Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Mexiko teotihuacán
Mexiko Mexiko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finanční a daňový sektor

 

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Největší příjmy do státního rozpočtu plynou z petrochemického průmyslu a těžby ropy, na druhém místě jsou příjmy ze služeb a turistiky a třetím příjmy z maquilador.

Státní rozpočet Mexika (v mld. pesos) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Příjmy

2 485,8

2 860,9

2 816,3

2 960,443

2 960,443

2 452,449

Výdaje

2 482,5

2 872,6

3 091,6

3 333,948

3 631,316

2 865,553

Saldo

3,3

-11,7

-275,3

-373,505

-360,236

-413,104

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

V roce 2012 vykázal běžný účet platební bilance deficit 9,25 mld. USD při hodnotě kapitálového účtu 46,9 mld. USD.

Platební bilance (v mil. USD) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Běžný účet

-8 331

-15 725

-5 238

-5 690

-9 030

-9 249

Kapitálový účet

20 899

24 550

14 528

36 017

44 631

46 878

Zdroj: Banco de México

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD) 

 

Konečný stav rezerv

2000

33,555

2001

40,880

2002

47,984

2003

57,435

2004

61,496

2005

68,669

2006

67,680

2007

79,976

2008

85,441

2009

90,838

2010

113,596

2011

149,208

2012

167,050

Zdroj: Banxico

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hrubý zahraniční dluh Mexika dosáhl v roce 2012 výše 67 mld. USD. Čistý zahraniční dluh činil 66 mld. USD.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (CNBV) a Mexické bankovní asociace, kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

5.5. Daňový systém

Mexický daňový systém v sobě zahrnuje řadu pozitivních prvků, které svou povahou vedou k většímu sklonu k práci, úsporám a investicím, než je tomu v ostatních členských zemích OECD. Naproti tomu je tento systém dosud značně nevyvážený, což vede ke skutečnosti, že Mexiko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi OECD vykazuje procentuálně ve vztahu k HDP daleko nejnižší daňové příjmy. Jelikož jsou podle stejného ukazatele současně relativně nízké i státní výdaje, nejedná se o kritický problém, přesto však tato skutečnost zabraňuje realizaci významnějších veřejných investic, a to i do oblastí, ve kterých je míra sociální návratnosti značně vysoká. Mexickým specifikem je národohospodářská role státem vlastněné monopolní ropné společnosti PEMEX, která je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Do státního rozpočtu PEMEX přispívá hned 4 způsoby:

  • formou spotřební daně na pohonné hmoty, která v současné době přesahuje 70 % z hrubých příjmů z prodeje této komodity
  • formou platby řádné DPH
  • zatížením tzv. zvláštního zisku, což je zdanění částky přesahující státem stanovenou exportní cenu určenou na každý rok
  • formou zvláštní daně z benzínu zavedené koncem roku 1998, kdy byly nejprve od 14. listopadu 1998 o 15 % zvýšeny ceny všech pohonných hmot s tím, že počínaje prosincem 1998 jsou tyto ceny průběžně dále zvyšovány o 3 centy, přičemž tento mechanismus platí i v současné době.

Od 90. let se daňové příjmy mexického státu od PEMEXu pohybují zhruba na úrovni 8 % HDP a jsou nejvýznamnější příjmovou položkou státního rozpočtu. Hned za nimi následuje DPH ve výši 16 %, díky níž proudí do státního rozpočtu příjmy v hodnotě kolem 3 % HDP, zhruba ve stejné výši se pohybují příjmy z daně ze mzdy a ze sociálního pojištění, kolem 2 % HDP dosahuje hodnota příjmů ze spotřebních daní a zhruba 0,5 % činí příjmy z daně z nemovitostí a ostatních daní (např. turistické daně placené v hotelech ve výši 2 % z ceny ubytování).

Daň z příjmu právnických osob (Impuesto sobre la Renta) se mění z roku na rok: podrobnosti lze najít v zákoně Ley del Impuesto sobre la Renta na stránkách mexického Ministerstva financí.

Od 1. 1. 2010 se aplikují tři základní sazby DPH (0 % na potraviny, léky a knihy, 11 % se týká především prodeje zboží a služeb v tzv. pohraniční oblasti, kterou zákon o DPH vymezuje nejen jako 20 km široké pásmo podél severní a jižní hranice země, ale zahrnuje do ní i některé státy Mexika, Baja California, Baja California Sur, Quintana Roo, obce Caborca, Cananea, Sonora a některé další oblasti – podrobnosti jsou specifikovány v zákoně Ley del Impuesto al Valor Agregado na internetových stránkách mexickéhoMinisterstva financí, 16 % na téměř veškeré ostatní zboží).

Jednotná podnikatelská daň – IETU, tj. Impuesto Empresarial a Tasa Única (v roce 2010 17,5 %) je dalším daňovým zdrojem příjmu státního rozpočtu. Existuje rovněž daň z aktivit (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací.

Jednotná podnikatelská daň – IETU, tj. Impuesto Empresarial a Tasa Única (v roce 2010 17,5 %) je dalším daňovým zdrojem příjmu státního rozpočtu.

Existuje rovněž daň z aktivit (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací.


.