Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Rumunsko jezero Cuejdel
Rumunsko Rumunsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

Rumunsko (România)

1.2. Rozloha

238 391 km2   (13. místo v Evropě)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet 19,04 mil. (2011), hustota 90 obyvatel na 1 km2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Počet obyvatel Rumunska pomalu klesá.

1.5. Národnostní složení

    • 89,5      % Rumunů (16, 86 milionů)
    • 6,6      % Maďarů (1,2 milionů)
    • 2,5      % Romů  (0,6 milionu)
    • 0,3      % Němců (36884)
    • 0,3      % Ukrajinců (51703)
    • 0,2      % Turků (28226)
    • po 0,1 % Srbů, Tatarů, Slováků
    • 3 800 Čechů [1]


    [1]

    Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3 800, nyní odhadem  2800 osob) v rumunském Banátu se neustále zmenšuje hlavně kvůli pokračujícímu postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Tento odchod způsobují zejména velmi náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí.

 

 


[1] Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3000) v rumunském Banátu se neustále zmenšuje hlavně kvůli pokračujícímu postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Tento odchod způsobují zejména velmi náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí.

1.6. Náboženské složení

  • 86,7 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému
  • 4,7 % k římsko-katolickému
  • 3,2 % k reformovanému
  • 0, 9 % k řecko-katolickému vyznání.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Rumunština.

Příslušníci menšin se mohou před soudy vyjadřovat ve svém mateřském jazyce. Na úrovni místní správy je v některých oblastech možné užívat i jazyky menšin (v praxi jde především o maďarštinu).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Republika (parlamentní systém, více stran, 2 komory parlamentu), 41 žup + hl.m.Bukurešť (6 obvodů – 1 656 600 obyvatel), další velká města – Konstanca (Constanţa), Temešvár (Timişoara), Jasy (Iaşi), Kluž (Cluj), Brašov (Braşov), Oradea, Arad, Craiova, Sibiu, Ploieşti.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

1 Leu, množné číslo Lei (RON). 1.7. 2005 proběhla změna z tehdejšího ROL a byly škrtnuty čtyři nuly. Lze se však poměrně často ještě potkat s „počítáním v deseti a statisících“. Kurz RON byl v dubnu 2013 1 EUR = 4,34 RON. Aktuální směnný kurz RONu je možné nalézt na stránkách Rumunské národní banky www.bnr.ro – v rubrice Cursul de Schimb, případně (vůči české koruně) na stránkách ČNB.

 

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky v Rumunsku (volno) - dle zákona č. 75/1996

  • 1. a 2. ledna
  • první a druhý velikonoční den /pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické/
  • 1. května
  • 1. a 2. den svatodušních svátků (50 dnů po Velikonocích)
  • 15. srpna Svatá Marie
  • 30. listopadu Svatý Ondřej, ochránce Rumunska   
  • 1. prosince
  • 25. a 26. prosince (Vánoce)

Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – není vhodná návštěva či služební cesta)

  • 7. 01. (sv. Jan – Ion)
  • 24. 04. (sv. Jiří – Gheorghe)
  • 21. 05. (Konstantin a Helena)
  • 6. 12. (sv. Mikuláše – Nicolae)

Obvyklá pracovní doba úředníků se pohybuje od 8:00–16:30. U firem pracovní doba končí i po 18. hodině.

Prodejní doba se poslední dobou výrazně mění a má tendenci se prodlužovat. U kamenných a malých obchodů je ve městech otevřeno minimálně do 18:00, pouliční prodavači mívají podle počasí i déle. Některé supermarkety jsou přes týden otevřeny od 7 až do 22 hodin, včetně soboty, v neděli pak nejméně do 18:00 a nejsou výjimky, kdy je otevřeno až do půlnoci (například vánoce, velikonoce apod.) či non-stop. V neděli a o svátcích pak bývají otevřené převážně jen větší velkoobchody nebo hypermarkety s potravinami (např. velkoobchod METRO, SELGROS, CARREFOUR apod.). Čerpací stanice na hlavních tazích a ve větších městech mají většinou otevřeno non-stop.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům. 

                        Obchodní jednání

Obchodní jednání jako takové nevykazuje nějaké dramatické odlišnosti od tuzemských zaběhaných schémat, ale samozřejmě specifika tu jsou. Při sjednávání schůzky, se vyplatí (jak ve styku se státními úřady tak se soukromými firmami) písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání emailem den, dva před termínem.Osvědčilo se, vyžádat si písemné shrnutí (klidně emailem) výsledků setkání. Problémem v obchodním styku v Rumunsku bývá pak i promptní plnění dohodnutých a odsouhlasených záležitostí. Doporučujeme obchodní partnery častěji urgovat (vhodná forma – emailem).V Rumunsku ocení zaslání oficiální pozvánky na kvalitním papíře a dostatečně reprezentativní prostor na dobré adrese. V rumunských podmínkách je velmi ceněna především nějaká forma občerstvení na konci nebo ke konci jednání. Rozhodně jsou vhodné i drobné dary typu Becherovky.

V dnešním Rumunsku již neplatí, že je potřeba dovézt víceméně cokoliv a za jakoukoliv cenu, případně co nejlevněji a bez ohledu na kvalitu. Tento trend je dnes již zcela jiný a vzhledem ke zvyšující se konkurenci a dostupnosti všeho, začíná získávat na významu poměr rozumná kvalita za rozumnou cenu. Obchodníci získávají rychle zkušenost i díky přicházejícím nadnárodním[1] společnostem.

Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát. Problém může být spíše s časem začátku schůzky jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo 9. hodiny ranní. O proti středoevropským zvyklostem není nějaký výraznější rozdíl. Na druhou stranu není po francouzském způsobu ani neobvyklé jednání v pozdních večerních hodinách v restauraci při večeři či láhvi vína. V Rumunsku je zvykem organizovat program setkání, seminářů, konferencí na poslední chvíli. Není se tím třeba nervovat, vše se nakonec stihne.

 

Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních svátků a srpnových dovolených.

V průběhu obchodního jednání lze zmínit porovnání Rumunska a ČR s vazbou na nedávnou minulost, vylíčením návštěv partnera ČR a citací známých výrobků české provenience. Oceňuje se zde Plzeňské pivo, Staropramen (působí na RO trhu), automobily Škoda a broušené sklo a lustry, ale mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako spotřební,  strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř všichni velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. ČR je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a výrobky z ČR jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.

Specifická situace je ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Tak jako i v jiných zemích, je vhodné trvat v restauraci na výběru jídla z menu a detailně si nechat rozepsat účtované položky. Číšníci většinou hovoří anglicky.

Taxi služby jsou cenově dostupnější, než je tomu v ČR. Výjimku tvoří letištní taxi. Pokud by se ceny oficiální taxi dopravy z letiště zdály předražené, lze popojít cca 300m od letiště, kde je stanoviště taxi za standardní cenu (1,39 RON/1km) nebo si lze zavolat taxi z města nebo využít MHD (bus), který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti (na náměstí Universitate).

Pokud cestujete automobilem a v Bukurešti se ztratíte, lze využít taxi jako naváděcího vozu a sledovat ho.Taxikář po dohodě jede před ním až do cílového místa (Cena za tuto službu je stejná jako kdyby vezl zákazníka).

Vyplatí se v každém případě vlastní pečlivá příprava obchodního případu či jednání, zejména po právní a obchodní stránce. Co se týče jednacího jazyka, je Rumunsko nadprůměrné ve znalosti [1] angličtiny a ve firmách věnujícím se mezinárodnímu obchodu se najde málokdo, kdo by neznal alespoň základy angličtiny. Tradičně jsou i dobré znalosti francouzštiny (hlavně u střední a starší generace a ve státní správě), není vzácná znalost němčiny, italštiny a ruštiny, případně dalších zejména románských jazyků. V Transylvánii je téměř všude možné se domluvit maďarsky.



[1] Tato skutečnost může být dána tím, že v Rumunsku neexistuje dabing a většina filmů je v původním znění s titulky. Proto většina populace rozumí anglicky (v obchodech, na ulici).

Základní rumunské fráze[3]:  „buna ziua" – dobrý den, „buna seara" – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere" – nashledanou, „mulţumesc" (mulcumesk) nebo též „mersi" (mersi) – děkuji, „va rog" – prosím vás, „bine aţi venit" (bine ac venit) – volně – buďte vítán(i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno jako projev úcty a je velmi ceněn.

Samozřejmě pokud zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým je schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Rumuni ocení kvalitní přípravu a pokud ne znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí rumunštiny nebo jejích základů. Je dobré také před prvním jednáním získat alespoň základní znalosti o Rumunsku, kultuře, zvycích a silných stránkách země.

Důraz na etiketu je formálně stejný jako u nás.

K otázce pozorností a darů lze říct, že Rumuni rádi dary dávají i přijímají a určitě předpokládají a očekávají opětování, podobně v případě návštěvy. V každém případě by měl být dárek v obalu nebo alespoň v tašce zakrývající obsah.

                        Pracovní návyky, vztahy mezi lidmi

Jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak obchodním životě. Postoj k práci se v poslední době, pod tlakem hrozící nezaměstnanosti a ztráty sociálních jistot, určitě zlepšil. Hlavní problém Rumunska spočívá právě v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a stále přítomné korupci.

Podniková kultura všeobecně je silně hierarchická až kastovnická. Nadřízení a podřízení jsou jasně definováni a Rumuni důsledně vykonávají pouze ty práce, které jim byly přiděleny. Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu (ne tedy nadnárodní), můžete být překvapeni překvapivě vysokým počtem řídících pracovníků v těchto společnostech, a to hierarchicky v mnoha úrovních.

Osobní a rodinné vztahy a doporučení zde hrají mimořádně důležitou roli a dá se říct, že bez dobrého rumunského kontaktu, ať již ve formě zástupce nebo partnera, má zahraniční firma velmi omezené možnosti expandovat na RO trhu.

                        Vztahy mezi lidmi, hodnoty a normy

Rumunská společnost se hlásí k tradičním rodinným a dalším hodnotám, ale přesto existuje značná rozdílnost mezi jednotlivými skupinami ve společnosti a jak již řečeno je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a státní aparát.

Význam času

Dochvilnost zde není vždy vnímána jako výraz úcty. V denním životě je minimálně čtvrthodinové zpoždění naprosto běžné, přičemž na vládní, státní a obchodní úrovni bývá čas dodržován. Je celkem běžné, že schůzky, společenské akce, konference a další podniky počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. Doporučuje se tedy chodit včas, ale není rozhodně potřeba chodit dříve. Průběh schůzek bývá poměrně racionální.

V Rumunsku je běžné, že se akce a schůzky plánují na poslední chvíli nebo se provádí úpravy programu na poslední chvíli (i v den konání akce).

 

Verbální a neverbální komunikace

Rumuni sice jsou svým naturelem v zásadě přímí. Mlčení ale neznamená souhlas. Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná teatrálních gest a emocí.

Zvláštností bývaly tři druhy oslovování, kdy kromě vykání a tykání existoval ještě mezistupeň, ale při obchodních jednáních v drtivé většině převažuje vykání. Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu.

Pro společenskou konverzaci se hodí zejména tato témata:  Rumunsko a vztahy s ČR všeobecně (Rumunsku je významná část jihovýchodní Evropy), krásy rumunské přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout do politické či sportovní oblasti. Rumuni jsou hodně hrdí (kromě tradičních fotbalistů) na své gymnasty a gymnastky a považují je za nejlepší na světě. Rumuni velmi rádi ve volných chvílích vyjíždějí kousek za město nebo do parků a s rodinami a přáteli grilují a popíjejí.

Interpersonálmí vzdálenosti, oblékání a vzhled

Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Rumuni jsou většinou  ve společnosti velmi zdvořilí.

Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou (motýlek zcela výjimečně). Košile v létě může být krátká, ale u večerních společenských podniků je nutné rukáv prodloužit.

Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni. Rumunky o vzhled a životosprávu velmi dbají.

Jídlo a stolování

Při  kratších jednáních, která trvají do 3 hodin není výjimkou, že dostanete pouze kávu, ale u delších a tématických akcí bývají Rumuni velmi pohostinní. Často se pořádají pracovní snídaně nebo obědy, a to často přímo v jednací místnosti, nejčastěji formou švédských stolů.

Typická rumunská jídla: Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce.

Jak již bylo naznačeno v oddíle o vztazích, Rumuni se velmi rádi druží, zvou své partnery k sobě domů a oslavují s nimi ve volné přírodě své úspěchy. Osobní pozvání je potřeba v každém případě opětovat.

                        Víra, kriminalita, doporučení pro cestování

Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry (ortodoxní rumunská církev) a příslušníků římsko a řecko-katolické církve, protestantských církví, židů a muslimů je zde menšina. Velmi silně se zde slaví všechny náboženské svátky, zejména pak Vánoce i Velikonoce, se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou vlastně od 25.12., Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.).

Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou pozornost, zejména ve večerních a nočních hodinách. Většina silničních komunikací (těsných, ale slušně značených) je v rumunských obcích často jedinou - a bohužel i v osídlených místech zřídka kdy osvětlenou - komunikací, takže se po ní pohybují (špatně viditelní nebo bez osvětlení), chodci, cyklisté, koňské povozy a neustále přebíhající psi.

Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality nejen v České republice, ale ani v okolních zemích. Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních látek a jedů, jsou zákony v Rumunsku velmi tvrdé a funguje dobře represe, ale i v Rumunsku byl zaznamenán nárůst trestných činů týkajících se pašování drog, na kterých se stále více podílejí Rumuni. Rovněž policejní orgány potvrdily, že Rumunsko se stává jejich cílovou zemí. Proti drogovým dealerům a konzumentům drog se postupuje neobyčejně tvrdě (stejně jako proti pedofilům a organizátorům dětské a jiné prostituce). Upozorňujeme v této souvislosti zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v ČR. I za konzumaci, přechovávání a dovezení drogy jen pro svou potřebu mohou nastat značné komplikace (i mnoho let ve vězení).

 


[1]  Seznam nadnárodních společností v Rumunsku: http://www.fic.ro/membri/all.html

[2] Tato skutečnost může být dána tím, že v Rumunsku neexistuje dabing a většina filmů je v původním znění s titulky. Proto většina populace rozumí anglicky (v obchodech, na ulici).

[3]Pro ty, kteří chtějí proniknout hlouběji do tajů rumunského jazyka, lze doporučit např. učebnici Rumunština pro samouky nebo nedávno vydanou Rumunštinu do batohu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována neodkladná péče na základě evropské karty zdravotního pojištění (EHIC - European Health Insurance Card), kterou vydává pojišťovna ve státě bydliště (nebo zaměstnání). Nicméně je třeba vědět, že tato péče se vztahuje pouze na akutní zdravotní problémy a nepokrývá např. převod do nemocnice v ČR, resp. převoz ostatků. Náklady se pak mohou vyšplhat velmi vysoko. Lze proto vřele doporučit před cestou do Rumunska uzavření cestovního připojištění. Bližší informace k systému uhrad zdravotní péče naleznete na stránce Centra mezistátních úhrad v Praze /www.cmu.cz/.

Vzhledem k tomu, že se výše uvedené pojištění pokrývá pouze poskytnutí nezbytné lékařské pomoci, nikoliv však např. repatriaci do ČR, doporučujeme uzavřít před cestou do Rumunska komerční zdravotní připojištění i pro tyto účely.

V případě dlouhodobých pobytů by měli občané ČR požádat svoji českou pojišťovnu o vydání formuláře E 106, který dává nárok na plnou zdravotní péči, příp. E 112 – souhlas pojišťovny s plánovaným lékařským zákrokem v zahraničí. Další variantou je i odhlášení ze zdravotnického systému v ČR a registrace v systému rumunském u CNAS /Národní zdravotní pojišťovna/.

 

Seznam hlavních státních klinik v Bukurešti:

Spitalul Clinic de Urgenta Floreasca

Calea Floreasca nr . 8, Sector 1,  Bucureşti

Tel.: 021.599.23.00, 021.599.23.08

http://www.urgentafloreasca.ro/

Spitalul Universitar de Urgenţa Bucureşti

Splaiul Independenţei Nr.169 , Sector 5, Bucureşti

Tel.: 021.318.05.19, 021.318.05.20, 021.318.05.21

http://www.suub.ro/

Spitalul Colţea

B-dul I.C.Bratianu nr. 1, Sector 3, Bucuresti
tel: 021.387.41.00
fax: 021.387.41.01

http://www.coltea.ro/

Spitalul Clinic Colentina

Şos. Stefan cel Mare nr. 19-21, Sector 2, Bucureşti

Tel.: 021.317.32.45, 021.316.73.20, 021.318.06.62

http://www.spitalul-colentina.ro/

Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Grigore Alexandrescu”  (Dětská nemocnice)

Bd. lancu de Hunedoara nr. 30-32, Sector 1, Bucureşti

Tel.: 021.316.93.66, 021.316.52.83, 0788.156.841

http://spitaluldecopii.ro/

Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Marie Sklodowska Curie“ (Dětská nemocnice)

Bd. Constantin Brâncoveanu nr. 20, Sector 4, Bucureşti

Tel. 021.460.42.60, 021.4603026¨

http://www.mscurie.ro/meniu_content.php

V Rumunsku je třeba počítat s poněkud nižší úrovní lékařské péče než v ČR, zejména v zařízeních mimo Bukurešť. Je možné využít i služeb soukromých klinik, kde jsou podmínky o poznání lepší. V případě komerčního připojištění však pojišťovny většinou tyto náklady  hradí, je to ale nutné předem konzultovat s českou pojišťovnou. 

Seznam hlavním privátních klinik v Bukurešti:

Arcadia Hospital, Medsana Bucharest Medical Center, Centrul Medical Romar, Delta Hospital, Euromaterna, Euromedic Romania, Graf Medical, Helpnet, Medicover, Medlife, Sanador, Regia Maria, Sensiblu.

Další kliniky v Rumunsku[1]:

Bukurešť:

Bio-Medica North Medical Center,  Frasari Street nr. 1-3,Bucharest, Romania, Tel: + 40 21 267 42 25,  Fax: + 40 21 267 42 30,Web: http://www.bio-medica.ro/

Bio-Medica Prestige Medical Center, Tel: + 40 21 311 77 93,  Address:   Calea Floreasca Street nr. 111-113, Sector 1, Bucharest, Romania, Fax: + 40 21 311 77 98 , Web: http://www.bio-medica.ro/

Bioderm Medical Center

42 Mihai Eminescu Street, Sector 1, Bucharest, Romania

Tel: + 40 1 211 96 74, Fax: + 40 1 211 71 36  

Web: http://bio-medica.ro/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=24&Itemid=65

Clinica Dentara Omadent, Address:   Str. Povernei nr. 14, Bucharest, Sector 1, Romania

Tel: 021. 311. 68 .31, Web: http://www.omadent.ro/

ICC American Medical Center S.A., Address:   70 Dragos Voda Street, Bucharest, Sector 2, Romania,  Tel: + 40 1 210 2706, + 40 1 210 0564, Fax: + 40 1 210 4923  

Medicover Pediatrics Cloníc, Address:   Calea Plevnei nr. 96, Sector 1, Bucharest, Romania,

Fax: + 40 31 310 4022, Tel: + 40 21 310 1599, + 40 21 310 4410, Web: http://www.medicover.ro/,

http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm

Medicover Pipera Bucuresti, Address:   6A Dimitrie Pompei Bd., 2nd Sector, Bucharest, Romania,  Tel: + 40 21 232 8530, + 40 21 310 1599, Web: http://www.medicover.ro/,

http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm

Medicover Unirii Bucuresti, Address:   64-66 Marasesti Bd., Sector 4, Bucharest, Romania,

Fax: + 40 21 335 3940, Web: http://www.medicover.ro/,

http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm

Medicover Victoriei Bucuresti, Address:   Street Grigore Alexandrescu nr. 16-20,

Sector 1, Bucharest, Romania, Tel: + 40 21 310 1688, + 40 21 310 1599,  

Fax: + 40 21 310 1741,

Web: http://www.medicover.ro/,

http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm

Medlife Hyper Cloníc, Calea Grivitei, nr 365, Sector 1, Bucharest, Romania

Tel: + 40 21 209 4030, + 40 21 209 4040, Fax: + 40 21 209 4050, Web: https://www.medlife.ro/

https://www.medlife.ro/contact/

SOS Medical - Lifestyle Health Centre, Address:   No. 1 Ioan Voda Caragea Street,

Sector 1, Bucharest, 010536, Romania, Tel: + 40 21 212 13 43, Fax: + 40 21 212 14 59,    

Web: http://www.sosmedical.ro/sosmedical/ro/#

Spitalul Euroclinic, Address:   Calea Foreasca nr. 14A, Sector 1, Bucharest, Romania,

 Tel: + 40 21 200 6841, + 40 21 200 6800, Fax: + 40 21 231 3525, Web: http://reginamaria.ro/ro/spitale/info/despre-spitalul-euroclinic

Unirea Medical Center, Address:   57 Unirii Blvd, Block E4, Tronson 1, Parter

Bucharest, Sector 3, Romania , Tel: + 40 1 336 1696, + 40 1 327 1188,

Fax: + 40 1 336 8792, Web: http://www.reginamaria.ro/, http://www.reginamaria.ro/ro/clinica, http://www.reginamaria.ro/ro/spitale.

Village Medical Cloníc, Address:   French Village, PO Box 25-9,

119 Soseaua Nordului, Bucharest, Sector 1, Romania,  Tel: + 40 1 232 35 80,

Fax: + 40 1 232 35 80, Web:  http://www.villagemedical.ro/.

Město - Iasi:

Medicover Iasi

10 Closca Street, bl. B2, mezanine, Iasi, Romania

Tel: + 40 232 219 977 + 40 232 219 977, Fax: + 40 232 219 980  

Web: http://www.medicover.ro/

Město - Kluž (Cluj):

Medicover Cluj, Street Bilascu (Republicii) nr. 75, Cluj, Romania,  Tel: + 40 264 414 545

Fax: + 40 264 431 703, Web: http://www.medicover.ro/

Město – Konstanta (Constanta):

Iowemed Medical Center,  I.C. Bratianu Street 2-4, Constanza, Romania,

 Tel: + 40 241 587 676, Fax: + 40 241 559 962  

Medicover Constanta, Street Alexandru Lapusneanu nr. 70, Constanza, Romania,

Tel: + 40 241 661 602, Fax: + 40 064 430 452, Web: http://www.medicover.ro/

Město - Focsani:

Medicover Focsani, Bd. Bucuresti nr. 12, Focsani, Romania,  Tel: + 40 237 206 944

Fax: + 40 237 206 710, Web: http://www.medicover.ro/

 

Město - Focsani:

Centrul Medical Bio-Medica Nord,  Address:   Sos. Pipera - Tunari nr. 44, Ilfov, Romania,

Tel: + 4021 267 4225 28, Fax: + 4021 267 42 30

Město – Temešvár (Timisoara):

Medicover Timisoara, Address:   30 Martir Cernaianu Street, Timisoara, Romania, Tel: + 40 256 442 217, Fax: + 40 256 442 227, Web: http://www.medicover.ro/.

Hlavní soukromé kliniky v Rumunsku:

Název

Webová stránka

Medlife

 

www.medlife.ro

Synevo

 

www.synevo.ro

 

Regina Maria

 

www.reginamaria.ro

 

International   HealthCare Systems

 

www.ihsromania.eu

 

Sanador

 

www.sanador.ro

 

Gral Medical

 

www.gralmedical.ro

 

Hiperdia

 

www.hiperdia.ro

 

B.Braun Avitum srl

 

www.bbraun-avitum.ro

 

Medicover

 

www.medicover.ro

 

Euromedic

 

www.euromedic.ro

 

Medas

 

www.med-as.ro

 

Bioclinica

 

www.bioclinica.ro

 

Medcenter

 

www.medcenter.ro

 

Pelican Impex

 

Str. Ioan Cantacuzino nr. 10, Oradea, Judet Bihor,

Tel. 0040-259/412311

Clinica Polisano   srl

 

www.clinicapolisano.ro

 

Clinicile ICCO srl

 

www.clinicco.ro

 

Romgermed

 

www.romgermed.ro

 

Euroclinic   Hospital

 

www.reginamaria.ro/ro/spitaluleuroclinic

 

Medsana

 

www.medsana.ro

 

CBC laboratories

 

www.cordcenter.ro/cbc_laboratories.html

 

Zdroj: www.zf.ro

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

                        České centrum

Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. 0040 21 303 92 91, 303 92 84
fax: 0040 21 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz

                        CzechTrade

Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť

Tel. : 0040 21 316 28 98
fax : 0040 21 312 69 80
www.czechtrade.ro
e-mail: bucuresti@czechtrade.cz

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Jednotná nouzová linka 112
  • Pohotovost (Spitalul de Urgenta, Calea Floreasca č.8) 962
  • Záchranná služba 961
  • Požárníci 981
  • Policie 955
  • Taxi 9531, 9461
  • Vlakový jízdní řád 9521 www.cfr.ro
  • Informace 931

1.18. Internetové informační zdroje

www.gov.ro(server vlády, kde jsou hlavní odkazy na ministerstva)

www.onrc.ro(obchodní rejstřík)

vyhledavače

www.google.ro

www.home.ro

                       Vláda a vládní servery, ministerstva, celní orgány atd.

www.gov.ro – Úřad vlády

www.gov.ro/ministere__c16l1p1.html - seznam a odkazy na ministerstva

                       Ministerstva

Ministerstvo zahraničních věcí – www.mae.ro

Ministerstvo veřejných financí – www.mfinante.gov.ro

Ministerstvo ekonomiky, obchodu a podnikatelského prostředí - www.minind.ro

Ministerstvo spravedlnosti – www.just.ro

Ministerstvo národní obrany – www.mapn.gov.ro

Ministerstvo vnitra a reformy státní správy – www.mai.gov.ro

Ministerstvo práce, rodiny a sociální ochrany  – www.mmuncii.ro

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – www.madr.ro

Ministerstvo dopravy – www.mt.ro

Ministerstvo vzdělání, výzkumu a mládeže – www.edu.ro

Ministerstvo kultury a víry - www.cultura.ro

Ministerstvo zdravotnictví - www.ms.gov.ro

Ministerstvo spojů a informační společnosti – www.mcsi.gov.ro

Ministerstvo životního prostředí – www.mmediu.ro

Ministerstvo regionálního rozvoje a turismu - www.mdrl.gov.ro

                       Další podřízené agentury a subjekty

Agentura pro malé a střední firmy a družstva (dříve ministerstvo) – www.mimmc.ro

Privatizační agentura AVAS – www.avas.ro

Zemědělský fond – www.agricultura.ro

Lesní správa – www.rosilva.ro

Fond bydlení – www.ant.ro

Kosmická agentura – www.rosa.ro

Agentura pro ochranu spotřebitele – www.anpc.ro

Národní knihovna – www.bibnat.ro

Centrum výchovy a managementu pro obchod v Bukurešti – www.mimmc.ro/cfmc

Institut kulturní paměti – www.cimec.ro

Státní vodní společnost – www.rowater.ro

Národní institut meteorologie, hydrologie a hospodaření s vodou – www.inmh.ro

Vězeňská správa – www.anp.ro

Evropský rumunský institut – www.ier.ro

Národní institut výzkumu a  rozvoje v informatice – www.ici.ro/ici/index.html

Národní institut pro statistiku a ekonomické studie – www.insse.ro

Inspektorát komunikací – www.igc.rdsnet.ro

Úřad pro hospodářskou soutěž – www.oficiulconcurentei.ro

Patentový úřad – www.osim.ro

Národní institut studií a výzkumu v komunikacích – www.cnscc.ro

Komise pro jadernou bezpečnost (Nukleární dohled) – www.cncan.ro

Institut managementu a informatiky – www.imi.ro

                       Obchodní komory, centra, celní správa, výstavy

Rumunská obchodní a průmyslová komora – www.ccir.ro

Seznam župních (krajských) obchodních komor http://www.ccir.ro/ccirweb/resources/menuMembri/uploads/Lista_CCIJ_01102009.pdf (Lista_CCIJ_01102009.pdf, )

Informační evropské obchodní centrum - www.euro-info.ccir.ro

Rumunské centrum zahraničního obchodu (veřejná společnost na propagaci exportu) www.traderom.ro

Celní správa www.customs.ro

                             Firemní databáze

www.onrc.ro – Obchodní rejstřík (i anglicky)

www.robust.ro  – informace o firmách (pouze rumunsky)

www.major-companies.ro – katalog rumunských firem (i anglicky)

www.paginiaurii.ro – Zlaté stránky Rumunska (i anglicky)

                             Veletrhy a výstavy

www.romexpo.ro – největší organizátor veletrhů v Rumunsku (i anglicky)

www.exporom.ccir.ro – organizátor veletrhů přes Obchodní komoru Rumunska (i anglicky)

                             

                             

                             Ekonomické informace

www.aneir.ro – stránka Asociace dovozců a vývozců Rumunska (i anglicky)

www.dgv.ro– Generální úřad celnic (i anglicky)

www.cns.ro – Statistický úřad (i anglicky)

www.euro-info.ccir.ro – Evropské informace přes Obchodní komorou Rumunska (i anglicky)

www.profitromania.ro – investiční možnosti v Rumunsku (i anglicky)

                             Finanční a burzovní

www.nova.ro – burza Rasdaq (jen rumunsky)

www.bse.ro – Stock Exchange ( i anglicky)

www.delos-capital.ro – kapitálový trh (i anglicky)

www.active.ro – trh aktiv (i anglicky)

www.investment.clubromania.ro – finanční investice (i anglicky)

www.piatafinanciara.ro – noviny o rumunském finančním trhu (i anglicky)

 

MHD v Bukurešti:

Autobusy: http://www.ratb.ro/v_bus_urban.php

Trolejbusy: http://www.ratb.ro/v_troleibuz.php

Tramvaje: http://www.ratb.ro/v_tramvai.php

Express Bus: http://www.ratb.ro/v_bus_expres.php

Příměstská doprava: http://www.ratb.ro/v_bus_preorasenesc.php

Noční linky: http://www.ratb.ro/v_noapte.php

Turistické „doubledeckery“: http://www.ratb.ro/v_turism_bucuresti.php

1.19. Adresy významných institucí

Adresy významných institucí jsou k dispozici na:

http://www.adrese-utile.ro/  (v rumunštině)

.