10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Aby UK vláda dostála  svému závazku snížit do roku 2020 objem emisí o více než třetinu oproti roku 1990, musí dosavadní roční tempo poklesu emisí zrychlit ze současného 1% na 1,4% ročně. Dosažení tohoto cíle je obtížné bez výrazného omezení spotřeby energie v domácnostech a především pak ze zdrojů, které produkují emise CO2. Ministerstvo energetiky a klimatické změny proto v roce 2010 zahájilo dvouletý pilotní projekt financování úprav vedoucích ke snížení energetické náročností britských domácností. Projekt vychází z vládní koncepce proměny UK v „nízkoemisní ekonomiku“. Model financování počáteční investice spočívá na principu splátek ve výši dosažených energetických úspor, tj. využívá rozdílu ve spotřebě před a po instalaci úsporných technologií pořízených na úvěr.

V roce 2008 britská vláda podpořila výstavbu nové generace jaderných elektráren. I v roce 2013 tato ambice stále platí s tím, že financování, výstavbu a provoz nových jaderných elektráren zajistí soukromý sektor. Privátní firmy budou rovněž zodpovědné za uložení jaderného odpadu. Nové elektrárny budou stát v blízkosti stávajících. První nová jaderná elektrárna by měla být v provozu nejpozději do roku 2020. Všech 10 existujících jaderných elektráren s výjimkou jediné ukončí provoz do roku 2023. Mezi další prioritu energetické politiky patří podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, mořské vlny). Její podíl na celkové výrobě elektřiny by měl dosáhnout 15% do roku 2015.

Hlavní priority v odvětví dopravní infrastruktury je zvýšení kapacity železniční dopravy a její bezpečnosti, spolehlivosti a efektivity. Vláda zvýší investice na železniční infrastrukturu a nové vlaky. V letech 2009-2014 by měly vládní výdaje na železniční dopravu dosáhnout 15 mld. GBP. Největším investičním projektem v hodnotě 16 mld. GBP je Crossrail - výstavba železniční tratě přes Londýn ve směru západ-východ spojující města Maidenhead a Shenfield. Trať bude dlouhá 118 km, bude mít 38 stanic a ročně přepraví odhadem 200 mil. lidí. Dalším významným železničním projektem v hodnotě 3,5 mld. GBP je Thameslink - zvýšení kapacity tratě přes Londýn ve směru sever-jih spojující města Bedford a Brighton.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Struktura zapojení UK do mezinárodních uskupení se již řadu let nemění. V zásadě stejný zůstává také britský postoj v hlavních oblastech zahraniční politiky. UK se snaží profilovat jako vůdčí země ve světovém měřítku, v EU a být „mostem" mezi Evropou a USA. Trvalým záměrem britské vlády je lepší kvalita veřejných služeb. Dlouhodobě se zvyšují vládní výdaje na zdravotnictví a školství. K dalším prioritám vlády patří sociální bydlení (200.000 domů ročně do r. 2016), dopravní infrastruktura, rozvoj venkova a regionů. V rámci procesu tzv. devoluce dochází k decentralizaci řízení veřejných služeb a rozmístění úředníků po celém území UK.

V souvislosti s ohlášením nového státního rozpočtu dne 20.3. 2013 sdělil ministr financí G. Osborne, že v daňové oblasti bude odstraněna řada vyjímek a především pak, že nově bude snížena hlavní sazba daně z příjmu právnických osob z 24% na 23%. Obecně se však v britských politických kruzích objevují i hlasy žádající případné zvyšování daňové zátěže. Důkazem tohoto trendu je již připravované zpoplatnění britské silniční sítě pro zahraniční kamiony, které by mělo být implementováno v roce 2014.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Exportní příležitosti ještě i v roce 2013 nabízí offsety firmy Gripen International, která českému vojenskému letectvu v roce 2004 pronajala 14 stíhaček Jas 39 Gripen na 10 let. Akcionáři firmy Gripen International (britský BAE Systems a švédský Saab) musí do roku 2014 vytvořit pro české firmy exportní příležitosti v hodnotě 25,5 mld. Kč, což představuje zhruba 130 % ceny pronájmu stíhaček. O zařazení projektů do offsetového závazku rozhoduje v ČR meziresortní offsetová komise.

Oblast služeb přináší rovněž velký potenciál pro vzájemnou spolupráci. Vysoce kvalifikovaná a zároveň relativně levná pracovní síla v ČR je pro britské firmy stále lákavá. Perspektivní jsou informační technologie, telekomunikace, cestovní ruch (lázeňství, kongresová turistika), design. V roce 2010 vstoupila v účinnost evropská směrnice o službách transponována do britského právního řádu Zákonem o poskytování služeb, který zásadním způsobem zjednodušuje poskytování krátkodobých přeshraničních služeb, především ve smyslu uznávaní požadovaných kvalifikaci a oprávnění poskytovat služby na základě povolení získaného v domovském státě.

Perspektivním exportním odvětvím pro české firmy může být i stavebnictví, a to v případě, že britská vláda rozhodne o velikých infrastrukturálních projektech. Jedním z nejvíce diskutovaných je vybudování nového letiště.

Velké příležitosti pro české firmy představuje také energetika. V UK se budou v nejbližších letech stavět nové  uhelné elektrárny s využitím čistých technologií a zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Lze předpokládat, že diskuse bude vedena i o nových jaderných elektrárnách a ani v návaznosti na přírodní katastrofu v Japonsku nedává britská vláda žádné silné signály, že by v tomto směru předpokládala nějaké změny. Další možností je firemní spolupráce na třetích trzích (např. země bývalého SSSR, Vietnam, Mongolsko). ČR může nabídnout dlouholeté zkušenosti v teritoriu, kvalifikovanou a relativně levnou pracovní sílu. Britská strana může nabídnout finanční zdroje a obchodní „know-how". Určité možnosti nabízí spolupráce mezi regiony a městy (např. turistika, rozvoj venkova, regenerace bývalých průmyslových areálů). V těchto případech je možné využívat peníze ze strukturálních fondů EU.