Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
- Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)
1.2. Rozloha
-
17 098 246 km2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
143,369 mil. (ke dni 1. ledna 2013), hustota obyvatel 8,4 na 1 km2 (ke dni 1. ledna 2012). Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 75,2 mil. čili 53% celkového počtu obyvatel (leden 2013).
Zdroje:
- výsledky posledního sčítání obyvatel v Rusku v roce 2010 „perepis naselenija - Перепись населения“ (http://www.perepis-2010.ru/),
- Federální služba státní statistiky (Федеральная служба государственной статистики, Госкомстат – www.gks.ru).
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Za rok 2012 se počet obyvatel Ruska zvýšil o 292,4 tisíce , t.j. o 0,2 %.
Migrační přírůstek se v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 zvýšil o 294 930 osob.
Za 10 měsíců 2012 se v Rusku narodilo 1,587 mil. dětí (o 104,1 tis. což je o 7,0% více, než za stejné období roku 2011).
Podle údajů sčítání lidu z roku 2010 je v Rusku o 10,7 mil. více žen než mužů (53,8 % žen a 46,2% mužů).
Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži.
V roce 2010 bylo v Rusku předproduktivním věku 16,2 %, v produktivním věku 61,6 % a postproduktivním věku 22,2 % osob.
Zdroje: výsledky sčítání lidu v roce 2010 (http://www.perepis-2010.ru/).
1.5. Národnostní složení
-
Rusové 80,9% (111 017 tis.)
Tataři 3,83% (5311 tis.)
Ukrajinci 2,03% (1928 tis.)
Baškirové 1,15 % (1585 tis.)
Čuvaši 1,05 % (1436 tis.)
Čečenci 1,04% (1431 tis.)
Arméni 0,86 % (1182 tis.)
a asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2010 je evidováno 22 nejpočetnějších národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí. V roce 2000 takových národností bylo 23, v roce 1989 – 17. V době 1989-2002 to byli Ázerbájdžánci, Darginci, Kabardinci, Kumyci, Jakuti, Lezginci. Ve stejnou dobu z této skupiny vypadli Němci (počet se snížil z 597 tis. na 394 tis.).
Zdroje: výsledky sčítání lidu v roce 2010 (http://www.perepis-2010.ru/).
1.6. Náboženské složení
-
pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),
staroobřadci (starověrci) – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní)
muslimové – 7 % (včetně islamistů - Sunnité, Šíiti ...)
katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní)
protestanti – 1 %
buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.)
judaismus vyznává 1 % obyvatel
ateisté (v Rusku si mnozí raději říkají „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (5,3 mil. - 3 %) a ukrajinština (1,9 mil. -1 %).
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Ruskou federaci tvoří 83 subjektů - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast), 1 pronajímané teritorium (město Bajkonur v Kazachstánu) a 8 federálních okruhů. Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do osmi federálních okruhů na základě Rozhodnutí prezidenta RF ze dne 13.května 2000 č. 849 – O pravomocném zástupci prezidenta RF ve federálním okruhu. Podle tohoto Rozhodnutí bylo zřízeno 7 federálních okruhů: Centrální, Jižní, Severozápadní, Dálnovýchodní, Sibiřský, Uralský a Povolžský. Rozhodnutím prezidenta RF ze dne 19.ledna 2010 č. 82 O úpravě seznamu federálních okruhů byl ze složení Jižního federálního okruhu vyčleněn Severokavkazský federální okruh. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF.
Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva.
Administrativní centrum - Moskva.
Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něněcký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg.
Administrativní centrum - Sankt Petěrburg
Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj.
Administrativní centrum - Pjatigorsk
Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.
Administrativní centrum - Rostov na Donu.
Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj.
Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.
Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťjumenská oblast, Čeljabinská oblast, Chanty-mansijský autonomní okruh - JUGRA a Jamalsko-něněcký autonomní okruh.
Administrativní centrum - Jekatěrinburg.
Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast.
Administrativní centrum - Novosibirsk.
Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh.
Administrativní centrum – Chabarovsk.
Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.
Hlavní město Moskva má 11 977 988 obyvatel (rok 2013)
Další velká města:
Sankt Petěrburg – 5 028 313 obyvatel (rok 2013)
Novosibirsk – 1 475 700
Jekatěrinburg – 1 353 100
Nižnij Novgorod – 1 252 600
Kazaň – 1 145 000
Samara – 1 166 900
Omsk – 1 154 000
Čeljabinsk – 1 131 300
Rostov na Donu – 1 091 900
Ufa – 1 066 300
Volgograd – 1 021 200.
Města s počtem obyvatel nad milion:
Moskva, Sankt-Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov-na-Donu, Ufa, Volgograd.
Republiky (21):
Республика Адыгея (Adygeja),
Республика Алтай (Altaj),
Республика Башкортостан (Baškortostán),
Республика Бурятия (Burjatija),
Республика Дагестан (Dagestán),
Республика Ингушетия (Ingušetie),
Кабардино-Балкарская Республика (Kabardino-Balkarská),
Республика Калмыкия (Kalmykie),
Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevo-Čerkesská),
Республика Карелия (Karélie),
Республика Коми (Komi),
Республика Марий Эл (Marij El),
Республика Мордовия (Mordvinská),
Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko),
Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie),
Республика Татарстан (Tatarstán),
Республика Тыва (Tyva),
Удмуртская Республика (Udmurtská),
Республика Хакасия (Chakásie),
Чеченская Республика (Čečenská),
Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašije).
Kraje (9):
Алтайский край (Altajský),
Забайкальский край (Zabajkalský),
Камчатский край (Kamčatský),
Краснодарский край (Krasnodarský),
Красноярский край (Krasnojarský),
Пермский край (Permský),
Приморский край (Přimořský),
Ставропольский край (Stavropolský),
Хабаровский край (Chabarovský).
Oblasti (46):
Амурская область (Amurská),
Архангельская область (Archangelská),
Астраханская область (Astrachanská),
Белгородская область (Belgorodská),
Брянская область (Brjanská),
Владимирская область (Vladimirská),
Волгоградская область (Volgogradská),
Вологодская область (Vologodská),
Воронежская область (Voroněžská),
Ивановская область (Ivanovská),
Иркутская область (Irkutská),
Калининградская область (Kaliningradská),
Калужская область (Kalužská),
Кемеровская область (Kemerovská),
Кировская область (Kirovská),
Костромская область (Kostromská),
Курганская область (Kurganská),
Курская область (Kurská),
Ленинградская область (Leningradská),
Липецкая область (Lipecká),
Магаданская область (Magadanská),
Московская область (Moskevská),
Мурманская область (Murmanská),
Нижегородская область (Nižegorodská),
Новгородская область (Novgorodská),
Новосибирская область (Novosibirská),
Омская область (Omská),
Оренбургская область (Orenburgská),
Орловская область (Orlovská),
Пензенская область (Penzenská),
Псковская область (Pskovská),
Ростовская область (Rostovská),
Рязанская область (Rjazanská),
Самарская область (Samarská),
Саратовская область (Saratovská),
Сахалинская область (Sachalinská),
Свердловская область (Sverdlovská),
Смоленская область (Smolenská),
Тамбовская область (Tambovská),
Тверская область (Tverská),
Томская область (Tomská),
Тульская область (Tulská),
Тюменская область (Ťjumenská),
Ульяновская область (Uljanovská),
Челябинская область (Čeljabinská),
Ярославская область (Jaroslavská).
Autonomní oblast (1):
Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast).
Autonomní okruhy (4):
Ненецкий автономный округ (Něněcký)
Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-Mansijský – JUGRA)
Чукотский автономный округ (Čukotský)
Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-Něněcký).
Pronajímané teritorium (1):
Город Байконур (město Bajkonur, Kazachstán).
Zdroj: http://www.bankgorodov.ru/region/fo.php
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Ruský rubl (RUB) ‑ 100 kopějek. Státní banka Ruska (Центральный банк России - Centralnyj bank Rossii) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 16. března 2013 relace činila 30,72 RUB za 1 USD a 40,01 RUB za 1 EUR. Aktuální kurz Centrální banky Ruska lze najít na www.cbr.ru.
Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku Federálním zákonem RF ze dne 10.prosince 2003 č. 173-FZ oficiálně zakázáno.
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky (dny pracovního klidu)
- 1., 2., 3., 4., 5. ledna – Novoroční prázdniny
- 7. ledna – Narození Páně (pravoslavné Vánoce)
- 23. února – Den obránce vlasti
- 8. března – Mezinárodní den žen
- 1. května – Svátek jara a práce (volné dny 1.5. – 5.5.2013)
- 9. května – Den vítězství ve 2. světové válce (volné dny 9.5. – 12.5.2013)
- 12. června - Den Ruska
- 4. listopadu – Den národního sjednocení
Pokud státní svátek nebo den volna připadá na nepracovní den (sobota nebo neděle), většinou se víkend prodlužuje nebo se posouvají pracovní dny.
V roce 2013 se Rozhodnutím Vlády RF dny volna posunuly následujícím způsobem:
- ze soboty 5.ledna na čtvrtek 2.května;
- z neděle 6.ledna na pátek 3.května;
- z pondělí 25.února na pátek 10.května.
Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně.
Obvyklá prodejní doba:
Menší obchody s potravinami - 08:00-20:00 nebo 09:00-21:00.
Větší obchody s potravinami – nepřetržitě ve dne i v noci.
Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hod. nepřetržitě celý týden.
Banky: Sberbank (největší banka Ruska, Spořitelna) většinou od 8.00 do 20.00, pobočky se sobotní službou od 8.00 do 18.00.
Ostatní banky v pracovní dny většinou od 9.00 do 18.00.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Kultura obchodního jednání
Úvodem je nutné upozornit, že obchodování v Rusku není vždy jen „o ceně“. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtížemi. Základní pravidlo tudíž zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důležitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikož v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné ji budovat k nejvýše postaveným osobám. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záležitostí. Když se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zbožím, musíte počítat s tím, že to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vložené investice bohatě vrátí a Vy získáte dobrého partnera a někdy i upřímné přátelské vazby.
Kultura obchodního jednání, zejména v regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a výběr obchodního partnera z regionu s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty založené na vzájemné důvěře podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.
Stávající podnikatelskou sféru v RF tvoří obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin, ropných, plynárenských a jiných exportních společností. Převážná většina z nich je zcestovalá, má přehled o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech na zboží atd.).
Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Z tohoto důvodu není příliš vhodné se obracet přímo na podřízené a vedoucího obcházet či dokonce ignorovat. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost transakce.
Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednáních se můžete setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami ukončením jednání. Můžete se setkat i s arogancí a tvrdými slovy.
Nejen ve chvílích debat, kdy se můžete dočkat i fyzického kontaktu, poklepání na rameno či dotek ruky (v pokročilé fázi „vztahu“ dokonce polibku), vyplouvají na povrch skryté emoce ruských protějšků. Prudké výlevy mohou být někdy účelové. Takové chování vyplývá spíše z neochoty Rusů přistupovat na kompromisy. Je to pro ně projevem slabosti, proto by se ochota k ústupkům neměla očekávat. Je to vše zkouška nervů a odolnosti. A jestliže náhlá vzplanutí emocí a hrozby nejsou neobvyklé, stejně intenzivní mohou být i projevy srdečnosti. O to větší a častější k Čechům. Dá se říct, že Čechům jsou Rusové více nakloněni než Češi jim. Slova o tom, že mají Čechy rádi, a o slovanském spojení nejsou z jejich strany planá. Rusové Česko znají a rádi jej navštěvují, mají také dobré povědomí o české kultuře.
V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty.
Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost dvou světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže v anglicky mluvících zemích.
Mnozí Rusové však nadále preferují používání ruštiny jak v korespondenci, tak zejména při samotném obchodním jednání. Zvláště v regionech jsou ruští manažeři slaběji vybaveni znalostmi cizích jazyků, proto je dobré s tím počítat. Chcete-li však probírat technické detaily, bez skutečně výborných jazykových znalostí se neobejdete. Pak je lepší vzít si tlumočníka než nabídnout angličtinu. Každopádně na jednacím jazyku je třeba se předem domluvit.
Rusové jsou zpravidla dobří řečníci. Rádi zabrousí i do historie, kultury či sportu a dávají na odiv své vědomosti. Mezi tématy, o nichž běžně hovoří, jednoznačně dominují politika a patriotismus. Mají i přehled o sportu a obvykle je pozitivně a s uznáním přijímáno, že v ruských kolektivních soutěžích úspěšně působí i čeští hráči.
Udělat dojem, to je jedno z pravidel budování dobrých vztahů. Na formě prostě hodně záleží. Rusové se za své bohatství (pokud jsou bohatí) rozhodně nestydí a rádi ho dávají na odiv jako důkaz úspěchu. Projevuje se to zejména v odívání. Od partnera se očekává podobný přístup. Oblek při schůzce by proto měl být nový a měl by také odpovídat módním trendům. Rozhodně se nedoporučuje mít na sobě plagiáty oděvních značek, hodinek a podobně.
K dobrému tónu patří výměna dárků. Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem vaší snahy a hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je kvalitní české sklo, rovněž i typicky český alkohol – např. Becherovka.
Obchodně lze v RF v zásadě jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Koncem prosince je tedy třeba počítat s tím, že nejbližší obchodní jednání je možné až ve druhé polovině ledna. Je též třeba počítat s útlumem všech aktivit v první dekádě května, který souvisí s oslavami největšího ruského svátku – dne Velikého vítězství (9.5.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.
Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých novodobých zbohatlíků (tzv. novyje russkije) hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).
Důležité pravidlo při jednání s Rusy zní: nepodceňujte své partnery. Ruští obchodníci bývají o své komoditě výborně technicky i cenově informováni. Proto je nutné od počátku podávat přesné a pravdivé informace. Drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.
Pracovní návyky
Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel RF. Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi13. a14. hodinou se zvedá jen výjimečně.
Mezilidské vztahy
Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.
Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní, pracovníci ochrany, sekretářky, jež disponují nevelkou mocí, kterou se snaží dát patřičně najevo.
Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátků všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátků je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).
Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.
Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“), ale i k všeobecné politické a společenské situaci.
Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, zde lze pozorovat určitý pozitivní posun u mladých a vzdělaných lidí především z větších měst. U ostatních nadále přetrvává lhostejnost.
Verbální i neverbální komunikace
V Rusku (a v rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednání projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí.
Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné. Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jim vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že muži na jejich počest připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování.
Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto zřídka přijmou. Obvykle nelibě nesou, pokud s kritikou ruských poměrů začne bez vyzvání cizinec, který o dané záležitosti v jejich očích „nic neví“. Přitom nehraje roli, zda je kritika oprávněná či nikoli. S kritikou by měl zkrátka začít Rus, k němuž je pak eventuálně možné se opatrně přidat. Zdrženlivost je v tomto případě namístě zejména při prvním setkání. Naopak bývá s povděkem kvitována poznámka typu „však u nás to není o mnoho lepší“. Je třeba vždy mít na paměti, že vlastenectví a pocit národní hrdosti je důležitou součástí myšlení snad každého Rusa.
Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované. Takto oslovují i nejvýznamnější osoby včetně nejvyšších představitelů země.
Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, osoby, které se již znají (a to i stejného pohlaví), se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.
Význam času
V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.
Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně se slovní spojení „dopravní špička“ stalo eufemismem pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů se však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit dopravní faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.
Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery
Jací jsou Rusové:
- Rusové jsou patrioti a tudíž jsou hrdí na své umění, architekturu, literaturu, hudbu, operu, balet, divadlo a muzea.
- Vhodným tématem rozhovoru je také sport, o který se zajímají.
- Mají smysl pro humor, dokážou dělat vtipy i sami na sebe a na své politiky. To se ale nedoporučuje cizincům. Co je dovoleno jim, není přípustné pro jiné. Není proto vhodné kritizovat tamní poměry a některé společenské jevy, jako je alkoholismus.
- Rusové jsou velmi pohostinní. Jsou také pyšní na to, že dokážou zkonzumovat daleko víc alkoholu než cizinci.
Styl jednání:
- Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.
- Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači a to ve stylu vítězství-prohra.
- V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.
- Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.
- Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.
- Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají.
Role hierarchie:
- Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy šéf. On rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.
- Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.
- Osobní vlivy a vazby mají také mnohem větší význam, než na jaký jsme zvyklí. V řadě případů je základním měřítkem postavení zaměstnance ve firmě důvěra, jaké se těší u vedení společnosti.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
V současné době existuje v Moskvě a větších městech RF řada kvalitních zdravotnických zařízení. Cena za jejich využití je často mnohonásobně vyšší než v ČR. Úroveň zdravotní péče v regionech je naopak nižší než v ČR.
Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu.
Důležitá telefonní čísla:
Přivolání hasičů 01
Přivolání policie 02
Záchranná služba a první pomoc 03
Hlášení úniku plynu 04
Velvyslanectví ČR v Moskvě +7 495 276 07 15, +7 495 276 07 01
V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon +7 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat. Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007 nebo +7" volí číslice"8". Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo "10" a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
ČESKÉ CENTRUM – ČESKÝ DŮM MOSKVA
Nabízí českým podnikatelům a organizacím služby zaměřené na podporu jejich exportních aktivit a vytváří pro ně v RF reprezentativní zázemí.
- Hotelové služby s 87 hotelovými pokoji
- Restaurační služby
- Pronájem 122 kanceláří a 132 bytů
- Služby Business centra
- Prezentační prostory ke konání firemních prezentací, tiskových konferencí, seminářů, obchodních jednání a společenských akcí
- Momentálně je v Českém domě v Moskvě akreditováno více než 100 českých firem
KONTAKTY
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitel: Ing., Mgr. Miloš JARO
www.czechcentres.cz/ceskydum
Recepce – rezervace hotelového ubytování a informace
Telefon +7 495 787 78 51
IP linka +420 234 668 111
e-mail: recepce@czech.cz
Dlouhodobé pronájmy bytů a kanceláří
Telefon +7 499 972 16 21
IP linka +420 234 668 108
e-mail: pronajem@czech.cz
Business centrum
Telefon +7 495 787 78 53
IP linka +420 234 668 153
e-mail: bc@czech.cz
Sekretariát ředitele
Telefon +7 495 787 78 54
IP linka +420 234 668 155
e-mail: ceskydum@czech.cz
ČESKÉ CENTRUM MOSKVA
Posláním Českého centra Moskva je rozvoj dialogu se zahraniční veřejností a podpora aktivní prezentace ČR ve všech oblastech kultury, vědy a školství.
Kontakty
123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14
vedoucí: Ing. Dana BRABCOVÁ
www.czechcentres.cz/moscow
Telefon +7 495 276 07 22
IP linka +420 234 668 513
+420 234 668 514
e-mail: ccmoskva@czech.cz
CzechTourism
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitel zastoupení: Ing. Mojmír MIKULA
www.czechtourism.com
tel: +7 499 978 52 05
fax: +7 499 978 21 65
e-mail: info-ru@czechtourism.com,
CzechTrade (Moskva)
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitel zastoupení: Ing. Štěpán JÍLEK
tel.: +7 499 978 21 83
tel/fax.: +7 499 978 76 42 (fax – pouze po ohlášení a ručním přepnutí)
mob: +7 905 708 59 99
e-mail: moscow@czechtrade.cz
http://www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru, www.czechtradeoffices.com
CzechTrade (Sankt Petěrburg)
19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57
ředitel zastoupení: Ing. Martin HLAVNIČKA
tel./fax: +7 812 718 81 15
mob: +7 931 219 12 45
e-mail: petersburg@czechtrade.cz
CzechTrade (Jekatěrinburg)
620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkovo 45
ředitel zastoupení: dočasně pověřen Ing. Štěpán JÍLEK - CzechTrade (Moskva)
tel./fax: +7 343 217 35 71 - (dočasně mimo provoz)
fax: +7 343 217 35 70 - (dočasně mimo provoz)
e-mail: yekaterinburg@czechtrade.cz
Česká televize
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 978 76 26
e-mail: ctmoskva@online.ru
ČTK (Česká tisková kancelář)
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 978 73 86, +7 495 251 71 63
e-mail: ctk@online.ru
Český rozhlas
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 978 73 89
e-mail: czradio@col.ru
Zdravotní ambulance
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (umístění naproti vchodu ČSA)
tel. ordinace: +7 499 978 70 61
Ordinační hodiny: Po – Pá 9:00-12:00 13:00-16:30
Právnické služby - BBH Legal
Moskva, 1. Brestskaja 29,
tel.: +7 495 580 48 05
fax: +7 495 580 48 04
e-mail: moscow@bbh.cz
http://www.bbhlegal.ru
Právnické služby – PETERKA & PARTNERS LLC
Moskva, 4. Tverskaja-Jamskaja 22,
tel./fax: +7 499 251 87 87
e-mail: office@peterkapartners.com
http://www. peterkapartners.com
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
01 Záchranná služba (včetně hasičů)
02 Policie
03 Lékařská pohotovost
04 Havarijní plynárenská služba
V Moskvě pro všechny tyto služby a potřeby jednotná čísla:
+7 495 911 82 41 nebo
0911 a 112 z mobilního telefonu
MZV RF
informace +7 499 244 16 06
Konzulární úsek MZV RF
informace +7 499 244 45 81
fax +7 499 244 24 76
Skupina konzulů, konajících konzulární službu
Šeremetěvo +7 495 971 20 82, +7 495 971 27 43, +7 916 261 23 84, +7 901 502 71 21
fax +7 495 232 65 65
Domodědovo +7 495 971 27 14, +7 901 547 27 14, +7 916 261 23 59
fax +7 495 967 84 38
Vnukovo +7 495 436 40 19, +7 495 436 27 36, +7 915 485 07 38
fax +7 495 436 27 36
Federální migrační služba
Úřad FMS v Moskvě
Moskva, Pokrovka 42 (stanice metra Čistyje prudy)
dotazy týkající se registrace cizinců +7 499 230 72 53, +7 495 636 98 78
dotazy týkající se získání pracovního povolení pro cizince +7 499 230 72 53,
+7 495 636 93 62
www.fmsmoscow.ru www.fms.gov.ru
1.18. Internetové informační zdroje
Nejpoužívanější ruské vyhledávače:
Server orgánů státní moci RF:
Server vlády RF s odkazy na jednotlivé resorty:
Ministerstvo zahraničních věcí RF:
Ministerstvo vnitra RF:
Ministerstvo ekonomického rozvoje RF:
Ministerstvo průmyslu a obchodu RF:
Ministerstvo energetiky RF:
Ministerstvo financí RF:
Ministerstvo dopravy RF:
Ministerstvo zemědělství RF:
Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor:
Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF:
Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF:
Oficiální stránky prezidenta RF:
Centrální banka RF:
Delegace Evropské unie v RF:
www.eeas.europa.eu/delegations/russia/index_en.htm
Obchodně-průmyslová komora RF:
zastoupení v ČR:
Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů:
Moskevská obchodní a průmyslová komora:
Asociace evropských podnikatelů:
Federální statistická služba (ROSSTAT):
Daňová správa:
Federální celní služba:
Informace o clech a Celní Unii (RF, Bělorusko, Kazachstán):
Federální migrační služba:
Státní dopravní služba:
Server regionů RF:
Server vlády Moskvy:
Server vlády Moskevské oblasti:
Informace o ruských zákonech:
Zpravodajství:
Informace o leteckých spojích:
1.19. Adresy významných institucí
Adresy jednotlivých institucí RF jsou uvedeny na jejich internetových stránkách – viz kap. 1.18. Internetové informační zdroje. Webová adresa jednotného informačního portálu ruské vlády a dalších orgánů státní moci RF je: www.gov.ru.