Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Mexiko teotihuacán
Mexiko Mexiko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finanční a daňový sektor

 

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Největší příjmy do státního rozpočtu plynou z petrochemického průmyslu a těžby ropy, na druhém místě jsou příjmy ze služeb a turistiky a třetím příjmy z maquilador.

Státní rozpočet Mexika (v mld. pesos) 

 

2008

2009

2010

2011

2012

 2013

Příjmy 2 860,9 2 816,3 2 960,443 2 960,443 2 452,449 2 498,646
Výdaje 2 872,6 3 091,6 3 333,948 3 631,316 2 865,553 2 943,496
Saldo -11,7 -275,3 -373,505 -360,236 -413,104 -444,848

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

V roce 2013 vykázal běžný účet platební bilance deficit 22,333 mld. USD při hodnotě kapitálového účtu 58,782 mld. USD.

Platební bilance

 

2009

2010

2011

2012

2013*

Běžný účet -5 238 -5 690 -9 030 -14 767 -22 333
Kapitálový účet 14 528 36 017 44 631 51021 58 782

Zdroj: Banco de México, v mld. USD

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD) 

 

Konečný stav rezerv

2010 113,596
2011 149,208
2012 167,050
2013 176,522

Zdroj: Banxico, v mld. USD

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hrubý zahraniční dluh Mexika dosáhl v roce 2013 výše 382,9 mld. USD. Čistý zahraniční dluh činil 367,7 mld. USD.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (CNBV) a Mexické bankovní asociace, kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

5.5. Daňový systém

Mexický daňový systém v sobě zahrnuje řadu pozitivních prvků, které svou povahou vedou k většímu sklonu k práci, úsporám a investicím, než je tomu v ostatních členských zemích OECD. Naproti tomu je tento systém dosud značně nevyvážený, což vede ke skutečnosti, že Mexiko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi OECD vykazuje procentuálně ve vztahu k HDP daleko nejnižší daňové příjmy. Jelikož jsou podle stejného ukazatele současně relativně nízké i státní výdaje, nejedná se o kritický problém, přesto však tato skutečnost zabraňuje realizaci významnějších veřejných investic, a to i do oblastí, ve kterých je míra sociální návratnosti značně vysoká. Mexickým specifikem je národohospodářská role státem vlastněné ropné společnosti PEMEX, která je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Daň z příjmu právnických osob (Impuesto sobre la Renta) se mění z roku na rok: podrobnosti lze najít v zákoně Ley del Impuesto sobre la Renta na stránkách mexického Ministerstva financí.

Od 1. 1. 2014 se aplikují dvě základní sazby DPH (0 % na potraviny, léky a knihy a 16 % na téměř veškeré ostatní zboží).

Jednotná podnikatelská daň – IETU, tj. Impuesto Empresarial a Tasa Única (v roce 2010 17,5 %) je dalším daňovým zdrojem příjmu státního rozpočtu. Existuje rovněž daň z aktivit (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací.


.