo zemědělství , lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství :
Bundesministerium für Land- und Forstwitschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft,
Stubenring 12
A-1012 Wien
tel. centrála: +431/71100-0
http://www.lebensministerium.at

Ministerstvo dopravy, inovace a technologii:
Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie
Radetzkystraße 2
A-1030 Wien
tel.centrála: +431/71162-0
http://www.bmvit.gv.at

Praktické otázky související s běžnou ekonomickou činností je nejlépe směřovat na Hospodářskou komoru Rakouska:

Wirtschaftskammer Österreich:
Wiedner Hauptstraße 63
A-1045 Wien,
tel. centrála: +43/505 90 900 (+provolba)
fax: +43/505 90 900 255
E-Mail: callcenter@wko.at
www.wko.at

Organizační strukturu naleznete výběrem „wir über uns" z hlavního menu, kdy proklikem dostanete seznam hospodářských komor jednotlivých zemí a spolku. U každé komory jsou tři možnosti. „Startseite" znamená, že se dostanete na webové stránky dané komory. „Kontakt" znamená hlavní spojení a adresu včetně základních organizačních jednotek. „Wir über uns" Vás dovede k odbornému členění komor. Pokud byste se zajímali o jednotlivá hospodářská odvětví, potom klikněte na „Bundessparten und Fachorganisationen".

Sekce mezinárodních vztahů Hospodářské komory Rakouska je umístěna na výše uvedené adrese. Kontaktní osobou je zde Mag. Christian Gessl, vedoucí referátu zemí SVE
tel.: +43/505 90 900 4325
fax: +43 (0) 05 90 900 118139
E-mail: awo.eu2@wko.at.

Spojení na hospodářské komory jednotlivých spolkových zemí lze nalézt výše popsaným způsobem.

Užitečná mohou být spojení na Svaz průmyslníků a Sdružení řemesel:

Industriellenvereinigung                                 Österreichischer Gewerbeverein:
Schwarzenbergplatz 4                                      Eschenbachgasse 11
1031 Wien                                                           1010 Wien
tel: +431/ 711 35-0                                             tel.: +431/ 587 36 33
fax: +431/ 711 35 2910                                     fax: +431/ 587 01 92
iv.office@iv.net.at                                               webmaster@gewerbeverein.at
www.iv-net.at                                                      www.gewerbeverein.at

.