Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Ukrajina Desna
Ukrajina Ukrajina
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Vnitropolitická charakteristika

 

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Ukrajina je unitární parlamentně-prezidentská republika. V čele Ukrajiny stojí prezident, centrálním orgánem výkonné moci je Kabinet ministrů (vláda), zákonodárnou moc představuje jednokomorový parlament – Nejvyšší rada Ukrajiny – složená ze 450 poslanců. Dne 21. února 2014 se Ukrajina vrátila k ústavě z roku 2004, v současné době pokračují práce na ústavní reformě.  Mezi aktuální zásadní státoprávní reformní procesy patří decentralizace systému státní samosprávy.

Nad institucionálním rámcem země stály skupiny velkého ukrajinského byznysu („oligarchové“), kteří jako významní sponzoři politických subjektů využívají výkonnou a zákonodárnou moc pro prosazování svých obchodních a mocenských záměrů. V současnosti se oligarchické skupiny snaží najít nevhodnější způsob ochrany svých zájmů v novém politickém uspořádání.  

Poslední volby do Nejvyšší rady Ukrajiny se uskutečnily dne 28. října 2012. Samotné hlasování proběhlo relativně klidně, proces zdlouhavého a místy skandálního sčítání hlasů vrhl asi nejzásadnější stín na soulad voleb s demokratickými standardy, což zaznamenala také hodnocení četných misí mezinárodních pozorovatelů. 

V listopadu roku 2013 ukrajinská vláda pod vedením premiéra Mykoly Azarova pozastavila eurointegrační směřování země, které mělo vyústit v podpis Asociační dohody s EU v summitu ve Vilniusu. Vyprovokovala tím vlnu nevole, jež vyústila v občanské protestní hnutí proti podstatě režimu Viktora Janukovyče – tzv. Euromajdan, nazvaný podle centrálního kyjevského náměstí, kde probíhaly hlavní demonstrace. Různě silné akce občanského a politického protestu zachvátily celou zemi v průběhu prosince 2013 – února 2014. Po krvavém útoku ozbrojených složek Janukovyčova režimu na demonstranty v únoru 2014, kdy jenom v Kyjevě zemřelo přes 100 lidí, tehdejší prezident Viktor Janukovyč uprchl ze země a jeho režim se zhroutil. V čele parlamentu stanul dne 22. února 2014 představitel strany Baťkivščyny – Oleksandr Turčynov, který dle obnovené ústavy z roku 2014 rovněž vykonává funkci prozatímního prezidenta Ukrajiny. Do funkce premiéra prozatímní vlády byl zvolen Arsenij Jaceňuk, prvním vicepremiérem se stal Vitalij Jarema. Rusko zareagovalo na občanskou revoluci na Ukrajině okupací a následnou anexí Krymu. Ukrajina se připravuje na předčasné prezidentské volby, které by měly proběhnout dne 25. května 2014, přičemž do konce roku se pravděpodobně odehrají i předčasné parlamentní volby. 

Krajané

Na  Ukrajině  žije v současné  době cca 5 tis. českých  krajanů. Nynější  české komunity na Ukrajině jsou pozůstatkem dříve poměrně početného českého osídlení, vzniklého v důsledku vystěhovalectví z Českých zemí převážně v 2. polovině XIX. století. Po revoluci 1917  s postupným  potlačováním  práv  národnostních  menšin  v SSSR se postupně český živel, podobně jako jiné národnostní menšiny, ztrácel z veřejného života. Potomci českých přesídlenců byli ve 30. letech vystaveni komunistickému teroru, neboť příslušníci národnostních menšin byli „oblíbeným“ cílem sovětských bezpečnostních orgánů jako spolupracovníci zahraničních služeb.

Se   vznikem   samostatné   Ukrajiny   se  znovu  otevřel  prostor  pro  rozvíjení  aktivit národnostních menšin. V květnu 1995 byla ustavena střechová společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU), sdružující 21 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny. Cílem těchto spolků bylo a je především uchování českého jazyka a českého folklóru.

Ryze národních českých vesnic zůstalo na Ukrajině málo. Jsou v Žytomyrské oblasti –  Malá Zubovština a Malynyvka, v Oděské oblasti - Veselynivka, ve Vinnycké oblasti - Mykolajivka, v Záporožské oblasti - Novhorodkivka (původní název Čechohrad), v Mykolajivské oblasti – Bohemka a na Krymu Alexandrovka  a Lobanove.

V   letech   1991-1993   poskytla   vláda   ČR   z  podnětu   OSN   humanitární   pomoc obyvatelům vybraných oblastí Ukrajiny, postižených následky černobylské havárie. Tato pomoc  spočívala  v  organizovaném přesídlení osob českého původu do ČR. Přesídleným krajanům se podařilo zajistit v ČR lepší životní podmínky, než jaké měli při setrvávání v postižených oblastech.

Česká  vláda,  stejně  jako  v  jiných  zemích,  kde  se  nacházejí čeští krajané, realizuje  prostřednictvím svých zastupitelských úřadů projekty zaměřené na udržování  kontaktů krajanů se starou vlastí, uchování českého jazyka a podporu spolkové činnosti.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prozatímní prezident Ukrajiny Oleksandr Valentynovyč Turčynov (narozen 31. března 1964 v Dněpropetrovsku) je ve funkci od 22. února 2014.

2.3. Složení vlády

Novou ukrajinskou vládu a jejího premiéra schválila Nejvyšší rada Ukrajiny dne 27. 2. 2014. Ministři vnitra, obrany a zahraničních věcí byli jmenování v.z. prezidentem, proto jsou také formálně s přístavkem „v.z.“, byť de facto své ministerské funkce vykonávají.

Premiér: Arsenij Jaceňuk

První vicepremiér pro silovou oblast: Vitalij Jarema

Vicepremiér pro regionální politiku, ministr regionálního rozvoje: Volodymyr Grojsman

Vicepremiér pro humanitární oblast: Oleksandr Syč

Ministr spravedlnosti: Pavlo Petrenko

Ministr financí: Oleksandr Šlapak

Ministr ekonomického rozvoje a obchodu: Pavlo Šeremeta

Ministr školství: Serhij Kvit

Ministr ochrany zdraví: Oleh Musij

Ministryně sociální politiky: Ljudmyla Denisova

Ministr ekologie: Andrej Mochnyk

Ministr kultury: Jevhen Nyščuk

Ministr zemědělství a potravinářství: Ihor Švejka

Ministr Kabinetu ministrů: Ostap Semerak

Ministr energetiky a uhelného průmyslu: Jurij Prodan

Ministr sportu a mládeže: Dmytro Bulatov

Ministr vnitra v.z.: Arsen Avakov

Ministr infrastruktury: Maksym Burbak

Ministr zahraničích věcí v.z.: Andrej Deščycja

Ministr obrany v.z.: Michailo Koval


.