Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Turecko Gureme
Turecko Turecko

Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti)

1.2. Rozloha

Rozloha:

  • 783 562 km2 (World Fact Book 2009)
    • 769 632 km2 pevnina 
    • 13 930 km2 vodních ploch.

Územně geografické rozdělení mezi evropskou a asijskou částí země.

Hranice:

Délka hranice 2 648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

počet obyvatel: 76 667 864, průměrná hustota obyvatelstva: 100/km2

Gramotnost: 94% celkové populace (muži 97,8%, ženy 89,9%), podíl mužů na celkové populaci: 50,2% (38 473 360), podíl žen na celkové populaci: 49,8% (38 194 504)

(k 31.12.2013, zdroj Turkstat)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírustek:

  • 1,7 % 

Demografické složení:

  • 0–14 let: 24,9 %
  • 15–64 let: 67,6 %,
  • 65 let a více: 7,5 %
  • průměrné stáří populace je 30,1 let

Porodnost:

  • 2,09 dětí/na 1 ženu

Dětská úmrtnost:

  • 12,6 na 1 000 narozených

(k 30. 6. 2013, zdroj: Turkstat)

 

1.5. Národnostní složení

Oficiální statistiky neuvádějí. Odhad:

  • Turci 80 %
  • Kurdové 17 %
  • ostatní 3 % (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). 

1.6. Náboženské složení

  • 99,7% obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité)
  • 0,3% ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a  protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

  • turečtina
  • kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejména na jihovýchodě Turecka
  • Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé „gastarbeitery“.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Turecko je rozděleno na 81 provincií (il) , členěných dále na okresy (ilçe).

Hlavní město:

  • Ankara: 5 045 083  obyvatel (k 31.12.2013, zdroj Turkstat)

Další velká města:

  • Istanbul: 14 160 467
  • Izmir: 4 061 674
  • Bursa: 2 740 970
  • Adana: 2 125 635
  • Antalya: 2 158 265
  • Mersin (İçel): 1 682 848

 

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

turecká lira –  mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL

 

Kurz  k 30.6.2014:               2,1234 TL/USD                                 2,8919 TL/EUR

Kurz  k 30.9.2014:               2,2830 TL/USD                                 2,8914 TL/EUR

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody jej provozují běžně a ceny uvádějí buď v místní, nebo i volné měně.

Turecké vládní entity slavnostně představily dne 1. března 2012 nový symbol turecké liry reflektující ambiciózní plány, které mají národní měnu povznést na měnu globální. Nově představený grafický symbol turecké liry, který vzešel z veřejné soutěže a návrhu více něž 8 tis. soutěžitelů. Nový symbol turecké liry (viz níže) má podobu kotvy, což dle slov guvernéra Turecké centrální banky Erdema Başçıho symbolizuje „bezpečný přístav“ a reflektuje pocit „sebedůvěry“ v národní měnu. Současně dvě diagonály mají představovat vzrůstající prestiž měny.

 Symbol turecké měny:

 

Zdroj: Centrální banka TR

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

-  l. leden Nový rok

-  23. duben (Den národní svrchovanosti a Den dětí)

-  19. květen (vzpomínka na zakladatele tureckého státu  Atatürka a Den mládeže a sportu)

-  30. srpen (Den vítězství)

-  29. říjen (výročí vzniku republiky)

- 10. listopadu (výročí Atatürkovy smrti)

 Náboženské  svátky  (v roce 2014):

-   ukončení Ramadánu,  svátek cukroví  - Şeker Bayramı  27.7. odpoledne, dále 28.7. - 30. 7.2014

-   svátek obětování - Kurban Bayramı  3.10. odpoledne, dále 4. 10. -  7. 10. 2014

 

Obvyklá pracovní doba:

  • pondělí–pátek od 9:00 do 17:30 hod. nebo od 8:30 do 17:00 hod. (30 min.–1 hod. bývá vyčleněno pro přestávku na oběd, která na státních úřadech většinou trvá poněkud déle).

Obvyklá prodejní doba:

  • pondělí-sobota (obchodní domy/nákupní centra, tržiště otevřeny i v neděli) od  9 až 10 hod. do 19,00 hod., (větší nákupní centra i do 22,00 hod.).

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Turci (nejen obchodníci) jsou všeobecně lidé velmi vstřícní a přátelští vůči cizincům. Chovají-li se vůči nim jinak, pak se pravděpodobně jedná o reakci na případné povýšenecké a arogantní jednání samotných cizinců. Přátelský postoj a pozitivní přístup je důležitým předpokladem pro navázání dobrých kontaktů, což platí samozřejmě i při obchodních jednáních. V oblasti obchodních zásad se přístup k jednání s tureckými partnery nijak výrazně neodlišuje od běžných evropských společenských norem. Společenský oblek, jehož nošení prosazoval již první turecký prezident Atatürk, je při obchodním jednání nezbytností.

    Prvotním předpokladem pro úspěch na místním trhu je kvalitní příprava na jednání.  Pokud českým podnikatelům, přijíždějícím do Turecka na úvodní jednání, chybí dostatečné znalosti o konkurenci na místním trhu, získává na následném obchodním jednání na převaze místní obchodník, který je většinou vybaven potřebnými informacemi a argumenty. Znalost zahraniční i domácí konkurence, která působí na trhu, může českým vývozcům pomoci ke stanovení vlastních optimálních cen a cenových mantinelů. Je také třeba počítat s tím, že turecké firmy zpravidla nemívají ve zvyku vázat se jen na jednání s jedním dodavatelem, ale ve stejném období jich testují několik. Případy, kdy si místní firma nakonec vybere konkurenční společnost a českému exportérovi ani nesdělí, že již nadále s nákupem jeho zboží nepočítá, jsou bohužel dost časté.

          Turecký obchodník očekává, že veškerá iniciativa bude vyvíjena na straně prodávajícího. Z praxe je možno uvést celou řadu případů, kdy slibně se rozvíjející kontakty nedosáhly fáze realizace jen z důvodu přerušení komunikace. Skutečnost, že potenciální turecký zákazník nereagoval na zaslanou korespondenci, bývá na straně české firmy často chápána jako vyjádření nezájmu o jeho zboží. Nebývá to však vždy pravda a obnovení komunikace může vést ke konečnému úspěchu. V těchto případech může českým firmám hodně pomoci zahraniční kancelář CzechTrade v Istanbulu, která většinou dokáže iniciovat obnovení přerušených vztahů.

          Při obchodování v Turecku je třeba počítat s tím, že místní podnikatelé a obchodníci mívají mimořádnou schopnost vést obchodní jednání tak, aby dosáhli co nejpříznivějších cenových a platebních podmínek. Tento záměr dokáží sledovat až nebývale důsledně.

          Nezastupitelnou roli při navazování obchodních vztahů v Turecku hraje návštěva teritoria spojená s osobním jednáním. Místní obchodnická filozofie vychází z přesvědčení, že pro uzavření dobrého obchodu je nutné, aby partneři k sobě našli i určitou dávku vzájemné sympatie. Obchodní jednání probíhá v Turecku podobně jako s evropskými partnery s obvyklým postupem poptávka - nabídka - jednání o změnách - dohoda. Základním a rozhodujícím bodem obchodního jednání bývá jednání o ceně. Je třeba počítat s tím, že cena dozná proti původnímu návrhu podstatných změn. Český vývozce by měl být vybaven potřebnými argumenty a marketingovými informacemi a být tak připraven na licitaci o cenách.

        Samotné obchodní jednání nevybočuje ze zaběhnutých norem jednání s evropskými obchodními partnery. Dohody je nutno uzavírat vždy písemně. Během jednání je možno se občas setkat s přísliby, které nejsou později splněny. Mentalitě Turků je vlastní, že v zájmu příznivého průběhu jednání slíbí něco, co pak nemohou splnit. Je třeba také počítat s tím, někteří turečtí obchodníci neradi řeší, nebo neumí řešit různé problémy, které mohou nastat při realizaci obchodního případu (typickým případem je např. přístup tureckého obchodního partnera k řešení problémů při celním odbavení a uvolnění zboží do oběhu). Proto se zvláště zpočátku doporučuje zvolit vhodné dopravní a platební podmínky, tak aby neohrozily inkaso.

        Turecký partner vždy ocení cizincův zájem o Turecko, znalost některých památek a ve většině případů zmínku o podpoře vstupu Turecka do EU. Při jednání s partnery, kteří se již dlouho znají, je běžný neformálnější vztah. Ve státním sektoru je přístup formálnější, je nutno mít předem domluvenou schůzku, kterou ve většině případů zajišťuje místní zástupce. Jednacím jazykem je většinou angličtina, může se však stát (obzvláště u vysoce postavených státních úředníků), že se bude mluvit turecky a úředník bude mít buď svého tlumočníka do angličtiny, nebo tlumočení bude zajišťovat zástupce. Schůzky začínají nejdříve v 9.30 hodin, výjimkou není ani pozdní odpoledne (16 či 17 hod.).

            Návštěvy Turecka je možno konat celoročně, většina jednacích prostor má klimatizaci, ale přesto se doporučuje vyhýbat se létu, pohyblivému období ramadánu a následných muslimských svátků (Şeker Bayramı, Kurban Bayramı). Klimatizované prostory přinášejí krátkodobým cestovatelům rizika z nachlazení díky vysokým rozdílům teplot venku a v budovách. Vizitky obsahují všechny důležité údaje o firmě, včetně elektronické a internetové adresy. Významní obchodní partneři jsou většinou vzdělaní lidé, jejich děti obyčejně studují v zahraničí.

            Občas přichází iniciativa na obchodní jednání od tureckých firem, které chtějí ihned navštívit obchodního partnera v ČR aniž předtím došlo k nějaké konkrétní korespondenci o obchodu. V tomto případě se doporučuje nejdříve kontaktovat zahraniční zastoupení MPO/Czechtrade Istanbul či ekonomický úsek ZÚ Ankara/GK Istanbul se žádostí o prověření firmy. Již se v minulosti stalo, že se jednalo pouze o snahu získat vstupní vízum.

        Obvyklá pracovní doba v Turecku je mezi 9. až 17. hodinou, pracovní doba se ovšem různí. Státní úředníci jsou obvykle k dispozici od 10 hod. a je možno je zastihnout až do 18 hodin. Pracovní týden je pondělí – pátek, některé firmy pracují i v sobotu (s výjimkou státních firem a úřadů). Podniková kultura v menších soukromých firmách staví na hierarchii, velké firmy používají moderní metody řízení, i zde je však silná prvek seniority. Lze potkat mnoho tzv. konzultantů, což jsou lidé, kteří už nemají žádné hlavní zaměstnání, ale snaží se využívat svých známých a kontaktů, svých zkušeností a předchozího postavení. Mohou působit jako poradenské firmy i jako zástupci za provizi. Někdy požadují předem výhradní zastupitelské smlouvy. K těmto nabídkám je nutno přistupovat velmi opatrně. Většinou zdůrazňují své bohaté známosti a na těchto slibech chtějí založit budoucí obchodní vztah.

            Ve velkých městech v západní a jižní části Turecka (Istanbul, Izmir, Ankara, Bursa, Adana, Mersin) se společenská pravidla a vztahy mezi lidmi velmi blíží evropským zvyklostem. Ve východních oblastech mezi lidmi existují velké společenské rozdíly. Vztah k ženám se liší podle přístupu muže k islámu. Moderní Turci sice formálně vyznávají muslimské náboženství, ale v praktickém životě vyznávají spíše sekulární evropský způsob života a ženy jsou pro ně rovnocenné. Pravověrní muslimové dodržují zásady koránu a prosazují podřízenost ženy.

            Při pobytu v Turecku a v běžném styku s místními obyvateli stačí dodržovat normy chování podle evropských zvyklostí. Doporučuje se ale nepodceňovat kulturní odlišnosti islámu a respektovat velkou úctu, která je v Turecké republice spojována se státními symboly (např. státní vlajka a obrazy a sochy zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka).

      Turci jsou všeobecně dochvilní, a to samé očekávají od partnerů. V běžné praxi to znamená, že je třeba si předem zjistit jak dlouho trvá cesta na obchodní jednání a k tomu přidat časovou rezervu. Zvláště v Istanbulu je to obtížný úkol, neboť není možno nikdy předem odhadnout, jak velká bude dopravní špička. Doporučuje se požádat obchodního partnera o přepravu z hotelu na obchodní jednání a vyloučit tak možnost pozdního příchodu z vlastní viny.

          Komunikace s tureckými partnery se zásadně neliší od evropských zvyklostí. Při společenské konverzaci jsou vhodná jakákoliv témata, kterými projevíte zájem
o Turecko (cestování, historie, tradice), oblíbeným tématem je fotbal a Turci znají mnoho českých hráčů. Nedoporučuje se hovořit o Turecku kriticky a dávat doporučení, co by se mělo změnit.  Naopak tureckého partnera potěší, když se pozitivně zhodnotí ekonomický vývoj v zemi a rostoucí životní úroveň. Turci mají smysl pro humor a po bližším seznámení není příležitostné vtipkování na závadu. Je však třeba vyhnout se zesměšňování a pohrdání, především všeho co se týká Atatürka a jeho zásluh o moderní Turecko. Oslovení je v zásadě formální - „pane“, „paní“, používání křestních jmen je velmi časté, protože příjmení zavedl až Atatürk a tradice oslovování křestním jménem stále zůstává. Pro navazování kontaktů jsou ve velké oblibě různé druhy seminářů, konferencí apod., které obvykle organizují různé obchodní komory a asociace za přítomnosti členů vlády a kterých se účastní sto i více lidí.

          Při setkání s Turky je třeba vzít v úvahu, že interpersonální vzdálenosti v Turecku jsou menší než v Evropě. U bankomatu a ve frontách se lepí jeden druhému na záda, známí (i muži) se při setkání líbají a mají ve zvyku se navzájem dotýkat. Není výjimkou potkat na ulici dva muže, kteří jsou do sebe zavěšeni. Na rozdíl od některých jiných muslimských zemí nejsou prodavači dotěrní a zbytečně neobtěžují. Při setkání s obchodním partnerem je běžné podání ruky, to se týká i žen, u nichž je však třeba počkat, jestli ruku podají první.

          Oblečení obchodníků je formální, sestávající z obleku s kravatou, to samé se očekává i od obchodního partnera. Ženy během dne nosívají běžné evropské oblečení. Ženy i muži si dávají velmi záležet na svém zevnějšku a kvalitě oblečení a doporučuje se tomuto zvyku se přizpůsobit. Na večer turecké ženy nosí různé oblečení od kostýmu až po večerní toaletu podle významu události. Pro muže je nejvhodnější tmavý oblek, bílá košile a kravata, v létě nevadí oblek světlejšího odstínu.

          Po bližším seznámení se turecký partner obvykle zve svůj protějšek na večeři do některé prestižní turecké restaurace. V tradiční turecké restauraci je večeře zahájena množstvím předkrmů, v některých zařízeních se nepodává alkohol. V Turecku je také celá řada vynikajících restaurací evropského a světového stylu. Naprostá většina restaurací je udržována v čistotě a nabízená jídla jsou kvalitní. Není třeba se obávat zdravotních potíží v důsledku závadného jídla. Kromě již zmiňovaných tradičních tureckých restaurací je běžně podáván alkohol, který Turci zpravidla neodmítají. Velmi oblíbená je hroznová pálenka s příchutí anýzu tzv. rakı, kterou Turci při večeři pijí zředěnou s vodou (obdoba řeckého ouzo nebo arabského araku).

          Obvyklé je malé občerstvení během jednání (čaj, káva, soft drinky, místní sušenky, lokum), Turci většinou pijí černý čaj, který je jejich národním nápojem a je nabízen při každé příležitosti. Pozvání do rodiny na večeři je spíše výjimečné. Je vhodné přinést dárek, případně květiny paní domu. Je zdvořilé pozvání opětovat.

          Turecká republika je islámská země, 99,7 % obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité), 0,3 % ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní  i  arménský patriarchát  sídlí v Istanbulu. Procento osob ortodoxně dodržujících  náboženské zásady (např. abstinence, půst v době ramadánu apod.) je vyšší než v Evropě.

          Náboženství ovlivňuje i jídelníček a stolování, vepřové maso a pokrmy z něho v Turecku lze nalézt zřídka a v omezené míře, respektive jsou s vynaložením nemalého úsilí k nalezení v lokalitách s vyšší koncentrací cizinců (lokálně Istanbul, Ankara, turistická centra na pobřeží). V poslední době lze nalézt některé druhy uzenin z vepřového masa v síti obchodů Migros.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

     Neexistují žádná omezení při poskytování zdravotní péče cizincům. Soukromá zdravotnická zařízení jsou na velmi dobré evropské úrovni; státní zařízení v hlavních centrech jsou na slušné úrovni.

     Vzhledem ke skutečnosti, že dne 30. 7. 2004 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi ČR a TR o sociálním zabezpečení (prováděcí předpis ke Smlouvě mezi ČR a TR o sociálním zabezpečení, která byla podepsána premiéry obou zemí dne 2. 10.2003 avstoupila v platnost výměnou diplomatických nót v lednu 2005), doporučujeme občanům ČR, aby si před dlouhodobým pobytem v TR opatřili u zdravotní pojišťovny v ČR, u které jsou registrováni, formulář CZ/TR111 anechali si jej po příjezdu do TR potvrdit na oblastním ředitelství „Institutu pro sociální pojištění“ (SSK). Na základě předloženého formuláře pak bude občan ČR ošetřen ve státním zdravotnickém zařízení za stejných podmínek jako domácí pojištěnci s nezbytnou finanční spoluúčastí (např. nadstandardní péče u stomatologa, finanční spoluúčast u některých léků).

       V této souvislosti je však nutné dodat, že sjednání klasického cestovního zdravotního pojištění před cestou do Turecka umožní jeho držiteli obrátit se na všechna zdravotnická zařízení, včetně těch soukromých, kde je úroveň péče obecně na mnohem vyšší úrovni, než u státních institucí.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Z ostatních institucí působí v teritoriu zahraniční zastoupení MPO/CzechTrade, který má kancelář v objektu Generálního konzulátu ČR v Istanbulu,  přes jehož centrálu se lze do kanceláře CzechTrade rovněž dovolat. Přímý telefon je 0090212/2199847, tel.+fax : 0090212/2911516. Adresa elektronické pošty je : istanbul@czechtrade.cz, případně michal.kosco@czechtrade.cz, www.czechtrade.com.tr. Od 1.3.2014 bylo v Ankaře otevřeno druhé zahraniční zastoupení MPO/CzechTrade, jehož vedoucím je Martin Pelikán - martin.pelikan@czechtrade.cz, tel: 00905303406302 a sídlí na adrese: World Trade Center, Office 508, Tahran cad. 30, Kavaklidere 06700, Ankara.

V r. 2006 byla založena Česko-turecká smíšená obchodní komora, jejímž cílem je rozvíjet obchodní výměnu mezi ČR a Tureckou republikou. Kontaktní informace jsou následující: Vodičkova 310/71, 110 00 Praha 1, tel: +420 221 506 300, fax: +420 221 506 301, e-mail : komora@.ctsok.eu, www.ctsok.eu.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Policie: 155
  • První pomoc: 112
  • Hasiči: 110
  • Jandarma (Četnictvo): 156
  • Plyn: 187
  • Voda: 185
  • Elektřina: 186
  • Informace o tel. číslech: 118                               

1.18. Internetové informační zdroje

Ve své podstatě zdarma a v „zázemí“ svého podniku se dostanete k cenným informacím o tureckém teritoriu, které jsou plněny státními institucemi, asociacemi, obchodními a průmyslovými komorami, profesními organizacemi apod.Informace především ekonomického charakteru lze vyhledat na webových stránkách následujících institucí:

  • www.mzv.cz/ekonomika oficiální stránky Ministerstva zahraničních věcí
  • www.mzv.cz/ankara stránky ZÚ Ankara s aktuálními informacemi o česko-tureckých obchodních a hospodářských vztazích
  • www.mzv.cz/istanbul GK Istanbulu
  • www.mpo.cz oficiální stránky Ministerstva průmyslu a obchodu
  • www.businessinfo.cz oficiální portál agentury CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikání a export usnadňující orientaci v informacích a službách poskytovaných státní správou vč. informací z jednotlivých teritorií vč. Turecka
  • www.czechtrade.cz součást Ministerstva průmyslu a obchodu se zastoupením v Istanbulu
  • www.ctsok.eu Česko-turecká smíšená obchodní komora v Praze
  • www.ekonomi.gov.tr užitečné informace včetně přístupu do databáze tureckých výrobních a exportních firem lze získat na internetové adrese Ministerstva hospodářství Turecké republiky v sekci Turkish Exporter’s Directory
  • Službu uveřejnění firemních nabídek umožňuje internetová stránka Sdružení tureckých obchodních a průmyslových komor a komoditních burz „TOBB“ – www.tobb.org.tr – obsahuje rovněž přehledy a internetové adresy jednotlivých tureckých hospodářských a obchodních komor
  • užitečné informace poskytuje na svých stránkách rovněž mezinárodní auditorská společnost KPMG Turkey www.kpmg.com.tr
  • informačním zdrojem o způsobu zřízení firmy v Turecku je portál Invest in Turkey www.invest.gov.tr, oddíl „Investors Guide“, dále jsou zde uvedeny profily základních sektorů
  • Podrobné informace k tendrům, které jsou vypisovány na základě programů předvstupní pomoci EU, tzv. IPA fondy, včetně jednotlivých vypisovaných tendrů, poskytují internetové stránky příslušné turecké kontraktační jednotky Central Finance & Contracts Unit (www.cfcu.gov.tr), která pracuje na základě dohody s EK a je podřízena Podsekretariátu premiéra pro finance. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr
  • Informace o privatizaci a přehledy jednotlivých projektů uveřejňuje na svých stránkách turecká Administrace privatizace www.oib.gov.tr
  • zdrojem informací o tendrech v Turecku (v angličtině, třídění dle kategorií) poskytují internetové stránky www.globaltenders.com, sekce Turkey
  • Informace o výstavních akcích v celé zemi se nalézají na webových stránkách vládní organizace pro podporu exportu IGEME – www.igeme.org.tr, dále na adrese www.fairguide.org.tr či webové stránce Ústředního svazu komor a komoditních burz Turecka www.tobb.org.tr, jakož i přehledně jsou zobrazeny veletrhy, a to jak časově, tak i místně a komoditně na web stránce www.fuarrehberi.org.tr
  • Informace o nařízeních ohledně dovozu do Turecka lze najít na webových stránkách nově zřízeného Ministerstva cel a obchodu (existuje anglická verze: http://eski.gumruk.gov.tr/ENG/homepage/Pages/default.aspx. Právní předpisy týkající se dovozu, vývozu, cel atd. jsou dále v angličtině na webových stránkách: www.tariff-tr.com, avšak zde jde již o placené služby. Přímo celní sazby podle Harmonizovaného systému lze najít na tureckých stránkách celního úřadu na adrese hwww.gumruktarife.com (viz vlevo sloupec „Tarife Cetveli“)
  • materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti PZI v Turecku obsahují internetové stránky Podsekretariátu vlády pro finance (Undersecretariat of Treasury) www.treasury.gov.tr)

Další informace ekonomického charakteru lze vyhledat na webových stránkách následujících institucí:

1.19. Adresy významných institucí

Autoři neuvádějí.

.