Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Mexiko teotihuacán
Mexiko Mexiko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Růst ekonomiky Mexika v roce 2013 zaznamenal zpomalení. Na počátku roku 2013 se růst HDP odhadoval v rozmezí 3,6–3,9 %, postupně byly odhady vládou sníženy až na úroveň 1,1 %. Mezi hlavní faktory, které negativně ovlivnily růst v minulém roce, patří nízká vnitřní poptávka, snížená poptávka hlavního obchodního partnera USA a úsporná opatření ve výdajích státního rozpočtu. Pro rok 2014 růst ekonomiky odhadován kolem 3,9 %. Růst ekonomiky v roce 2014 výrazně ovlivní implementace reforem vlády.

V horizontu 2 až 3 let kladně ovlivní růst mexické ekonomiky především vládní reformy, které jsou součástí programu Pacto por México (energetika, telekomunikace, finanční sektor), flexibilita pracovně právních vztahů, otevření nových sektorů ekonomiky pro příliv přímých zahraničních investic (PZI), obnova růstu zahraniční poptávky, zejména americké, a vyšší objem domácí spotřeby.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Mexiko bude i nadále pracovat ve všech mezinárodních organizacích (s důrazem na transatlantickou spolupráci hlavně pak se státy EU, které by měly být záložním trhem v případě výpadků na americkém trhu). Orientaci obchodní politiky na EU však nesdílí představitelé mexické podnikatelské sféry, kteří jako své priority definují hospodářskou a obchodní spolupráci s Čínou, Koreou, Japonskem a Indií. Realisticky je však třeba vidět, že i v budoucnu americký trh (USA, Kanada a země Latinské Ameriky) zůstanou pro Mexiko dominantní oblastí obchodní výměny a hospodářské spolupráce. Vztahy k této zóně jsou axiomem mexické hospodářské politiky a přes viditelnou snahu diverzifikovat teritoriální strukturu svého zahraničního obchodu je nutné konstatovat, že Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii (přesto však tempa růstu jeho exportu směrem do Evropské unie rostou rychleji, než opačným směrem). Přitom pro mexické exporty na americký trh představuje významný problémový faktor tlak asijských zemí (především Číny), jejichž vývozy částečně vytlačují mexickou konkurenci.

V prosinci 2013 byl schválen reformní balíček v oblasti energetiky. Reforma umožnila vstup místního a zahraničního kapitálu do procesů těžby a zpracování ropy s tím, že soukromý sektor bude operovat v kapitálově náročnějších projektech. Jedná se o nejvýznamnější strukturální změnu za posledních 75 let.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

V oblasti ekonomické a obchodní spolupráce jsou pro Mexiko prioritou členské státy NAFTA – USA a Kanada, dále z hlediska geografického latinskoamerické a karibské státy, z hlediska diverzifikace svých obchodně politických zájmů členské země EU, a dále pak Japonsko a asijsko-pacifická oblast sdružení APEC. V souvislosti s pokračujícím zájmem Mexika o teritoriální diverzifikaci obchodně ekonomických vztahů jsou rozvíjeny kontakty s EU a v jejich rámci i s ČR. Jak je uvedeno výše, Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii. Proto je nutné, aby iniciativu přebíraly subjekty evropské, tj. i české, pokud chtějí obchodní spolupráci s Mexikem efektivně rozšířit. ČR je v Mexiku stále chápána jako jedna z nejúspěšnějších středoevropských zemí, pokud jde o proces transformace z centrálně plánovaného hospodářství na otevřenou tržní ekonomiku, jako země, jejíž legislativa je kompatibilní s legislativou EU. Svou roli hraje i bohatá tradice politických a ekonomických styků mezi oběma zeměmi.

Významným faktorem zvyšujícím atraktivitu ČR je statut člena EU (od května 2004), o čemž svědčí skutečnost, že Mexiko začalo téměř automaticky uplatňovat vůči ČR identickou legislativu, jako vůči původním 15 členským státům EU.

Cílové oblasti českého vývozu resp. nejperspektivnější odvětví jsou totožné s investičními příležitostmi, zmíněnými v předchozí kapitole: energetika, kompletní petrochemický průmysl, těžba ropy a zemního plynu, rozvoj a ochrana životního prostředí, zpracování komunálních odpadů, doprava, kooperace ve výrobě dílů a částí automobilového průmyslu, dodávky zemědělských produktů, traktorů a příslušenství na obdělávání menších polností a dodávky speciálů. V oblasti ekologie programy doplňuje zalesňování a obnova lesních porostů, a to jak běžných druhů porostů, tak exotických druhů dřeva, mapování bonity půdy formou satelitních programů, aj. Velice důležitým programem je vyhledávání a rozvod pitné vody, především ve střední a severní části Mexika a v hlavním městě. Pomoc při hledání, vrtech a rozvodech pitné vody bude v nejbližší době společně s energetikou a petrochemií nejtíživějším problémem Mexika.

Dohoda o volném obchodu Mexiko – EU:

Samotný text DOV s Mexikem je rozdělen do 11 tematických oblastí upravujících:

  • podmínky přístupu na trhy obou smluvních stran
  • pravidla určování původu zboží
  • technické normy
  • sanitární a fytosanitární předpisy
  • státní ochranu
  • investice a související platby
  • obchod službami
  • zakázky veřejného sektoru
  • konkurenci
  • duševní vlastnictví
  • řešení sporů

Od května 2004 požívá Česká republika všech výhod, které požívají členské státy EU v hospodářských vztazích s Mexikem.

Dohoda o volném obchodu EU – Mexiko je pouze jednou ze součástí rámcové dohody o spolupráci tohoto státu s EU, nazvané Dohoda o ekonomickém společenství, politickém uspořádání a spolupráci (Acuerdo de Asociación Económica, Concertación Política y Cooperación). Text Dohody o volném obchodu Mexiko – EU vč. doplňků je k dispozici na internetové adrese: www.secofinci.gob.mx/Negociacion a samozřejmě také na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Existuje navíc mnoho doplňků, nařízení a informací k této dohodě.


.