Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Mexiko teotihuacán
Mexiko Mexiko
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

Obchodní bilance Mexika je trvale pasivní, výjimkou byl rok 2012, kdy bylo saldo kladné a činilo300 mil. USD. Pokud jde o komoditní strukturu mexického zahraničního obchodu, ve vývozu převládají jednoznačně zpracovatelské výrobky (cca 83 %), 13% podíl tvoří výrobky petrochemického průmyslu, 3% zemědělské výrobky.

V dovozech převládají suroviny a polotovary (cca 70 %), na investiční celky připadá cca 12% podíl a spotřební zboží tvoří cca 15 % celkových dovozů.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obchodní bilance (v mld. USD) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz

272,0

292,6

229,7

298,1

349,6

370,9

Dovoz

283,2

310,1

234,4

301,5

350,6

370,6

Obrat

555,2

602,7

464,1

599,6

700,2

741,5

Saldo

-11,2

-17,5

-4,7

-3,4

-1,0

+0,3

Zdroj: INEGI

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Mexika dle podílu na vývozu/dovozu Mexika (v roce 2012) 

Vývoz (podle země určení)

Dovoz (podle země původu)

USA

78 %

USA

50 %

Kanada

3 %

Čína

15 %

Španělsko

2 %

Japonsko

5 %

Brasilie

1,5 %

Jižní Korea

3,6 %

Čína

1,5 %

Německo

3,6 %

ČR neidentifikována

-

ČR

-

Zdroj: INEGI

Postavení zemí EU v mexické teritoriální relaci (údaje za rok 2012, v mil. USD) 

Země EU

Obrat

Procentní podíl

Celkem

63 105,3

100

Německo

18 004,3

28,53

Španělsko

11 239,5

17,81

Itálie

6 765,3

10,72

Holandsko

5 487,8

8,7

Velká Británie

4 995,6

7,92

Francie

4 748,9

7,53

Belgie

2 129,9

3,38

Irsko

1 239,8

1,96

Švédsko

1 392,1

2,21

Rakousko

965

1,53

Finsko

523,2

0,83

Portugalsko

612,1

0,97

Dánsko

656

1,04

ČR

896,7

1,42

Maďarsko

1 227,8

1,95

Polsko

831,7

1,32

Malta

107,2

0,17

Řecko

200

0,32

Lucembursko

112,7

0,18

Slovensko

183,4

0,29

Slovinsko

95,2

0,15

Estonsko

160,1

0,26

Litva

77,1

0,12

Kypr

10,1

0,02

Lotyšsko

25,8

0,04

Zdroj: INEGI

6.3. Komoditní struktura

Hlavními exportními artikly jsou ropa a zemní plyn, petrochemické produkty, služby a turismus, automobilové komponenty, zemědělské produkty, potraviny, železo a ocel, textil a oděvy, fotografické a optické přístroje, elektrospotřebiče a elektrická zařízení, potraviny, nápoje a tabák.

V dovozu se jedná zejména o hotové či rozpracované stroje a zařízení, výpočetní techniku, dopravní prostředky, automobily, chemické suroviny, minerály, drahé kovy, zemědělské produkty a potraviny.

Podrobnou informaci o komoditní struktuře mexického vývozu a dovozu, včetně celních nomenklatur a hodnot za posledních 5 let lze nalézt na internetové adrese mexického Ministerstva hospodářství.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Vývozní a dovozní režim Mexika po vstupu do WTO se uvolnil, vývozní povolení (licence) je v současné době nutné jen u avizovaných celních podskupin. V dovozu podléhají licencím pouze tzv. „citlivé“ položky pro mexické hospodářství, jako jsou zbraně, automobily, některé potraviny, léky.

Pokud se týče dokladů vyžadovaných při dovozu, existují pro jednotlivé komodity písemné předpisy na dovoz, které vydává příslušné ministerstvo. V zásadě jsou vyžadovány faktury, B/L, AWB, osvědčení o původu zboží, balicí listy, příp. licence, povolení, apod. Rozsah je většinou specifikován v akreditivních podmínkách. S platností od května 2004 je nutno dodržovat ustanovení Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem.

Bilaterální vztahy mezi EU a Mexikem se řídí Dohodou o hospodářském partnerství a politické spolupráci (tzv. Globální dohoda, v platnost vstoupila 1. 10. 2000). Součástí Globální dohody je Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Většinu zboží lze tudíž vyvážet bezcelně, a to zejména z oblasti průmyslových výrobků (od roku 2007), nicméně v sektoru zemědělství stále existuje celní zatížení (na straně Mexika v průměru 3,8 %, na straně EU 0,64 %).

K vývozu výrobku z ČR do Mexika je potřeba díky platné Globální dohodě, která je dohodou preferenční, formulář EUR.1 – předepsané vzory dokumentu EUR.1 i žádosti jsou součástí všech preferenčních dohod EU a jsou unifikované. Formulář EUR.1 slouží zahraničnímu odběrateli k prokázání původu zboží a dosažení celních úlev. Dále je nutné k dovozu zboží doplnit certifikát o původu zboží, který vydává HK ČR.

 

Ministerstvo hospodářství Mexika publikuje celní sazebník Mexika na webové adrese.

6.5. Ochrana domácího trhu

V posledních letech došlo k radikálnímu otevření mexického trhu, byly odstraněny (až na výjimky) netarifní překážky jak ve vývozu, tak i v dovozu. Zahraniční obchod Mexika, hlavně pak ve vztahu Mexiko – USA – Kanada a EU/Česká republika, je v zásadě liberalizován s výjimkou některých zemědělských produktů, pracovní síly, služeb (telekomunikace, finanční služby) a investic (zde existují překážky ústavního charakteru, které se zatím vládě nepodařilo překonat).

6.6. Zóny volného obchodu

V Mexiku existují zóny volného obchodu nebo průmyslové zóny, které preferují především místní vlády. Rozsah jejich služeb je však rozdílný, a to jak v pojetí rozlohy, tak i vedlejších služeb, jako je přívod elektrické energie, vody, plynu, plynulý přísun resp. zdroje pracovních sil, aj. Jejich počet se mění a rozsah poskytovaných služeb závisí prakticky na velikosti a rozsahu investice nebo kontraktu. Navíc se zóny volného obchodu nebo průmyslové zóny nemohou opřít o jednoznačnou legislativní podporu mexické vlády, což je často zdrojem zdlouhavých a nákladných sporů investorů s místní nebo federální vládou.

Zcela specifickým jevem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních firem, cca z 80 % amerických, na mexickém území. Jejich vznik je ekonomicky opodstatněn využitím levnější pracovní síly a cen vstupů ve srovnání s náklady v USA a Kanadě a tyto maquiladoras navíc částečně zabraňují ještě většímu přílivu Mexičanů do USA. Produkce montoven postavených zejména při hranici s USA a na jihu země využívají s úspěchem především výhod relativně levné pracovní síly. Na druhé straně je vzhledem k postupnému růstu nákladů v zemi stále častějším jevem přemísťování těchto montoven do středoamerických republik a hlavně pak do Asie (Čína, Malajsie).


.