Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Slovinsko podzim
Slovinsko Slovinsko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Republika Slovinsko (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)

1.2. Rozloha

  • 20 273 km2 

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel k 1. říjnu 2013 činil 2.060.663, z toho 1.020.455 mužů a 1.040.208 žen; průměrný věk slovinské populace je 42,0 let (muži 40,4, ženy 43,5), v produktivním věku je 40 % osob, v jedné domácnosti žije přibližně 2,8 osob, průměrná hustota obyvatelstva na km2 je 101,6; podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 44 % (muži 56,2 %, ženy 43,7 %).

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

              

  

Průměrný roční    přírůstek obyvatelstva

  
    

celkem

  
  

muži

  
  

ženy

  
  

přirozený přírůstek

  

rok 2008

2 032 362

1 013 761

1 018 601

0,67 %

rok 2009

2 045 901

1 020 382

1 025 519

0,67 %

rok 2010

2 048 951

1 013 976

1 034 975

0,15 %

rok 2011

2 054 741

1 016 456

1 038 285

0,28 %

rok 2012

2 058 821

1 019 061

1 039 760

0,19 %

rok 2013*

2 060 663

1 020 455

1 040 208

0,9 %

1.5. Národnostní složení

Ke slovinské národnosti se v roce 2002 přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98 %), následují:

  • Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
  • Bosňané: 21 542 (1,1 %),
  • Muslimové: 10 467 (0,53 %),
  • Maďaři: 6 243 (0,32 %),
  • Albánci: 6 186 (0,31 %),
  • Makedonci: 3 972 (0,2 %),
  • Romové: 3 246 (0,17 %),
  • Černohorci: 2 667 (0,14 %),
  • Italové: 2 258 (0,11 %).
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.

1.6. Náboženské složení

Římskokatolickou konfesi  vyznává podle údajů posledního sčítání lidu (2002) 1 135 626 osob tj. 57,8 %, (v roce 1991 se k této víře hlásilo 1 369 873 osob, jedná se tedy o téměř 14 % pokles), dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99. Od minulého sčítání lidu byl zaznamenán výrazný pokles osob hlásících se k římskokatolickému vyznání,  u ostatních náboženství jsou čísla srovnatelná. Existuje předpoklad, že vysoký údaj z roku 1991 u katolické církve byl nejspíše důsledkem zájmu o náboženství po společenských změnách v zemi (formování nezávislého státu).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je slovinština, v pohraničních oblastech je jako úřední jazyk uznávána i maďarština a italština (včetně škol, TV a rozhlasu). V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, spíše výjimečně se užívá němčina a italština. Velká většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu. Užívání těchto jazyků se však při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Administrativně-správní členění:

Slovinsko je rozděleno na 211 obcí (občin), jejichž velikost se pohybuje od několika set až po několik desítek tisíc obyvatel. 11 z těchto obcí má statut města.

Hlavní město:

  • Ljubljana (česky Lublaň, anglicky Ljubljana, německy Laibach, italsky Lubiana), cca 275 000 obyvatel.

Další města:

  • Maribor       (95 000),
  • Celje          (37 000),
  • Kranj          (37 000),
  • Koper         (25 000),
  • Velenje       (25 000),
  • Novo Mesto (23 000).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Od 15. 1. 2007  je  výhradním  platidlem euro (EUR).  1 EUR = 100  eurocent.  Pevný  kurz   1 euro se rovná 239,64 SIT (předchozí slovinský tolar).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky a významné dny:

  • 1. 1. Nový rok
  • 8. 2. Svátek kultury (Prešernov dan)
  • jaro Velikonoce (shodně s ČR)
  • 27. 4. Den odporu proti okupaci
  • 1. a 2. 5.  Svátek práce
  • 25. 6. Den státnosti
  • 15. 8. Nanebevzetí panny Marie
  • 31. 10. Den reformace
  • 1. 11. Den zesnulých
  • 25. 12. Vánoce
  • 26. 12. Den samostatnosti

Pracovní doba:

Pracovní doba je variabilní od 6:00 do cca 20:00  hodin.  Převážná většina firem je činná v době od 9:00 do 17:00. Není vhodné sjednávat schůzky na pátek odpoledne.

Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 15:00 hodin.

Otevírací doby:

Banky:

  • po–pá 9:00–17:00

Poštovní úřady:

  • po–pá 8:00–18:00
  • so 8:00–13:00
  • v Lublani je pošta s nepřetržitým provozem vedle hlavního nádraží

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, a to jak v korespondenci, tak při osobním jednání. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem, faxem a především e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.

Pro obchodní jednání nelze spíše doporučit (podobně jako v blízké Itálii) letní období tj. měsíce červenec – srpen, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené.    Při obchodním jednání se automaticky předpokládá, že muž bude mít oblek a kravatu. Pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky.

Obchodní jednání mohou probíhat i v restauraci, při obědě mezi 13. – 15. hodinou, event. při večeři po 18. hodině. K jídlu se většinou podává slovinské víno, které je vynikající kvality.

Slovinci jsou většinou dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i ještě před sjednaným termínem. Jsou také náchylní přecházet nejen sami mezi sebou, ale i s obchodními partnery, rychle na tykání a na oslovování křestním jménem.

 

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropské karty zdravotního pojištění, která ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním zařízením Zavoda za zdravstveno zavarovanje Slovenije (ZZZS, obdoba české VZP). Převoz zpět do ČR tato péče nezahrnuje.

V případě nutného zdravotního ošetření je nutno kontaktovat oblastní pobočku instituce slovinského zdravotního pojištění – ZZZS (adresa ústředí: Miklošičeva 24, 1000 Ljubljana, tel.: +386 130 772 00, automat +386 130 773 00, úřední hodiny: pondělí 8–12, 13–15 hod., úterý 8–12 hod., středa 8–12 hod., 13–17 hod., čtvrtek zavřeno, pátek 8–13 hod).

Pobočky ZZZS jsou ve všech větších městech (Celje, Koper, Kranj, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica, Novo mesto, Ravne na Koroškem). Vždy je nutné předložit Kartu evropského zdravotního pojištění. Na tomto úřadě občané můžou obdržet potvrzení o nároku na věcné dávky pro zahraniční pojištěnce a jejich rodinné příslušníky. Lze se také obrátit přímo na nemocnici nebo smluvního lékaře. Léky pacient obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař. Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. V akutních případech je možné obracet se přímo na nemocnici.

Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit péči celou v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna náklady proplatí do výše, kterou by stála léčba v ČR, tedy kterou by uhradila česká zdravotní pojišťovna. Na tuto úhradu se musí určitou dobu čekat. Pokud účet nepřesáhne 1 000 EUR, lze požádat českou zdravotní pojišťovnu o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu pak občané obdrží v relativně krátké době, požaduje-li pacient úhradu v eurech, musí na tuto platbu čekat delší dobu.

V případě zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel ze zákona povinen odvádět za zaměstnance povinné zdravotní pojištění (obvezno zdravstveno zavarovanje), které ovšem pokrývá pouze část bezplatné zdravotní péče. Za ošetření se v tomto případě platí následující spoluúčast (vztahuje se jak na cizince, tak na Slovince popř. občany ČR, kteří jsou ve Slovinsku zaměstnáni): lékařské ošetření 5 %, akutní zubní ošetření 15 %, léky až 25 % na hrazené léky a až 100 % na ostatní léky, spoluúčast při hospitalizaci je 15 % za nemoc a 25 % za zranění.

Pokud si přeje český občan uplatnit nárok na české nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti ve Slovinsku, je potřebné obrátit se neprodleně na instituci zdravotního pojištění a předložit lékařem vydané potvrzení o pracovní neschopnosti. Dále je nutné udat adresu svého pobytu ve Slovinsku, adresu příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení a co nejdříve nahlásit tuto skutečnost svému zaměstnavateli s údaji o počátku a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti, stejně tak místo pobytu při léčení.

Zdravotní péče je obecně na dobré úrovni, ale nejde-li o nezbytnou první pomoc a občan není připojištěn na cesty do zahraničí, vyžadují místní lékaři platby v hotovosti. Je přitom třeba počítat s relativně vysokými cenami. Všeobecně se doporučuje sjednat si ještě před cestou do Slovinska odpovídající cestovní a zdravotní připojištění na komerčním základě.

Zdravotní rizika ve slovinské přírodě jsou především tato: klíšťata přenášející virovou encefalitidu (očkování je nanejvýš vhodné, ale nikoliv povinné) a boreliózu. Ve Slovinsku jsou též ohniska vztekliny. Mezi další formy rizika patří možnost napadení šelmou (v hlubokých lesích na hranicích s Chorvatskem je možné se setkat s medvědy) a změny počasí ve vysokohorském prostředí.

Další informace: Úřad pro zdravotní pojištění SI

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Zastoupení výše uvedených českých institucí se ve Slovinsku nenacházejí.

Slovinsko spadá do portfolia kanceláře Czechtrade v Záhřebu. Kontaktní údaje jsou:

Robert Vindiš
zagreb@czechtrade.cz
Vedoucí ZK

T: +420 224 907 885
T: +385 149 209 46

F: +385 149 209 46

Trg Nikole Šubića Zrinskog 10/1
10 000 Zagreb
Croatia

http://www.czechtrade.com.hr

 

 

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • centrální tísňové číslo: 112 (záchranná služba, hasiči, policie, veterinář, jeskynní a horští      záchranáři),
  • policie přímá linka 113,
  • anonymní linka policie 0800 12 00,
  • všeobecné informace o tel. číslech 1188,
  • AMZS – Automotoklub Slovinska (pomoc na cestách 1987, informační centrum +386 153 053      53),
  • letiště Lublaň-Brnik +386 420 619 81 (autobusové spojení Lublaň – Brnik – zpět zajištěno kyvadlovou autobusovou přepravou ve všední dny každou hodinu, soboty, neděle a svátky každé dvě hodiny, odjezd z autobusového nádraží v Lublani, cena jízdenky v současné době cca 4,10 €, jízdenka se dá koupit na autobusovém nádraží či přímo v autobuse).
  • nádraží – železnice Ljubljana +386 129 133 32,
  • hlavní autobusové nádraží Ljubljana +386 123 446 00,
  • informace o jízdních řádech + vyhledávání dopravního spojení 090 934 230 – zpoplatněno 1,05 €/min.,
  • Ljubljana Tourist Information Centre TIC +386 130 612 15, web: www.visitljubljana.com,      e-mail: tic@visitljubljana.si,
  • Slovenian Tourist Information Centre – STIC web: www.visitljubljana.com, e-mail: tic@visitljubljana.si.

 

1.18. Internetové informační zdroje

Další možností je zaslat na Hospodářskou komoru Slovinska (www.gzs.si/eng) nabídku/poptávku se žádostí o zařazení do jejich podnikové databáze. Adresa je Infolink, Dimičeva 13, 1000 Ljubljana, tel.: +386 158 980 00, fax: +386 158 981 00, e-mail: infolink@gzs.si.

Firmy (spolupráce, založení podniku, zákony):

Další zdroje:

1.19. Adresy významných institucí

Adresy významných institucí viz kapitola 1.18. – vládní instituce, prezidentská kancelář, parlament, úřad vlády, komory, asociace, burza, centrální banka.

.