4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Mexická ekonomika v roce 2012 rostla tempem 4 %, což mírně předčilo předpoklad ze začátku roku, který udával 3,5% růst. V primárním sektoru došlo v roce 2012 k růstu produkce o 6,7 %, v sekundárním o 3,6 % a v sektoru služeb byl zaznamenán nárůst 4,1 %. Mezi hlavní faktory, které ovlivnily růst ekonomiky patří zejména rostoucí vnitřní poptávka, která byla pozitivně ovlivněna nově vytvořenými pracovními příležitostmi zejména v průmyslu a těžbě.

Dalším významným faktorem, který má vliv na růst ekonomiky je příliv přímých zahraničních investic, které jsou podpořeny dlouhodobě stabilní inflací a rostoucími úvěry. Celkový příliv PZI v roce 2012 byl 12,66 mld. USD. Největšími investory bylo USA (49,1 %), Španělsko (16,3 %), Německo (5,5 %) a Japonsko (5,2 %). Nejvíce se investovalo v sektorech: zpracovatelský průmysl (38,9 %), služby spojené s obchodem (14,9 %), finanční služby, pojišťovnictví (14,8 %) a stavebnictví (9,4 %). Mexiko si v roce 2012 polepšilo ve statistice Světové banky, která každoročně srovnává země dle kvality podnikatelského prostředí a umístilo se na 53. místě.

Z výsledků aktuálního růstu HDP se odhaduje, že mexická ekonomika poroste v roce 2013 cca 3,5 %. Růst mexické ekonomiky v roce 2013 ovlivní plánované reformy nové vlády, a to zejména v oblasti fiskální politiky, energetiky a telekomunikací, které jsou součástí programu „Pacto por México“.

Centrální banka má pro tento rok zacílenou inflaci na úrovni 3 %, kurz pesa k dolaru 12,9 MXN/USD a úrokovou míru 4,7 %.

V roce 2012 poměr veřejného dluhu/HDP představoval hodnotu 32,6 %, schodek veřejných financí na HDP 0,6 % a deficit běžného účtu platební bilance dosáhl hodnoty 9,249 mld. USD.

Vývozy v roce 2012 dosáhly hodnoty 370,9 mld. USD a dovozy 370,6 mld. USD. Přebytek obchodní bilance byl 300 mil. USD.

Hlavními vývozními partnery Mexika v roce 2012 byly:

• USA (78 %)
• Kanada (3 %)
• Španělsko (2 %)
• Brazílie (1,5 %)
• Čína (1,5 %)

Hlavní dovozní partneři v roce 2012:

• USA (50 %)
• Čína (15 %)
• Japonsko (5 %)
• Jižní Korea (3,6 %)
• Německo (3,6 %)

V roce 2012 kurz osciloval v rozmezí 12,75–13,63 MXN/USD. Mezi největší zdroje devizových příjmů pro mexickou ekonomiku patřil v roce 2012 prodej ropy a ropných produktů, remesas – příjmy rodinných vystěhovalců v zahraničí a přímé zahraniční investice. Oficiálně uváděná nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje kolem 5 %. Nejvyšší zaměstnanost je v oboru služeb, následuje zpracovatelský průmysl a zemědělství. Podle neoficiálních odhadů činí zaměstnanost v šedé ekonomice13,7 mil. osob, což představuje 29,1 % populace v aktivním věku. Minimální mzda se pohybuje v průměru 63 pesos za den, v porovnání s rokem předchozím došlo k navýšení o 8,6 %.

V druhém pololetí 2013 se mexická ekonomika bude muset vypořádat s tlakem na růst inflace, zejména ve vztahu k růstu cen základních potravin. Pro celkovou cenu základních potravin je klíčová cena kukuřice, která je hlavním zdrojem většiny primárních potravin. V Mexiku se 34 % příjmů domácností vynaloží na nákup potravin, z toho 70 % je určeno na koupi potravin, které jsou zpracovány z kukuřice.

Přímé zahraniční investice Mexika za posledních 11 let (v mil. USD)

2001	29 527,6
2002	23 016,6
2003	16 591,1
2004	22 875,7
2005	20 822,7
2006	19 225,0
2007	23 230,2
2008	18 589,3
2009	11 417,3
2010	17 725,9
2011	19 439,0
2012	12 868,0

Zdroj: www.economia.gob.mx

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Makroekonomické ukazatele

Ukazatel	Jednotka	2007	2008	2009	2010	2011	2012
HDP objem a)	mld. pesos	9 086,118	8 936,351	8 780,31	9 239,06	9 514,636	9 848,0637
Minimální mzda	MXN/měs.	1 530	1 550	1 596	1 678	1 741,8	1 821
HDP přírůstky	%	3,8	-1,6	-1,75	+5,22	+3,9	+3,9
HDP na obyvatele **	USD	9 125,22	10 039,05	8 641,35	9 720,0	10 418	10 481
Míra inflace	%	3,76	6,53	3,57	4,4	3,82	3,57
Míra nezaměstnanosti b)	%	3,6	4,32	4,8	4,94	4,51	4,47
Kurz MXN k USD ke konci roku	MXN/USD	10,92	13,83	13,07	12,35	13,95	12,87
Kurz MXN k Euro ke konci roku	MXN/Eur	16,07	19,34	18,75	16,53	18,05	17,0889
Úrokové sazby *	%, místní měna	7,57	8,34	5,9	5,0	4,81	4,54
Fiskální deficit / přebytek	% z HDP	0,04	-0,07	-0,15			-0,6

a) Ve stálých cenách na bázi roku 2003.
b) Jedná se o míru tzv. otevřené nezaměstnanosti, tj. o ukazatel aplikovaný na ekonomicky aktivním obyvatelstvu starším 14 let, které je schopno a má zájem pracovat a zároveň pracuje alespoň 1 hod. týdně.
*Jedná se o referenční sazbu na mezibankovním trhu – vážený průměr p.a.
**Výpočet je proveden na základě běžných cen za použití průměrného směnného kurzu publikovaného Banco de México.
Zdroje: INEGI, Banco de México, Secretaría de Trabajo y Previsión Social, Secretaría de Hacienda y Crédito Público

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD)

	Konečný stav rezerv
2000	33,555
2001	40,880
2002	47,984
2003	57,435
2004	61,496
2005	68,669
2006	67,680
2007	79,976
2008	85,441
2009	90,8378
2010	113,597
2011	149,208
2012	167,050

Zdroj: Banxico 

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslový sektor je zaměřen zejména na zpracovatelský průmysl, přičemž mezi hlavní odvětví se řadí petrochemie, ropný průmysl, potravinářský průmysl, strojírenství, automobilový, textilní a kožedělný průmysl. Značný význam mají též metalurgie, těžba uhlí a drahých kovů, dřevozpracující, papírenský a tabákový průmysl. Variabilní část průmyslové výroby je soustředěna do tzv. maquiladoras, tj. montoven řízených zahraničním, zejména americkým kapitálem, které se nacházejí převážně právě při hranici s USA a na jihu země.

Průmyslová výroba se v roce 2012 podílela na tvorbě HDP 34 %. Nejvíce průmysl pracovatelský 17,23 % a dále průmysl těžební 10 %. Výroba elektrické energie, plynu a vody se podílela na celkovém HDP 1,2 %.

Mexiko patří mezi nejvýznamnější státy v těžbě ropy v Latinské Americe. Mexická firma PEMEX je třetí největší společností v těžbě ropy na světě. Vyváží se cca 60 % vyrobené ropy, ale převážně nezpracované, protože chybí výrobní kapacity. Největším odběratelem jsou Spojené státy americké. Pozice Mexika jako dodavatele se však mění: podle statistických údajů amerického ministerstva obchodu bylo Mexiko vytlačeno jako dodavatel ropy z třetího místa, které mu po léta náleželo, až na páté místo.

Těžební průmysl je soustředěn v následujících státech:

• těžba zlata – státy Durango, Sonora a Chihuahua
• těžba stříbra – státy Zacatecas, Durango a Chihuahua
• extrakce a získávání olova – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
• měď – stát Sonora
• zinek – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
• železná ruda – státy Colima, Coahuila a Michoacán
• síra – státy Tabacso, Chiapas a Guanajuato
• fluority – státy San Luis Potosí a Coahuila
• výroba koksu – stát Coahuila.

4.4. Stavebnictví

Podíl stavebnictví na tvorbě HDP činil v roce 2012 cca 6 %. Čísla o zaměstnanosti v oboru hovoří přesvědčivě o nárůstu zaměstnanosti v oboru stavebnictví.

Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví 

2000	484 730
2001	444 478
2002	387 269
2003	364 356
2004	385 112
2005	400 177
2006	407 814
2007	411 082
2008	386 813
2009	360 444
2010	379 141
2011	453 824
2012	652 387

Zdroj. INEGI

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Mexické zemědělství (zvláště jeho potravinářský komplex, který však z hlediska tvorby HDP je vykazován v oblasti průmyslové produkce) tvoří významný článek národního hospodářství, a i když v nejbližších letech nemá šanci být soběstačné, resp. plně pokrýt potřeby domácí populace v klíčových plodinách, postupná liberalizace mezinárodního obchodu agrárními produkty mu nabízí slibné perspektivy. O tom svědčí i výše přímých zahraničních investic do tohoto sektoru směřujících. Jedná se však hlavně o investice nikoli do primární sféry sektoru, ale do sféry sekundární, kterou představuje zpracování potravinářských produktů.

Vývoj mexického zemědělství nelze hodnotit z roku na rok, neboť výsledky tohoto odvětví jsou, stejně jako v jiných zemích, ovlivňovány klimatickými vlivy a výkyvy, které mají bezprostřední dopad na úrodu a tím i dosažené výsledky celého sektoru. Z toho vyplývá, že při posuzování tohoto odvětví je především nezbytné hodnotit trendy, které se v něm dlouhodobě prosazují. Hovoříme-li o mexickém zemědělství a hodnotíme-li jeho výsledky, musíme hodnotit nejen primární zemědělský sektor, ale celý zemědělsko-potravinářský komplex, včetně navazujícího potravinářského průmyslu.

Podíl zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu na tvorbě HDP činil v roce 2012 cca 4,4 %. Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno cca 22 % půdy (přes19 mil. ha, z toho je6 mil. ha zavlažováno), 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Zbývající část půdy je neúrodná a zůstává ladem – jedná se především o pouštní a polopouštní oblasti země. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně. Jinou zvláštností je tzv. agricultura por contrato,kdy určitá velká společnost, např. Nestlé, zaplatí produkci určité plodiny a poskytne na její pěstování prostředky předem.

V roce 2011 Mexiko postihlo největší sucho za posledních sedmdesát let. Suchem bylo postiženo 40 % území a2,7 mil. hektarů zemědělské půdy. Na mezinárodních trzích došlo k růstu cen kukuřice o 50 %. Kukuřice patří mezi základní potraviny.

4.6. Služby

Sektor služeb patří k nejvýznamnějším odvětvím mexické ekonomiky a na tvorbě HDP země se podílí relativně značným procentem. Také v roce 2012 byl sektor služeb hlavním motorem mexického hospodářství. V roce 2012 se služby podílely na tvorbě HDP 61 %, z toho služby spojené s obchodem 27 % a služby v dopravě a telekomunikacích 11 %. Nejvýznamnější součástí sektoru služeb je cestovní ruch. Příjmy z turistiky představují pro Mexiko třetí největší zdroj deviz. Platy pracovníků v cestovním ruchu, většinou v soukromém sektoru, podle mexické vlády převyšují národní průměr. Turismus vyprodukoval téměř 2,2 milionu přímých pracovních příležitostí a předpokládá se, že zhruba celkem 3,2 milionu nepřímých pracovních míst v Mexiku i v zahraničí.

S turistikou úzce souvisí široce rozvinutá síť hotelů a restauračních zařízení, stejně jako specializovaný maloobchodní prodej zaměřený právě na turismus. Problémem zůstávají investice, hlavně pak zastaralá infrastruktura, vysoká kriminalita zaměřující se převážně na zahraniční turisty, a ekologické problémy znečištění vzduchu a mořské vody a celkové znečištění životního prostředí, s čímž souvisí i nedostatek vody. Tento problém je prastarý a trvale neřešený z důvodu chybějících státních dotací, jež by směřovaly do struktury životního prostředí.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Stávající úroveň infrastruktury v Mexiku dosud nedosahuje standardní úrovně vyspělých zemí. Budování infrastruktury je považováno státní administrativou za významný podnět k regionálnímu rozvoji a zvýšení zaměstnanosti (plánuje se výstavba dálkových silničních koridorů napříč Mexikem, rozšíření sítě letišť a podpora investic do železničních tratí, v přístavech pak multimodální dopravní služby a také komplexní řešení problému odpadních vod).

Mexiko disponuje cca 366 tis. km silnic a relativně kvalitních dálnic (více než polovina z nich má zpevněný povrch), cca 2,5 tis. km širokorozchodné železniční sítě a 3 tis. km splavných řek a přímořských kanálů. Zvláštní kapitolu tvoří stavby druhých pater nosných tahů v hlavním městě Mexika.

Mexiko patří k zemím s nejdražším mýtným na světě a netrpělivě očekává příliv zahraničních investic a podporu vlády v rozpočtu na stavby nových silnic, dálničních propojení jednotlivých států a do oblasti mořských přístavů obou oceánů. Rovněž tak existuje potřeba rozšíření a bagrování vstupů do mořských přístavů. Městské aglomerace projevují značný zájem o nové ekologické typy dopravy, jako je tramvajová doprava, trolejbusy, velkokapacitní autobusy, hybridní typy auto/trolejbusů, rozšiřování metra a příměstské dopravy a také rozvoj ekologické dopravy mezi hlavními centry, tj. vlaky a autobusy.

Z pozemních železničních společností jsou nejdůležitější Transborder Express, Nafta Express, Crossborder Express a Mexi-Stack. Z námořních společností jsou to především Veracruz Express, Querétaro Express, Manzanillo Express a Servicio Altamira/Manzanillo.

Z domácích dopravních společností jsou to Nuevo Laredo Cargo a TMM/TFM Railer.

Železniční doprava slouží k přepravě průmyslových výrobků, agroindustriálních produktů, chemie, petrochemie, cementu, hutnických produktů, minerálů a dopravních prostředků (aut, nákladních vozů, autobusů.) V menší míře je používána na dopravu cestujících.

Telekomunikace

Obor telekomunikací trpí monopolním postavením Telmexu a celkovou uzavřeností odvětví pro zahraniční investice. Nový prezident předložil v březnu 2013 návrh reformy telekomunikací s cílem zvýšit konkurenceschopnost sektoru, v současné době je legislativní návrh v jednání v poslanecké sněmovně.

Energetika

Mexická energetická společnost CFE vlastní monopolně elektrickou síť, která rozsahem odpovídá šestému místu na světě. V celkovém objemu výroby elektřiny v Mexiku tvoří alternativní zdroje 23 %. Vláda se snaží o navýšení podílu obnovitelných zdrojů elektrické energie.

Nová vláda v rámci balíčku „ Pacto por Mexico“ plánuje vstup soukromého sektoru do státní petrolejářské společnosti Pemex. Nicméně prezident jasně deklaruje, že se nebude jednat o privatizaci Pemexu. Pemex je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Reforma v energetice je v současné době připravovaná.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Humanitární pomocí se v Mexiku zabývá Ministerstvo sociálního rozvoje, jednotlivá ministerstva států Mexika a mexický Červený kříž. Tato skutečnost vyplývá jednak z tradice a důvěry obyvatel zejména v Červený kříž a také z neutrality této instituce. Pouze výjimečně bývá rozvojová pomoc rozdělována armádou nebo civilní obranou.

Zahraniční humanitární pomoc je Mexiku poskytována v případech mimořádných přírodních katastrof.

Zahraniční rozvojová pomoc se omezuje na vysílání školeného personálu pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Jeho působení je v zemi koordinováno zastoupením pro Mexiko sídlícím v hlavním městě, s pobočkou v Chiapas. Do tohoto státu se také soustřeďuje většina pomoci, která má řešit problémy sociální, demografické, ekonomické i zdravotní této chudé části Mexika. Pro samotný Mexický červený kříž pracuje cca 300 000 osob, zaměstnanců i dobrovolníků.

Z humanitárních agencií OSN zde působí např. UNICEF či UNDP. Na jejich práci navazují i mexické nevládní organizace.