Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Mexiko teotihuacán
Mexiko Mexiko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Růst ekonomiky Mexika v roce 2013 zaznamenal zpomalení. Na počátku roku 2013 se růst HDP odhadoval v rozmezí 3,6–3,9 %, postupně byly odhady vládou sníženy až na úroveň 1,1 %. Mezi hlavní faktory, které negativně ovlivnily růst v minulém roce, patří nízká vnitřní poptávka, snížená poptávka hlavního obchodního partnera USA a úsporná opatření ve výdajích státního rozpočtu. Pro rok 2014 růst ekonomiky odhadován kolem 3,9 %. Růst ekonomiky v roce 2014 výrazně ovlivní implementace ekonomických reforem vlády.

V horizontu 2 až 3 let kladně ovlivní růst mexické ekonomiky především vládní reformy, které jsou součástí programu Pacto por México (energetika, telekomunikace, finanční sektor), flexibilita pracovně právních vztahů, otevření nových sektorů ekonomiky pro příliv přímých zahraničních investic (PZI), obnova růstu zahraniční poptávky, zejména americké, a vyšší objem domácí spotřeby.

Inflace je kontrolovaná a cílená Centrální bankou Mexika. Inflace v roce 2013 dosáhla hodnoty 3,97 %. Na růstu inflace se podílí zejména zvýšení cen základních surovin a pohonných hmot. Pro celkovou cenu základních potravin je klíčová cena kukuřice, která je hlavním zdrojem většiny základních potravin. V Mexiku se 34 % příjmů domácností vynaloží na nákup potravin, z toho 70 % je určeno na koupi potravin, které jsou zpracovány z kukuřice.

Celkový příliv PZI v roce 2013 dosáhl hodnoty 35,2 mld. USD. Jedná se o nejvyšší hodnotu PZI v historii země. Hodnotu PZI kladně ovlivnila koupě mexického pivovaru Grupo Modelo. Nové investice v roce 2013 představovaly 50 % PZI, 29 % byly reinvestice a 21 % akvizice a fúze. PZI podle zemí původu: Belgie (38 %), USA (32 %), Holandsko (8 %), Japonsko (4 %) a velká Británie (3 %). PZI směřovaly zejména do oboru strojírenství (74 %).

Vývozy v roce 2013 dosáhly hodnoty 380,2 mld. USD a dovozy 381,2 mld. USD. Saldo obchodní bilance bylo 1 mil. USD.

Hlavní vývozní partneři Mexika v roce 2013:

  • USA (78 %)
  • Kanada (3 %)
  • Španělsko (2 %)
  • Brazílie (1,5 %)
  • Čína (1,5 %)

Hlavní dovozní partneři v roce 2013:

  • USA (50 %)
  • Čína (15 %)
  • Japonsko (5 %)
  • Jižní Korea (3,6 %)
  • Německo (3,6 %)

V roce 2013 kurz osciloval v rozmezí 12,94–13,44 MXN/USD. Postupně docházelo během roku 2013 k oslabení pesa vůči dolaru. Mezi největší zdroje devizových příjmů pro mexickou ekonomiku patřil v roce 2013 prodej ropy a ropných produktů, remesas – příjmy rodinných vystěhovalců v zahraničí a přímé zahraniční investice.

Oficiálně uváděná nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje v nízkých hodnotách 4–5 %. Nejvyšší zaměstnanost je v oboru služeb, následuje zpracovatelský průmysl a zemědělství. Minimální mzda se pohybuje v průměru 63 pesos za den, v porovnání s rokem předchozím došlo k navýšení o 8,6 %.

Přímé zahraniční investice Mexika za posledních 10 let (v mil. USD) 
2004 24 856,1
2005 24 450,7
2006 20 225,1
2007 31 534,4
2008 27 645,7
2009 16 510,9
2010 21 864,3
2011 21 603,4
2012 13 430,6
2013* 35 188,1

Zdroj: www.economia.gob.mx

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Ukazatel Jednotka 2010 2011 2012 2013
HDP objem a) mld. pesos 49 090,2  51 045,1  52 976,8  53618,6
Minimální mzda MXN/měs. 1 678 1 741,8 1 821 1 892
HDP přírůstky % +5,22 +3,9 +3,9 +1,1
HDP na obyvatele** USD 9 720,0 10 418,0 10 481,0 10 631
Míra inflace % 4,4 3,82 3,57 3,97
Míra nezaměstnanosti b) % 4,94 4,51 4,47 4,25
Kurz MXN k USD ke konci roku MXN/USD 12,35 13,95 12,87 13,08
Kurz MXN k Euro ke konci roku MXN/EUR 16,53 18,05 17,0889 18,0079
Úrokové sazby* %, místní měna 5,0 4,81 4,54 3,55
Fiskální deficit / přebytek % z HDP - - -0,6 -0,3

a) V běžných cenách 2008
b) Jedná se o míru tzv. otevřené nezaměstnanosti, tj. o ukazatel aplikovaný na ekonomicky aktivním obyvatelstvu starším 14 let, které je schopno a má zájem pracovat a zároveň pracuje alespoň 1 hod. týdně.
* Jedná se o referenční sazbu na mezibankovním trhu – vážený průměr p.a.
** Výpočet je proveden na základě běžných cen za použití průměrného směnného kurzu publikovaného Banco de México.
Zdroje: INEGI, Banco de México, Secretaría de Trabajo y Previsión Social, Secretaría de Hacienda y Crédito Público

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD) 
  Konečný stav rezerv
2006 67,68
2007 79,976
2008 85,441
2009 90,8378
2010 113,597
2011 149,208
2012 167,050
2013 176,522

Zdroj: Banxico 

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslový sektor je zaměřen zejména na zpracovatelský průmysl, přičemž mezi hlavní odvětví se řadí petrochemie, ropný průmysl, potravinářský průmysl, strojírenství, automobilový, textilní a kožedělný průmysl. Značný význam mají též metalurgie, těžba uhlí a drahých kovů, dřevozpracující, papírenský a tabákový průmysl. Variabilní část průmyslové výroby je soustředěna do tzv. maquiladoras, tj. montoven řízených zahraničním, zejména americkým kapitálem, které se nacházejí převážně právě při hranici s USA a na jihu země.

Průmyslová výroba se v roce 2013 podílela na tvorbě HDP 33,5 %. Nejvíce průmysl zpracovatelský 17,23 % a dále průmysl těžební 10 %. Výroba elektrické energie, plynu a vody se podílela na celkovém HDP 1,2 %.

Mexiko patří mezi nejvýznamnější státy v těžbě ropy v Latinské Americe. Mexická firma PEMEX je třetí největší společností v těžbě ropy na světě. Vyváží se cca 60 % vyrobené ropy, ale převážně nezpracované, protože chybí výrobní kapacity. Největším odběratelem jsou Spojené státy americké. Pozice Mexika jako dodavatele se však mění: podle statistických údajů amerického ministerstva obchodu bylo Mexiko vytlačeno jako dodavatel ropy z třetího místa, které mu po léta náleželo, až na páté místo. V prosinci 2013 byla schválena energetická reforma, která umožní vstup soukromého sektoru do kapitálově náročných projektů v procesech těžby a zpracování ropy.

Těžební průmysl je soustředěn v následujících státech:

  • těžba zlata – státy Durango, Sonora a Chihuahua
  • těžba stříbra – státy Zacatecas, Durango a Chihuahua
  • extrakce a získávání olova – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
  • měď – stát Sonora
  • zinek – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
  • železná ruda – státy Colima, Coahuila a Michoacán
  • síra – státy Tabacso, Chiapas a Guanajuato
  • fluority – státy San Luis Potosí a Coahuila
  • výroba koksu – stát Coahuila

4.4. Stavebnictví

Podíl stavebnictví na tvorbě HDP činil v roce 2013 cca 6 %. Čísla o zaměstnanosti v oboru hovoří přesvědčivě o nárůstu zaměstnanosti v oboru stavebnictví.

Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví 

2009

360 444

2010

379 141

2011

453 824

2012

652 387

2013

630 688

Zdroj: INEGI

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Mexické zemědělství (zvláště jeho potravinářský komplex, který však z hlediska tvorby HDP je vykazován v oblasti průmyslové produkce) tvoří významný článek národního hospodářství, a i když v nejbližších letech nemá šanci být soběstačné, resp. plně pokrýt potřeby domácí populace v klíčových plodinách, postupná liberalizace mezinárodního obchodu agrárními produkty mu nabízí slibné perspektivy. O tom svědčí i výše přímých zahraničních investic do tohoto sektoru směřujících. Jedná se však hlavně o investice nikoli do primární sféry sektoru, ale do sféry sekundární, kterou představuje zpracování potravinářských produktů.

Vývoj mexického zemědělství nelze hodnotit z roku na rok, neboť výsledky tohoto odvětví jsou, stejně jako v jiných zemích, ovlivňovány klimatickými vlivy a výkyvy, které mají bezprostřední dopad na úrodu a tím i dosažené výsledky celého sektoru. Z toho vyplývá, že při posuzování tohoto odvětví je především nezbytné hodnotit trendy, které se v něm dlouhodobě prosazují. Hovoříme-li o mexickém zemědělství a hodnotíme-li jeho výsledky, musíme hodnotit nejen primární zemědělský sektor, ale celý zemědělsko-potravinářský komplex, včetně navazujícího potravinářského průmyslu.

Podíl zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu na tvorbě HDP činil v roce 2013 cca 4,4 %. Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno cca 22 % půdy (přes 19 mil. ha, z toho je 6 mil. ha zavlažováno), 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Zbývající část půdy je neúrodná a zůstává ladem – jedná se především o pouštní a polopouštní oblasti země. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně.

4.6. Služby

Sektor služeb patří k nejvýznamnějším odvětvím mexické ekonomiky a na tvorbě HDP země se podílí relativně značným procentem. Také v roce 2013 byl sektor služeb hlavním motorem mexického hospodářství. V roce 2013 se služby podílely na tvorbě HDP 60 %, z toho služby spojené s obchodem 27 % a služby v dopravě a telekomunikacích 11 %. Nejvýznamnější součástí sektoru služeb je cestovní ruch. Příjmy z turistiky představují pro Mexiko třetí největší zdroj deviz. Platy pracovníků v cestovním ruchu, většinou v soukromém sektoru, podle mexické vlády převyšují národní průměr. Turismus vyprodukoval téměř 2,2 milionu přímých pracovních příležitostí a předpokládá se, že zhruba celkem 3,1 milionu nepřímých pracovních míst v Mexiku i v zahraničí.

S turistikou úzce souvisí široce rozvinutá síť hotelů a restauračních zařízení, stejně jako specializovaný maloobchodní prodej zaměřený právě na turismus. Problémem zůstávají investice, hlavně pak zastaralá infrastruktura, vysoká kriminalita zaměřující se převážně na zahraniční turisty, a ekologické problémy znečištění vzduchu a mořské vody a celkové znečištění životního prostředí, s čímž souvisí i nedostatek vody. Tento problém je prastarý a trvale neřešený z důvodu chybějících státních dotací, jež by směřovaly do struktury životního prostředí.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Stávající úroveň infrastruktury v Mexiku dosud nedosahuje standardní úrovně vyspělých zemí. Budování infrastruktury je považováno státní administrativou za významný podnět k regionálnímu rozvoji a zvýšení zaměstnanosti (plánuje se výstavba dálkových silničních koridorů napříč Mexikem, rozšíření sítě letišť a podpora investic do železničních tratí, v přístavech pak multimodální dopravní služby a také komplexní řešení problému odpadních vod).

Mexiko disponuje cca 366 tis. km silnic a relativně kvalitních dálnic (více než polovina z nich má zpevněný povrch), cca 2,5 tis. km širokorozchodné železniční sítě a 3 tis. km splavných řek a přímořských kanálů. Zvláštní kapitolu tvoří stavby druhých pater nosných tahů v hlavním městě Mexika.

Mexiko patří k zemím s nejdražším mýtným na světě a netrpělivě očekává příliv zahraničních investic a podporu vlády v rozpočtu na stavby nových silnic, dálničních propojení jednotlivých států a do oblasti mořských přístavů obou oceánů. Rovněž tak existuje potřeba rozšíření a bagrování vstupů do mořských přístavů. Městské aglomerace projevují značný zájem o nové ekologické typy dopravy, jako je tramvajová doprava, trolejbusy, velkokapacitní autobusy, hybridní typy auto/trolejbusů, rozšiřování metra a příměstské dopravy a také rozvoj ekologické dopravy mezi hlavními centry, tj. vlaky a autobusy.

Z pozemních železničních společností jsou nejdůležitější Transborder Express, Nafta Express, Crossborder Express a Mexi-Stack. Z námořních společností jsou to především Veracruz Express, Querétaro Express, Manzanillo Express a Servicio Altamira/Manzanillo.

Z domácích dopravních společností jsou to Nuevo Laredo Cargo a TMM/TFM Railer.

Železniční doprava slouží k přepravě průmyslových výrobků, agroindustriálních produktů, chemie, petrochemie, cementu, hutnických produktů, minerálů a dopravních prostředků (aut, nákladních vozů, autobusů.) V menší míře je používána na dopravu cestujících.

Telekomunikace

Trh telekomunikací má v Mexiku charakter oligopolu a dominantní postavení mají dvě společnosti Televisa a América Móvil. Reforma telekomunikací výrazně omezila možnost dalšího rozšíření těchto dvou gigantů na mexickém trhu a zpřísnila jejich kontrolu.

Reforma telekomunikací je rovněž součástí Pacto por Mexico (reformní balíček prezidenta). V červnu 2013 byla reforma publikována v Oficiálním deníku mexické federace. Zákonem byl ustanoven Federální institut telekomunikací, který získal významné kompetence např. udělení licencí nebo pokut firmám, které kontrolují více než 50 % trhu. Cílem reformy je snížit monopolní charakter trhu telekomunikací.

Energetika

Mexická energetická společnost CFE vlastní monopolně elektrickou síť, která rozsahem odpovídá šestému místu na světě. V celkovém objemu výroby elektřiny v Mexiku tvoří alternativní zdroje 23 %. Vláda se snaží o navýšení podílu obnovitelných zdrojů elektrické energie.

V prosinci 2013 byl schválen reformní balíček v oblasti energetiky. Reforma umožnila vstup místního a zahraničního kapitálu do procesů těžby a zpracování ropy s tím, že soukromý sektor bude operovat v kapitálově náročnějších projektech. Jedná se o nejvýznamnější strukturální změnu za posledních 75 let.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Humanitární pomocí se v Mexiku zabývá Ministerstvo sociálního rozvoje, jednotlivá ministerstva států Mexika a mexický Červený kříž. Tato skutečnost vyplývá jednak z tradice a důvěry obyvatel zejména v Červený kříž a také z neutrality této instituce. Pouze výjimečně bývá rozvojová pomoc rozdělována armádou nebo civilní obranou.

Zahraniční humanitární pomoc je Mexiku poskytována v případech mimořádných přírodních katastrof.

Zahraniční rozvojová pomoc se omezuje na vysílání školeného personálu pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Jeho působení je v zemi koordinováno zastoupením pro Mexiko sídlícím v hlavním městě, s pobočkou v Chiapas. Do tohoto státu se také soustřeďuje většina pomoci, která má řešit sociální, demografické, ekonomické i zdravotní problémy této chudé části Mexika. Pro samotný Mexický červený kříž pracuje cca 300 000 osob, zaměstnanců i dobrovolníků.

Z humanitárních agencií OSN zde působí např. UNICEF či UNDP. Na jejich práci navazují i mexické nevládní organizace.


.