Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Rusko Moskva Kreml
Rusko Rusko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

 

  • Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)

 

1.2. Rozloha

17 098 246 km2 (zemědělská půda – 13%, lesy – 51%, povrchové vody vč. bažin – 13%).[1]

  

Zdroj:

 

Federální služba státní statistiky. Statistická příručka 2013.

http://www.gks.ru/free_doc/doc_2013/rus13.pdf

 

http://www.kalipso-tour.com/countries/196/

 



[1] Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16.3.2014, Ruská federace dne 18.3.2014 anektovala Krym. Česká republika tento jednostranný krok Ruska neuznává.

Rozloha poloostrova Krym činí 26 945 km2. K území Krymu také patří záliv Sivaš, a proto je jeho rozloha o něco větší, než rozloha poloostrova.

 

 

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

 

 

Počet obyvatel ke dni 1.1.2014 činil 143 666 931 lidí a za rok 2013 vyrostl o 318,8 tis. lidí (0,22%). Počet se zvýšil díky přírodnímu a migračnímu přírůstku.

Hustota obyvatel je 8,4 na 1 km2 (k 1.1.2014).

65% obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která činí méně než 18 % území. Ve městech bydlí 73,86%.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 74,6 mil. čili 52% celkového počtu obyvatel, ve srovnání s rokem 2013 se snížil o 1 mil (1%) (k 1.1.2014) vč. 70,4 mil. (94,4%) v ekonomice a 4,2 mil. (5,6%) neměli zaměstnaní, ale hledali. Věk ekonomicky činného obyvatelstva činí 15 až 72 let.

Průměrná faktická pracovní doba v roce 2013 činila 7,03 hodiny denně.

 

Počet cizinců, kteří měli platné povolení k práci, ke konci roku 2013 činil 1110,9 tis. lidí vč. 10,3 tis. (0,9%) vysoce kvalifikovaných odborníků.

 

V lednu 2014 úroveň nezaměstnanosti dosáhla 4,2 mil. lidí (5,6% ekonomicky činného obyvatelstva), z toho počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných činil 0,9 mil. lidí a z toho 0,8 mil. dostávají podporu v nezaměstnanosti.

 

Největší města RF podle počtu obyvatelstva (2014):

Moskva (11 979 529), Sankt-Peterburg (5 028 000), Novosibirsk (1 523 801), Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Omsk, Čeljabinsk, Rostov-na-Donu, Ufa, Volgograd.

 

Kritéria rozdělení měst RF podle počtu obyvatelstva: malá – do 20 tis., střední – do 100 tis., velká – přes 100 tis., veliká – přes 250 tis., největší – od 500 tis., dále města s milionovým počtem a více.

 

Dle www.gks.ru počet obyvatel Ruské Federace k 1.8.2014 dosáhl 146,1 mil. lidí, včetně 2,3 mil. obyvatel Krymu. Ve srovnání se začátkem roku počet obyvatel RF vzrostl o 139,9 tis. lidí. Úmrtnost stále převyšuje porodnost, takže RF nadále zaznamenává přirozený úbytek obyvatelstva, avšak ten je kompenzován migrací obyvatelstva. Celkový migrační přírůstek za období leden-červenec 2014 je 144 140 obytatel, což je 29krát vyšší než přirozená úmrtnost. V roce 2013 za stejné období činil migrační přírůstek 166 370 osob. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých se stále zmenšuje, za období leden-červenec 2014 činil 0,4%, což ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku (rozdíl 3,0%) je znatelný posun.

 

 

 

Zdroje:

výsledky posledního sčítání obyvatelstva v Rusku v roce 2010 „perepis naselenija -  Перепись населения“

Federální služba státní statistiky Goskomstat

(Федеральная служба государственной статистики, Госкомстат –) - aktualizace k 1.1.2014.

 

 

 

[1] Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16.3.2014 Ruská federace dne 18.3.2014 anektovala Krym. Česká republiky tento jednostranný krok Ruska neuznává.

Počet obyvatel Krymu činí 1,994,300 lidí.

 

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

 

V roce 2014 vůči roku 2013 činil přírůstek 67,4 % (údaje ke konci ledna 2014). V lednu 2013 přírodní přírůstek obyvatelstva činil -21,8%, v lednu 2014 -14,7%.

 

Celkem se v roce 2013 narodilo 158,9 tis. dětí, přírůstek činil -5,6%.

 

K 1.1.2014 počet žen v RF činil 77 120 000 osob vč. ve věku 15-54 let 41 626 000 osob, ve věku nad 55 let 24 098 000 osob, mužů 66 547 000 osob, z toho ve věku 15-59 let 44 868 000 osob, ve věku nad 60 let 9 691 000 osob.

 

Podle údajů sčítání obyvatelstva v RF ke dni 15.1.2014 činil podíl mužů k celkovému počtu obyvatel 46% a žen 54%. Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži. Od věku 30 let začíná převládání počtu žen a od věku 70 let již převyšuje skoro 2,5 krát (na 1000 mužů připádá 2400 žen).

 

K 1.1.2014 bylo v Rusku v předproduktivním věku 24,110 mil. lidí, v produktivním věku 86,137 mil. a v postproduktivním věku 33,100 mil. osob (ke dni 30.9.2014).

 

V roce 2013 bylo uzavřeno 59,3 tis.sňatků, rozvodů manželství bylo 58,1 tis. (údaje z ledna 2014).

 

Průměrná délka života dosahuje 69,83 let (64,04 u mužů a 75,61 u žen), z toho ve městě průměr činí 70,51 let a na venkově jen 67,99 let.

 

Migrační přírůstek za rok 2013 činil 319 800 osob.

 

Zdroje:

aktualizace k 1.1.2014

 

aktualizace k 1.1.2014.

 

[1] Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16.3.2014 Ruská federace dne 18.3.2014 anektovala Krym. Česká republiky tento jednostranný krok Ruska neuznává.

Počet obyvatel Krymu činí 1,994,300 lidí. 

 

1.5. Národnostní složení

 

Rusové            80,9% (111 017 tis.)

Tataři               3,83% (5311 tis.)

Ukrajinci          2,03% (1928 tis.)

Baškirové        1,15 % (1585 tis.)

Čuvaši              1,05 % (1436 tis.)

Čečenci            1,04% (1431 tis.)

Arméni             0,86 % (1182 tis.)

 

a asi 180 dalších národností a etnických skupin. Ve srovnání s rokem 2002 se počet Rusů snížil o 4,9 mil., ale celkový jejich podíl v zemi se zvýšil o 0,3 %.  V roce 2010 bylo evidováno 22 nejpočetnějších národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí.

 

Změny v národnostním složení obyvatelstva souvisí se třemi faktory: přirozený přírůstek různých skupin, změna etnického sebeuvědomění pod vlivem smíšených manželství, vnější migrace.

 

 

Zdroje: výsledky sčítání lidu v roce 2010 (http://www.perepis-2010.ru/).

 

 

 

[1] Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16.3.2014 Ruská federace dne 18.3.2014 anektovala Krym. Česká republiky tento jednostranný krok Ruska neuznává.

Národnostní složení Krymu je následující: Rusové 58,5%, Ukrajinci 24,3%, Krymští Tataři 12,1%, Bělorusové 1,4%, Arméni 1,1%.

 

1.6. Náboženské složení

  •  

    pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),

    staroobřadci (starověrci) – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní)

    muslimové – 7 % (včetně islamistů - Sunnité, Šíiti ...)

    katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní)

    protestanti – 1 %

    buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.)

    judaismus vyznává 1 % obyvatel

     

    ateisté (v Rusku si mnozí raději říkají „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel.

 

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

 

Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (5,3 mil. - 3 %) a ukrajinština (1,9 mil. -1 %).

 

 

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

 

Ruskou federaci tvoří 83 subjektů - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast), 1 pronajímané teritorium (město Bajkonur v Kazachstánu), 8 federálních okruhů a 1099 měst.[1] Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do osmi federálních okruhů na základě Rozhodnutí prezidenta RF ze dne 13.května 2000 č. 849 – O pravomocném zástupci prezidenta RF ve federálním okruhu. Podle tohoto Rozhodnutí bylo zřízeno 7 federálních okruhů: Centrální, Jižní, Severozápadní, Dálnovýchodní, Sibiřský, Uralský a Povolžský. Rozhodnutím prezidenta RF ze dne 19.ledna 2010 č. 82 O úpravě seznamu federálních okruhů byl ze složení Jižního federálního okruhu vyčleněn Severokavkazský federální okruh. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF.  

 

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva.

 

Administrativní centrum - Moskva.

 

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něněcký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg.

 

Administrativní centrum - Sankt Petěrburg

 

Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika (Respublika Dagestán), Ingušská republika (Respublika Ingušetija), Kabardinsko-Balkarská republika, Karačajevsko-Čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Stavropolský kraj, Čečenská republika.

 

Administrativní centrum - Pjatigorsk

 

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Respublika Adygeja), Kalmycká republika (Respublika Kalmykija), Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.

 

Administrativní centrum - Rostov na Donu.

 

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Permský kraj, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast.

 

Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.

 

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťjumenská oblast, Čeljabinská oblast, Chanty-Mansijský autonomní okruh - JUGRA a Jamalsko-Něněcký autonomní okruh.

 

Administrativní centrum - Jekatěrinburg.

 

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast.

 

Administrativní centrum - Novosibirsk.

 

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh.

 

Administrativní centrum – Chabarovsk.

 

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.

 

Hlavní město Moskva má 11 979 529 obyvatel (rok 2013)

 

Další velká města:

Sankt Petěrburg           – 5 028 313 obyvatel (rok 2013)

Novosibirsk                – 1 523 801

Jekatěrinburg              – 1 429 400

Nižnij Novgorod         – 1 259 921

Kazaň                          – 1 176 187

Samara                         – 1  171 598

Omsk                           – 1 160 670

Čeljabinsk                    – 1 158 201

Rostov na Donu          – 1 103 733

Ufa                             – 1 077 719

Volgograd                   – 1 021 200.

 

Města s počtem obyvatel nad milion:

Moskva, Sankt-Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov-na-Donu, Ufa, Volgograd, Kazaň, Volgograd, Krasnojarsk, Voroněž.

 

Republiky (21):

Республика Адыгея (Adygeja),

Республика Алтай (Altaj),

Республика Башкортостан (Baškortostán),

Республика Бурятия (Burjatija),

Республика Дагестан (Dagestán),

Республика Ингушетия (Ingušetie),

Кабардино-Балкарская Республика (Kabardino-Balkarská),

Республика Калмыкия (Kalmykie),

Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevo-Čerkesská),

Республика Карелия (Karélie),

Республика Коми (Komi),

Республика Марий Эл (Marij El),

Республика Мордовия (Mordvinská),

Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko),

Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie),

Республика Татарстан (Tatarstán),

Республика Тыва (Tyva),

Удмуртская Республика (Udmurtská),

Республика Хакасия (Chakásie),

Чеченская Республика (Čečenská),

Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašije).

 

Kraje (9):

Алтайский край (Altajský),

Забайкальский край (Zabajkalský),

Камчатский край (Kamčatský),

Краснодарский край (Krasnodarský),

Красноярский край (Krasnojarský),

Пермский край (Permský),

Приморский край (Přimořský),

Ставропольский край (Stavropolský),

Хабаровский край (Chabarovský).

 

Oblasti (46):

Амурская область (Amurská),

Архангельская область (Archangelská),

Астраханская область (Astrachanská),

Белгородская область (Belgorodská),

Брянская область (Brjanská),

Владимирская область (Vladimirská),

Волгоградская область (Volgogradská),

Вологодская область (Vologodská),

Воронежская область (Voroněžská),

Ивановская область (Ivanovská),

Иркутская область (Irkutská),

Калининградская область (Kaliningradská),

Калужская область (Kalužská),

Кемеровская область (Kemerovská),

Кировская область (Kirovská),

Костромская область (Kostromská),

Курганская область (Kurganská),

Курская область (Kurská),

Ленинградская область (Leningradská),

Липецкая область (Lipecká),

Магаданская область (Magadanská),

Московская область (Moskevská),

Мурманская область (Murmanská),

Нижегородская область (Nižegorodská),

Новгородская область (Novgorodská),

Новосибирская область (Novosibirská),

Омская область (Omská),

Оренбургская область (Orenburgská),

Орловская область (Orlovská),

Пензенская область (Penzenská),

Псковская область (Pskovská),

Ростовская область (Rostovská),

Рязанская область (Rjazanská),

Самарская область (Samarská),

Саратовская область (Saratovská),

Сахалинская область (Sachalinská),

Свердловская область (Sverdlovská),

Смоленская область (Smolenská),

Тамбовская область (Tambovská),

Тверская область (Tverská),

Томская область (Tomská),

Тульская область (Tulská),

Тюменская область (Ťjumenská),

Ульяновская область (Uljanovská),

Челябинская область (Čeljabinská),

Ярославская область (Jaroslavská).

 

Autonomní oblast (1):

Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast).

 

Autonomní okruhy (4):

Ненецкий автономный округ (Něněcký)

Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-Mansijský – JUGRA)

Чукотский автономный округ (Čukotský)

Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-Něněcký).

 

Pronajímané teritorium (1):

Город Байконур (město Bajkonur, Kazachstán).

 

 

 

Zdroj: http://www.bankgorodov.ru/region/fo.php

Federální služba státní statistiky: www.gks.ru

http://www.skfo.gov.ru/skfo/

http://www.ufo.gov.ru/index.php



[1] Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16.3.2014 Ruská federace dne 18.3.2014 anektovala Krym a vytvořila dva nové subjekty federace -Autonomní republiku Krym a město Sevastopol. Česká republiky tento jednostranný krok Ruska neuznává.

 

 

 

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

 

Ruský rubl (RUB) ‑ 100 kopějek. Státní banka Ruska (Центральный банк России - Centralnyj bank Rossii) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 18. 9. 2014 relace činila 38,37 RUB za 1 USD a 49,69 RUB za 1 EUR. Aktuální kurz Centrální banky Ruska lze najít na www.cbr.ru.

 

Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku Federálním zákonem RF ze dne 10. prosince 2003 č. 173-FZ oficiálně zakázáno.

 

Minimální stanovený plat v Moskvě od 1.1.2014 činí 12 600 rublů měsíčně, v Rusku 5 554 rublů měsíčně. V roce 2012 počet obyvatel v RF s příjmem pod minimální životní úrovní činil 11,0 % z celkového počtu obyvatel RF.

 

Životní minimum v RF ve II. čtvrtletí roku 2014 bylo na úrovni 8192 rublů na měsíc, pro pracující obyvatelstvo 8834 rublů, pro důchodce 6717 rublů, pro děti 7920 rublů (Zdroj: http://base.garant.ru/3921257/).

 

Zdroj: Federální služba státní statistiky. www.gks.ru

Nařízení Ministerstva práce a sociálních věcí RF

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

 

Státní svátky (dny pracovního klidu) dle čl. 112 Zákoníku o práci RF:

1., 2., 3., 4., 5., 6., 8. ledna – Novoroční prázdniny

7. ledna – Narození Páně (pravoslavné Vánoce)

23. února – Den obránce vlasti

8. března – Mezinárodní den žen

1. května – Svátek jara a práce  (volné dny 1.5. – 5.5.2014)

9. května – Den vítězství ve 2. světové válce (volné dny 9.5. – 12.5.2014)

12. června - Den Ruska

4. listopadu – Den národního sjednocení.

 

Pokud státní svátek nebo den volna připadá na nepracovní den (sobota nebo neděle), většinou se víkend prodlužuje nebo se posouvají pracovní dny.

Posun pracovního volna se uskutečňuje v rámci dodržování předpisu čl. 110 Zákoníku práce RF tak, že mezi dvěma pracovními týdny musí být minimálně 42 hodin nepřetržitého odpočinku.

 

V roce 2015 se rozhodnutím ze dne 20. srpna 2014 dny volna posunují následujícím způsobem:

 

ze dnů 3. a 4.ledna (sobota a neděle) na 9. ledna a 4. května.

 

Celkem tedy dny pracovního volna (svátky) v roce 2015 budou:

 

1.-11. ledna,

21.-23. února,

7.-9. března,

1.-4. května,

9.-11. května,

12.-14. června,

4. listopadu.

 

Obvyklá pracovní doba je40 hodin týdně.

Obvyklá úřední doba je od 10:00 hodin.

 

Obvyklá prodejní doba:

Menší obchody s potravinami - 08:00-20:00 nebo 09:00-21:00.

Větší obchody s potravinami – nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu.

Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hod. denně nepřetržitě celý týden.

 

Většina hypermarketů s otevřenou dobou non-stop je umístěna kolem moskevské okružní automobilové komunikace (MKAD).

 

Banky: Sberbank (největší banka Ruska, Spořitelna) většinou od 8:00 do 20:00, pobočky se sobotní službou od 8:00 do 18:00.

Ostatní banky v pracovní dny většinou od 9:00 do 18:00.

 

 

Zdroj:

http://www.rosmintrud.ru/labour/relationship/175/

(Ministerstvo práce a sociálních věcí RF)

 

 

 

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

 

Kultura obchodního jednání 

 

Úvodem je nutné upozornit, že obchodování v Rusku není vždy jen „o ceně“. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtížemi. Základní pravidlo tudíž zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důležitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikož v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné ji budovat k nejvýše postaveným osobám. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záležitostí. Když se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zbožím, musíte počítat s tím, že to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vložené investice bohatě vrátí a Vy získáte dobrého partnera a někdy i upřímné přátelské vazby.

 

Kultura obchodního jednání, zejména v  regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a výběr obchodního partnera z regionu s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud se nejedná o přímou dodávku/kontrakt, ale cizí společnost se chce ucházet o zakázku ve veřejném výběrovém řízení, je získání ruského partnera, se kterým bude možno se hlásit do tendru a který zná dobře místní prostředí, prakticky nezbytností. Pokud transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty založené na vzájemné důvěře podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.

 

V Rusku se také často stává, že o vítězi některých výběrových řízení je již předem rozhodnuto. I v takovém případě je dobré mít v Rusku místního obchodního partnera, který má o takových tendrech přehled a může tak svému zahraničnímu partnerovi ušetřit mnoho času i prostředků. Na druhou stranu ve výběrových řízeních, která nejsou dopředu nijak ovlivněna vyžadují ruští zákazníci maximální kvalitu a konkurenceschopnou cenu. Většinou se takových tendrů účastní i společnosti z Německa, Francie, USA, Japonska či Jižní Koreji, které nabízejí špičkovou kvalitu a nejnovější technologie. Není tak možné předpokládat, že společnost, která se se svou produkcí nedokáže prosadit na domácím českém, či západoevropském trhu, uplatní své výrobky v Rusku. Nároky na kvalitu jsou totiž v Ruské federaci velmi vysoké.

 

Stávající podnikatelskou sféru v RF tvoří obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin či bývalých vyšších úředníků státní správy, kteří mají z dob svého působení potřebné kontakty a vazby. Speciálním případem jsou podnikatelé z tzv. strategických odvětví, jako je např. energetika, zbrojní průmysl nebo železniční přeprava. Tito lidé mají zpravidla osobní a přímé vazby na nejvyšší představitele státu a bez jejich vědomí se neuskuteční žádná větší zakázka. Převážná většina z těchto podnikatelů je zcestovalá, má přehled o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech na zboží atd.).

 

Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Z tohoto důvodu není příliš vhodné se obracet přímo na podřízené a vedoucího obcházet či dokonce ignorovat. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost transakce.

 

Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednání se můžete setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami. Můžete se setkat i s arogancí a tvrdými slovy. Ruští partneři také s oblibou využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhružkám (např. ukončení veškerých jednání) a na straně druhé jsou schopni partnera zahrnout všemožnými sliby. Vždy je proto dobré soustředit se na garance takových slibů (kvality, ceny, času dodávky).

 

Nejen ve chvílích debat, kdy se můžete dočkat i fyzického kontaktu, poklepání na rameno či dotek ruky (v pokročilé fázi „vztahu“ dokonce polibku), vyplouvají na povrch skryté emoce ruských protějšků. Prudké výlevy mohou být někdy účelové. Takové chování vyplývá spíše z neochoty Rusů přistupovat na kompromisy. Je to pro ně projevem slabosti, proto by se ochota k ústupkům neměla očekávat. Je to vše zkouška nervů a odolnosti. A jestliže náhlá vzplanutí emocí a hrozby nejsou neobvyklé, stejně intenzivní mohou být i projevy srdečnosti. O to větší a častější k Čechům. Dá se říct, že Čechům jsou Rusové více nakloněni než Češi jim. Slova o tom, že mají Čechy rádi, a o slovanském spojení nejsou z jejich strany planá. Rusové Česko znají a rádi jej navštěvují, mají také dobré povědomí o české kultuře.

 

V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty. Dále je dobré mít na paměti, že v Rusku existují odlišné technické i jiné normy a standardy výrobků, než v EU. Tyto normy jsou často nekompatibilní, a proto je nutné projít před uvedením výrobku na ruský trh často administrativně náročným certifikačním procesem. Společnosti, které dodávaly do Ruska či SSSR své produkty již v minulosti, mohou mít oproti konkurenci ze třetích zemí výhodu existující technické dokumentace v ruském jazyce a podle ruských norem. Nicméně zahraniční podnikatelé v Rusku se musí připravit na odlišný přístup státních orgánů, ať již vychází z místní legislativy, či jen „ostražitosti“ některých úředníků k cizím subjektům. 

 

Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost dvou světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže v anglicky mluvících zemích.

 

Mnozí Rusové však nadále preferují používání ruštiny jak v korespondenci, tak zejména při samotném obchodním jednání. Zvláště v regionech jsou ruští manažeři slaběji vybaveni znalostmi cizích jazyků, proto je dobré s tím počítat. Chcete-li však probírat technické detaily, bez skutečně výborných jazykových znalostí se neobejdete. Pak je lepší vzít si tlumočníka než nabídnout angličtinu. Každopádně na jednacím jazyku je třeba se předem domluvit. 

 

Rusové jsou zpravidla dobří řečníci. Rádi zabrousí i do historie, kultury či sportu a dávají na odiv své vědomosti. Mezi tématy, o nichž běžně hovoří, jednoznačně dominují politika a patriotismus. Mají i přehled o sportu a obvykle je pozitivně a s uznáním přijímáno, že v ruských kolektivních soutěžích úspěšně působí i čeští hráči.

 

Udělat dojem, to je jedno z pravidel budování dobrých vztahů. Na formě prostě hodně záleží. Rusové se za své bohatství (pokud jsou bohatí) rozhodně nestydí a rádi ho dávají na odiv jako důkaz úspěchu. Projevuje se to zejména v odívání. Od partnera se očekává podobný přístup.  Oblek při schůzce by proto měl být nový a měl by také odpovídat módním trendům. Rozhodně se nedoporučuje mít na sobě plagiáty oděvních značek, hodinek a podobně.

 

K dobrému tónu patří výměna dárků. Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem vaší snahy a hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je kvalitní české sklo, rovněž i typicky český alkohol – např. Becherovka.

 

Obchodně lze v RF v zásadě jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Koncem prosince je tedy třeba počítat s tím, že nejbližší obchodní jednání je možné až ve druhé polovině ledna. Je též třeba počítat s útlumem všech aktivit v první dekádě května, který souvisí s oslavami největšího ruského svátku – dne Velikého vítězství (9.5.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.

 

Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých novodobých zbohatlíků  (tzv. novyje russkije) hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).

 

Důležité pravidlo při jednání s Rusy zní: nepodceňujte své partnery. Ruští obchodníci bývají o své komoditě výborně technicky i cenově informováni. Proto je nutné od počátku podávat přesné a pravdivé informace. Drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.

 

 

Pracovní návyky

 

Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel RF.  Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi 13. a 14. hodinou se zvedá jen výjimečně. Také může být někdy problematičtější sjednat si schůzku s ruským partnerem na adekvátní podnikové či státní úrovni, zvláště pokud se jedná o první setkání. Proto je dobré schůzku začít vyjednávat s dostatečným předstihem a nespoléhat na poslední chvíli.

 

 

Mezilidské vztahy

 

Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.

 

Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní, pracovníci ochrany, sekretářky, jež disponují nevelkou mocí, kterou se ale snaží dát patřičně najevo.

 

Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátků všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátků je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).

 

Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.

 

Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“), ale i k všeobecné politické a společenské situaci.

 

Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, zde lze pozorovat určitý pozitivní posun u mladých a vzdělaných lidí především z větších měst. U ostatních nadále přetrvává lhostejnost.

 

 

 

Verbální i neverbální komunikace

 

V Rusku (a v  rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednáních projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí.

 

Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné.  Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jim vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že muži na jejich počest připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování. 

 

Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto však zřídka přijmou. Obvykle nelibě nesou, pokud s kritikou ruských poměrů začne bez vyzvání cizinec, který o dané záležitosti v jejich očích „nic neví“. Přitom nehraje roli, zda je kritika oprávněná či nikoli. S kritikou by měl zkrátka začít Rus, k němuž je pak eventuálně možné se opatrně přidat. Zdrženlivost je v tomto případě namístě zejména při prvním setkání. Naopak bývá s povděkem kvitována poznámka typu „však u nás to není o mnoho lepší“. Je třeba vždy mít na paměti, že vlastenectví a pocit národní hrdosti je důležitou součástí myšlení snad každého Rusa.

 

Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované. Takto oslovují i nejvýznamnější osoby včetně nejvyšších představitelů země.

 

Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, osoby, které se již znají (a to i stejného pohlaví), se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.

 

 

Význam času

 

V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.

 

Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně se slovní spojení „dopravní špička“  stalo eufemismem  pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů se však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit dopravní  faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.

 

 

Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery

 

Jací jsou Rusové:

-          Rusové jsou patrioti a tudíž jsou  hrdí na své umění, architekturu, literaturu, hudbu, operu, balet, divadlo a muzea.

-          Vhodným tématem rozhovoru je také sport, o který se zajímají.

-          Mají smysl pro humor, dokážou dělat vtipy i sami na sebe a na své politiky. To se ale nedoporučuje cizincům. Co je dovoleno jim, není přípustné pro jiné. Není proto vhodné kritizovat tamní poměry a některé společenské jevy, jako je alkoholismus.

-          Rusové jsou velmi pohostinní. Jsou také pyšní na to, že dokážou zkonzumovat daleko víc alkoholu než cizinci.

 

Styl jednání:

 

-          Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.

-          Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači a to ve stylu vítězství-prohra.

-          V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.

-          Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.

-          Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.

-          Využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhružkám (např. ukončení veškerých jednání) a na straně druhé jsou schopni partnera zahrnout všemožnými sliby. Vždy je proto dobré soustředit se na garance (kvality, ceny, času dodávky).

-          Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají.

 

Role hierarchie:

 

-          Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy šéf. On rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.

-          Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.

-          Osobní vlivy a vazby mají také mnohem větší význam, než na jaký jsme zvyklí. V řadě případů je základním měřítkem postavení zaměstnance ve firmě důvěra, jaké se těší u vedení společnosti.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

 

V současné době existuje v Moskvě a větších městech RF řada kvalitních zdravotnických zařízení. Cena za jejich využití je často mnohonásobně vyšší než v ČR. Úroveň zdravotní péče v regionech je naopak nižší než v ČR.

 

Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu.

 

Důležitá telefonní čísla:

 

Přivolání hasičů                                  101

Přivolání policie                                 102

Záchranná služba a první pomoc         103

Hlášení úniku plynu                           104

 

Univerzální pohotovostní číslo        112

 

Velvyslanectví ČR v Moskvě            +7 495 276 07 15, +7 495 276 07 01

 

V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon +7 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat. Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007 nebo +7" volí číslice"8". Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo "10" a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.

 

 

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

 

ČESKÉ CENTRUM – ČESKÝ DŮM MOSKVA

 

Nabízí českým cestovatelům, podnikatelům a organizacím služby zaměřené na podporu jejich exportních aktivit a vytváří pro ně v RF reprezentativní zázemí.

 

  • Hotelové služby s 87 hotelovými pokoji
  • Restaurační služby
  • Pronájem 122 kanceláří a 132 bytů
  • Služby Business centra
  • Prezentační prostory ke konání firemních prezentací,      tiskových konferencí, seminářů, obchodních jednání a společenských akcí
  • Momentálně je v Českém domě v Moskvě akreditováno      více než 100 českých firem

 

 

KONTAKTY

 

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

 

ředitel:  Mgr. Jiří PODHOLA

 

www.czechcentres.cz/ceskydum

 

 

Recepce – rezervace hotelového ubytování a informace

 

Telefon                       +7 495 787 78 51

 

IP linka                      +420 234 668 111

 

e-mail: recepce@czech.cz

 

 

Dlouhodobé pronájmy bytů a kanceláří

 

Telefon                       +7 499 972 16 21

 

IP linka                       +420 234 668 108

 

e-mail: pronajem@czech.cz

 

 

Business centrum

 

Telefon                       +7 495 787 78 53

 

IP linka                       +420 234 668 153

 

e-mail: bc@czech.cz

 

 

Sekretariát ředitele

 

Telefon                       +7 495 787 78 54

 

IP linka                       +420 234 668 155

 

e-mail: ceskydum@czech.cz

 

 

ČESKÉ CENTRUM MOSKVA

 

Posláním Českého centra Moskva je rozvoj dialogu se zahraniční veřejností a podpora aktivní prezentace ČR ve všech oblastech kultury, vědy a školství.

 

Kontakty

 

123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14

 

ředitelka: Mgr. Kateřina BĚLSKÁ

 

www.czechcentres.cz/moscow

 

Telefon                       +7 495 276 07 22

 

IP linka                       +420 234 668 513

 

                                    +420 234 668 514

 

e-mail: ccmoskva@czech.cz

 

 

CzechTourism

 

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

 

ředitel zastoupení: Ing. Robert NOVOTNÝ

 

www.czechtourism.com

 

tel:                              +7 499 978 52 05

 

fax:                             +7 499 978 21 65

 

e-mail:  info-ru@czechtourism.com,

 

 

 

CzechTrade (Moskva)

 

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

 

ředitel zastoupení: Ing. Štěpán JÍLEK

 

tel.:                             +7 499 978 21 83

 

tel/fax.:                       +7 499 978 76 42 (fax – pouze po ohlášení a ručním přepnutí)

 

mob:                           +7 905 708 59 99

 

e-mail: moscow@czechtrade.cz

 

http://www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru, www.czechtradeoffices.com

 

 

CzechTrade (Sankt Petěrburg)

 

19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57

 

ředitel zastoupení: Ing. Martin HLAVNIČKA

 

tel./fax:                       +7 812 718 81 15

 

mob:                           +7 931 219 12 45

 

e-mail: petersburg@czechtrade.cz

 

 

CzechTrade (Jekatěrinburg)

 

620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkovo 45

 

ředitelka zastoupení: Ing. Olga HOLOBRADÁ

 

tel./fax:                       +7 343 217 35 71

 

fax:                             +7 343 217 35 70

 

e-mail: yekaterinburg@czechtrade.cz

 

 

 

Česká televize 

 

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35

 

tel.:                             +7 499 978 76 26

 

e-mail: ctmoskva@online.ru

 

 

 

Český rozhlas

 

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja  31/35

 

tel.:                             +7 499 978 73 89

 

e-mail: czradio@col.ru

 

 

 

Zdravotní ambulance

 

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (umístění naproti vchodu ČSA)

 

tel. ordinace:               +7 499 978 70 61

 

Ordinační hodiny:       Po – Pá   9:00-12:00   13:00-16:30

 

 

 

 

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  

 

101      Záchranná služba (včetně hasičů)

102      Policie

103      Lékařská pohotovost

104      Havarijní plynárenská služba

 

Seznam telefonních čísel služeb první pomoci: http://www.abc-book.su/

 

115                              Konzultace o poskytnutí elektronických státních služeb

121, 122, 123              Dítě v nebezpečí

 

 

09                    Informace o telefonních číslech zdarma

009                  Placené informace o telefonních číslech

100                  Telefonické sdělení přesného času

 

V Moskvě jsou pro všechny tyto služby jednotná čísla:

 

+7 495 911 82 41, +7 495 937 99 11 nebo   

0911 a 112      z mobilního telefonu kteréhokoliv operátora

 

Systém vytáčení čísel v Rusku je následující:

+7 (neboli 007) - kód Ruska.

Pokud se číslo vytáčí z pevné linky, místo +7 se vytáčí 8, dále následuje buď kód města nebo třímístní kód mobilního operátora, potom následuje telefonní číslo, jehož počet míst se může po celém Rusku lišit (v Moskvě je to např.sedmimístné číslo).

 

Moskva má 2 předvolby: +7 495 nebo +7 499 a následující sedmimístné telefonní číslo.

 

+7 985 - kód moskevských mobilních operátorů, které dále mají "městská čísla", tj. ta, která se dají vytočit z pevné linky prostřednictvím standartního moskevského kódu +7 495.

 

Podrobný popis vytáčení telefonních čísel uvnitř RF a ze zahraničí do RF najdete zde:

http://www.russiacards.com/ru/russia/how-to-call/russian-area-codes-phone-numbers

 

Čísla začínající na 800 jsou bezplatná.

 

Diplomatická poliklinika: +7 495 237 83 38

Poliklinika pro cizince: +7 495 254 43 26

Lékárna (informace o lécích): +7 495 927 05 61

 

MZV RF

informace                   +7 499 244 16 06

www.mid.ru

 

Konzulární úsek MZV RF

 

informace                   +7 499 244 45 81

fax                              +7 499 244 24 76

 

Skupina konzulů, konajících konzulární službu

Šeremetěvo                 +7 495 971 20 82, +7 495 971 27 43, +7 495 232 65 65,

+7 495 961 38 71, +7 916 261 23 84,

Fax                             +7 901 502 71 21

www.svo.aero

 

Domodědovo             +7 495 971 27 14, +7 901 547 27 14, +7 916 261 23 59

fax                              +7 495 967 84 38

www.domodedovo.ru

 

Vnukovo                    +7 495 436 40 19, +7 495 436 27 36, +7 915 485 07 38

fax                              +7 495 436 27 36

www.vnukovo.ru

 

Federální migrační služba

Úřad FMS v Moskvě

Moskva, Pokrovka 42 (stanice metra Čistyje prudy)

dotazy týkající se registrace cizinců +7 499 230 72 53, +7 495 636 98 78

dotazy týkající se získání pracovního povolení pro cizince +7 499 230 72 53,
+7 495 636 93 62

www.fmsmoscow.ru                         www.fms.gov.ru       

 

 

  

 

 

 

 

1.18. Internetové informační zdroje

 

Nejpoužívanější ruské vyhledávače:

www.yandex.ru

www.rambler.ru

 

Server orgánů státní moci RF:

www.gov.ru

 

Server vlády RF s odkazy na jednotlivé resorty:

www.government.ru

www.government.gov.ru

 

Ministerstvo zahraničních věcí RF:

www.mid.ru

 

Ministerstvo vnitra RF:

www.mvd.ru

 

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF:

www.economy.gov.ru

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF:

www.minprom.gov.ru

 

Ministerstvo energetiky RF:

www.minenergo.gov.ru

 

Ministerstvo financí RF:

www.minfin.ru

 

Ministerstvo dopravy RF:

www.mintrans.ru

 

Ministerstvo zemědělství RF (zde je možné nalézt i odkazy na stránky všech profesních komor, svazů a asociací ze sektoru zemědělství a potravinářství):

www.mcx.ru

 

Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor:

www.fsvps.ru

 

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF:

www.minzdravsoc.ru

 

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF:

www.mnr.gov.ru

 

Ministerstvo pro mimořádné události RF:

www.mchs.gov.ru

 

Ministerstvo obrany RF:

www.mil.ru

 

Ministerstvo školství RF:

www.mon.gov.ru

 

Ministerstvo pro rozvoj Dálného východu RF:

http://minvostokrazvitia.ru/

 

Oficiální stránky prezidenta RF:

www.kremlin.ru

 

Centrální banka RF:

www.cbr.ru

 

Delegace Evropské unie v RF:

www.eeas.europa.eu/delegations/russia/index_en.htm

 

Obchodně-průmyslová komora RF:

www.tpprf.ru

zastoupení v ČR:

www.rutpp.cz

 

Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů:

www.rspp.ru

 

Moskevská obchodní a průmyslová komora:

www.mostpp.ru

 

Asociace evropských podnikatelů:

www.aebrus.ru

 

Federální statistická služba (ROSSTAT):

www.gks.ru

 

Daňová správa:

www.nalog.ru

 

Federální celní služba:

www.customs.ru 

 

Federální antimonopolní úřad:

www.fas.gov.ru

 

Federální služba technického, ekologického a jaderného dozoru:

www.gosnadzor.ru

 

Informace o clech a Celní Unii (RF, Bělorusko, Kazachstán):

www.tks.ru

www.tsouz.ru

 

Federální migrační služba:

www.fmsrf.ru  

 

Státní dopravní služba:

www.gai.ru 

 

Server regionů RF:

www.regions.ru

 

Server vlády Moskvy:

www.mos.ru

 

Server vlády Moskevské oblasti:

www.mosreg.ru

 

Informace o ruských zákonech:

www.garant.ru 

www.consultant.ru

 

Zpravodajství:

www.interfax.ru

www.itar-tass.com

www.rian.ru

www.gazeta.ru

www.rg.ru

www.vedomosti.ru

www.strana.ru

www.rosbalt.ru

www.rbcdaily.com

www.kommersant.ru

www.ng.ru

www.izvestia.ru

www.moscownews.org

www.themoscowtimes.com

www.echo.msk.ru

www.bfm.ru

 

Informace o leteckých spojích:

www.polets.ru

www.aeroflot.ru

 

 

 

 

 

 

1.19. Adresy významných institucí

 

Adresy jednotlivých institucí RF jsou uvedeny na jejich internetových stránkách – viz kap. 1.18. Internetové informační zdroje. Webová adresa jednotného informačního portálu ruské vlády a dalších orgánů státní moci RF je: www.gov.ru.

 

.